Čína tajně vyvíjí těžká děla

15. 5. 2023

Nyní smazaný příspěvek na oficiální informační síti pro nákup zbraní a vybavení, což je středisko pro čínské vojenské zakázky, objasňuje, že PLA má zájem o testování 203 mm (osmipalcového) dělostřelectva. To je podstatně větší než současná 155 mm (šestipalcová) děla LOA, což naznačuje snahu vyzbrojit budoucí síly hlavňovým dělostřelectvem s delším dostřelem a mnohem větší palebnou silou.

Zatímco mnoho armád nasadilo v první polovině 20. století 203 mm kanóny, většina z nich je vyřadila ve prospěch 155 mm děl. Dnes se používají pouze ruské osmipalcové typy 2S7 Pion/2S7M Malka, vyráběné v letech 1975 až 1990, a staré americké samohybné houfnice M110. Na základě kanónu navrženého v roce 1919 byl M110 používán americkými silami od roku 1963 do roku 1990; zůstává ve službě v několika dalších státech jako dědictví partnerství studené války.

Čína koketovala s dělostřelectvem ráže 203 mm v pozdních 80. letech, když čínský výrobce zbraní Norinco najal Geralda Bulla, kanadského inženýra široce považovaného za jednoho z největších vývojářů dělostřelectva v historii. Bull, jehož projekty se pohybovaly od raket odpalovaných z děl určených k dosažení vesmíru až po superzbraň "Projekt Babylon" Saddáma Husajna, cestoval po celém světě a prodával své návrhy širokému spektru nechutných režimů, často s tichým souhlasem americké vlády. LOA původně najala Bulla, aby vyvinul 155 mm dělo, které by mohlo pomoci čelit drtivé palebné síle Sovětského svazu na severu. Stala se z něj houfnice PLL-01, která slouží dodnes. Bull a Norinco pokračovali ve vývoji 203 mm dělostřeleckého systému W-90, který zřejmě nikdy nepřekročil fázi prototypu. Existuje několik možných důvodů: Technické potíže, méně exportních příležitostí po íránsko-irácké válce a Bullova násilná smrt v roce 1990 rukou dosud neznámé zpravodajské služby. (Spekuluje se, že Bulla kvůli spolupráci se Saddámem Husajnem zabili Izraelci - pozn. KD.)

Nedávné oznámení LOA naznačuje novou snahu přehodnotit tuto minulou ambici a překonat současné dělostřelectvo ráže 155 mm. Ačkoli zadání zakázky poskytuje jen málo podrobností o záměrech LOA, nabízí zajímavé stopy. Testy musí například zahrnovat vystřelení projektilu o hmotnosti 85 kg rychlostí asi 920 metrů za sekundu. [Ruská]Malka může údajně vystřelit projektil o hmotnosti 110 kg rychlostí 960 metrů za sekundu, což naznačuje, že čínská děla ještě nemusí odpovídat ruským standardům. (Přesto, vzhledem k historii čínské obranné spolupráce s Ruskem – a bezohledným krádežím jeho technologií – není nepravděpodobné, že se LOA brzy dočká podobné pomoci se svým dělostřelectvem.)

Smlouva také vyžaduje zaznamenávání údajů o průbojných schopnostech projektilu. To naznačuje, že takový budoucí dělostřelecký systém může být určen k ničení strategických podzemních nebo zesílených cílů, což je prominentní rys tchajwanské obrany.

Kontrakt byl udělen přední čínské instituci pro vývoj pokročilého dělostřelectva, Nanjing University of Science and Technology. Začínala jako vojenská dělostřelecká akademie v roce 1950. NUST od té doby navrhl mnoho dělostřeleckých systémů LOA, včetně nejnovějšího systému, houfnice PCL-181 ráže 155 mm představené na přehlídce Národního dne 2019. Dnes je to snad jediná škola v Číně se specializovaným akademickým oddělením pro dělostřelecké inženýrství.

Zajímavé je, že kontrakt na děla nebyl udělen armádou LOA, která by tento systém s největší pravděpodobností použila, ale strategickými podpůrnými silami zodpovědnými za vesmírné, kybernetické a elektronické bojové síly LOA. I když se to může zdát divné, tyto síly také dohlíží na řadu výzkumných a vývojových zařízení. Například provozují jeden z předních institutů pro vývoj hypersonických prostředků v zemi: China Aerodynamics Research and Development Center.

Zatímco smlouva nespecifikuje, která instituce řídí projekt, několik open-source stop ukazuje na Northwest Institute of Nuclear Technology (NINT) v Si'enu (Jednotka 63672). NINT je jednou ze dvou jednotek, o nichž je známo, že se nacházejí v okrese Lintong v Si'enu, jmenovaných ve smlouvě. Dále je telefonní číslo uvedené ve smlouvě (029-84767993) velmi podobné ostatním, u nichž bylo potvrzeno, že jsou spojeny s NINT. Pátrání odhalilo, že všechna čísla NINT zřejmě začínají 029-84767XXX, přičemž se liší pouze poslední tři číslice. To neplatí pro druhou jednotku umístěnou v okrese Lin-tchung a proto stopa silně naznačuje, že NINT je jednotka, která pracuje na tomto projektu.

Je pozoruhodné, že NINT je primárně zodpovědný za výzkum jaderných zbraní, což posiluje možnost, že tento výzkum by mohl zahrnovat i vývoj taktického jaderného dělostřelectva. Srovnatelná ruská Malka je údajně schopna střílet taktické jaderné projektily, stejně jako houfnice M110, poslední 203 mm dělostřelecký systém nasazený americkou armádou. NINT však také dohlíží na další nejaderný vojenský výzkum, včetně laserů, elektroniky, materiálů a chemie, a přehled patentů a článků v akademických časopisech ukazuje, že NINT má alespoň jeden tým zaměřený na dělostřelecký výzkum. Neexistuje tedy dostatek důkazů k závěru, že nová zbraň bude mít jaderný potenciál.

Obnovený zájem Číny o dělostřelectvo větší ráže může odrážet válku na Ukrajině, kde obě strany používají polní děla k vytvoření průlomů pro postup a otupení nepřátelských úderů. Ve skutečnosti jak Rusko, tak Ukrajina využily Malku ze sovětské éry. Masivní zbraň je údajně schopna vytvořit pět metrů široký kráter v zemi nebo srovnat budovu se zemí jediným výstřelem.

I když je nepravděpodobné, že by dělostřelectvo hrálo v tchajwanském konfliktu tak ústřední roli, ČLOA si možná dělá poznámky o pokračující hodnotě silných dalekonosných děl v moderních válkách k vyčištění velkých pásů území, úderům na strategické cíle, srovnání městských center odporu se zemí a terorizování nepřátelské populace.

Jiné zdroje spekulují, že toto silnější dělostřelectvo by mohlo překlenout mezeru mezi dělostřelectvem menšího ráže a krátkého dosahu a raketovým dělostřelectvem s delším dostřelem. Speciální projektily s prodlouženým doletem umožňují dělostřelectvu palbu dále, ale za cenu menší výbušné nálože, často neschopné poškodit zesílené cíle. Naproti tomu rozdíl průměrů pouhých dvou palců umožňuje 203 mm kanónu vystřelit zhruba dvakrát těžší projektil než 155 mm kanón. Dělostřelecký systém větší ráže by tak poskytl LOA schopnost odpálit větší výbušné nálože na delší vzdálenost, což by zlepšilo její schopnost proniknout a zničit opevněné cíle hluboko v týlu nepřítele.

Výzkum LOA v oblasti dělostřelectva ráže 203 mm v žádném případě nezajišťuje jeho případné nasazení do terénu. Jakékoli nové velké dělostřelecké systémy budou mít pravděpodobně stejné nevýhody, které vedly k tomu, že je většina armád před desítkami let opustila: Nižší rychlost palby; objemné, těžko pohyblivé palebné platformy; a obtížná logistika.

Ale výzkumná smlouva ukazuje, že armáda LOA má skutečný zájem na dělostřelectvu, které překonává americká děla.

Zdroj v angličtině: ZDE