Vládní balíček drží pohromadě jen strachem z hledání kompromisu

15. 5. 2023 / Boris Cvek

Hlavním tématem pořadu byl samozřejmě vládní balíček, který má zachránit rozpočet. Hostem byl jenom pan premiérem, šéf opozičního Ano odmítl přijít. I tak ale debata byla docela výživná a pro pana premiéra asi náročnější, než kdyby mohl vystupovat proti Babišovi. Moderátor byl neúprosný. Především se snažil z pana premiéra dostat omluvu za porušení slibu, že vláda nebude zvyšovat daně.

Premiér se ale nenechal rozhodit ve svém podle mne stále neuvěřitelnějším přesvědčení, že vláda nedělá chyby, že všechno bylo a je konsistentní a správné. Zvyšování daní prý vyžadovala situace, navíc celkové daňové zatížení prý neporoste, současný růst daní je prý vyrovnán dřívějším poklesem.

Pořád si říkám, zda je to osobnostní rys pana premiéra, že odmítá uznat jakoukoli chybu, nebo zda mu to někdo radí jako mediální strategii. V neděli mi opravdu pan premiér připadal jako člověk, který vyhlásí, že nikdy nepoužije hasicí přístroj, a když pak po něm sáhne při hašení požáru, reaguje na údivné otázky: ale vždyť je požár!

Samozřejmě „lidem“ bude dobře a lépe. Kterým lidem? Samozřejmě prioritou je sociální smír. A samozřejmě nebylo žádnou chybou nejednat s odbory. Kdo by přece dával do nějaké souvislosti sociální smír a odbory? Koalice jednala a vyjednala. Premiér pochopitelně připustil, že ne všechno je úplně šťastné, ale stejně tak bylo zjevné, že do vyjednaného kompromisu nechce sahat, on by se totiž taky mohl zhroutit.

Pozoruhodné bylo sledovat bývalého rektora, univerzitního profesora, jak čelí otázkám moderátora otázkám na vědeckou povahu bulvárních časopisů nebo pornočasopisů. Ale pan premiér neslevil: důvodem nižší sazby DPH pro časopisy, všechny časopisy, je snaha pomoci těm vědeckým.

Abychom byli spravedliví, přece jen se našla jedna oblast, kde premiér přislíbil změny do budoucna: zdanění tichých vín. Současná situace, jak přesvědčivě argumentoval moderátor, představuje podporu především pro vína z dovozu, takže našim vinařům by se mělo pomáhat nějak specifičtěji. Předseda vlády připustil, že tohle se bude ještě řešit. Celkový dojem jakési zoufalé nehybnosti v dohodnutých pozicích ale nezmírnil. Balíček je držen pohromadě vlastně jen strachem z dalšího hledání koaliční dohody, to je naprosto zjevné. Proto k dohodě nebyly přizvány ani odbory, ani zaměstnavatelé. Jenže to je naprosto šílená situace.

Musí to být jistě těžké i pro samotnou ODS. Mnozí poslanci a straníci jistě jen s velkými potížemi poslouchají svého premiéra nebo také minstra financí, když hovoří o tom, jak jsou u nás nízké majetkové či korporátní daně. Na přímou otázku moderátora ovšem pan premiér odmítl, že by hrozilo vzbouření poslaneckého klubu. Co měl taky říct jiného? Uvidíme, co přinese jednání tripartity, pak hlasování ve Sněmovně – a hlavně pořád nevíme, co vlastně celý ten balíček má konkrétně znamenat.

Například na Seznamu můžete najít čerstvou analýzu Petra Holuba, že slíbené úspory na dotacích ve výší 50 miliard, jsou nereálné. Tím by se největší část balíčku proměnila v čirou iluzi nebo chcete-li lež. Jenže proč by proboha vláda chtěla takto lhát? To si myslí, že se na to nepřijde? Nebo je to výraz nekompetence?