Zemanova chytrá strategie pro prezidentské volby

11. 3. 2017 / Boris Cvek

Na tom, že prezident Zeman chce být prezidentem i po skončení svého prvního mandátu, není nic překvapivého. Nejde jen o tu budoucnost, ale zejména o jeho prvních pět let ve funkci. Jestliže znovu vyhraje, získá od voličů posvěcení svého pojetí prezidentské funkce. A bude moci v druhém prezidentském období ještě více přitlačit na pilu. Zajímavé je to, že odmítá v předvolebním klání vstupovat do debat s protikandidáty, ba dokonce útočit na ně.

Je to podle mne velmi chytrá strategie. O program nejde, ačkoli se tomu tak zpočátku zdálo a prezident měl tendenci vypočítávat, co všechno ze svého programu splnil. Politická situace se radikálně změnila: vymezování se proti poměrně populární vládě nemá smysl, Nečas je dávno pryč. Pokud se nemýlím, tak snad největší propad preferencí prezidenta Zemana nastal poté, co byl v Českém rozhlase vulgární. A proto je pro něj lepší nevstupovat to žádných soubojů s protikandidáty, protože by se také nemusel udržet v zápalu polemiky a mohl by ukázat svou aroganci a vulgárnost v plné síle. Místo toho je lépe hrát si na pokorného před občany a na majestát před protivníky, s nimiž se přece on nebude zahazovat.

Popularita prezidenta je poměrně vysoká, ale to je spojeno nejspíše s prezidentským úřadem jako takovým. Není pravda, že ti, kdo vyjadřují nyní prezidentovi důvěru, ho musí nutně volit jako kandidáta Miloše Zemana při srovnání s jinými kandidáty. A pokud se objeví kandidát, který bude schopen vzít Zemanovi velkou část jeho voličů z roku 2013 a získá většinu bývalých voličů Karla Schwarzenberga, tak Zemana porazí. Na ničem jiném vlastně nezáleží.

Kandidát opozičních stran – jakým byl Zeman v roce 2013 – v roce 2018 vyhrát prakticky nemůže. Z vládních stran ČSSD nejspíše podpoří Zemana, ačkoli sjezd upevnil pozici současného předsedy Sobotky a nechal propadnout jediného „zemanistu“ s otevřenou ambicí na střet s předsedou, totiž Jeronýma Tejce. ANO, které je obecně považováno za nejpravděpodobnějšího vítěze příštích sněmovnách voleb a které se stále více vymezuje proti ČSSD, jež mu nezůstává nic dlužna, odkládá rozhodnutí, zda bude mít svého kandidáta a půjde tak do střetu se Zemanem, který bude prezidentem ještě rozhodně bezprostředně po sněmovních volbách a bude vést první povolební vyjednávání. Není přitom vůbec jisté, zda by kandidát ANO mohl získat bývalé voliče Karla Schwarzenberga, o těch Zemanových nemluvě. Ale stát se může cokoli.

Prezident Zeman se při oznamování své kandidatury zmínil o překvapivých výsledcích prezidentských voleb na Slovensku a v Polsku. V Polsku ovšem uspěl kandidát nakonec dominantní politické strany, která představuje změnu politického kurzu celého státu. To není náš případ. Vítězství nezávislého kandidáta Andreje Kisky nad politickým hegemonem Robertem Ficem na Slovensku je mnohem zajímavější. Jenže Zeman není stranický politik, který by se z role premiéra snažil uchýlit do poklidnějšího prezidentského úřadu. Jeho strana (SPO) je naprosto bezvýznamná a dosud jí v žádných volbách nepomohla ani Zemanova vlastní popularita.

Pro toho, kdo bude chtít Zemana porazit, je, zdá se mi, politický střet s ním nevyhnutelný. Budou-li se jeho protivníci tvářit tak, že oni nejsou žádní „antizemani“ a že Zeman vlastně ani neexistuje, nemohou uspět. Prezidentské volby navíc budou následovat jen pár měsíců po mnohem významnějších volbách, těch sněmovních, a uprostřed povolebních vyjednávání o podobu nové vlády. Tím hůře pro nezávislé kandidáty, kteří nebudou součástí politického střetu o Sněmovnu a nebudou mít dynamiku politického zápasu.

Je také obtížné si představit nějaký opravdu sjednocující střet s prezidentem Zemanem, který by proti němu spojil aspoň část voličů ANO, voličů ČSSD, TOP09 a ODS (u voličů KSČM a Úsvitu lze očekávat drtivé vítězství Miloše Zemana, ať se stane cokoli). Nenapadá mne nic jiného než téma prozápadního směřování země, což není v době brexitu a Trumpa rozhodně téma jednoduché tak, jak bývalo v 90. letech. Je to ale naprosto zásadní a legitimní politické téma, v němž se zdá Zeman nejvíce vyhraněný.

Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
3760

Diskuse

Obsah vydání | 10. 3. 2017