Jak to, že Kreml kope, když je na dně?

16. 8. 2019

Ratingy důvěry v prezidenta Putina jsou na historických minimech. Stejně tak spokojenost s vládou a ekonomickou politikou. Tato nespokojenost se nedávno přelila do ulic s masovými demonstracemi proti rozhodnutí moskevských úřadů nezaregistrovat do místních voleb opoziční kandidáty. Obrázky pořádkové policie mlátící demonstranty se staly virálními. Populární ruské celebrity s miliony followerů na sociálních médiích vyzvaly k podpoře protestů. nespokojenost s režimem není omezena na hlavní město: Na severu evropského Ruska občané Archangelské oblasti bojují proti výstavbě masivní skládky. Počátkem léta v uralském městě Jekatěrinburg lidé protestovali proti guvernérovu plánu vybudovat na místě parku další chrám. Kreml přichází o toleranci veřejnosti vůči špatnému řízení státu. Jak tyto domácí potíže ovlivní mezinárodní chování Ruska?, ptá se Polina Beljakovová.

Někteří komentátoři ruské politiky tvrdí, že Putin využívá zahraniční dobrodružství, aby vyvážil klesající popularitu doma. Tento předpoklad je konzistentní s argumentem, podle nějž lídři odvádějí pozornost od domácích problémů tím, že vyvolají válku, aby posílili domácí podporu své vlády.

Je zajímavé, že Putinův rejstřík naznačuje opak: Rusko nejde do války, když je domácí podpora na minimu. Znamená to, že Putin bude v mezinárodní politice uplatňovat uměřenost, zatímco se doma vyrovnává s nespokojeností? Takový závěr by byl předčasný. Nízká veřejná podpora neomezuje schopnost Kremlu usilovat o své zahraničněpolitické cíle s využitím nenásilných prostředků. Takže pozorovatelé mohou zřejmě očekávat tajné operace a kybernetické útoky, stejně jako odvážné diplomatické kroky, které by odvedly pozornost veřejnosti s menšími náklady než použití síly.

Proč?

Za prvé, předchozím velkým ruským mezinárodním ofenzívám předcházela relativně vysoká podpora pro domácí a ekonomickou politiku. Navíc navzdory obrovskému nárůstu veřejné podpory po anexi Krymu dva jiné Putinovy odvážné kroky - invazi do Gruzie v roce 2008 a do Sýrie v roce 2015 - následoval pokles souhlasu veřejnosti s výkonem vlády. Takže agresívní zahraniční politika nekoreluje s veřejnou podporou vládě způsobem, který by podporoval argument odpoutání pozornosti válkou.

Za druhé, vzhledem ke klesajícímu souhlasu veřejnosti s vládou a ekonomickou politikou mohou nákladné zahraniční podniky pouze vyhrotit lidovou nespokojenost. A existují známky toho, že Putin věnuje pozornost fluktuacím veřejných nálad. Vzhledem k bezprecedentně nízké míře souhlasu s ekonomickou politikou je nepravděpodobné, že by další odvážný a nákladný mezinárodní pokus doma vyvolal nadšení a vedl k výsledkům očekávaným od odvedení pozornosti válkou. A pokud tohle není na stole, měli bychom očekávat, že se Rusko kvůli domácím starostem bude na mezinárodní scéně chovat nenápadně? Ano i ne.

Ano, ale jen ve smyslu ruského přísloví: Čím tišeji jdeš, tím dál se dostaneš. Nedávná historie ukazuje, že v minulosti ani dramaticky nízká veřejná podpora neodradila Kreml od tajných operací a kybernetických útoků. Za libovolných okolností je ruské mezinárodní chování konzistentní se strategií nájezdu - použití omezených prostředků k dosažení konkrétních politických cílů týkajících se infiltrace, překvapivého útoku a rychlého stažení se.

Samozřejmě, že výše zmíněná pozorování neprokazují silná kauzální spojení mezi domácí podporou vlády a ruskou zahraniční politikou, která by šla tím či oním směrem. Nicméně objasňují dva kriticky důležité body: Za prvé, je chybné tvrdit, že nízká podpora doma je důvodem, proč Putin zahájí další válku. Za druhé, nelze očekávat, že nízká podpora doma bude Kreml omezovat v tajných a kybernetických operacích, což se nedělo ani dříve. jak ukazují dosavadní záznamy, když je Kreml na dně, stále kope - a občas s vážnými mezinárodními důsledky.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2908

Diskuse

Obsah vydání | 19. 8. 2019