Ukrajina je slepou skvrnou Macronova utrácení za obranu

24. 5. 2023

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce v příštích sedmi letech zvýšit vojenské výdaje na 413 miliard eur, ale kritici tvrdí, že 30 % zvýšení výdajů nebere v úvahu, co se děje na Ukrajině.

Ruská invaze na Ukrajinu byla poznamenána nenasytným používáním dělostřelectva a raket – návratem k tradičnějšímu typu válčení, kterému se plánovači po studené válce vyhýbali ve prospěch menších, high-tech a vysoce vycvičených sil schopných rozmístění daleko od domova.

Francouzský vojenský rozpočet – o kterém začne Národní shromáždění hlasovat tento týden – se stále drží tohoto modelu z doby před ukrajinskou válkou tím, že omezuje těžké zbraně, jako jsou tanky a obrněné transportéry, zatímco zvyšuje výdaje na francouzské jaderné odstrašení a investuje do boje proti novým hrozbám v oblastech, jako je vesmír, kybernetika a hluboká moře.

Závěrečné hlasování se očekává před 14. červencem, francouzským národním svátkem.

"Mnoho lidí obhajovalo ... více tanků Leclerc, více stíhaček Rafale, aby bylo možné posílit východní křídlo NATO. Ale to není francouzská logika," říká Pierre Haroche, pařížský výzkumník obrany na londýnské Queen Mary University.

Podle Michela Goyi, francouzského vojenského konzultanta a plukovníka armády ve výslužbě, nový vojenský rozpočet, který sahá od roku 2024 do roku 2030, ukazuje, že Francie - jediná země EU s jadernými zbraněmi - se nepřipravuje na možnost velkého pozemního konfliktu.

"Podstatné je, že naše jaderná palebná síla nás chrání před ukrajinským scénářem. Místo toho se snažíme projektovat dopředu a být schopni připojit se k letecké a námořní koalici vedené Spojenými státy," řekl.

Francouzova volba

Tři roky utrácení veřejných peněz na zmírnění krize COVID způsobily, že francouzská vláda čelí vysoké inflaci, rozpočtovému omezení a rostoucímu veřejnému dluhu. To je důvod, proč upřednostňuje svou tradiční závislost na jaderných silách, spíše než masivně zvyšuje konvenční sílu - ostrý kontrast s Polskem, nejaderným státem, který hraničí jak s Ukrajinou, tak s Ruskem a má ambice vytvořit největší konvenční armádu EU.

Ve Francii lze dopad pozorovat ve zkrácených plánech zadávání veřejných zakázek.

Vláda plánovala do roku 2030 renovovat 200 tanků Leclerc, ale podle nového plánu toto číslo klesne na 160; Ukrajina také žádá Francii o darování některých z těchto tanků, ale Paříž dosud takový převod neschválila. Letectvo mělo mít do roku 185 2030 stíhaček Rafale, ale dostane jen 137.

Francie se také zaměří na 200 obrněných průzkumných vozidel Jaguar namísto 300; a asi 1 300 obrněných transportérů Griffon místo více než 1 800. Výkonná moc předložila před hlasováním tento týden pozměňovací návrhy, které se zavázaly koupit více vozidel Jaguar a Griffon, aby nahradily vybavení darované Kyjivu. Toto úsilí však nebude financováno z víceletého rozpočtu.

Pro veškeré vybavení ozbrojených sil jsou původní cíle stále platné pro rok 2035, trvá vláda na svém.

"S mezinárodním kontextem a válkou na našem prahu je v pořádku vysvětlit, že odstrašování je důležité, ale konvenční (válčení) je také důležité," řekl Cédric Perrin, zákonodárce z konzervativní strany Les Républicains a viceprezident senátního výboru pro obranu a zahraniční věci.

Odložení nákupu vybavení pro francouzské ozbrojené síly by také omezilo schopnost země dodávat zbraně Ukrajině, vysvětlil.

Další evropské země čelí podobným kompromisům: Velká Británie – rovněž jaderná mocnost – zvažuje škrty v pozemních silách, a to navzdory nedávnému zvýšení vojenských výdajů; Německo oznámilo, že navýší obranný rozpočet Zeitenwende o 100 miliard eur, ale většina těchto peněz stále není přidělena.

To může evropským zemím ztížit splnění nového cíle NATO mít 300 000 vojáků ve vysoké pohotovosti, čímž se kontinent připraví na pokračující závislost na americké armádě.

Pohled za hranice Ukrajiny

Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij byl minulý týden v Paříži, aby se setkal s Macronem - a dostal závazek ohledně většího množství zbraní a stíhačů tanků - rozpočet se dívá mimo východní Evropu, na rostoucí napětí mezi Čínou a USA.

"Rozpočtové plány odrážejí skutečnou strategickou vizi, ne krátkodobou, ale dlouhodobou. Přemýšlíme o indo-pacifickém regionu, o hlubokých mořích," řekl Philippe Maze-Sencier, geopolitický analytik společnosti Hill+Knowlton Strategies. "Kdo v Evropě o tom přemýšlí? Máme problém se vzácnými materiáy a víme, že hlubiny oceánů představují těžební zdroje."

V příštích sedmi letech Francie vynaloží 5 miliard eur na stavbu nové letadlové lodi, která nahradí loď Charles de Gaulle.

Víceletý plán se také snaží řešit to, co ministr ozbrojených sil Sébastien Lecornu nazval "novými oblastmi konfliktu a militarizace" - jmenovitě vesmír, hluboká moře a kybernetiku. Do roku 2030 chce Paříž investovat 6 miliard eur do vesmíru, 4 miliardy eur do kybernetiky – což představuje nárůst o 300 % – a 5 miliard eur do zpravodajských služeb.

"Za těmito volbami si stojíme," řekl Lecornu senátorům na začátku května. "Je naléhavé jednat a je to důležitější pro naši kolektivní bezpečnost, než kdybychom odložili dodávku několika vozidel Griffon o rok nebo dva."

Francie se tak snaží vyvážit své tradiční ambice stát se globálním mocenským hráčem s potřebou reagovat na největší konflikt v Evropě od 2. světové války a Macronovými nadějemi na silnější Evropu, která je nezávislejší na Spojených státech.

Zdroj v angličtině: ZDE