Co se zmrazenými lidskými vajíčky nebo zárodky po rozvodu partnerů?

19. 3. 2012 / Miloš Kaláb

Podle paní Sharon Kirkeyové z Postmedia News (Twitter.com/sharon_kirkey) vede zmrazení lidských vajíček a embryí nejen k biologickým, nýbrž i etickým a právním problémům. Téměř polovina kanadských klinik pro plodnost nabízí "sociální mrazení vajíček", vědecky nazývané kryoprezervace oocytů. Americké, britské i evropské společnosti pro plodnost prohlašují, že je mrazení lidských vajíček a embryí dosud stále v pokusném stádiu a diskutuje se o tom, zdali by se vůbec mělo nabízet zdravým ženám. V Kanadě už ale několik klinik mrazení provozuje, ale neregistruje počet případů. Lékaři se pouze domnívají, že je sociální mrazení velice neobvyklé, na rozdíl od mrazení pro léčebné účely.

Dr. Carl Laskin, dřívější prezident Kanadské společnosti pro plodnost a andrologii a jeden za zakladatelů Střediska LifeQuest pro reprodukční lékařství v Torontu prohlásil, že rozchod partnerů, kteří si dali uložit embrya v kapalném dusíku, vede k soudní při o to, kdo ta embrya získá. Kritici mrazení embryí poukazují na to, že je tento postup velice náročný. Dosud se narodilo velice málo dětí ze zmrazených embryií a dlouhodobý vliv na takové děti není dosud znám. Univerzitní profesor a přednosta Katedry pro porodnictví a gynekologii na University of Saskatchewan v Saskatoonu, Dr. Roger Pierson, souhlasí s tím, že je možné vajíčka mrazit, že to je možné provádět zcela běžně a že v některých rukou je to velice užitečný postup. Stále více klinik používá ultrarychlého mrazení zvaného vitrifikace, při němž nevznikají ledové krystaly, které by poškodily vaječné buňky. V laboratořích, kde jsou s tímto postupem zkušenosti, přežívá uskladnění ve zmrazeném stavu a následující rozmrazení 80 až 90% vajíček. Jak zkušeností přibývá, procento úspěšného těhotenství se zvyšuje. Dá se tedy říci, že je tento způsob určitým druhem plánovaného rodičovství a že mají ženy na tento způsob nárok. Jenže nejčastěji chtějí takové ženy uložit svoje vajíčka v kapalném dusíku na 10, 15 i více roků. V takovém případě se ale neví, k jakým změnám by mohlo ve vajíčkách dojít. Přes to 45% kanadských klinik, které odpověděly na průzkum časopisu Journal of Obstetrics and Gynaecology Canada, běžně nabízí mrazení vajíček zdravým ženám. Téměř 50% klinik nabízí kryoprezervaci vajíček ženám v souvislosti s jejich onemocněním rakovinou. Dr. Ellen Greenblattová, ředitelka kliniky pro plodnost v nemocnici Mount Sinai v Torontu, vyjádřila obavy z toho, jak dopadnou ženy, které založily svoje životní plány na svých zmrazených vajíčkách. "Ty ženy, které hodily za hlavu starosti se svým stárnutím v přesvědčení, že mají svoje mladá vajíčka v kapalném dusíku, se mohou dožít krutého zklamání, když se jim potom po letech nepodaří otěhotnět".

Mrazení vajíček je drahá záležitost. Bez zahrnutí ceny léků, jichž je zapotřebí k vyprovokování produkce vajíček, stojí jejich zmrazení 3 500 až 5 850 dolarů. Většina klinik nabízí službu ženám mladším než 40 roků a jen dvě ji nabízejí ženám až do věku 42 roků. "To je ovšem čiré šílenství", prohlásil Dr. Calvin Greene, ředitel oblastního programu pro plodnost, "protože přece víme, že u vajíček dvaačtyřicetiletých žen jsou běžné chromosomální abnormality. Chcete-li dosáhnout porodu dítěte tímto postupem, potřebujete velice mnoho vajíček - dobrých vajíček". Podle názorů odborníků, kteří mrazení vajíček schvalují, největší výhody poskytuje tato metoda ženám kolem 30 roků, které chtějí odložit otěhotnění na pozdější dobu.

Mnohem větším problémem je mrazení embryí, u nichž je naděje, že z nich může vzniknout dítě i poté, co se původci embrya rozejdou. "Co se stane s 10 embryi v dusíku? Oba, tedy žena i muž, mají na ta embrya své nároky", říká právnička Sherry Levitanová v Torontu, která se specializuje na problémy s plodností. "Oba partneři spoléhali na to, co mají v dusíku, takže se nepokoušeli otěhotnět přirozeným způsobem. Uteče sedm roků, ona se cítí připravena na těhotenství, ale partner nikoliv, takže se rozejdou - a on má náhle velké starosti: 'V žádném případě nechci být s tebou svázán na dalších dvacet roků tím, že bych ti platil alimenty, kdybys použila jedno z těch embryí'". Paní Levitanová upozorňuje, že muž se může zúčastnit reprodukce snadno s jinou ženou a nechce dát souhlas k tomu, aby se použila zmrazená embrya. Jenže jeho bývalá manželka nebo partnerka na těch vajíčkách závisí, protože už žádná jiná nemá -- a tedy tvrdě vyžaduje, aby mohla těch embryií použít, jinak nikdy nebude mít vlastní dítě.

Zatím nebyl u kanadského soudu takový případ, kdy by se muselo rozhodnout, zdali je zmrazené ebryo člověk nebo věc, ačkoliv co se spermatu týká, použila se měřítka jako na věc. Ve Spojených státech je podle paní Levitanové rovnováha a soudy poměřují právo jednoho partnera na vlastní dítě a právo druhého partnera dítě nemít. Jak snadné je, když se oba partneři embryí vzdají! Dají je zničit nebo je věnují na lékařský výzkum.