12. 12. 2013 / Karel Dolejší
Jan Čulík píše, že západní kritika Ruska v souvislosti se zakazováním homosexuality je neférová a odráží úpadek mezinárodního postavení této země.
Myslím, že pokud je Rusko vojensky výrazně silnější než např. Evropská unie, nedávno dosáhlo výrazného zahraničněpolitického vítězství nad USA v syrské kauze a nyní zřetelně tahá za delší konec provazu ve sporu o Ukrajinu, je poněkud nelogické tvrdit, že to či ono odráží úpadek mezinárodního postavení Moskvy. Toto postavení totiž naopak zcela zřetelně posiluje a ani zdaleka se nedá srovnat třeba s ubohým rozvráceným Ruskem z roku 1999. Co se ovšem změnilo je jasný silový kolizní kurs Putinovy administrativy. A také vzdalování se již jednou zavedeným a přijatým západním normám všeho druhu, včetně postoje k homosexualitě.
Tím se také Rusko výrazně liší od bývalých britských kolonií. Tam totiž žádní prezidenti znovu nezavádějí již zrušené persekuční zákonodárství a nestaví na něm vlastní zahraničněpolitický obraz a vysloveně represívní vnitřní politiku.
Mimochodem, v mezinárodních lidskoprávních organizacích existují desítky let sekce věnované speciálně právům LGBT komunity. Když jsem pracoval pro Amnesty International, velkou část personálu a aktivistů zde samozřejmě tvořili lidé z bývalých britských kolonií, z arabských zemí nebo například z Nepálu.
I velmi krátká práce s internetovým vyhledávačem pomůže do správných proporcí postavit tvrzení, že bývalé britské kolonie nejsou na Západě za persekuci homosexuálů kritizovány... Samozřejmě, že jsou, stejně jako za totéž jsou kritizovány třeba represívní režimy v Latinské Americe, ať už pravicové, nebo "levicové".
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse