Quo vadis ČSSD?

16. 3. 2013

Myslím, že nezvolením Dienstbiera dala ČSSD jasně najevo, kam se chce ubírat a že její cesta určitě nebude dlážděna poctivými úmysly. Zalíbily se jí opoziční smlouvy s ODS, chce lavírovat se středovými stranami, chce se podílet na moci a hlavně na kořisti. Někteří její čelní představitelé to dříve ani příliš neskrývali, např. milionáři Petr Hulinský nebo Jaroslav Palas. Avšak mám takový nepříjemný pocit, že i Michal Hašek je kariérista, který by se neštítil ničeho. Škromach je jen politováníhodná figurka, která si lebedí na výsluní a nedělá pro skutečnou levicovou politiku vůbec nic. Zaorálek a Dienstbier byli jediní dva borci, kteří šli nebojácně do problematických sporů, ke kterým se ostatní členové ČSSD stavěli zády a báli se zaujmout jasné stanovisko, aby si náhodou nepokazili kariéru. Naopak Zaorálek a Dienstbier vždy nesli svoji kůži na trh, bez ohledu na to, jestli jim to uškodí, nebo prospěje. Jak je vidět, každé poctivé úsilí je po zásluze potrestáno. Touto orientací to u mě - jako jejího dlouholetého voliče - ČSSD definitivně prohrála. Zdá se, že jedinou autentickou levicovou stranou je KSČM. Takže má další volba je jasná, píše Jan Černý.

0
Vytisknout
4377

Diskuse

Obsah vydání | 19. 3. 2013