ČÍNA:

Kde jsou miliony chybějících žen?

8. 9. 2011 / Miloš Kaláb

Paní Mara Hvistendahlová je v Pekingu dopisovatelkou časopisu Science a dřívější profesorkou žurnalistiky na Fudanské univerzitě v Šanghaji. Je autorkou knihy Unnatural Selection (Nepřirozený výběr), v níž ukazuje, že asijská praxe, která dává přednost při porodech jednomu pohlaví zatímco druhé potlačuje přerušením těhotenství, způsobuje poruchy v číselném poměru mužů a žen na celém světě. Následující text je vzat z její diskuse s panem Brianem Bethunem, reportérem kanadského týdeníku Maclean's.

Brian Bethune (BB): Přirozený početní poměr je 105 chlapců na 100 děvčátek. V Asii se už po dobu celé generace tento poměr měnil a demografové udávají, že na celém kontinentu chybí 163 milionů žen. Které země jsou nejvíc postiženy?

Mara Hvistendahlová (MH): Nejhůř jsou na tom východní Čína a severozápadní Indie, t.j. nejvíce rozvinuté oblasti těchto zemí. Podobně jsou na tom Jižní Korea, Tchajwan a severní Vietnam. Začíná k tomu ale ocházet i v jiných oblastech Indie a Číny.

BB: Nejnověji dochází k narušení přirozeného poměru i v severní Americe mezi přistěhovalci z Asie a u národů, kde by se to nečekalo - ve východní Evropě.

MH: Opravdu. Málo lidí by očekávalo pohlavní výběr v Albánii, v Azebajdžánu, v Gruzii a v Arménii.

BB: Je poměr 163 chlapců na 100 děvčat v čínském přístavním městě Lien-jün-kang nejvyšším, co je známo?

MH: Ano, ačkoliv v 90. letech byla období v některých jihokorejských městech, kdy bylo na 100 děvčat více než 200 chlapců. Co se záznamů týká, nejhorší nepoměr je přes 150 chlapců na 100 děvčat.

BB: Je zřejmé, že k uvedenému nepoměru přispívá rychlá modernizace společnosti, přístup k ultrazvukovým přístrojům, které ukazují pohlaví lidských plodů, a přístup k přerušení těhotenství - a také všeobecný pokles porodnosti.

MH: Pokles porodnosti je v každém případě významný. V celé Asii klesla za posledních 40 roků v průměru z 5,7 dětí na 2,3 dětí na jednu ženu. Tato čísla se ale týkají celé Asie. V místech, kde je nepoměr mezi muži a ženami nejvyšší, na jednu ženu připadá 1 až 1,5 dítěte. Totéž platí pro nové oblasti, takže v Arménii to je 1,3, v Gruzii 1,4 a v Azerbajdžánu je to nižší než v USA. Přístup k ultrazvukovým přístrojům a k přerušení těhotenství jsou základními podmínkami. Jak klesá porodnost v zemích, kde se klade velký důraz na syny, je na ženy vykonáván větší nátlak, aby to jedno dítě, které porodí, byl chlapec.

BB: Přerušení těhotenství jakožto metoda na kontrolu porodů se zdá být základním požadavkem, protože usnadňuje zastavit donošení plodu nežádoucího pohlaví. Souhlasíte?

MH: Je nutné, aby bylo přerušení těhotenství povoleno zákonem a aby bylo dostupné. Jeden jihokorejský sociolog mi řekl: "Kdyby neměla Jižní Korea v minulosti přístup k přerušení těhotenství a kdyby jiné metody pro kontrolu porodnosti nebyly propagovány a někdy dokonce ženám vnucovány, neměli bychom ten velký nepoměr mezi muži a ženami". Nechci ale prohlašovat, že je to všechno jen vinou přerušení těhotenství. Moje kniha je spíš o vývoji technologie a o bioetice. Nyní se vyvíjejí nové metody na zjišťování pohlaví a ty nemají s přerušením těhotenství nic společného. Výběr pohlaví při umělém oplodňování in vitro je západní variací. Nemyslím si, že se měly kampaně proti výběru pohlaví zvrhnout na kampaně proti každému přerušení těhotenství.

BB: Je to důvodem, proč nepoužíváte emocionálních výrazů, jichž používají jiní lidé, např. gendercida či feticida?

MH: Když jsem připravovala svou knihu, byla jsem překvapena způsobem, jakým ovlivňuje americká politika přerušení těhotenství tento problém a jaký vliv má na politickou pravici i levici. Souhlasím s tím, že má žena právo ukončit své těhotenství. Zatímco americké protipotratové skupiny požadují zákaz přerušení těhotenství na základě pohlaví plodu, jejich cílem není zvýšit počet žen na celém světě nýbrž prohlásit, že zárodek znamená člověk. Takže je to velice obtížný předmět hovoru. Politická pravice používá výrazy jako gendercida a feticida, zatímco lidé na druhém extrémním křídle nepoužívají za žádných okolností výraz potrat, ačkoliv se o potraty jedná.

BB: Chápu, že to je velice obtížné téma, zejména pro ženy, které zastávají právo na vlastní rozhodnutí.

MH: Ano, ale je nutné si uvědomit, že kontext ohledně potratů je v Asii úplně odlišný od toho na Západě. V USA musí žena obvykle čelit nepřátelství protestních hlídek, chce-li dosáhnout přerušení těhotenství. Někdy ve svém městě ani nenajde kliniku, kde by její těhotenství přerušili. V asijských zemích, kde je přerušení těhotenství povoleno, potraty se dělají všude. V Číně své služby inzerují potratové kliniky v hlavním čase televizního vysílání a celá situace je naprosto odlišná.

BB: To je známé o potratech. Ale chci se zeptat na kaskádový vliv výběru pohlaví. Jak k tomu dochází?

MH: Škrcením manželství? Ve hře je dvojí druh dynamiky. Asijské generace, které se narodily v osmdesátých letech minulého století, jsou mnohem početnější než ty, které následují. Navíc v nich chybějí ženy, které by mohly být případnými matkami. Každý demograf, s nímž jsem mluvila, to označil za dvojí škodu. To je jeden problém. Navíc existuje ono "škrcení manželství": první generace přebytečných mužů si začne brát mnohem mladší ženy, protože nemohou najít ženy přiměřeně svému věku. Nedostatek žen se ale šíří dál, takže v příští generaci je situace ještě mnohem horší. Svobodní muži soutěží nejen sami mezi sebou, ale ještě i s generací starších svobodných mužů.

BB: Jednou možností je to, k čemu došlo v Jižní Koreji. Tam se podařilo vrátit se ke dřívějšímu poměru, protože nová touha rodičů mít jediné dítě je silnější než dávat přednost určitému pohlaví. Korea je na tom podobně jako Japonsko se stejným počtem chlapců i děvčat, ale - bez "dětí".

MH: Na jihokorejskou ženu připadá v průměru 1,1 až 1,2 dítěte. K přednosti pro chlapce dochází až u druhého dítěte, ale ve většině případů chtějí rodiče jen jedno dítě.

BB: Co se týká celosvětových následků zjišťujete ironicky, že někteří národohospodáři uvažují o tom, že hodnota žen poroste tak, jak se stávají vzácností. Nemáte z toho radost?

MH: To je názor, který existuje už od osmdesátých let. Je to dobré jen k tomu, aby si člověk umyl ruce a řekl si, že se to vyřeší samo a že my se nemusíme o nic snažit. Ano, zboží jako ropa získává na ceně, je-li jí nedostatek a lidé jsou ochotni kvůli ní bojovat - a to je přesně to, co se dnes děje v hrubé formě se ženami. Jenže ženy samy nemají svoji vlastní hodnotu pod svou kontrolou.

BB: Jsou následky pro ženy někdy špatné?

MH: Z Tchajwanu a z Koreje, kde začalo docházet k výběru podle pohlaví velice brzy, nemohou svobodní muži najít manželky a tedy jezdí v rámci organizovaných zájezdů do Vietnamu. Každý zaplatí 10 tisíc dolarů a bude v tom zahrnut let do Ho Či Minova města a pokoj se stravou. Po příletu tito muži jedou do hotelu, kde jsou v řadách ženy na vdávání a muži si je začnou vybírat. V podstatě venkovská děvčata, která byla dána na prodej svými rodiči.

BB: U dvojice, na kterou jste se zaměřila, mě zaujalo to, že byla vietnamská nevěsta devátým dítětem z deseti, což je počet dětí, o kterém není na Tchajwanu ani ponětí. Jako jeden z neočekávaných následků pohlavního výběru je snad možné, že by tato situace mohla přinášet zisk v oblastech, jako je delta řeky Mekong, kde by mohl být selektivní nátlak na to mít především děvčata jako nový výnosnější zemědělský výpěstek?

MH: Dochází ke globalizaci manželství. Ve velice chudých oblastech světa vidí lidé výhodu v tom, když mají dcery. Z jednoho ostrova v deltě řeky Mekong odeslali do Tchajwanu tolik děvčat, že se tomu ostrovu začalo říkat "Tchajwanský ostrov". Rodiny, které odeslaly na Tchajwan svoje dcery, jsou na to dnes finančně lépe, mají více domácích spotřebičů, větší domy a ostrov jako takový si vede velice dobře. Je to, abych se vyjádřila, tak trochu obchod.

BB: Je-li to obchod, nad nímž bychom mohli pokrčit rameny, vidíme současně, jak se rozšiřuje obchod se sexem, s nuceným manželstvím a dokonce s vraždami na záchranu cti rodiny. Je to ukázka toho, že nová hodnota nedostatkových žen neposkytuje žádnou výhodu samotným ženám nýbrž mužům?

MH: Správně. V jednom případě jsem se ve své knize zabývala 15-letou vietnamskou dívkou, která debatovala s nějakým hochem přes Internet. Když přijala do Hanoje, aby se s ním setkala, byla unesena a odvezena přes hranice do Číny, kde jí bylo vykázáno místo v nevěstinci. Ukázala jsem, že šíření prostituce je jedním z následků pohlavního výběru. Co se týká nuceného manželství, jsou zprávy o tom, že některé dívky byly nuceny brát si několik bratrů současně, o tom, že byla kupována velice malá děvčátka i o rodinách, které taková děvčátka kupovala a vychovávala pro své syny, než vyrostou.

BB: Co na to říkají muži?

MH: Jsou miliony mužů a většina jich je na nejspodnějších příčkách společenského žebříčku, kteří nemohou najít manželky a jsou z toho nešťastní. Srovnejte oblasti s vysokým nepoměrem mužů k ženám s oblastmi s normálním poměrem a zjistíte, že v těch prvních je vysoká zločinnost a více násilí. Podíváte-li se do dějin, zjistíte, že to nebylo nikdy dobré, když byl nadbytek mužů. Podívejte se na Divoký západ v USA nebo na osídlování Austrálie, v obou případech uvidíte spoustu násilí. Dnešní svět dosud neviděl tak velký nepoměr.

BB: A násilí se nepáchalo výhradně mezi muži, nýbrž i ve vztahu k ženám, že?

MH: Na násilí vůči ženám je opravdu nutné poukázat. Se spoustou sexuálních zločinů. Přicházejí zprávy ze severozápadní Indie, kde je nepoměr mezi muži a ženami největší, že se tam prudce zvyšuje počet znásilnění a jiných sexuálních zločinů. Kdysi se psalo, že takových 20 milionů mladých, svobodných, rozhněvaných a obvykle nacionalitických Číňanů by mohlo být nebezpečím pro Západ. Jeden americký podnikatel placený ministerstvem obrany mi řekl, že Pentagon sleduje bedlivě situaci mezi mladými svobodnými Číňany. Čas ukáže, jak se to vyvine, ale neměli bychom se soustřeďovat na to, jakým nebezpečím jsou pro USA Čína a Indie, že nás napadnou nebo že se velkém množství objeví na našem pobřeží. Měli bychom svou pozornost zaměřit na nepoměr mezi pohlavími, protože se jedná o obrovský problém lidských práv.

0
Vytisknout
8520

Diskuse

Obsah vydání | 12. 9. 2011