Studie NASA:

Průmyslová civilizace směřuje k "nezvratnému rozkladu"

16. 3. 2014

Nová studie, kterou financovalo Goddardovo středisko pro vesmírné lety organizace NASA, varuje, že globální průmyslová civilizace by se v nadcházejících destiletích mohla úplně rozložit v důsledku neudržitelného vyčerpání přírodních zdrojů a stále nerovnějšímu přerozdělování bohatství.

Studie dokazuje na příkladech z historie, že proces vzniku a rozkladu civilizací je v lidských dějinách pravidelným cyklem. Případy, kdy došlo k vážnému rozkladu civilizace v důsledku jejího náhlého kolapsu - který trval dlouhá staletí - jsou relativně časté.

Výzkumný projekt je založen na novém interdisciplinárním modelu HADY, v jehož čele stojí odborník na aplikovanou matematiku Safa Motesharri z americké Státní nadace pro vědu.

Nejvýznamnějšími faktory způsobujícími úpadek civilizací, které pomohou určit riziko rozkladu dnešní civilizace jsou: počet obyvatel, podnebí, voda, zemědělství a energie.

Tyto faktory mohou vést ke kolapsu civilizace, když dojde k jejich sloučení, a tak k "vyčerpání přírodních zdrojů" a zároveň k "ekonomické stratifikaci společnosti na Elity (bohaté) a Masy (chudé)". Tyto dva sociální jevy hrály "za posledních pět tisíc let klíčovou roli při rozkladu civilizací".

V současnosti je vysoká míra ekonomické stratifikace spojená přímo s přehnaným plundrováním přírodních zdrojů. Odpovědnost za to nesou Elity, žijící převážně v průmyslových zemích:

"Nahromaděné přebytky nejsou rovnoměrně rozdělovány do celé společnosti, ale ovládají je elity. Obyčejní lidé sice bohatství produkují, ale elity jim dávají k dispozici jen jeho minimum, většinou pouze k minimálnímu přežití".

"Technologické změny sice mohou zvýšit výkonnost využívání přírodních zdrojů, ale také vedou k zvýšení spotřeby těchto zdrojů na jednoho obyvatele a zvýšená spotřeba často neutralizuje zvýšenou výkonnost přírodních zdrojů".

Ke zvýšení produktivity v zemědělství a v průmyslu došlo za posledních dvě stě let v důsledku "zvýšeného využívání přírodních zdrojů", a to navzdory dramatickému zvýšení produktivity.

Motesharri a jeho kolegové dospěli k závěru, že za podmínek, "které se velmi podobají podmínkám, v nichž se nachází dnešní svět, je velmi obtížné vyhnout se kolapsu".

V prvním z těchto scénářů to dlouho vypadá, že je civilizace na trajektorii udržitelného rozvoje, ale Elity nakonec začnou spotřebovávat příliš mnoho, což vede k hladomoru mezi chudými, a to nakonec způsobí rozklad společnosti. Je důležité si uvědomit, že tento rozklad civilizace je důsledkem hladomoru, způsobeného nerovností. Ta vede k poklesu pracovních sil. Nejde o kolaps přírody."

V jiném scénáři, v němž pokračuje silné využívání přírodních zdrojů dochází k úpadku chudých rychleji, zatímco Elity stále ještě užívají dobrý život, jenže nakonec se chudí úplně rozpadnou a poté následuje rozklad Elit.

Při průběhu obou těchto scénářů znamená monopol Elit na bohatství, že jsou Elity chráněny před "nejškodlivějšími důsledku rozkladu životního prostředí daleko delší dobu než chudí", což Elitám umožňuje, aby se chovaly, jako by nic nehrozilo, navzdory hrozící katastrofě. Tento mechanismus vysvětluje, jak je možné, že Elity v minulosti dopustily rozklad své civilizace - netušily totiž, že se nacházejí na trajektorii směřující ke katastrofě. Nejzjevnější je to v případě starého Říma a civilizace Májů.

Studie varuje, že v současnosti se může dít to, že zatímco někteří členové společnosti budou bít na poplach, že se systém blíží ke kolapsu a budou naléhat na zavedení strukturních změn, Elity a jejich stoupenci budou argumentovat, že "dosud se nikdy nic nedělo" a proti blížící se katastrofě tedy neudělají nic.

Avšak vědci poukazují na to, že katastrofa není nevyhnutelná a že vhodná politika a strukturní změny se mohou katastrofě vyhnout a vytvořit stabilnější společnost.

Klíčovým faktorem je nutnost snížit ekonomickou nerovnost a zajistit spravedlivější rozdělování zdrojů. Také je nutné podstatnou měrou snížit spotřebovávání zdrojů využíváním méně intenzivních a obnovitelných zdrojů. Je zapotřebí také snížit růst počtu obyvatel Země.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
16350

Diskuse

Obsah vydání | 18. 3. 2014