Klaus má v něčem pravdu, v jiném je to ten "pravý" Santa, jak jej známe

12. 7. 2011 / Jiří Baťa

čas čtení 6 minut

Prezident V. Klaus, se vyslovil, jak jinak, velmi šalomounsky k zákonu o změně výpočtu důchodu. V jistém smyslu mne v některých názorech šokoval, v jiných se mi jeho názory jeví značně irelevantní. Ale po pořádku.

Zcela správný, tedy odmítavý názor, podle mne, zaujal k vyplácení důchodu podle zásluh, neboť ani já nejsem spokojen s výrokem Ústavního soudu, což jsem komentoval ve svých předchozích příspěvcích. Jakkoliv se v jiných případech dost netaktně, ne-li opovržlivě (a ne jednou) vyjadřoval k některým záležitostem týkajících se obyčejného lidu (občanů), tentokrát se jej, z pohledu solidarity možno říci, zastal. Právem, byť od něj bych to zrovna nečekal. Nicméně tak učinil, neboť podle Ústavního soudu by totiž malá důchodová reforma měla posílit princip zásluhovosti na úkor principu solidarity. Lidé s vyšší mzdou, kteří platí vyšší sociální pojištění, by měli ve stáří dostávat důchod vyšší. Tolik sebechvalný úspěch, který si přičítá Nečasova vláda za prohlasování malé důchodové reformy, není, světe div se, pro V.Klause to pravé ořechové. Nemohu necitovat jeho názor na zásluhovost:

"Princip zásluhovosti zde má asi takovou logiku, jako kdyby každý člověk platící výrazně nadprůměrné daně požadoval, aby na něj například více svítilo pouliční osvětlení, nebo aby mu stát zajistil vyšší míru policejní ochrany než ostatním", říká V. Klaus. Já dodávám, že podobných příměrů je celá řada, mimo jiné už i některé (ve vládě) legislativně prosazené například v rámci zdravotní reformy. "Potřeba" nadstandardu byla totiž vyvolána rovněž jistým privilegovaným (egoistickým) požadavkem bohatých, aby když si zaplatí, mohli používat lepší či luxusnější podmínky léčby, než má obyčejný "plebs". Politiky a hlavně ministry to byla vítaná příležitost, jak zdůvodnit potřebu posílení rozpočtu a pojali to jako celospolečenskou potřebu. Tak se i stalo. Jenže co naplat, V.Klaus sice odmítnul podepsat zákon o změně výpočtu důchodů, ale protože jej nevetoval, bude i nadále platit. (Jak může platit zákon, nepodepsaný prezidentem mi není jasné, v legislativě se nevyznám, ale připadá mi to poněkud nestandardní, ne-li abstraktní, pozn. autora).

Jak jsem na jiném místě v BL zmínil, potřeba či nutnost změny výpočtu důchodu s přihlédnutím na zásluhovost, je problematická a víceméně alibistická i vůči ÚS samotnému. Již si přesně nepamatuji, kdo dal podnět k ÚS v této záležitosti, nicméně jsem přesvědčen, že ÚS, vědom si nemalých výhod změn ve výpočtu důchodu a dopadu na ně (soudce) samotné, rozhodl jak rozhodl. Každopádně však i ve svůj nemalý prospěch. To, že schválení údajně prošlo těsnou nadpoloviční většinou si lze vysvětlovat všelijak, ale rozhodující je výsledek.

S čím bych s V. Klausem zásadně nesouhlasil (ostatně je toho mnohem více i v jiných případech) je jeho konstatování, že:

"Stát není finanční ani pojistný ústav a plátci důchodového pojištění a stejně tak příjemci státem vyplácených důchodů nejsou jeho klienty".

Domnívám se, že se V.Klaus hluboce mýlí, protože stát, prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí, je svým způsobem de facto "banka", kam si každý pracující člověk ze své mzdy odkládá (spoří) jisté finanční částky pro potřeby svého důchodu. Jinými slovy je i MPSV (tedy vláda), něco jako banka a občan, ukládající si tam své "desátky" pro potřebu života v důchodu, je vůči této instituci (MPSV) klientem.Kdyby tomu tak nebylo, jednak by občané své peníze (odvody na důchodové zabezpečení) odváděli třeba nějaké církevní organizaci nebo soukromé bance, ale co hlavní, stát (kéž by jenom stát!) by, alespoň do této doby, neměl k dispozici několik desítek miliard korun, které ještě nedávno byly na účtu důchodového zabezpečení a které jsou dnes, bohužel beztrestně, "delimitovány" (když nepoužiji přiléhavější expresivní výraz defraudovány) na účtech nestátních organizací či institucí (zdali).

Stejně tak v rozporu s jeho názorem je fakt, že je to stát diktuje, kdo a kolik bude na důchod dostávat. Ergo kladívko když vezmeme v potaz nález ÚS a potažmo novelu o změně výpočtu důchodů, bude podle této novely zhruba pětina občanů s platem nad 36 tisíc dostávat vyšší penze, u desetiny lidí s nejnižšími příjmy se penze nezmění a u zbývajících cca 70 % lidí se penze sníží v řádu jednoho až tří procent (tj. až o několik stovek korun). Zásluhovost na úkor solidarity až za hrob!

Jakkoliv prezident Klaus konstatuje, že stát by měl být garantem pro vyplácení důchodů, role státu, prostřednictvím MPSV, je zcela prokazatelně instituce, která v pomyslné roli banky soustřeďuje finanční prostředky občanů, tedy klientů a jejich "úspory" ve formě důchodu jim v příslušném věku vyplácí. Včetně valorizací, pokud nějaké od státu jsou, tedy něco na způsob úroků banky. Proto nechápu, proč se V.Klaus staví k roli státu ve věcech důchodu jako něčemu, co nemá s důchody a občany nic společného. Ale to by asi nebyl Václav Klaus, aby neměl na něco svůj specifický, negativisticky vyhraněný názor.

0
Vytisknout
8977

Diskuse

Obsah vydání | 13. 7. 2011