Dochází k oživení teroristické organizace Spiknutí ohnivých buněk
25. 8. 2017
Spojené státy se potýkají s celou řadou nestátních teroristických aktérů, napsal Brendan Chrzanowski. Méně známé Spiknutí ohnivých buněk také ožívá a může vyprovokovat významné politické potíže v Evropě a patrně i v USA. Na rozdíl od jiných nestátních aktérů je tato organizace relativně nová a nespadá do kategorie "radikálních islamistických teroristů".
Organizace o sobě tvrdí, že je antiautoritářská, revoluční, anarchoindividualistická, ze své povahy neochotná zveřejnit informace ohledně svých cílů. Naštěstí existuje dostatečné mediální pokrytí.
Spiknutí ohnivých buněk je převážně řecká organizace, která má ale pobočky také v Mexiku a Argentině. 21. ledna 2008 zaútočila zápalnými bombami na banky a prodejny aut v Athénách a Soluni. Další den se k útokům přihlásila a v prohlášení uvedla, že tyto cíle byly vybrány kvůli antiautoritářským a antikapitalistickým hodnotám skupiny.
Spiknutí ohnivých buněk (SOB) se označuje za skupinu povstaleckých anarchistů, které nezajímají utopické ideály a nijak zvlášť se nestarají o třídní boj. Věří v nepřetržitou revoltu a menší útoky. Za abstraktní nepřátele považuje kapitalismus a stát, často dezinterpretuje Nietzscheho a Marxe, zatímco jindy korektně navazuje na anarchistu Michaila Bakunina. Americké ministerstvo zahraničí tuto skupinu v roce 2011 označilo za teroristickou organizaci.
Skupina je tvořena neznámým počtem autonomních buněk působících v Řecku, Evropské unii, Mexiku nebo Argentině. Organizační struktura je záměrně volná a decentralizovaná. Analytici a právníci jsou přesvědčeni, že členy tvoří vesměs mladí a bohatí jedinci s nihilistickými tendencemi. Bohatství rodičů jejích členů zajišťuje větší část financování skupiny.
Do roku 2010 byla skupina považována za relativně neškodnou, útočící pouze na majetek. Avšak 1. listopadu 2010 byla mexickému velvyslanectví v Athénách doručována balíková bomba. Když se kurýr pokoušel balíček prozkoumat, došlo k výbuchu a zranění. Kurýr identifikoval muže, který balíček podal, a u něj byly objeveny další bomby určené francouzskému prezidentovi Nicolasu Sarkozymu a belgickému a nizozemskému velvyslanectví v Athénách. Příští den došlo k výbuchům na švýcarském a ruském velvyslanectví v Athénách. Další čtyři bomby určené Europolu, chilskému, bulharskému a německému velvyslanectví byly objeveny a zničeny. Balíček adresovaný italskému premiérovi Silviu Berlusconimu vybuchl při prohlídce a další určený německé kancléřce Angele Merkelové byl objeven a zničen. Ke všem útokům se přihlásila SOB.
Organizace se ale hlásí také k bombovému útoku na athénský soud v roce 2011 a řadě útoků na vozidla řeckých veřejných činitelů. V poslední době se skupina vrátila k balíkovým bombám. 16. března 2017 byla objevena a zničena bomba určená německému ministrovi financí. Ve stejný den došlo k výbuchu v kanceláři Mezinárodního měnového fondu v Paříži a jeden zaměstnanec byl zraněn. Oba útoky jsou zjevně součástí větší operace, kterou skupina nazývá Nemesis. Nedávno došlo k pokusu o bombový útok na bývalého řeckého premiéra Lucase Papadema, který utrpěl lehké zranění spolu se dvěma zaměstnanci řecké centrální banky, v jejichž vozidle nálož explodovala.
Případná aliance SOB a americkou Antifou je možným scénářem, stejně jako rozšíření činnosti samotné skupiny na americké území.
S ohledem na převažující důraz extrémistů na náboženskou motivaci je snadné přehlédnout skupiny jako Spiknutí ohnivých buněk. Ale takové opomenutí nás může přijít draho. Summit G20 v Hamburku a nepokoje v Athénách upozorňují na to, čeho jsou podobné skupiny schopny.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse