“Přechod Evropy k post-růstu je rozhodující pro přežití i prosperitu,” naléhá 400 občanských organizací i odborníci a odbornice
16. 5. 2023
- 15. květen 2023
Připojili jsme náš podpis s celou naší organizací NaZemi k otevřenému dopisu, který spoluzveřejňujeme při prvním dni bruselské konference Beyond Growth. Obsah dopisu připravili: Timothée Parrique, Kate Raworth, Vincent Liegey, Friends of the Earth, Europe European Environmental Bureau, European Youth Forum, Wellbeing Economy Alliance. Níže dopis překládáme, původní anglickou verzi najdete zde.
Političtí představitelé se v těchto dnech shromažďují na druhé konferenci v Evropském parlamentu, která řeší, jak “překonat růst”. My, níže podepsaní akademici a akademičky a organizace občanské společnosti při této příležitosti prohlašujeme, že současnou geopolitickou krizi je třeba vidět jako příležitost vyprostit se ze společensky a ekologicky škodlivého soupeření v růstu a namísto toho přistoupit ke spolupráci v blahobytu.
Neexistuje žádný empirický doklad, který by naznačoval, že je možné celosvětově v dostatečné míře odpojit ekonomický růst od ekologických dopadů. Honba vysokopříjmových zemí za nekonečným ekonomickým růstem je problematická, protože snižuje nebo ruší i výsledky dosažené dosavadními ekologickými politikami. Probíhající rozvrat klimatu a rozpad sítě života, na nichž naše společnost závisí, existenčně ohrožuje mír, dostupnost pitné vody, bezpečnost zásobování potravinami i demokracii.
Přejít k post-růstové ekonomice je nezbytné nejen pro přežití, ale i pro prosperitu. Její dosažení dnes žádá demokraticky plánované a spravedlivé snížení výroby a spotřeby, někdy označované jako „nerůst“, v zemích, které ve své spotřebě ekologických zdrojů přestřelily. Právě nerůst by měl být logickým vyústěním evropské tradice snah o mír ve světě – protože je to právě současný ekonomický růst, co způsobuje konflikty jak v Evropě, tak mimo ni.
Menší ekologická stopa přitom v podmínkách vysokopříjmových zemí nemusí vést ke zhoršení životních podmínek. Veřejné politiky dostatku, zaměřené na šetrnost, snížení spotřeby zdrojů a zkracování pracovní doby, mohou naopak kvalitu lidského života významně zvýšit souběžně se snižováním tlaku na životní prostředí, a umožnit tak udržitelnou prosperitu bez růstu.
Abychom zajistili co nejvyšší kvalitu života s co nejnižší ekologickou stopou, musíme kompletně změnit cíle a pravidla ekonomické hry. V post-růstové ekonomice by současné zaměření na kvantitativní růst mělo být nahrazeno snahou o prosperitu v regenerativní a distributivní ekonomice, takové, která zaručí kvalitativní blahobyt uspokojením potřeb všech lidí v rámci možností jedné planety – jak to rozpracovává rámec “Ekonomie koblihy”.
Trhy se ukázaly být pro přijímání těch nejdůležitějších rozhodnutí o naší společnosti málo vhodným nástrojem. Aby ekonomika sloužila lidem, a nikoliv naopak, musí nad ní lidé znovu získat kontrolu. Abychom změnili pravidla hry, potřebujeme se poučit z již existujících iniciativ. A podpořit například napříč Evropskou unií další rozšiřování neziskových družstev.
Ve světle těchto naléhavých výzev i povzbudivých příležitostí žádáme Evropskou unii, její instituce a členské státy, aby zavedli:
1. Post-růstové evropské instituce: vytvoření stálých struktur v evropské komisi, radě, parlamentu a v členských státech, které budou posuzovat a hodnotit strategie a cesty k post-růstové ekonomice.
2. Evropskou zelenou dohodu bez růstu: navržení nového vlajkového programu Evropské unie, založeného na přístupu systémové změny, který bude otevřeně směřovat k vytváření prosperující ekonomiky budoucnosti uvnitř planetárních mezí, s nerůstem jako nezbytnou přechodovou fází na cestě k dosažení post-růstové ekonomiky.
3. Politiky překonání růstu, založené na čtyřech principech:
- Biokapacita ekosystémů: postupné vyřazení fosilních paliv, limity na těžbu surovin, opatření na ochranu přírody a obnovu zdravých a odolných půdních, lesních, mořských a dalších ekosystémů. Například skrze Úmluvu o nerozšiřování těžby fosilních paliv, nebo Úmluvu o spravedlivém rozdělování zdrojů a odolnosti, která by obsahovala konkrétní a jasné cíle pro snížení materiálové stopy či cílovou plochu revitalizovaných přírodních oblastí.
- Spravedlnost: zavedení fiskálních nástrojů na podporu rovnostářštější společnosti skrze odstranění příjmových a majetkových extrémů. Například skrze progresivní uhlíkové a majetkové daně, nebo zavedení minimálních a maximálních příjmů.
- Blahobyt pro všechny: zajištění všeobecného přístupu k základní infrastruktuře skrze modernizovaný, ekologicky citlivý sociální stát. Například skrze univerzální základní služby (včetně lidského práva na zdraví, dopravu, péči, bydlení, vzdělání, rodovou rovnost a sociální zabezpečení atd.), garantovaná pracovní místa a regulaci cen pro nepostradatelné zboží a služby.
- Aktivní demokracie: využití občanských shromáždění se závazným mandátem k formulování společensky přijatelných plánů pro dosažení dostatečného naplňování potřeb v rámci ekologických mezí, a posílení politik založených na respektování ekologických limitů, sociální spravedlnosti a blahobytu pro všechny, nebo třeba posílení role odborů ve společnosti. Například skrze lokální občanská fóra diskutující místní potřeby, národní klimatické úmluvy, nebo participativní rozpočty.
Uběhlo již pět let od první “post-růstové” konference v Evropském parlamentu. V občanské společnosti i akademickém prostředí od té doby pozice kritické vůči růstu stále posilují. Detaily těchto návrhů jsou právě teď diskutovány v Evropském parlamentu a s Evropskou komisí. Máme k dispozici vědecké poznatky i návrhy politik potřebné k tomu, aby se představy o nerůstu a post-růstu staly realitou. Krize, kterým čelíme, jsou také příležitostmi k vytvoření nového systému, který bude schopen zajistit všem blahobyt, a současně umožnit oživení demokracie, i pomalejší, ale příjemnější způsob života.
Odkazy
- Fitzpatrick, Nick, Timothée Parrique, and Inês Cosme. 2022.
“Exploring degrowth policy proposals: A systematic mapping with thematic
synthesis.” Journal of Cleaner Production 365: 132764.
https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2022.132764 - Fanning, Andrew L., Daniel W. O’Neill, Jason Hickel, and Nicolas
Roux. 2022. “The social shortfall and ecological overshoot of nations.” Nature Sustainability 5: 26- 36.
https://doi.org/10.1038/s41893-021-00799-z - Kallis, Giorgos, Vasilikis Kostakis, Steffen Lange, Barbara Muraca,
Susan Paulson, and Matthias Schmelzer. 2018. ”Research On Degrowth.” Annual Review of Environment and Resources 43: 291-316.
https://doi.org/10.1146/annurev-environ-102017-025941 - Hickel, Jason, and Giorgos Kallis. 2019. “Is Green Growth Possible?” New Political Economy 25: 469-486.
https://doi.org/10.1080/13563467.2019.1598964 - Hirvilammi, Tuuli, and Max Koch. 2020. “Sustainable Welfare beyond Growth.” Sustainability 12(5): 1824.
https://doi.org/10.3390/su12051824 - Hickel, Jason. 2020. “What does degrowth mean? A few points of clarification.” Globalizations 18(7): 1105-1111.
https://doi.org/10.1080/14747731.2020.1812222 - McGreevy, Steven R., Christoph D. D. Rupprecht, Daniel Niles, et al.
2022. “Sustainable agrifood systems for a post-growth world.” Nature Sustainability 5: 1011-1017.
https://doi.org/10.1038/s41893-022-00933-5 - Demaria Federico, François Schneider, Filka Sekulova, and Joan
Martinez-Alier. 2013. “What is Degrowth? From an Activist Slogan to
a Social Movement.” Environmental Values 22(2): 191-215.
https://www.jstor.org/stable/23460978 - Keyßer, Lorenz T., and Manfred Lenzen. 2021. “1.5 °C degrowth scenarios suggest the need for new mitigation pathways.” Nature Communications 12: 2676.
https://doi.org/10.1038/s41467-021-22884-9 - Mastini, Riccardo, Giorgos Kallis, Jason Hickel. 2021. “A Green New Deal without growth?” Ecological Economics 179: 106832. https://doi.org/10.1016/j.ecolecon.2020.106832
- Vogel, Jefim, Julia K. Steinberger, Daniel W. O’Neill, William F. Lamb, Jaya Krishnakumar. 2021. “Socio-economic conditions for satisfying human needs at low energy use: An international analysis of social provisioning.” Global Environmental Change 69: 102287. https://doi.org/10.1016/j.gloenvcha.2021.102287
- Creutzig, Felix, Leila Niamir, Xuemei Bai, et al. 2022. “Demand-side
solutions to climate change mitigation consistent with high levels of
well-being.” Nature Climate Change 12: 36-46.
https://doi.org/10.1038/s41558-021-01219-y - Jackson, Tim, and Peter A. Victor. 2019. “Unraveling the claims for (and against) green growth.” Science 366(6468): 950-951. https://doi.org/10.1126/science.aay0749
- Jackson, Tim. 2019. “The Post-growth Challenge: Secular Stagnation, Inequality and the Limits to Growth.” Ecological Economics 156: 236-246. https://doi.org/10.1016/j.ecolecon.2018.10.010
- Walker, Christine Corlet, Angela Druckman, Tim Jackson. 2021.
“Welfare systems without economic growth: A review of the challenges and
next steps for the field.” Ecological Economics 186: 107066.
https://doi.org/10.1016/j.ecolecon.2021.107066 - 16.Jackson, Tim, Peter A. Victor. 2021. “Confronting inequality in
the “new normal”: Hyper-capitalism, proto-socialism, and post-pandemic
recovery.” Sustainable Development 29(3): 504-516.
https://doi.org/10.1002/sd.2196
Diskuse