Kdy si lidé uvědomí, že migrace je normální a prospěšná?

15. 8. 2015

V pátek se na Glasgow Caledonian University konal seminář akademické organizace GRAMnet (Glasgow Refugee, Asylum and Migration Network, Glasgowské sítě pro uprchlíky, azyl a imigraci), jehož se účastnila mj. Lilja Gretarsdottir, vysoká poradkyně pro otázky imigrace v Radě Evropy, Nazek Ramadan, ředitelka organizace Migrant Voice a další odborníci a aktivisté.

Lilja Gretarsdottir informovala o vážné situaci uprchlíků a přistěhovalců po celém světě, především v Evropě, kdy z viny Evropské unie se ocitá množství uprchlíků, prchajících před vražděním, pronásledováním a válkou, v krizové situaci. Situaci přirovnala k třicátým létům dvacátého století, kdy za nezájmu států prchaly desetitisíce uprchlíků před Hitlerem. V diskusi se hovořilo o celé řadě naprosto šokujících případů, například o případu v Belgii, kdy tamější imigrační úředníci oddělili čtyřletou holčičku od rodiny, izolovali ji, a nakonec ji letecky deportovali do Kanady bez jakéhokoliv doprovodu dospělých. Idiocie úředníků je bezmezná a Radě Evropy se podařilo v této věci Belgii úspěšně žalovat, takže k obdobnému případu už nemůže dojít. Rada Evropy nemá vůči politikům v Evropské unii v podstatě žádné páky kromě možnosti je žalovat u Evropského soudu pro lidská práva, což také úspěšně činí, pokud porušují platné lidskoprávní dokumenty, vzniklé na obranu uprchlíků po druhé světové válce, ale náprava v takových případech trvá léta. Lilja Gretarsdottir zdůraznila, že uprchlíci mají právní nárok na ochranu před pronásledováním a nesmějí být kriminalizováni, ani označováni za "ilegální imigranty". Uprchlíci mají samozřejmě právo vstoupit na území jiného státu i bez dokladů a státy mají povinnost se o ně postarat. Politikům se to nelíbí a vůči nevinným lidem se chovají drasticky a krutě. Je to nesmírně pošetilé, neboť policejní a vojenská opatření proti uprchlíkům jsou vyhozené peníze - daleko konstruktivnější je investovat do jejich integrace v evropských zemích - uprchlíci totiž přinášejí novým zemím obrovský kulturní i ekonomický prospěch. Píší o tom stránky Migrant Voice, které zaznamenávají příběhy množství lidí, kteří byli pro svou novou zemi obrovským přínosem.

Hovořilo se také o případech, kdy úřady uprchlíkům odmítají povolit pracovat, takže rodiny nemají peníze na základní potraviny pro děti. Jedné účastnici odpíraly britské úřady právo na práci po dobu pěti let a sociální služby jí proto chtěly odebrat děti, protože "žena nemá základní finanční prostředky, aby je uživila".