EU se postavila na stranu ukrajinské opozice

12. 12. 2013

Před dvěma týdny komisařka EU pro společnou bezpečnostní a zahraniční politiku na summitu v Litvě nabízela ukrajinskému prezidentovi preferenční zacházení ze strany největšího světového obchodního bloku. Tento týden stála na kyjevskm Náměstí nezávislosti spolu s demonstranty požadujícími odvolání téhož muže.

EU hledá odpověď na ukrajinské odmítnutí dohody ve prospěch konkurenční aliance s Ruskem. Z politiky získávání prezidenta Janukovyče se stala nuancovanější kampaň obou stran eskalujícího sporu.

Fotografie komisařky Catherine Ashtonové, která si podává ruku s lídrem ukrajinské opozice Arsenijem Jacenjukem, je jasnou ilustrací toho, že EU vidí protesty jako novou šanci.

Jenže gesto Ashtonové také ukazuje, že v geopolitické bitvě o Ukrajinu tahá EU za mnohem kratší konec než Rusko.

EU po léta nedokázala naplnit ohromná očekávání Ukrajinců a Janukovyč za to vystavil účet, když odmítl obchodní a politickou dohodu, kterou předtím slíbil podepsat.

Moskva a Brusel mají s Ukrajinou sv plány už od kolapsu SSSR v roce 1991. Evropané měli nejlepší šanci po roce 2004, kdy "Oranžová revoluce" po zfalšovaných volbách nastolila vládu orientovanou na EU.

Ale místo toho, aby se EU této příležitosti chopila, vyzývala k opatrnosti a byrokratickému postupu krok za krokem, čímž Ukrajince frustrovala.

Ukrajina žádala o členství v EU od roku 2015, ale předseda EK José Manuel Barroso to odmítl. A ukrajinská politika brzy upadla do obvyklých vnitřních mocenských třenic.

Zatímco EU posílala do Kyjeva kvůli programu Východní partnerství níže postavené představitele, ruskou kampaň na Ukrajině vedl osobně prezident Putin a Moskva dávala jasně najevo, že je ochotna hrát pořádně tvrdě.

Nabízela spoustu peněz a současně vyhrožovala přerušením obchodních vztahů, ukončením smluv, ilegálním využíváním opatření zacílených na potravinovou bezpečnost a dalšími kroky. EU ve srovnání s tím odpovídala nevýrazně.

Teprve protesty proevropských Ukrajinců přinesly EU novou naději.

Ale současně jedná Brusel i s vicepremiérem Serhijem Arbuzovem. Přitom zůstává nejasné, co Unie vlastně nabídne. Premiér Mykola Azarov tvrdí, že Ukrajina bude potřebovat 160 miliard eur, aby se adaptovala na podmínky evropské zóny volného obchodu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4472

Diskuse

Obsah vydání | 12. 12. 2013