Jak rychle může Kanada vyrobit jadernou bombu?

18. 6. 2018

čas čtení 4 minuty
Zatímco americký prezident Donald Trump z ničeho nic zasáhl Kanadu obchodní válkou, současně flirtuje se Severní Koreou vyzbrojenou jadernými zbraněmi: Salutuje jejím generálům, poplácává jejího diktátora, píše Tristin Hopper v listě Ottawa Citizen.


Pro Kanaďany, kteří tomu všemu přihlížejí, je přirozené ptá se: Co kdybychom také získali nějaké jaderné zbraně?

"Váš svět by se změnil," říká Mitchell Reiss, bývalý ředitel politického plánování amerického ministerstva zahraničí.

Akce by byla tak zbytečně provokativní, že by patrně vyústila v okamžité vyhození Kanady z NATO.

Kanadská jaderná bomba by také porušila celou řadu mezinárodních smluv. Jakmile by se svět dozvěděl o kanadském úsilí získat jaderné zbraně, Ottawa by mohla očekávat zmizení celých sítí aliancí a obchodních partnerství.

Nicméně kanadská jaderná bomba je jistě možná. Kanada patří do elitního bratrstva zemí, které nevlastní jaderné zbraně, ale mohou je relativně snadno vyrobit, pokud by chtěly.

Tak je tomu přinejmenším od 50. let. Kanada byla kriticky důležitým partnerem v projektu Manhattan.

Kanadská technologie byla také klíčem k vývoji jaderné bomby v jiné zemi. V roce 1974 Indie odpálila první jadernou zbraň s použitím plutonia, které bylo tajně vyrobeno v darovaném kanadském výzkumném reaktoru.

Nicméně Kanada má dlouhou historii vyhýbání se vlastním jaderným zbraním. Země nikdy netestovala jadernou bombu, neuvažovala o získání jaderného arzenálu.

V roce 1978 v projevu v OSN tehdejší premiér Pierre Trudeau hovořil o Kanadě jako o "první zemi na světě s kapacitou vyrobit jaderné zbraně, která se rozhodla, že to neudělá."

Tím není řečeno, že si Kanada nepohrávala s jadernými zbraněmi. Po dvacet let během studené války bylo na jejím území umístěno až 200 hlavic kontrolovaných Američany za účelem použití ve válce se Sovětským svazem.

Nicméně od roku 1984, kdy vrátila Američanům poslední rakety Genie, byla Kanada bez jaderných zbraní. Od té doby sleduje politiku stále přísnějšího nešíření jaderných zbraní.

Na první pohled má Kanada všechny prvky potřebné k tomu, aby se stala státem vyzbrojeným jadernými zbraněmi: Dostatek uranu, spousty konstruktérského talentu a robustní sektor jaderné energetiky. Co však chybí jsou zařízení potřebná k výrobě jaderného paliva použitelného k výrobě jaderných zbraní, ať už plutonia, nebo obohaceného uranu.

John Luxat je ředitelem Centra pro pokročilé jaderné systémy se sídlem v Hamiltonu. Odhaduje, že by Kanadě trvalo "léta", než by vyvinula kapacity potřebné k výrobě vlastních jaderných zbraní.

Kvůli obohacování uranu by Kanada potřebovala vybudovat extrémně nákladné komplex centrifug vyžadující specializované materiály, jako je vysoce pevný hliník. Ovšem samotným nákupem těchto materiálů by ihned upozornila mezinárodní společenství, že něco chystá.

Darebácké státy jako Severní Korea nebo Írán se tomuto problému vyhnuly tím, že jednoduše pořídily materiály ilegálně - a uzavřely své hranice mezinárodním inspektorům. I tak ale, říká Luxat, "zřízení takového zařízení vyžaduje mnoho let."

Kanada by také měla možnost vybudovat zařízení pro separaci plutonia z rozsáhlých zásob použitého jaderného paliva.

"Jen 1 % použitého paliva tvoří plutonium. Takže by musely být zpracovány tuny použitého paliva k získání plutonia pro zbraň," říká Leonard Spector z Centra Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní.

Také to vyžaduje čas a bylo by podobně obtížné to utajit. Jak zdůraznil Spector, všechno použité palivo je monitorováno Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

Krátce řečeno, jediný způsob, jak by Kanada vyvinula tajně bombu, by znamenal nějak tajně získat neoficiální jadernou technologii a provozovat ji tajně. Ačkoliv tohle může být relativně snadné pro izolovaný autoritářský stát, je to téměř nemožné pro demokracii s extrémně úzkými vojenskými vazbami na Spojené státy.

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8585

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2018