Zeman vs Putna a ohrožené "akademické svobody"
21. 5. 2013
Ráda bych se zde jen velmi stručným příspěvkem zařadila do diskuse "Zeman vs. Putna", i když je možné, že tyto -- poněkud nuancovanější názory na spor -- jistě v různých podobách zazněly, píše Daniela Tinková.
Pan docent M. Putna bezesporu patří k akademikům s originálním myšlením a jeho veřejné angažování a komentování záležitostí Rei publicae je ve své podstatě pozitivem -- ostatně od akademika s humanitním vzděláním se to (tak trochu) očekává nebo by se očekávat mělo. Způsob a míra tohoto "angažování" už trochu závisí na vkusu dotyčného (a jeho publika) -- Quod licet Iovi... - to, co si v předvolebních klipech může dovolit nějaký "přerostlý puberťák" Jirka Mádl (cílící také na podobnou či mladší věkovou skupinu) působí, podle mého názoru, u profesora in spe poněkud trapně. K tomu se zde i jinde ovšem vyjadřovali i jiní. Nicméně tuto samotnou skutečnost bych asi opravdu nepovažovala za -- ať už základní či zástupný - důvod jeho ne-jmenování profesorem přední české univerzity.
Je mi ovšem líto, že v nastalé hysterii kolem M. C. Putny, která zcela organicky zapadla do obecnější hysterie protizemanovské, mimo akademické kruhy poněkud zanikají problémy trochu obecnější a podstatnější. Je mi trochu líto -- a tím se asi nezavděčím kolegům akademikům/akademičkám, - že si Miloš Zeman svůj krok lépe nepromyslel (musel tušit, že když řízne do řad "pražských akademiků/intelektuálů", kteří se k němu stavěli tak "přátelsky"v době volby, bude se muset připravit na jejich reakce "pražských intelektuálů", a požadovat aspoň trochu racionální a adekvátní vysvětlení. Měl si rozmyslet nějaký podstatnější důvod -- a hlavně, mel těch profesorů nepodepsat víc, protože by se to pak netočilo jenom v tomhle hysterickém kruhu o mstě a homofobii a podobně.
Věčná škoda, že si nepočkal na někoho, kdo objektivně nesplňuje kritéria jmenovacího řízení, což se dá zjistit porovnáním požadavků a předloženými dokumenty (jsou tací, a nemusel by čekat dlouho, ale chápu, že to je dost pracné), či nějakého toho "Profesora z O." (nebo odjinud), který sice studenta z "O" nikdy neviděl, ale přivezl si z O poměrně laciný titul, kterým se honosí například na UK, kde by řízením neprošel (a rozhoduje tam mimo jiné o jmenovacím řízení těch, kteří se z něj nevykroutili - i takových je dost).
Na rozdíl od většiny akademiků (byť sama přednáším na pražské UK) se domnívám, že u nás je právě ta akademická svoboda poměrně bezbřehá - a to zrovna mimo jiné ve věci jmenovacího řízení profesorů, a vůbec neplatí, že "se to vytřídí", protože "všichni vědí", že někdo má titul "méně kvalitní". Nevytřídí.
Akademici se tomu sice obvykle skrytě pošklebují, ale jinak se nic neděje. V tomhle smyslu si myslím, že by zde nad univerzitami určitý korektiv být měl, alespoň dokud nebudou celorepublikově sjednocena pravidla jmenovacího řízení (kterým již disponuje takřka každá veřejná škola a nastavuje vlastní pravidla pro vlastní -- ale nezřídka i cizí - docenty), takže tento systém bude nadále generovat exponenciálně rostoucí počet "profesorů" zcela různé úrovně.
Na rozdíl od mnohých expertů si nemyslím, že by tento všeobecně známý problém vyřešil systém "funkčních míst", kde by každý uchazeč (například o "profesorskou stolici") musel projít adekvátním konkurzem, která mu se "židlí" propůjčí i titul (samozřejmě do té doby, než danou univerzitu opustí). Jednak se domnívám, že takový přístup by mohl dost poškodit menší obory, jednak si myslím, že řádné a jednotné (a pokud možno přísné) jmenovací řízení má své místo jako adekvátní a průhlednější způsob prověřování kvalit habilitovaného uchazeče.
A proto se domnívám, že by univerzity neměly být za každou cenu tou poslední instancí, která o profesorech jako veřejně činných a zodpovědných "intelektuálech" rozhoduje (nehledě na to, že i školy a obory samotné provádějí někdy selekci vhodných kandidátů, která ne nutně odpovídá pravidlům řádného řízení, což je v podstatě zcela nekontrolovatelné) -- touto poslední instancí by nutně nemusel být prezident, ale -- a to slyší akademici jistě rádi -- třeba nějaká nad-univerzitní komise (s jasně vymezenými kompetencemi)
Abych shrnula: je škoda, že na to pan prezident Zeman nešel trochu obezřetněji a promyšleněji. Mohl tím otevřít (i pro veřejnost) vážnou diskusi o problému, který zde prosvítá spíše jen okrajově mezi zainteresovanými jako věc v podstatě druhořadá. A pak by bylo ke zvážení, jak formální prezidentské kompetence (a obeznámenost s postupy jmenovacího řízení apod.) i akademické svobody skutečně chápat.
Diskuse