Ví Trump, co vše je na Ukrajině v sázce? Putin ano

23. 12. 2016


Ukrajina je kanárkem v dole trumpovského světového řádu, napsal John McLaughlin. Pokud chcete vědět, jak bude Donald Trump postupovat vůči Rusku, prostě pozorně sledujte Ukrajinu.


Úzkost doprovází vraždění v Evropě, včetně zabití ruského velvyslance v Turecku. Ale co se během příštího roku stane na Ukrajině bude patřit k prvním indikátorům toho, zda je Trumpova administrativa připravena tolerovat ruský postup do Evropy - a zda je oddána globálnímu řádu, který jsme po desítky let bránili - nebo zda jí jde o něco jiného.

Co pohání na Ukrajině Putina? Přinejmenším tři věci:

1. Demokratická Ukrajina ohrožuje Putinovo Rusko. "Ukrajina je jediný bývalý člen Sovětského svazu, který může změnit Rusko" - to je, co mi během říjnové návštěvy Kyjeva řekl mladý ukrajinský politik. Jinými slovy, Putinova železná kontrola bude vážně ohrožena, pokud by Ukrajina dosáhla na evropskou demokracii a prosperitu založenou na otevřeném systému, v němž by korupce byla vážně omezena nebo odstraněna. Proč? Protože mnozí Rusové vidí Ukrajince jako zrcadlový obraz sebe samých.

2. Hněv na Spojené státy. Putin je přesvědčen, že Spojené státy stály za sérií ukrajinských revolucí od roku 2004.

3. Levná ropa. Nakonec, Putin nemůže už počítat s rostoucími cenami ropy, které by garantovaly prosperitu a jeho popularitu, jako v letech 1999-2008. Teď když ruská ekonomika pokulhává, spoléhá na zahraniční dobrodružství jako Ukrajina a Sýrie. Takové akce se dotýkají nacionalismu, který abych prosadil novou frázi, slibuje učinit Rusko znova velkým.

Proto jsou Ukrajinci alarmováni Trumpovými řečmi o bližších vztazích s Moskvou, které mohou znamenat, že nechá Putina, aby si na Ukrajině dělal, co chce. Abych byl spravedlivý, není v principu nic špatného na tom chtít méně konfliktní vztahy s Ruskem, s nímž USA sdílí některé zájmy. Klíčová otázka však zní: Definovali jsme své zájmy jasně, abychom věděli, co za to chceme?

To bychom raději měli udělat, protože Putin má velmi jasnou představu, co chce. Jeho potřeby spadají do dvou kategorií. Jednu lze uspokojit dost snadno; druhou již méně. Snadnější část je, že Putin touží po respektu. Je to pro něj velice osobní, chce, aby se s ním mezi lídry cizích mocností zacházelo jako s rovným. To je pravděpodobně důvod, proč Putin odpověděl tak dobře na Trumpovy komplimenty.

Druhá sada Putinových přání je složitější. Chce volnější ruku v tom, co pokládá za ruskou přirozenou sféru vlivu, která se vztahuje na většinu zemí kolem ruské hranice. Chce, aby USA a Evropa zrušily tvrdé sankce. A patrně by chtěl, aby Ukrajina zaručila východním provinciím větší autonomii, která by tak zaručila blokování integrace do Evropy. Ukrajina se staví na odpor a nepřeje si dál jednat bez mezinárodně monitorovaného příměří, které dosud nenastalo.

Problém s přizpůsobováním Putinovi na Ukrajině je jasný. Jeho invaze porušila nejméně tři mezinárodní smlouvy o neporušitelnosti evropských hranic. USA jsou signatářem dvou z těchto smluv, jedné z roku 1975 a druhé z roku 1994. V roce 1994 se Ukrajina vzdala jaderných zbraní ve prospěch Ruska výměnou za americké, britské a ruské garance svých hranic.

Pokud Trump prostě nechá Putina, aby mu tohle prošlo, podkopne některé klíčové pilíře poválečné evropské stability. Než to udělá, administrativa by měla vědět, co dá na jejich místo. A raději by měla trochu chápat, co Putin udělá jinde - například v Pobaltí - pokud vycítí povolnost na naší straně. A jaká by byla vojenská odpověď NATO, pokud by pak na ni Putin vyvíjel tvrdší nátlak?

Kam se Trumpův tým v této věci vydá? Sledujte Ukrajinu. Z tohoto hlediska je kanárkem v dole.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2324

Diskuse

Obsah vydání | 23. 12. 2016