Al Jazeera: Kdo je za nárůstem konzervatismu v Evropě a proč to není až tak děsivé

25. 4. 2017

čas čtení 7 minut
Jedním z hlavních důvodů posilování konzervatismu v Evropě je stárnutí jejího obyvatelstva.

Po brexitu a po volebním vítězství Donalda Trumpa čekal svět úzkostlivě na výsledky voleb v různých evropských zemích, kde sílí pravicoví populisté, píše na serveru televize Al Jazeera moskevský novinář Roman Dobrochotov.

První letos v tomto kalendáři bylo Holandsko, kde získala populistická strana Geerta Wilderse ale jen 20 ze 150 křesel v parlamentu. Další je Francie. Avšak bude konzervativní populismus v Evropě skutečně triumfovat a jsou toto známky  vzestupu černé internacionály? Anebo je ve hře nějaká jiná dynamika, která poskytla pravicovým silám energii jen dočasně?



Evropa byla kdysi rozdělena na dvě části. Nyní je jednotná, stojí mezi Ruskem a USA, jímž oběma nyní vládnou populističtí konzervativci, a Německo je dnes hlavním stoupencem jednotné Evropy.

Objektivně řečeno, není vůbec v zájmu Ruska, aby evropská integrace selhala, i když Kreml dělá všechno, co může, aby k tomu došlo. Krize v EU je důležitým prvkem kremelské domácí propagandy a vzestup ultrapravice v západních zemích pomáhá Vladimíru Putinovi ospravedlňovat jeho kritiku liberálních hodnot.

Avšak v dlouhodobé perspektivě by rozklad EU - která je naprosto klíčovým obchodním partnerem pro Rusko - znamenal pro Rusko hospodářskou katastrofu. Avšak Putin je taktik, ne stratég, a politická stabilita dnes je pro něj důležitější než hospodářská stabilita zítra.

Z Putinova hlediska se všechno odehrává podle jeho plánu a dokonce ještě lépe. Ještě před brexitem a Trumpem převzali konzervativní populisté řadu východoevropských zemí, jako je Polsko a Maďarsko, a levicoví populističtí předáci v Řecku a v České republice vyjadřují Putinovi loajalitu.

Rusko se snaží dělat všechno, co může, na podporu okrajových opozičních sil v Evropě, především na pravici. Moskva organizuje pravidelná setkání pro pravicová hnutí z celého světa a podporuje je organizačně, jako v případě německé Pegidy. V éře globálního nárůstu vlivu pravice chce Moskva být jejím hlavním organizátorem tak, jako to dělala v případě komunistických hnutí během studené války.

V poslední době začíná být řada západních zemí přesvědčena, že má Moskva zásadní vliv na domácí politiku v jejich zemích. Zdá se, že tomu věří i Kreml. Ale ve skutečnosti existuje velmi prozaický důvod pro vzestup konzervativních sil v Evropě. Jedním z hlavních důvodů posilování konzervatismu v Evropě je stárnutí jejího obyvatelstva.

Mediánní věk v evropských zemích stoupl z 30 let v šedesátých letech stoupl na dnešních 40. Lidi starší 65 let nyní v Evropě tvoří značnou část voličů.

Ironií je, že generace, která organizovala v šedesátých a v sedmdesátých letech v Evropě a v USA studentské hnutí, nyní organizuje "konzervativní kontrarevoluci".

A lidé, kteří v šedesátých letech v USA bojovali proti rasistické segregaci, nyní podporují miliardářského xenofoba.

Uprostřed pařížských protestů v roce 1968, kdy se narodila Marine Le Penová, by býval nikdo nevěřil, že za 50 let budou ve Francii populární její ultrapravicová hesla.

Avšak tato "konzervativní kontrarevoluce" je fake, falešná, stejně jako komunismus za studené války byl taky lží. Straničtí šéfové v Sovětském svazu se skrývali za nejrůznějšími socialistickými hesly, zatímco si užívali nejrůznějších výsad. O problémy zchudlého obyvatelstva ve svých zemích se nezajímali a toto obyvatelstvo neprojevovalo zájem o jejich socialistické slogany.

Trump a Putin mají stejný postoj vůči konzervatismu. Oba milují luxusní paláce, oba jsou pošpiněni korupčními skandály a oba se rozvedli s manželkami (Trump dokonce dvakrát).

S takovým profilem je velmi obtížné věřit, že tito lidé berou vážně konzervativní hodnoty, vysoké morální zásady a rodinné hodnoty. I jejich pompézní projevy vlastenectví jsou lživé. Trump neustále hovoří o tom, že chce přivést zpět výrobu z Číny do USA, ale jeho vlastní značkové kravaty se vyrábějí v Číně, Putinova elita sice neustále hovoří o rozkladu Západu, přitom však na Západě vlastní obrovské množství nemovitostí a posílá své  manželky na  Západ na dovolenou a své děti do západních škol.

Cožpak to voliči nevidí? Samozřejmě, že to vidí, ale většině z nich je to jedno, protože oni vlastně nehlasují pro Putina, Trumpa či Le Penovou - hlasují proti změnám, kterých se obávají.

Dnešním problémem není, že k změnám dochází příliš rychle: k změnám docházelo velmi rychle po celé dvacáté století. V šedesátých letech bylo možné ignorovat ty, kteří hudrovali proti sexuální revoluci, proti rock'n'rollu a proti mírovým demonstracím.  Dnes ale jsou ti, kteří hudrují proti sňatkům homosexuálů, legalizaci marihuany a proti uprchlíkům, většinou voličů, kteří chodí k volbám.

Přesto však ta skutečnost, že obyvatelstvo stárne, neznamená, že budoucnost je zcela černá. Současný vzestup pravice byl také zrychlen celou řadou stresových faktorů, jako je hospodářská krize a zvýšená migrace. Ale všeobecný trend je úplně jiný.

Ano, Británie odešla z EU, ale mnozí stejně chtěli, aby to učinila, a existuje stále ještě množství zemí, které sní o vstupu do EU a dokonce organizují své revoluce pod vlajkou Evropské unie. Ano, nacionalisté brojí proti uprchlíkům, avšak také se koná množství demonstrací pod heslem "uprchlíci jsou vítaní" a ty jsou často daleko početnější než ultrapravicové demonstrace.

Ano, Trump zvítězil, avšak většina Američanů hlasovala pro Hillary Clintonovou (a těsně před tím zvolila dvakrát černošského prezidenta, což by se v šedesátých letech nestalo nikdy).

Ano, Le Penová je populární, ale Francie je i jiná - jen před několika lety legalizovala sňatky homosexuálů.

Ano, Putin se snaží zvyšovat svůj vliv, ale jeho propagandistickou televizi Russia Today sleduje velmi málo diváků, navzdory obrovským finančním dotacím od ruského státu, a ultrapravicové strany, které Kreml podporuje, zůstávají ve svých zemích okrajové. Putin sice v Rusku dál vyhrává volby, ale to je jen proto, že brání vzniku jakékoliv opozice.

Jinými slovy, to, co v kontextu několika let vypadá jako nárůst konzervatismu, v kontextu několika desetiletí to vypadá jako daleko menší problém. Hrozba ultrapravicového populismu promění tento nárůst v  svého druhu vakcínu, která posílí imunitu západních zemí před konzervatismem, donutí je, aby vyřešily bolestné problémy a zmobilizovaly své zdroje na boj proti populistické propagandě. Otázkou je, kolik za to Evropa bude muset zaplatit. Vítězství Le Penové by bylo příliš vysokou cenou.

Kompletní článek v angličtině  ZDE

0
Vytisknout
8151

Diskuse

Obsah vydání | 2. 5. 2017