Evropské firmy vyzbrojují Čínu proti USA

2. 5. 2014

Ačkoliv je stále formálně v platnosti embargo EU na vývoz zbraní do Číny, veřejné dokumenty, výzkumné instituty a vojenští analytici ukazují, že země Unie exportují do Číny řadu technologií zásadně důležitých zejména pro výstavbu vojenského námořnictva. To se postupně stává rivalem U.S. Navy v regionu.

Německá firma MTU dodává motory, které pohánějí nejnovější čínské torpédoborce. Devět z jedenácti plavidel této kategorie, která ČLR postavila od roku 1991, pohání diesely MTU spojené s plynovými turbínami nakoupenými na Ukrajině. Informuje o tom vojenský analytik Roger Cliff z amerického Atlantic Council.

Nejnovější ponorky třídy Jüan, kterých slouží dvanáct, pohání buď turbíny MTU, nebo jejich čínské kopie, tvrdí Cliff.

Čínské ponorky Sung s dieselovým pohonem spoléhají na motory MTU zvolené proto, že mají tichý chod a znesnadňují zjištění plavidla protivníkovými senzory. Tvrdí to webová zbraňová databáze Naval Technology.

Údaje stockholmského institutu SIPRI k roku 2010 ukazují, že do ponorek třídy Sung bylo dodáno čtyřicet osm pohonných jednotek.

Nejnovější fregaty třídy Ťiang-kchaj pohání motory firmy SEMT Pielstick, francouzského výrobce vlastněného německou firmou MAN Diesel and Turbo. Vyplývá to ze specifikací na čínských vojenských webech a údajů vojenských analytiků.

Raketové čluny kategorie stealth třídy Chou-pej pohánějí hydrojety společnosti Kamewa, která je vlastněna britskou firmou Rolls-Royce. Ukazuje to analýza fotografií vystavených na čínských vojenských webech.

Pokud jde o letectvo, francouzský Airbus dodal mezi lety 1992-2013 do Číny 357 vrtulníků, včetně vojenských AS565 Panther. Tento typ se v Číně vyrábí v licenci, ukazují údaje zveřejněné SIPRI.

Francouzská firma Aerospatiale, která je nyní součástí konsorcia Airbus, podle SIPRI dodala v letech 2001-2013 padesát dopravních vrtulníků Super-Frélon používaných čínskými ozbrojenými silami.

Čína také podle SIPRI mimo jiné mezi lety 1998 a 2013 v britské licenci vyrobila 250 pohonných jednotek pro bojové letouny.

Ze stejného zdroje pochází i informace, že mezi lety 1981-2013 vyvezla německá firma Deutz více než 4 400 motorů, které pohánějí čínské obrněné transportéry. Podle organizace Federation of American Scientists motory Deutz slouží jako pohonná jednotka v obrněných transportérech typu WZ-523. A podle SIPRI Čína v posledních pěti letech tato vozidla vyváží mimo jiné do Etiopie, Myanmaru (Barmy) a Nigeru.

Firmy Deutz, Airbus a Rolls-Royce nereagovaly na pokus o kontakt ze strany agentury AFP. Tiskový mluvčí MTU prohlásil, že společnost "jedná přísně podle německých zákonů regulujících export". Čínské ministerstvo obrany se odmítlo vyjádřit.

Čína zvyšuje výdaje na zbrojení a vyvolává územní spory se sousedy. Přitom šetření AFP ukazuje, že evropské země schválily export zbraní a vojensky využitelných technologií do Číny v hodnotě miliard eur.

"Bez evropskýc technologií by se čínské námořnictvo nehnulo", říká Andrej Čchang, redaktor hongkongského časopisu Kanwa Asian Defense Review.

Evropská unie uvalila na Čínu zbraňové embargo poté, co v roce 1989 armáda pozabíjela demonstranty na Náměstí nebeského klidu v Pekingu. Avšak členské státy si embargo vykládají volně a při rozhodování mají poslední slovo.

Exporty zbraní a vojenského materiálu znepokojují Spojené státy, které do Číny zbraně nevyvážejí a považují ji za hlavního potenciálního strategického konkurenta. Vedle toho exporty kritizují také aktivisté za lidská práva a analytici poukazující na obavy o bezpečnost v regionu.

Čína, která má druhé nejvyšší výdaje na zbrojení na světě, v březnu oznámila další z mnoha dvouciferných zvýšení výdajů.

Výrobci zbraní z EU mezi lety 2002-2012 obdrželi exportní licence pro vývozy do Číny v hodnotě tří miliard eur. Vyplývá to z výročních zpráv EU.

Čínská armáda nakupuje z Evropy nejrůznější zboží, včetně softwaru, který je používán ke konstrukci proudových bojových letounů.

Bernadette Andreossová, ředitelka evropských studií na irské univerzitě v Limericku, popisuje evropskou kontrolu exportu technologií dvojího užití jako velmi laxní a vemi volnou. "Možná bychom měli obětovat určitou část konkurenceschopnosti, abychom dosáhli větší bezpečnosti", říká Andreossová.

Emil Kirchner, expert na politiku EU působící na University of Essex, se domnívá, že napětí ve Východní Asii může nakonec poškodit zájmy Evropské unie.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6505

Diskuse

Obsah vydání | 5. 5. 2014