Ljudmila Ulickaja: Ruská společnost může explodovat

20. 5. 2016


Ljudmila Ulickaja je ruská autorka, spisovatelka a novinářka. Její první sbírka povídek vyšla v roce 1983 u státního vydavatelství dětských knih. Její talent jako prozaičky byl objeven v roce 1992, když vyšla novela Soněčka. Její knihy byly přeloženy do sedmnácti jazyků.

Paní Ulickaja, v jakém stavu je dnes ruská inteligence?

To, co jsme nazývali inteligencí, dnes už neexistuje. Vzdělaní lidé jsou rozděleni na velmi různé skupiny. Někteří intelektuálové zemi opouštějí; jiní se snaží přizpůsobit situaci. Ale celkově depresívní nálada ovlivňuje vzdělané i nevzdělané vrstvy stejně. Myslím, že "požehnaný" podíl 86 % příznivců státu ku 14 % nespokojených neodpovídá skutečnosti. Nevidím tento podíl mezi lidmi, s nimiž hovořím. Považuji tyto údaje za mýtus.


Je státní moc jako počasí - musíte se poněkud přizpůsobit, aby se vám nestalo něco zlého?

Pokud jde o mě, udržuji si od státní moci odstup. Proto jsem plně nezávislou osobou. Až dosud se mi to dařilo, ale nevím, co se stane zítra. Budu se snažit udržet v Rusku, protože Rusko je středem mých zájmů. Trávím část času v zahraničí - právě teď v Itálii - a další část v Rusku, kam se vrátím počátkem června na divadelní premiéru. Mám k mé zemi velice silný vztah; tak to prostě je.

Myslíte, že je Rusko zajímavé?

Neuvěřitelně zajímavé! Myslím, že je to dnes jedna z nejzajímavějších zemí. Je velmi dramatické; probíhají intenzívní sociální a vnitřní konflikty. Je zdrojem skutečné hořkosti vidět lidi žít tak drsné životy. Jednoho dne někdo možná provede průzkum této části dějin a bude se divit vnitřním protikladům a obtížným vztahům mezi státem a společností. Je to skutečně obtížné, ale není to pro Rusko nic nového.

Koncem dubna aktivisté prokremelského Národněosvobozeneckého hnutí (NOD) zaútočili na předávací ceremonii soutěže studentů historie v Moskvě zorganizovanou ruskou lidskoprávní organizací Memorial. Sympatizanti NODu zaútočili i na Vás.

Studenti přítomní na akci napsali nádherné eseje o historii svých rodin, jejich vesnic a škol. Mnozí z nich poprvé navštívili hlavní město. Šlo o vítěze historické soutěže. Měl to být pro všechny den hodný zapamatování. A pak je náhle poblíž Domu kinematografie potkala skupina chuligánů, proklínala je a házela po nich vejce. Bylo to opravdu hrozné. Můžu setřít zelený sliz z tváře a nic to neznamená. Je mi jich líto, protože i oni jsou děti. Část generace je na příšerné cestě. Je neuvěřitelně bolestivé tomu přihlížet.

Je také těžké tomu předejít.

Velmi těžké. Den po incidentu činovníci v Kremlu tvrdili, že s tím nemají nic společného. Ale všichni tihle hoši mají podporu a financování. Někdo jim objednal jejich trička z doby 2. světové války. Jsou tu síly, které je živí, a mám podezření, že to dělají lidé v Kremlu. Vyšetřování není můj problém. Můžu jen říci, že policie byla zcela apatická, dokud chuligáni nezačali házet barvou. Bylo by dobré zjistit, kdo to všechno platí. Ale obávám, se, že tu není instance, která by to vyšetřila.

Jednou jste prohlásila, že ruská státní moc je současně "idiotická a rafinovaná". Jak to vidíte dnes?

Rafinovaně a úspěšně bylo dosaženo mnoha věcí. Například anexe Krymu bylo dosaženo brilantně, bez kapky krve. Ale tato skutečnost věc nečiní o nic méně idiotickou, protože důsledky okupace Krymu poškodí životy několika generací našich lidí. Myslím, že máme co do činění s velkou raafinovaností a velkou idiocií současně.

"Svoboda je něco obtížného; musíte se jí naučit," napsala jste. Co jste tím myslela?

Naše společnost postrádá vnitřní touhu po svobodě a dokud taková vnitřní potřeba nevznikne, ve vnějším světě se nedá mnoho dělat. Pokud jsou lidé spokojení se současným stavem věcí a úpadkem životní úrovně, a pokud jsou připraveni utahovat si opasky ještě víc, jak jim lze pomoci?

Situace bohužel zřejmě jednoho dne dosáhne kritického bodu. To může vést k masové explozi. Moc ráda bych si to odpustila. Ale za současné situace to nikdo nemůže vyloučit.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5638

Diskuse

Obsah vydání | 24. 5. 2016