Nástup populistů: Rakousko je v evropském posunu doprava o krok napřed

23. 5. 2016


Rakouské strany hlavního proudu byly dlouho přesvědčeny, že mohou udržet ultrapravici pod kontrolou. Nyní se ovšem pravicový populista může stát prezidentem. Co se pokazilo? Odpověď naznačuje možné důsledky pro celou Evropu.


Norbert Hofer vypadá dost uvolněně na někoho, kdo, jak tvrdí, chce zásadně změnit svou zemi. Sedí a s úsměvem pije čaj, zatímco hovoří o všem, čeho hodlá dosáhnout, pokud bude zvolen.

Pokud vyhraje, a jeho šance jsou slušné, Rakousko bude mít prezidenta, jenž "rozhodně oponuje nucenému multikulturalismu, globalizaci a masové imigraci". Oponenta, kandidáta Zelených Alexandra Van der Bellena, označil za "fašistu, zeleného diktátora".

Podobně jako v Německu je post prezidenta z větší části symbolický. Ale existují také zásadní rozdíly. Za prvé, prezident v Rakousku je volen v přímé volbě, což mu dává větší legitimitu. Za druhé, rakouský prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil. Kromě toho pokud by byl Hofer zvolen, měl by také pravomoci ve vnitřní politice.

Hofer tvrdí, že nechápe hovory komentátorů a politických expertů o "prezidentském puči", kdy ultrapravicový prezident může odvolat vládu a rozpustit parlament, zatímco kancléřem jmenuje osobu dle vlastního výběru. Rakouská ústava teoreticky dává prezidentovi takové pravomoci. Dosud jich však žádný prezident plně nevyužíval.

Celá Evropa hledí na Rakousko, kde se eventualita mnohými považovaná za pobuřující může stát skutečností.

Po prvním kole voleb kandidát Svobodných Hofer obdržel blahopřání od francouzské Marine le Penové, následovala gratulace italské Ligy severu a Berlusconiho Vzhůru, Itálie. Z Nizozemska přišel pozdrav od Geerta Wilderse a z Německa blahopřála ultrapravicová AfD. Ultrapravicová Evropa se organizuje a navazuje kontakty po celém kontinentě. Proto jsou nedělní volby mnohem důležitější, zdaleka nejen rakouskou událostí.

Po celé Evropě velké mainstreamové strany ztrácejí moc a vliv. Děje se to ve Španělsku, Francii a Německu, ale nikde nebyl fenomén tak dramaticky viditelný, jako po prvním kole prezidentských voleb v Rakousku. Hofer vyhrál před Van der Bellenem a dalším nezávislým kandidátem, teprve pak následovali kandidáti hlavních stran. Ti dohromady nezískali ani 23 % hlasů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2465

Diskuse

Obsah vydání | 26. 5. 2016