Img

Americký brouk na sedm

8. 1. 2014 / Karel Dolejší

Rozhovor Marka Karlina s Danny Schechterem o jeho knize Madiba od A do Z opravdu nepotěší žižekovce (tvory příliš znuděné, než aby nehledali alternativu k tomu co právě existuje za jakoukoliv cenu - ovšem víte, Hitler nebyl dost násilný...) a obecně volné levicové radikály soudící Nelsona Mandelu podle doktrinářského komunistického mustru. Interview se totiž podrobně dotýká okolností, za nichž musel bývalý jihoafrický prezident jednat o ukončení apartheidu - a tyto okolnosti jednoduše nebyly a nemohly být nijak zvláště příznivé, nešlo totiž o žádné jednoznačné vítězství. - Nepochybuji o tom, že až pieta za Mandelou poněkud opadne, začne se vyskytovat v kratochvilných křížovkách Jejich pravd coby "černý americký brouk na sedm".

Schechter především upozorňuje, že Mandelův Africký národní kongres v souvislosti s ukončením režimu apartheidu nikdy nehovořil o ničem jiném než o národně demokratické revoluci. Pokud cíl definujeme takto, ANC ho nepochybně dosáhl a nelze rozhořčeně vykřikovat, že nezískal něco, oč neusiloval. Například socialismus či komunismus. A že kdyby bejval byl uspěl, tak by se jim nehodil.

Mandela "zvítězil", právě když kolabovaly režimy Východního bloku, které mu léta jako jediné poskytovaly štědrou podporu. Pokud by právě v ten okamžik nepřistoupil na nabídku reformní části bílé jihoafrické elity a chtěl pokračovat v boji řekněme za komunismus, africký socialismus, otevřenost Bytí či co jiného si dnes salónní levičák ještě dokáže vymyslet, nikdy by nedosáhl ani tolik, kolik dostal výměnou za kompromis se svými vězniteli. Neboť bez masivní zahraniční podpory by ANC z boje proti bezskrupulóznímu autarknímu režimu, jenž ukončil jedinou vnější válku, která ho ekonomicky a vojensky zatěžovala (a pro případnou vnitřní měl po ruce naprosto všechny náležitosti ve značném nadbytku) vítězně nevyšel. Ty, kdo by pokračovali v ozbrojeném boji bez bezpečného útočiště v zahraničí, by postřílel jako psy.

ANC v rozhodujícím okamžiku neměl žádné páky na to, aby výrazně transformoval jihoafrickou ekonomiku, a zrovna tak bylo nemyslitelné, aby převzal armádu dominantně obsazenou bílými kádry loajálními ke starému režimu. Mandelovi nezbylo, než ze sebe udělat kašpara a pod vedením Clintonova volebního poradce Stana Greenberga vyhrát prezidentské volby. A vyhrál je "za sebe", přestože vlastně nikdy nebyl individualista prosazující vlastní osobu. Národně demokratická revoluce v JAR tak uspěla. K té sociální se možná schyluje právě teď, a možná že skončí naprostým debaklem - kdo ví. Mandela už u toho nebude.

Teprve čtrnáct let poté, co byl zvolen prezidentem, byl také konečně vyškrtnut z amerického seznamu teroristů.

Pro některé i to nepochybně bude důkazem, že "jim šel moc na ruku".

0
Vytisknout
3585

Diskuse

Obsah vydání | 10. 1. 2014