"Sedíme Freudovi na klíně, uždibujeme Nietzscheho ucho..."
15. 3. 2012
čas čtení
2 minuty
Michael March stojí v čele Festivalu spisovatelů Praha již 22 let. Za tu dobu se mu podařilo dopravit do Prahy spisovatele jako je Lawrence Ferlinghetti, Salman Rushdie, Don DeLillo, Susan Sontag a Anita Desai, která přijede letos v dubnu. Festival se liší od ostatních nejenom nižší návštěvností, ale především intimitou. Autoři světového formátu pijí kávu v nové scéně ND a přitom mluví se svým publikem.
Andreas Patenidis: "Existuje pouze budoucnost?"
Michael March: Bez budoucnosti žádná budoucnost neexistuje. Co jiného by mělo existovat, než-li budoucnost? Ale nejtěžší je se tam dostat. Pro začátek je třeba slézt po Čínském prastarém žebříku do minulosti -- a poradit se z božstvem. A ti mluví o upadajících pravidlech. 'Hudba, která není slyšet není nikdy příjemná.' Šeptají -- přijďte na festival.
AP: Téma letošního festivalu spisovatelů je volně spojeno s futurismem. V dnešní době se zdá, že jsme dostali více rychlosti a síly než jsme si přáli. Žijeme v době násilí, rychlosti a ničení, tak jak to futurismus předpověděl?
MM: My už jsme dlouho volně spojeni sami se sebou -- sedíme Freudovi na klíně, uždibujeme Nietzscheho ucho, pijeme z věčného pramene futurismu -- bez ohledu na naše vlastní myšlení.
AP: Zdá se, že zprávy z burzy se staly moderní předpovědí počasí. Ekonomika je posedlá produkcí, ale ne už tak moc naším blahem. Vypustili jsme démona, kterého již nelze zkrotit?
MM: Démona ne. Jen malého psa - každých deset tisíc let.
AP: Zpět k festivalu. Ten existuje pouhých 22 let. Jakým způsobem se festival změnil?
MM: Změna je nemanželský potomek veškeré abstrakce. Nikdy se neměníme -- naše myšlení se nikdy nemění -- ale ten malý pes je otravný.
AP: Nějaké změny ve Vašem publiku?
MM: Musíš se zeptat publika.
AP: Co je hlavním cílem festivalu?
MM: Zůstat v Praze.
(Více o dubnovém festivalu spisovatelů najdete na www.pwf.cz)
8917
Diskuse