Problematický odboj

26. 8. 2011 / Jiří Pondělíček

Pokud se v současné době mluví nebo píše o protinacistickém národním odboji, často se zdůrazňují problematické, kontroverzní jevy, kterých ani československý odboj nebyl ušetřen. Například partyzánské oddíly jarmak nebo Olga patřily k těm o kterých se v těchto souvislostech hovořilo nejčastěji. Z jednotlivých postav je rozporuplná např. osoba Miroslava Picha --Tůmy, který po válce smutně proslul jako vyšetřovatel Stb nebo A. Schramm, který byl v podstatě sovětským agentem, ovlivňujícím partyzánské hnutí na území ČSR. V ČS armádním sboru sloužili i B. Reicin, nebo K. Vaš. Přesto jsou tyto jevy jen okrajové a rozhodně neurčovaly celkový směr odbojového hnutí. Nicméně i tyto jednotky a osoby se odboje zúčastnily a je nutno k tomu přihlížet při seriozním hodnocení, jakkoli je kritické.

Je přirozené, že své problematické kapitoly má i odpor proti komunistické totalitě. Trojice Landstoff, Kubelka a Pták smutně proslula obyčejnou vraždou spáchanou na ženě, přičemž ideová motivace činu je pochybná.

Skupina bratří Mašínů na tom byla jen o trochu lépe, ale i její činnost je více než rozporuplná. Jistěže, lze pochopit, že se někdo chopí zbraně na obranu proti totalitnímu, násilnickému režimu, který se moci ujal formou policejního puče. Jsem ochoten uvěřit, že bratři Mašínové i jejich společníci byli vedeni dobrým úmyslem a vzorem statečného otce.

Bohužel, sama činnost skupiny a její důsledky byla nešťastná, tragická a režimu spíše prospěla než aby mu uškodila. Mezi oběťmi bratří Mašínů nenajdeme žádného skutečného reprezentanta komunistického režimu nebo jeho represivních složek. Najdeme tam dva obyčejné policisty, z nichž jeden byl pro režim nespolehlivý, pokladníka, který byl zavražděn a oloupen a postřelený, navždy zmrzačený dobrovolný hasič, který se podílel na zločinech komunismu tím, že hlídal stoh. I nedávná prohlášení obou sourozenců a vůbec jejich činnost v zahraničí nebudí důvěru a spíše se mě zmocňuje podezření, zda jejich pohnutky byly opravdu tak ušlechtilé, když už sama činnost připomíná spíše obyčejné zločiny.

Přesto se snažím pochopit alespoň jejich pohnutky. Nemyslím si, že by šlo o vyloženě sprosté zločince. Jako vzory občanských ctností, které je třeba ocenit vyznamenáním je ale vnímat nemohu. Je na místě nezapomenout na ty členy skupiny, kteří se dostali Stb do rukou a zaplatili životem. I oni patří do historie. Je ale nutné je vnímat v celé jejich rozporuplnosti.

Udělení státního vyznamenání a oficiální účast ministra A. Vondry na pohřbu C. Mašína vnímám jako něco nevhodného a chybného. Pochybná je i nekritická glorifikace obou sourozenců vyznavači pravicové ideologie. Skuteční hrdinové se u nás v té době totiž opravdu vyskytovali a nebylo jich zas až tak málo. A zdaleka nejsou tak rozporuplní jako bratři Mašínové.

Jen by mě zajímalo, jak by se pan ministr Vondra tvářil na návrh vyznamenat nebo jinak ocenit např. takového Picha -- Tůmu nebo A. Schramma. To byli přece také odbojáři ne?

0
Vytisknout
2158

Diskuse

Obsah vydání | 26. 8. 2011