Evropská ultrapravice se bez boje nevzdá: připravme se na to

13. 11. 2017

čas čtení 4 minuty
Neukölln je berlínská čtvrť, kde 11. listopadu 1926 zahájil Josef Goebbels nacistické převzetí Berlína. Vedl tři sta hnědokošiláčů v útoku na čtvrť, která tehdy byla baštou levice.

I dnes je Neukölln hlavním dějištěm nacistických útoků - dnes jsou anonymní. Ze 45 případů rasistického násilí, k němuž letos došlo v Berlíně, se jich 35 odehrálo v Neuköllnu. Mezi nimi byly případy žhářství, malování hákových křížů, házení cihel do výkladních skříní a výhrůžné dopisy imigrantským majitelům obchodů. Přesto však není ve čtvrti Neukölln cítit napětí: je tu silná komunitní organizace, kterou podporují místní levicové komunální úřady. V ulicích vládne liberální, multikulturní atmosféra. Avšak to, co se děje v Neuköllnu, dramatizuje nebezpečí, jemuž čelí Evropa, píše Paul Mason.



V Polsku o minulém víkendu demonstrovalo 60 000 neonacistů, kteří skandovali: "Uprchlíci ven!" a nesli transparenty požadující "holocaust muslimů". Ministr vnitra Mariusz Błaszczak nazval demonstraci "nádherný pohled" a provládní televize ji charakterizovala jako "velký pochod vlastenců".

Po vítězství Emmanuela Macrona a selhání ultrapravicové strany PVV v Holandsku si evropský centrismus blahopřál, že zastavil vlnu populismu. Obrovská podpora pro ultrapravicovou Stranu svobody v Rakousku a sobotní demonstrace ve Varšavě vrhají nyní temný stín.

Děje se to, kdy se evropská ekonomika rozvíjí rychleji než kdykoliv od krize v roce 2008. Nezaměstnanost v Polsku je rekordně nízká, 5,3 procent. Koncem dvacátých let dvacátého století bylo motorem fašismu hospodářské zoufalství.  V Polsku je jeho motorem bělošská, křesťanská supremicistická ideologie, kterou odmítají politické a sociální elity zpochybnit. Jejich hlavním signálem je: žádné změny.

Politický mainstream předpokládá, že když začnete demonstrativně střežit hranice, přiznáte, že lidé mají strach z integrace, budete udržovat hospodářský růst a do severní Afriky budete posílat rozvojovou pomoc, nakonec se napětí neofašismu rozptýlí.

Avšak moderní fašismus už není reakcí na jednotlivé události - je to o islámu a o bělošské identitě. Fašistům, kteří pochodovali ve Varšavě, vadí šátek na hlavách žen, mešita a Korán, nikoliv případné hospodářské problémy vyvolané uprchlíky. Polsko letos přijhalo obrovský počet 1474 uprchlíků. Jen 18 z nich bylo ze Sýrie, ostatní jsou většinou běloši, z křesťanského Ruska a z Ukrajiny.

Protidemonstrace, jako byla antifašistická demonstrace ve Varšavě, jíž se účastnilo 2000 lidí, fašisty nezastaví.

V místech, kde byl fašismus neutralizován, jako tomu bylo ve Francii v roce 1934? k tomu došlo, když levice a liberální střed dosáhly taktické jednoty a vytvořili narativ naděje. Středolevicové a levicové vlády u moci provedly radikální změny. Na fašistická média reagovala energická liberální média, byla mobilizována obrovská sociální síla dělnického hnutí, církví a synagog.

Tentokrát jsou sily rozloženy jinak: dělnická hnutí jsou slabší a demokratické ústavy silnější. Média jsou často v rukou xenofobních miliardářů a mnohé státní televize jsou ochromeny, nebo se dokonce spiklenecky podílejí na rasistickém narativu. Nová ultrapravice je nyní mezinárodní hnutí, financované dolary a vysílacícm časem z protrumpovského tábora a v některých případech i ruskými výzvědnými službami.

Ultrapravice nedosáhne tentokrát úspěchů prostřednictvím pouličních bojů, jako v třicátých letech, ale prostřednictvím symbiózy s mainstreamovou, nacionalistickou konzervativní pravicí. A to se už děje: při koaličních rozhovorech v Rakousku, v Polsku, v Maďarsku a samozřejmě v USA, kde celý kompletní narativ protrumpovských médií živí paranoiu ultrapravice.

Ultrapravice po celé Evropě vyzvala pokrokovou politiku k boji na život a na smrt. Všichni, kdo si myslí, že nedojde k boji, projevuje iracionální náklonnost pro politické riziko.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
10653

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2017