Souvisí teroristický útok v Ankaře s válkou v Sýrii?

18. 2. 2016 / Daniel Veselý

Při velké explozi způsobené bombou ukrytou v automobilu přišlo ve středu večer v turecké metropoli Ankaře o život nejméně 28 osob a 61 dalších bylo zraněno. Cílem útoku se stala posádka vojenského vozidla, které se v době incidentu nacházelo nedaleko tureckého parlamentu ZDE. Podle prohlášení analytiků a nejmenovaných tureckých vládních představitelů patří mezi přední podezřelé i Strana kurdských pracujících (PKK), proti níž po ukončení dva roky trvajícího příměří obnovila Ankara válku nízké intenzity na jihu a jihovýchodě země.

Ačkoliv je jistě předčasné činit nějaké konkrétní závěry, atentát v tureckém hlavním městě má nepochybně souvislost s vojenskými aktivitami turecké vlády. Turecko nyní ze své základny v Incirliku posílá bojové letouny, aby v Sýrii bombardovaly pozice jednotek syrské kurdské Strany demokratické unie (PYD) a zároveň bojovníků z PKK, kteří jim z Turecka přispěchali na pomoc ZDE.

Ankara se obává toho, že by syrští Kurdové i díky ruským bombám mohli scelit tři prozatím roztříštěné kurdské enklávy na severozápadě Sýrie v autonomním regionu Rojava. Syrští Kurdové představují skutečně efektivní pozemní sílu, jež je schopna čelit džihádistům z Daeš, čehož však Turecko nikterak nedbá. Je poněkud paradoxní, že Spojené státy využívají základnu v Incirliku k leteckým výpadům proti baštám Daeš v Sýrii, zatímco turecké letectvo cílí na zapřisáhlé nepřátele těchto džihádistů - Kurdy.

Erdoganova vláda se, jak již bylo uvedeno, několik měsíců angažuje ve špinavé válce proti PKK v samotném Turecku, a to se stovkami mrtvých včetně mnoha civilistů. Na 200 tisíc osob bylo při vládních represích vysídleno a připojilo se k masivní uprchlické vlně ZDE. Pokud by mělo nařčení tureckých orgánů militantů z PKK ohledně provedení atentátu v Ankaře oporu v realitě, mohlo by jít o krvavý blowback vyplývající z aktivit Erdoganovy vlády. Ostatně nebylo by to zdaleka poprvé ani naposledy - státní terorismus plodí jen další formy terorismu.

Nicméně Turecko se stalo také oblíbeným teroristickým terčem džihádistů z Daeš - i když existují nepopiratelné vazby mezi tureckým establishmentem a Daeš ZDE, o čemž se ve spořádané západní společnosti příliš nahlas nehovoří. Kvazichalífát má na svědomí sebevražedné atentáty v pohraničním městě Suruc a v Ankaře, kdy bylo v druhém případě usmrceno přes sto lidí. Není tedy vyloučeno, že Daeš ve svých smrtících atacích v Turecku pokračuje.

Jedno je však jisté, Erdoganova administrativa si dlouhodobě hraje s ohněm a její činy jsou vysoce rizikové; ať již hovoříme o její odsouzeníhodné vojenské kampani proti vlastním a syrským Kurdům, nebo jejích nepokrytých „námluvách“ s džihádisty z Daeš.