Bojujme proti islamofobii

16. 7. 2016

čas čtení 2 minuty

"Humza je senzační - jsem hrdá, že jsem s ním chodila do téže školy," píše na Facebooku Ema Čulík.

"Toto je naše země - máte veškerá práva žít svůj život tak, jak ho žijete, aniž byste se museli bát zastrašování"

Seznamte se s Humzou Yousafem, stoupající hvězdou Skotské nacionální strany.

"Humza Yousaf, Glasgow Pollok".

V květnu 2016 přísahal v parlamentě anglicky i jazykem urdu. Hned poté se stal terčem vlny nadávek na internetu.

"Muslimové mají pocit, že dneska je to už normální, že to je prostě součástí toho, že jsou to muslimové, kteří žijí v Británii - ale to prostě není v pořádku, to prostě nelze tolerovat. Tohle je naše země a vy máte stejné právo tady žít tak, jak žijete, aniž byste se museli bát zastrašování."

Po pařížských teroristických útocích r. 2015 se množství nenávistných útoků proti němu výrazně zvýšilo.

"Nepochybuju, že když dojde k incidentu, jako byl ten v Paříži, dojde k okamžitému zvýšení vlny nenávisti. Oni si myslí, že jako já s tím mám něco společného. Jenom prostě proto, že jsem muslim. Že do toho musím být zatažen, že jsme všichni stejní."

Humza předal verbální útoky, jichž byl terčem, britské policii.

"Jdi do hajzlu, Humzo Yousafe, už tvoje jméno o tobě vypovídá všechno, co o tobě potřebuju vědět. Vypadni do prdele z mé země."

Proti osobě, která toto napsala, bylo zahájeno trestní stíhání.

"Ona si asi většina lidí ani neuvědomuje, že porušují zákon. Protože ty verbální útoky se dnes považují natolik za něco normálního. Znám mnoho muslimů, kteří jsou terčem opravdu strašlivých islamofobních nadávek, ale oni si říkají, "No, co se dá dělat, to je prostě jen tou érou, v které dnes žijeme. Nic se proti tomu dělat nedá. Ale dá - a měli byste jednat."

Rozhovor Britských listů 66:

Blížíme se po brexitu katastrofě?

15. 7. 2016

čas čtení < 1 minuta



Po katastrofálním hlasování britských občanů pro odchod Velké Británie z Evropské unie hovoří v tomto rozhovoru Britských listů Jan Čulík s Josefem Šlerkou o tom, co si počít teď a co nás asi čeká. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 15. července 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Proč Lahouaiej-Bouhlel vraždil?

17. 7. 2016

čas čtení 2 minuty

Francouzská policie a akademikové se snaží zkoumat útočníkovu historii a hledat jeho motiv

Vrah byl rozhněvaný samotář, který nedávno přicestoval z Tuniska

Víme nyní, že Mohamedu Lahouaiej-Bouhlelovi bylo 31 let, manželka se s ním rozváděla a žil v dělnické čtvrti francouzským tiskem eufemisticky označované za "smíšenou". Nemluvil, děsil své sousedy a míval záchvaty zuřivosti. Bil manželku a nedávno byl odsouzen za fyzický útok proti jednomu motoristovi. Měl záznam v trestním rejstříku, protože páchal drobné trestné činy, a zřejmě i trpěl depresemi, ale nebyly zjištěny žádné jeho vazby na radikální ideologie či sítě.

New York Times: Útok psychotického samotáře v Nice výrazně posiluje rasismus a ultrapravici v Evropě

16. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Masakr, spáchaný psychotickým samotářem z Tuniska v jihofrancouzském městě Nice přišel jako na zavolanou pro protiuprchlická, protimuslimská ultrapravicová hnutí v Evropě, která začínají být hrozbou pro mainstreamové politické strany, varuje americký deník New York Times, a to přesto, že pachatel ani nechodil do mešity.

Útoku v Nice zneužívají ultrapravicová hnutí v Evropě jako "důkazu", že islám zosobňuje smrtelné nebezpečí pro evropské společnosti. Proto je nutno zastavit imigraci.

"Toto je válka," tvrdil holandský ultrapravičák Geert Wilders, jehož popularita v Holandsku roste. "Neskončí to, dokud neuzavřeme islámu své hranice a dokud neodislamizujeme své společnosti. Už žádný teror. Už žádný islám!"

Nesmíme předstírat, že se nějakému státu může podařit zastavit šílence za volantem kamionu

16. 7. 2016

čas čtení 2 minuty

K strašlivému masakru v Nice, kdy útočník za volantem kamionu usmrtil 84 osob, můžeme Francii nabídnout jedině sympatie, píše v deníku Guardian konzervativní komentátor Simon Jenkins. Nebezpečím je, že ritualizovaná globální reakce na takovéto incidenty se stane jejich megafonem. Přehnané a hysterické reakce na takovéto incidenty zmnohonásobují dopad teroristického činu - a také vyvolávají chybné očekávání veřejnosti, že "se něco dá dělat".

Francouzský prezident Francois Hollande prodloužil mimořádný stav ve Francii o tři měsíce a znovu vyhlásil, že je Francie "ve válce" s hrozbou islamistického terorismu.

Takové reakce mohou být útěchou občanům města Nice, kteří jsou ve stavu šoku. Avšak žádná obranná síla na planetě Zemi nedokáže uchránit dav lidí před šílencem za volantem kamionu.

Puč v Turecku provádí Erdoğan, pomalu, už tři roky

17. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Páteční puč v Turecku měl charakteristické rysy amatérského zoufalství. Jeho organizátoři si pravděpodobně mysleli, že je to jejich poslední šance zabránit prezidentu Erdoğanovi, aby dostal armádu plně pod svou kontrolu. Už tři roky Erdoğan metodicky posiluje svou moc.

Jeho tlak na sdělovací prostředky je dobře zdokumentován. Opoziční tisk byl převzat soudně jmenovanými administrátory. Disidentské televizní stanice byly odpojeny od satelitů, digitální platformy už nejsou přístupné. Erdoğan proklíná sociální sítě, které ho tento víkend zachránily.

Turecko: Erdoğan obnovil svou vládu

16. 7. 2016

čas čtení 2 minuty

- Prezident Recep Tayyip Erdoğan obnovil svou vládu, nechal zatknout tisíce lidí z armády a ze soudnictví a požaduje, aby Barack Obama zatkl či deportoval jeho politického oponenta.

- V pátek v noci se určitá frakce turecké armády pokusila o neúspěšný puč proti Erdoğanovi. Její tanky, vrtulníky a vojáci se střetli v ulicích Istanbulu a Ankary s policií a s demonstranty.

- Během násilí přišlo o život 265 lidí. Premiér Binali Yildirim v sobotu uvedl, že bylo usmrceno 161 "mučedníků", včetně civilistů a policistů, a že nejméně 1440 osob bylo zraněno. Umit Dundar, generál, který působí jako šéf armádních štábů, sdělil během dne, že při bojích bylo usmrceno 104 "spiklenců".

- Loajalisté zatkli 2839 členů armády a nařídili zatčení 2745 soudců a prokurátorů. Erdoğanova vláda začala provádět čistky osob, podezřívaných ze sympatií k pučistům.

- Erdoğan požaduje, aby Barack Obama zatkl nebo deportoval duchovního Fethullaha Gülena, který žije v americkém exilu v Pennsylvánii. Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že Amerika bude uvažovat o deportaci, ale požaduje důkazy, že duchovní udělal něco špatného.

- Gülen obvinění z podílu na puči odmítl a naznačil, že Erdoğan mohl puč zinscenovat sám.

- Yildirim uvedl, že Turecko bude uvažovat o obnovení trestu smrti pro organizátory puče. Erdoğan se zapřísáhl, že "očistí" armádu a vládu od nepřátel.

- V ulicích Istanbulu a Ankary demonstrovali občané proti pokusu o vojenský puč. Zranění lidé stále ještě v největší nemocnici v Ankaře čekali na ošetření.

- Všechny turecké politické strany vehementně puč odsoudily.

- Dva turečtí majoři, kapitán a pět obyčejných vojáků požádali o azyl v Řecku, kam odletěli vojenským vrtulníkem. Řecký ministr obrany uvedl, že muži byli zatčeni za nelegální vstup do země.

- Pentagon ztratil přístup do tureckého vzdušného prostoru a nemohl používat leteckou základnu Incirlik pro americká vojenská letadla a jejich operace proti islámskému státu. Turecký ministr zahraničí vysvětlil, že na základně byli zatčeni spiklenci.

Podrobnosti v angličtině ZDE .

V Turecku došlo k neúspěšnému pokusu o vojenský puč

15. 7. 2016

čas čtení 2 minuty

Sobota dopoledne:

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan zřejmě přežil během chaotické a krvavé noci z pátku na sobotu pokus o armádní puč. Frakce turecké armády se pokusila po páté během šedesáti let svrhnout civilní vládu v Turecku.

V sobotu pokračovaly konfrontace v některých částech země, avšak Erdogan byl schopen vystoupit na veřejnosti. Cestoval ze svého sídla u Egejského moře a odletěl do Istanbulu, kde ho na letišti přivítaly davy stoupenců.

"Turecko má demokraticku zvolenou vládu a prezidenta," řekl Erdogan v Istanbulu. "Jsme u moci a budeme vykonávat svou moc až do konce. Nepřenecháme svou zemi těmto nájezdníkům. Dopadne to dobře." Dodal, že povstání je "zradou" a odpovědné osoby zaplatí "těžkou cenu".

Davy tureckých občanů vyšly do ulic na podporu prezidenta Erdogana. I opoziční politikové, kteří jsou normálně kritičtí vůči Erdoganovým autokratickým způsobům, vydali prohlášení na Erdoganovu podporu.

V sobotu dopoledne bylo podle tureckých činitelů zatčení 1560 vojenských činitelů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Prozatímní šéf spojených šéfů armádních štábů Umit Dundar, voják loajální prezidentu Erdoganovi, vystoupil v sobotu dopoledne s tvrzením, že pokud o puč proti Erdoganovi selhal. Dodal, že 104 spiklenců bylo usmrceno. Dalších 90 osob zemřelo, včetně 47 civilistů. Dalších 1154 osob bylo zraněno.

Situace zůstává nepřehledná a dramatická.

Toto jsou záběry, jak se policie snaží zatýkat vojáky, kteří se účastnili puče, a přemůže ji dav:

Turecká státní televize uvedla, že v Turecku byl vyhlášen mimořádný stav a že jsou uzavřena letiště. Armáda slibuje novou ústavu a konstatovala, že "demokracie a světská správa státu" byly ochromeny. Dodala, že byl vyhlášen mimořádný stav. Turečtí občané tvoří fronty u bankomatů:

Turecký prezident Erdogan apeloval na Turky, aby vyšli do ulic. Tvrdí, že "puč bude neúspěšný". Byl nucen hovořit s televizí CNN Türk mobilním telefonem přes FaceTime. Podle reportéra Patricka Kingsleyho jde o puč, zorganizovaný gülenským hnutím. Podrobnosti o tomto hnutí v angličtině jsou ZDE

Islámský stát tvrdí, že útočník z Nice byl "jeho voják"

16. 7. 2016

čas čtení < 1 minuta

Islámský stát se vyjádřil, že řidič kamionu, který usmrtil v Nice 84 osob a zranil více než 200 lidí, byl "jeho bojovníkem", Tvrdí se to v prohlášení tiskové kanceláře Ama, která podporuje Isis. Neexistují však žádné důkazy, že by Mohamed Lahouaiej-Bouhlel reagoval na apely Islámského státu. Útočník nebyl nábožensky založen ani to nebyl islamista.

Jako teenager utrpěl Mohamed Lahouaiej-Bouhlel nervový kolaps a byl léčen na duševní choroby. Byl znám svou agresivitou.

Francouzská policie bude zkoumat, zda měl útočník nějaké vazby na džihádistické skupiny, ale zatím o něm není nic takového známo.

Útočník se v Tunisku podrobil psychiatrickému léčení, byl mentálně nestabilní a někdy se choval násilně. "Psychiatr nám o něm sdělil, že trpí vážnou chorobou," řekl jeho bratr televizní společnosti RTL.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE ZDE

84 lidí bylo usmrceno v jihofrancouzském městě Nice

15. 7. 2016

čas čtení 2 minuty

- Velký nákladní automobil vjel kolem 23. hodiny v městě Nice na francouzské Riviéře do davů oslavujících den pádu Bastilly. O život přišlo nejméně 84 osob včetně několika dětí. Dalších 18 osob bylo vážně zraněno.

- Řidiče nákladního vozu zastřelila policie. Vyšetřovatelé se snaží zjistit, zda měl společníky. Incident je považován za teroristický útok, ale žádná organizace se k němu nepřihlásila.

- Svědci uvedli, že řidič záměrně jel davem klikatě, aby usmrtil co největší množství lidí. Jel s nákladním vozidlem stovky metrů po promenádě. Podle některých zpráv jel davem rychlostí 50 km/h na vzdálenost dva kilometry.

- Francouzská média uvádějí, že vrah byl znám policii pro drobnou zločinnost, nikoliv však terorirsmus. Policejní zdroj uvedl, že řidič byl jednatřicetiletý francouzský Tunisan, narozený v Tunisku.

- V nákladním vozidle byly nalezeny zbraně a granáty. Probíhá vojenská operace. 10 000 vojáků bylo mobilizováno.

- Francouzský prezident Francois Hollande uvedl, že bude prodloužen mimořádný stav ve Francii o další tři měsíce. Ostraha francouzských hranic bude posílena a "Francie předvede skutečnou sílu při vojenských akcích v Sýrii a v Iráku".

- Svědci hovoří o rodičích, kteří zoufale házeli své děti přes plot, aby do nich nenarazil nákladní vůz.- Policie jmenovala osobu podezřelého z masakru v Nice jako jednatřicetiletého francouzského Tunisana Mohameda Lahouaiej-Bouhlela, jeho dokumenty byly nalezeny v nákladním voze. Policejní vyšetřovatelé a forenzní experti vstoupili v pátek v 9.30 do jeho bytu a odnesli plné pytle materiálu.

- Regionální prezident Nice Christian Estrosi uvedl, že v náklaďáku byly nalezeny zbraně a granáty. Některé byly atrapy.

- Útok ostře odsoudili náboženští i političtí představitelé muslimského a arabského světa.

- Použití nákladního vozidla jako nástroje útoku je v západním světě nezvyklé a je nesmírně obtížné se proti tomu jakkoliv bránit.

- Bezprecedentní je počet mrtvých a zraněných dětí. Nejméně 10 dětí bylo usmrceno a dalších 50 dětí bylo zraněno, mnohé z nich vážně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jmenováním stoupenců brexitu do své vlády Theresa Mayová obrovským způsobem riskuje

15. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Komentátoři se shodují, že novou britskou vládou Theresy Mayové se Velká Británie posunula ostře doprava. Podle komentátora deníku Guardian Martina Kettlea však učinila Mayová ohromující věc, že dala ve své vládě obrovskou moc třem nekompromisním a ničivým stoupencům brexitu a poskytla jim klíčové role při řešení vztahu Británie po referedu o brexitu s Evropskou unií.

Zachránit kariéru klauna Borise Johnsona (jehož jmenováním jsou šokováni nevěřící politikové po celém světě), korupčníka Liama Foxe a ultraeuroskeptika Davida Davise, to je podle Kettlea dramatickou připomínkou, že hlasování pro brexit nyní definuje všechno, čím se musí zabývat nová premiérka.

Jmenování tří čelných stoupenců brexitu není jen pokusem Mayové získat loajalitu ultrapravicového křídla Konzervativní strany či uspokojit britský euroskeptický pravicový tisk. Daleko více je to prohlášení, že stoupenci brexitu musejí přijmout své rozhodnutí o brexitu a jeho následky. Chtěli, aby Británie odešla z Evropské unie. Teď je to jejich odpovědnost - a není to odpovědností britských politiků ve vládě Mayové, kteří podporovali setrvání Británie v EU - aby vyřešili problémy, které z toho vyplynou.

Toto rozhodnutí Mayové donutí Johnsona, Foxe a Davise činit obtížná rozhodnutí. Toto bude jejich vyjednávání, budou to jejich rozhodnutí a dosažený výsledek bude také jejich.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

čas čtení 2 minuty

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Nový britský kabinet možná signalizuje, že se Británie vzdá postavení západní mocnosti

15. 7. 2016

čas čtení 4 minuty


Opravdu chápu tu logiku. První várka jmenování ministrů premiérky Theresy May - Liam Fox se stane ministrem mezinárodního obchodu, David Davis bude řídit jednání o odchodu z EU a Boris Johnson se stane ministrem zahraničí - do značné míry dává smysl. Pověřila tvrdé jádro proponentů brexitu vyjendáváním o odchodu Británie z evropské politiky. Od teď bude nemožné tvrdit, že voliči byli podvedeni. Pokud tito tři muži nezvládnou proces odchodu Británie z EU, pak to nezvládne nikdo, píše v deníku Washington Post Anne Applebaum.

Instrumentální homofobie paní poslankyně Nytrové

14. 7. 2016 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Byly doby, před deseti lety, kdy Česká strana sociálně demokratická měla lví podíl na prosazení registrovaného partnerství v ČR, a bylo to logické: na Západě je toto téma přirozenou součástí levicové agendy a jako i v případě jiných původně levicových témat, např. všeobecného volebního práva nebo práva zaměstnanců na odbory, se stalo samozřejmou součástí politického života, kterou už na Západě často nezpochybňují ani mainstreamové pravicové strany.

V katolickém Irsku to dokonce nedávno dospělo tak daleko, že si občané sami v referendu rozhodli, že homosexuální manželství budou ve všech právech i povinnostech naprosto rovná manželstvím heterosexuálním. Není zřejmě náhodou, že Irsko je dnes jednou z nejvíce prounijních zemí v EU. Opačný proces můžeme sledovat v Rusku, kde si velkokapitalistický, mafiánský režim vzal za ideologickou výztuž ultrakonzervativní pravoslaví a vystupuje aktivně homofobně.

Rozhovor Britských listů 65:

Karlovy Vary 2016: Chaos a dobré české filmy

8. 7. 2016

čas čtení < 1 minuta



O letošním karlovarském filmovém festivalu hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů dokumentaristka Dominika Švecová s Janem Čulíkem. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 8. července 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Levá pravá, seno sláma...

Jaký bude nový český politický projekt?

14. 7. 2016 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut

Blíží se další volby. S průběžnou a opakovanou skandalizací tzv. tradičních politických stran i nových politických projektů setrvale udržuje významné procento lidí, kteří nevědí, koho volit. Podle posledního předvolebního výzkumu CVVM, který snad má určitý kredit, je rozhodnuto volit 59 % oprávněných voličů. Ve středu je naprostý přetlak a nalevo jsou pro velkou část voličů - překvapivě - ještě pořád volitelné ČSSD nebo KSČM. Z volebního modelu vyplývá, že by tyto "levicové" strany získaly přes 40 % hlasů. Když připočteme silnou politickou odnož společnosti Agrofert, která je politicky amorfní a využívá luxusu změnit kdykoliv pohled na věc, která ale přesto více svou proregulativní politikou připomíná středolevou stranu, máme dohromady skoro 65 % rozhodnutých voličů. KDU-ČSL 9 %, Zelení, Piráti a obskurní šovinistické spolky typu Strany práv občanů nebo Úsvit posbírají dohromady 10 %. Zbývá nějakých 15 % pro pravici....

Brexit: První vážná oběť digitální demokracie

15. 7. 2016

čas čtení 7 minut


Po britském hlasování o opuštění Evropské unie stojíme spíše před otázkami než před odpověďmi. Jaké vztahy nyní naváže Británie s EU a jak to ovlivní ekonomické vztahy a migraci? Rozhodnou se Skotsko a a Severní Irsko odejít? Jaká je budoucnost britské politiky, vzhledem k turbulencím v Konzervativní i Labouristické straně? Stane se úspěšný brexit precedentem pro další členy EU, možná dokonce pro členy eurozóny, aby z unie odešli? Jaké jsou dlouhodobé ekonomické důsledky výsledné nejistoty? Dojde vůbec někdy k brexitu, vzhledem k absenci jasného plánu, co po referendu, zjevné neochotě odpůrců členství aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy a k faktu, že referendum bylo poradní a nezavazující? Odpovědi na tyto otázky se vyjasní v následujících týdnech, měsících a letech, napsal Dhruva Jaishankar.

Itálie zesílila bezpečnostní opatření kvůli "obnovené hrozbě džihádistů"

15. 7. 2016

čas čtení < 1 minuta


Itálie zesílila bezpečnostní opatření kvůli "obnovené hrozbě ze strany džihádistů", oznámil ve čtvrtek ministr vnitra Angelino Alfano. Stupeň pohotovosti zůstává na čísle 2, nejvyšším možném bez přímého útoku. Proběhly cílené kontroly na malých letištích, ve věznicích, v přístavech, na železnici a v autobusech.

Jak technologie ochromila pravdu

12. 7. 2016

čas čtení 8 minut

Sociální sítě sežraly zpravodajství. Ohrozily financování novinářské práce, provozované ve veřejném zájmu a vytvořily éru, v níž má každý svá vlastní "fakta". Důsledky ochromují nejen novinářskou práci, varuje šéfredaktorka deníku Guardian Katharine Viner v rozsáhlé a závažné analýze, která má stejnou platnost pro Českou republiku jako pro Británii.

Loni v září se v médiích najednou objevila zpráva, že se jako student britský premiér David Cameron účastnil v Oxfordu šokující iniciační ceremonie, při níž údajně vsunul svůj penis do čumáku mrtvého prasete. Zpráva proběhla všemi médii, přestože se ukázalo, že je nepravdivá. Rozšířila se prostřednictvím přeposílání na Twitteru a na Facebooku, kde ji sdílely miliony lidí, kteří zřejmě dodneška věří, že ta zpráva je pravdivá. Isabel Oakshott, novinářka z Daily Mailu, která byla původním zdrojem zprávy, posléze přiznala, že vůbec neví, zda je to pravda. Reagovala drze: "Je samozřejmě na veřejnosti, aby si sama rozhodla, zda je daná zpráva pravdivá či nikoliv."

Zdálo se, že nyní už není zapotřebí, aby si novináři před zveřejněním nějaké zprávy byli jisti, že ta zpráva je pravdivá. Namísto toho je na čtenářích - kteří vůbec neznají zdroj zprávy - aby si rozhodli, zda to, co čtou, je pravda. Ale podle čeho mají rozhodovat? Podle instinktu, intuice, své nálady?

Nepřejeme si studenou válku, s Ruskem chceme dialog

14. 7. 2016 / Petr Uhl

čas čtení 8 minut

Rada NATO – Rusko (tak se tento orgán oficiálně jmenuje) existuje v dnešní podobě již 14 let. Je to styčný konzultativní orgán obou někdejších vojenských bloků, od jara 2014 však nečinný. Středeční bruselské jednání této rady ukázalo, že západní Evropa, do níž patří pro účely diskuse o současné studené válce i Česká republika, a hlavně „politika“ z definice nepolitického NATO, jsou stále v úzkých. Nikdo přitom nečekal radikální obrat k lepšímu, lidé obvykle oceňují už pouhý fakt, že se zmíněná rada, aspoň na úrovni velvyslanců vůbec sešla.

Teplota vzájemných západoevropsko-východoevropských studenoválečných vztahů poklesla za poslední dva roky natolik, že náprava je už i v zájmu Západu, hospodářském a i politickém, a to nejen v Evropě, ale i v USA. Bylo to slyšet z tónu řečí pronášených před týdnem ve Varšavě při setkání představitelů Severoatlantického paktu. Už tam generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, dnes věrně plnící přání Bílého domu a Pentagonu, několikrát opakoval: „Nepřejeme si studenou válku.“

Poradce prezidenta Putina: Jsme chytřejší, silnější a rozhodnější. Budeme vládnout Eurasii

14. 7. 2016

čas čtení 3 minuty

Der Spiegel publikoval rozhovor s poradcem ruského prezidenta Putina Sergejem Karaganovem. Zde jsou jeho výroky:

"Důvěra mezi velmocemi je skoro na bodu nula. Rusko začalo nově vyzbrojovat svou armádu a od té doby se situace hodně zhoršila. Varovali jsme NATO, aby se nepřibližovalo k hranicím Ukrajiny, protože to by byla situace, kterou nemůžeme akceptovat. Propaganda, která se nyní šíří, připomíná období před novou válkou.

Musíte pochopit, že Rusko je velmi citlivé na obranu. Musíme být připraveni na všechno. To je zdrojem občas masivní propagandy. Ale co dělá Západ? Nic jiného, než že Rusko pomlouvá. Myslí si, že hrozíme útokem.

V dnešní době má být rozptýlen strach z Ruska v zemích, jako je Polsko, Litva a Lotyšsko tím, že tam NATO rozmístí zbraně. Ale to jim nepomůže, my to interpretujeme jako provokaci. V krizi ty zbraně zničíme. Rusko nebude už nikdy bojovat na vlastním území.

Proč Bohuslav Sobotka v politice zřejmě končí

12. 7. 2016 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro Hospodářské noviny možná trochu překvapivě spojuje svou budoucnost v čele strany s výsledkem podzimních krajských a senátních voleb.

V situaci, kdy ČSSD má 11 hejtmanů z 13 a nejsilnější senátorský klub, se nabízí nejen otázka, zda lze takový stav vůbec udržet, nýbrž především otázka, nakolik výsledek zmíněných voleb může být odrazem postavení pana Sobotky v roli šéfa sociálních demokratů či premiéra a nakolik bude spíše výsledkem hlasováním voličů o současných krajských reprezentacích či práci sociálních demokratů v Senátu.

70 % Američanů považuje rasové vztahy za špatné

14. 7. 2016

čas čtení < 1 minuta

Z posledního průzkumu televize CBS a deníku NY Times vyplynulo, že 70 % MAeričanů považuje současné vztahy mezi rasami v USA za špatné. NY Times připomínají, že jde o stav podobný tomu v roce 1992 po nepokojích v Los Angeles. Ty vyvolal videozáznam, na němž policisté brutálně zbili taxikáře Rodneyho Kinga, černošského Američana, po automobilové honičce. Průzkum byl proveden v několika dnech těsně po vraždě pěti policistů v Dallasu, podle všeho motivované rasově. Vražda policistů následovala po několika záznamech o zabití černošských Američanů při policejních zásazích. 60 % Američanů se dle průzkumu domnívá, že se rasové vztahy zhoršily. Loni zastávalo stejný postoj 38 % dotazovaných.

Podrobnosti v angličtině ZDE

"Možná, že si z nás Britové jen dělají prdel..."

14. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Svět politiky, diplomacie a celebrit reagoval se směsicí pobavení a hrůzy na zprávu, že Boris Johnson byl jmenován britským ministrem zahraničí. Politikové po celém světě jistě budou překvapeni, že mají spolupracovat s mužem, který napsal báseň o tom, že turecký prezident měl sex s kozou.

Ve Spojených státech byl oficiální reakcí opatrně uměřený smích. Když se mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner zprávu dověděl, měl velký problém udržet vážnou tvář. Pak konstatoval, že se Spojené státy "těší" na spolupráci s Johnsonem.

Americký politolog Ian Bremmer vyjádřil názor, že "si z nás možná Britové jen dělají prdel":

Německá kancléřka Angela Merkelová se odmítla k jmenování Johnsona ministrem zahraničí odmítla vyjádřit. Nicméně tento status na Twitteru podle Guardianu "zachytil celkovou celonárodní náladu v Německu":

Bývalý švédský premiér Carl Bildt si nad rozhodnutím jmenovat Borise Johnsona ministrem zahraničí zoufal:

Katastrofální dopravní situace v Plzni

14. 7. 2016 / František Řezáč

čas čtení 2 minuty

Druhé největší město v Čechách je po dopravní stránce přeťato řekou Mží, která odděluje od ostatních částí dobrou třetinu obyvatel severních předměstí. Jediným významným propojením jsou Klatovská a na ni navazující Karlovarská třída, kde se tvoří v dopravních špičkách ráno a odpoledne dlouhé kolony aut. V severním předměstí jsou umístěna významná zařízení, jako jsou nemocnice a s nimi související Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, sídlo hasičského sboru, zoologická zahrada, přírodní amfiteátr, čtyři paneláková sídliště Vinice, Lochotín, Košutka a Bolevec a vedou tudy výpadovky na Karlovy Vary a Most. Jakékoli opravy či nehody na jediném propojení znamenají další komplikace, nejen pro auta, ale hlavně pro veřejnou městskou dopravu.

Statistická naděje na dožití a skutečná úmrtnost jsou dvě rozdílná fakta

Budeme opravdu žít déle?

14. 7. 2016 / Miroslav Žáček

čas čtení 6 minut

Je to opravdu tak? Opravdu budeme žít déle? Co vlastně v sobě skrývá termín průměrný věk dožití?

Jděte do Prčic,

14. 7. 2016 / Michal Giboda

čas čtení 6 minut

řekla údajně paní Běla Dvořáková zakladatelům pochodu Praha-Prčice v roce 1966, když marně hledali cíl dálkového pochodu do vzdálenosti 70 kilometrů od Prahy. I kdyby tomu tak nebylo, přimlouvám se, abychom tomu věřili. Je to krásná legenda, daleko hezčí, než ty, které dnes denně posloucháme.

Theresa Mayová zatím jmenovala do své nové vlády především šílence

14. 7. 2016 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Nejpozoruhodnější je jmenování klauna Borise Johnsona britským ministrem zahraničí. Ještě před čtrnácti dny se Mayová o Borisi Johnsonovi vyjádřila takto:

"Boris vyjednával v Evropě. Pamatuju si, že naposledy když uzavřel dohodu s Němci, vrátil se s třemi zánovními vodními děly."

Andrew Stroehlein: "A to proto, že britská politika se v posledních týdnech ještě před světem dostatečně neztrapnila..."

Nejnovější vrcholný britský diplomat Boris Johnson: "Částečný Keňan Obama má od předků antipatie vůči britskému impériu".

Boris Johnson nyní řídí výzvědnou agenturu MI6:

Toto si myslí Cher: "Idiot, který lhal britskému lidu. Neměl koule na to, aby se stal vůdcem poté co vyhrál!! Ještě další otázky?"

Někteří komentátoři však píší, že Mayová musela dát alespoň jednu funkci zastánci brexitu. Poukazují na to, že ministr zahraničí nemá skoro žádné pravomoci a že zásadní zahraničněpolitická rozhodnutí bude činit vláda. Johnson prý také bude jezdit hodně po světě a Mayová s ním nebude muset spolupracovat. Hlavní práci bude zřejmě dělat "ministr pro brexit" euroskeptik David Davis. "Mezinárodní obchod" bude řešit Liam Fox. Johnsonovo jmenování je zjevně oslabením ministerstva zahraničí. Boris Johnson v minulosti urazil množství zemí a jejich státníků. Třeba se bude snažit o dobré vztahy.

Liam Fox, který byl jmenovaný ministrem "pro mezinárodní obchod" (jestli ještě nějak Británie bude po brexitu provozovat), konzervativní poslanec na extremním křídle Konzervativní strany, byl v roce 2011 nucen rezignovat na funkci britského ministra obrany poté, co vyšlo najevo, že jeho poradce Adama Werrittyho financovali podnikatelé a firmy, kteří potenciálně mohli mít prospěch z rozhodnutí britské vlády. Korupce je zřejmě už po pěti letech zapomenuta.

Ultraeuroskeptik David Davis byl jmenován "ministrem pro odchod Británie z EU". Je to jeho první vládní funkce v tomto století. V letech 1994-1997 byl Davis náměstkem ministra zahraničí pro Evropu.

Skrytý obsah vzdělávání? Příprava na pub quiz…

14. 7. 2016 / Markéta Majerová

čas čtení 1 minuta

V poslední době se v českých hospodách rozšířila epidemie zvaná pub quiz. Tento marketingový projekt se primárně snaží zvýšit výnosy za konzumaci alkoholu a poskytnout další důvod návštěvy hospody pro ty, kteří by pochybovali, zda do putyky jít, nebo strávit večer ve společnosti televize a znalostní soutěže typu Chcete být milionářem.

Zelený výpad proti červené: Volno pro cyklisty

14. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Červená na křižovatce by v budoucnosti už neměla cyklisty nutit k brzdění. Mnichovský poslanec Spolkového sněmu Dieter Janeček (Strana zelených) tím chce urychlit cyklistickou dopravu, především ve městech, upozorňuje František Řezáč.

Bodláky Václava Duška

Co není mravně, není politicky správně

14. 7. 2016 / Václav Dušek

čas čtení 4 minuty

Před lety tato slova vyřkla madam Čankajšková, politicky činná žena; zemřela v požehnaném věku sto pěti let. V Beijingu asi nad jejími slovy ideologové nejásali, její prokletý manžel rudý generál se vzepřel čínskému lidu - spolupracoval s nepřáteli z USA, cítil se být sjednotitelem velké země. Mravnost nad mravnost, vše je marnost. V politických kruzích se o mravnosti zdávají laciným bohatýrům černé sny. Těžko ochránit pofidérní mravnost, když má člověk na dosah výhody, o kterých si mohl kdysi nechat pouze zdát.

New York Times: V hlasování pro brexit Angličané znovu bojovali v druhé světové válce

14. 7. 2016

čas čtení 2 minuty

Hlasováním pro brexit Angličané s konečnou platností zlikvidovali svůj mezinárodní vliv, své někdejší "Britské impérium", píše v deníku New York Times Ben Judah. To, co angličtí stoupenci brexitu oslavovali s vlajkami v ulicích a se slzami v očích jako "Den nezávislosti", s konečnou platností zlikviduje roli, kterou Anglie hrála od 16. století jako velmoc, a kterou hrálo londýnské City jako finanční hlavní město světa.

Fantazie brexitu ohledně obnovení velikosti Británie - "převezmeme kontrolu!" dosáhne přesného opaku. Rozhodnutí Angličanů odejít z EU učinil nevyhnutelným odchod Skotska z unie s Anglií. Zpochybnil také status Severního Irska, kde lidé také hlasovali pro setrvání v EU.

Bodláky Václava Duška

Putičkáři, pleticháři, vrazi, pamatujte!

14. 7. 2016 / Václav Dušek

čas čtení 5 minut

Spravedlnost čeká i pár desítek let, pak udeří, otevře oči zaslepeným bytostem, nakaženým ideologickými viry. Jedna holá pravda, šibenice, kulky, mučírny! V opojení z krve tančí na světovém parketu zrůdy nelidské – v tuto vteřinu kdesi umírá zmučený člověk; světovost spravedlivých odsudků odsouvána do pozadí – k čemu se trápit nespravedlností v tramtárijích?! Evropanské touhy proniknout k výšinám spravedlivého bludu naráží na odpornou minulost, že? I evropští mudrlanti selhali mnohokrát v minulosti (jak je to v přítomnosti?), čest a sláva posvěcována církví svatou vyvazovala zodpovědnost za bestialitu vůči odpůrcům a rasovým odpadům.

BRITÁNIE:

Theresa Mayová přednesla překvapivě "levicový" inaugurační projev

14. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Řekla v něm mimo jiné:

"Chci bojovat proti děsivé nespravedlnosti, že když se narodíte chudý, v průměru zemřete o devět let dříve než ostatní.

Jestliže jste černoch, soudnictví s vámi zachází tvrději, než když jste běloch.

Pokud jste chlapec dělnického původu, získáte vysokoškolské vzdělání méně pravděpodobněji než kdokoliv jiný v Británii.

Pokud chodíte do státní školy, je méně pravděpodobné, že se dostanete do nejvyšších zaměstnání, než když chodíte do soukromých škol.

Pokud jste žena, budete vydělávat méně než muž.

Polovina veškeré zeleniny, vypěstované v USA, se vyhazuje

13. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Poptávka po "dokonalém" ovoci a "dokonalé" zelenině znamená, že se jí obrovské množství vyhazuje. Poškozuje to životní prostředí a způsobuje to, že lidé hladovějí.

Obrovské množství zeleniny, vypěstované v USA, se nechává na polích shnít, krmí se jím dobytek anebo se z polí rovnou odváží do jam v zemi, kde se zaváží. Je to v důsledku nerealistických kosmetických požadavků na ovoce a zeleninu.

Podle vládních údajů se vyhazuje 60 milionů tun ovoce a zeleniny ročně v hodnotě asi 160 miliard dolarů. Jenže to je jen zelenina, která se vyhazuje v obchodech a kterou vyhazují spotřebitelé. Kromě toho se už přímo na polích či ve skladištích kvůli drobným vadám, které neovlivňují kvalitu ovoce a zeleniny, vyhazuje až 25 procent veškeré úrody.

Peking odmítl rozhodnutí mezinárodního tribunálu ohledně ostrovů v Jihočínském moři

13. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Čína se vyjádřila, že nepřijme rozhodnutí mezinárodního tribunálu v Haagu, který odmítl územní nároky Číny na ostrovy v Jihočínském moři, kde Čína buduje vojenské základny. Rozhodnutí soudu v Haagu ve prospěch Filipín v této věci zjevně zvýší globální diplomatický tlak na Peking, aby omezil svou vojenskou expanzi v této oblasti. Rozhodnutí soudu v Haagu potvrdilo, že velká část námořních oblastí v tomto regionu jsou neutrální mezinárodní vody anebo exkluzivní hospodářské zóny jiných zemí. Čínský prezident Xi Jinpin se vyjádřil, že prý "územní celistvost a námořní práva" Číny nebudou postižena.

Pravda dostihla dohodu s Íránem

13. 7. 2016

čas čtení 3 minuty


To čemu diplomaté říkají "Joint Comprehensive Plan of Action" (Společný podrobný akční plán) a co ostatní znají jako katastrofální dohodu s Íránem bylo uzavřeno před rokem ve Vídni. Teď přichází aktualizace od našich přátel ze Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), napsal Bret Stephens.

Mladí Rusové se přiklánějí k západní populární kultuře

13. 7. 2016

čas čtení 2 minuty


Dmitrij Bosov z Volgogradské státní univerzity publikoval studii s názvem "Západní mainstreamová kinematografie jako faktor socializace ruských studentů". Výzkum proběhl v Bělgorodě, který Bosov označuje za "modelový region" současného Ruska. Zde se současný režim těší nejvyšší podpoře, včetně podpory pro represívní zákony.

Signál mírového soužití:

Na podzim se otevře v Berlíně soukromá hudební vysoká škola

13. 7. 2016 / František Řezáč

čas čtení 1 minuta


V září má začít studijní provoz na Akademii Barenboim-Said v Berlíně. Mladí hudebníci z Blízkého východu tam budou procházet vedle hudebního vzdělávání také humanitním a společenskovědním studijním plánem. S nápadem založit vysokou školu jako projekt smíření přišel světoznámý klavírista, dirigent a hudební ředitel Berlínské Státní opery Daniel Barenboim.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2016

17. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

V červnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 61 938,25 Kč.   Příjem z reklamy byl 8263  Kč.

Zůstatek byl koncem června 2016 132 482,29 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Český film | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
51796