Nový konflikt mezi Východem a Západem

9. 12. 2013

Již téměř před čtyřiceti lety Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) - tehdy nazývaná Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě - iniciovala proces, který vedl k ukončení studené války. Avšak dnes OBSE prožívá nejhlubší krizi od svého vzniku. Základním principem je, že rozhodnutí jsou přijímána konsensem všech 57 členských států, a to často v důležitých záležitostech organizaci ochromuje.

Minulý týden se konference OBSE konala v Kyjevě zmítaném protivládními protesty. Jenže skupina ztratila svůj mezinárodní význam, tvrdí expert na mezinárodní právo Manfred Nowak, se kterým hovořila Deutsche Welle. Západ a Rusko se totiž opět vzdalují a prostor pro reformu OBSE je podle něj minimální.

DW: Pane Nowaku, má OBSE desítky let po skončení "Studené války" ještě nějaký význam?
Manfred Nowak: Řada lidí se domnívá, že OBSE po implozi Sovětského svazu a dalších komunistických režimů v roce 1989 splnila důležitý úkol. V roce 1975 si nikdo nemyslel, že by tato organizace, navržená tak, aby uvolňovala napětí, mohla mít někdy takové důležité důsledky.

Ale krátce po pádu Železné opony začalo být zřejmé, že ideologické vakuum, které následovalo ve středoevropských a východoevropských státech, bylo vyplněno národnostními konflikty a konflikty týkajícími se menšin. V 90. letech bylo tedy hlavním smyslem OBSE řešit konflikty "tichou diplomacií" na preventivní úrovni; například prostřednictvím vysokého komisaře pro národnostní menšiny. A za druhé, v případech ozbrojených konfliktů, zejména na Balkáně a částečně také na Kavkaze, OBSE často spolu s OSN prováděla rozsáhlé mírové mise pod hlavičkou zevrubného zajištění bezpečnosti.

Nicméně OBSE nyní hraje v debatě o zahraniční politice vedlejší roli. Do roku 2010 se po jedenáct let nekonala společná jednání a generální tajemník je veřejnosti sotva znám. Prožívá OBSE existenciální krizi důvěry?
Jistě, OBSE ztratila značnou část svého významu. Na jedné straně v důsledku útoků z 11. září 2001 a na druhé kvůli novému konfliktu mezi Východem a Západem, který vznikl mezi USA prezidenta George Bushe a Ruskou federací Vladimira Putina. Místo vzájemné důvěry nastoupila nedůvěra. A v důsledku principu konsensu je OBSE v důležitých oblastech neschopná přijímat rozhodnutí. Vzpomeňte na válku mezi Ruskem a Gruzií v roce 2008, OBSE prostě nesehrála žádnou rozhodující úlohu. To je hanba, protože OBSE má dostatečný potenciál.

Nedávno německá kancléřka Angela Merkelová ostře kritizovala Putina za zasahování do asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Ministr zahraničí Guido Westerwelle tuto kritiku opakoval na setkání ministrů zahraničí OBSE v Kyjevě. Pokračuje v OBSE "bloková" mentalita z dob Studené války?
Ano, to souvisí s nacionalistickou politikou, kterou Putin v Ruské federaci uplatňuje. Všechny nevyřešené teritoriální konflikty, pro jejichž řešení má OBSE mechanismy, jsou paralyzovány. To je případ Jižní Osetie a Abcházie a také Moldávie a Podněstří - to jsou všechno regiony de facto okupované nebo kontrolované Ruskem. Je to také případ karabašskho konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem. A to znamená, že tu máme nový konflikt mezi Východem a Západem.

OBSE po řadu let získává značnou pozornost díky svým volebním pozorovatelským misím. Po řadu let to byl úspěšný příběh a bylo to pro méně demokratické postsovětské státy velmi důležité. Tyto mise byly ale také diskreditovány po volbách v roce 2013 v Arménii, poté co OBSE zveřejnila dvě rozdílná oficiální stanoviska. Jsou tyto volební pozorovatelské mise teď bezvýznamné?
To bych netvrdil. Například vezměte první volby v Bosně a Hercegovině organizované OBSE pouze tři roky po válce, vyhánění a genocidě. A v Kosovu to byl podobný případ. OBSE udělala dost pro budování demokratických struktur a uskutečnění demokratických voleb. A ještě i dnes bych řekl, že Kancelář pro demokratické instituce a lidská práva ve Varšavě je jednou z předních organizací. Ale tlak všech politických sil významně narostl a to zanechává stopy. Takže úkoly nejsou prováděny tak účinně, jako dříve.

Konference v roce 2015 znamená 40. výročí. Do té doby se chce OBSE změnit. Jak vidíte šance na zásadní reformy a jak by měly vypadat?
Myslím, že v současné konstelaci bude velmi těžké provést zásadní reformy ve smyslu lidských práv a demokracie, pokud nedojde k žádným vnitřním změnám, zejména v Ruské federaci. Bez nové politické orientace, zejména kvůli principu konsensu v OBSE, vidím jen velmi málo možností pro velké kroky kupředu uvnitř systému. Rusko se musí rozhodnout, zda si přeje být evropským státem a zda si přeje hrát zodpovědnou roli mezi evropskými mocnostmi, a ne roli eskalační.

Právní expert a expert OBSE Manfred Nowak vyučuje mezinárodní právo na Vídeňské univerzitě. Je ředitelem výzkumu a spoluzakladatelem Institutu Ludwiga Boltzmanna pro lidská práva ve Vídni a členem expertní skupiny OSN.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3404

Diskuse

Obsah vydání | 11. 12. 2013