BBC The World At One: Jsme vnímáni jako země, která nedodržuje standardy
21. 7. 2025
čas čtení
13 minut
Zatímco česká média to víceméně ignorují, publicistické pořady BBC dávají katastrofě v Gaze obrovskou pozornost. Pondělní publicistický pořad rozhlasu BBC The World at One vysílal
toto:
Moderátor, pořad The World at One, pondělí 21. července 2025, 13 hodin: Po nedělním evakuačním rozkazu izraelská armáda dnes ráno
zasáhla na zemi i ve vzduchu v centru pásma Gazy. Čtyři čtvrti ve městě
Deir al Bala byly evakuovány. OSN odhaduje, že příkaz se týká 50 000 až
80 000 lidí, z nichž mnozí již byli vysídleni v důsledku izraelského
pronásledování Hamásu. Deir Al Bala leží jižně od města Gaza, severně od
města Khan Unis. Na rozdíl od těchto dvou měst dosud nebylo předmětem
příkazu k vysídlení. Nyní se v Deir al Balah objevují známé a poněkud
hořké obrazy nucené a rychlé evakuace, muži tlačí kola naložená
matracemi a vozíky plné věcí, které se podařilo zachránit z opuštěných
domů. OSN uvádí, že téměř 90 % Gazy je nyní buď pod příkazem k evakuaci,
nebo se nachází v militarizované zóně. Podle Úřadu pro koordinaci
humanitárních záležitostí nyní v přibližně 12 % pásma žije více než dva
miliony obyvatel Gazy. Na lince máme naši hlavní zahraniční
korespondentku Lisze Doucet. Jedná se o oblast, která dosud nebyla
evakuována a zdá se, že je tam ještě infrastruktura. To je pro život mnoha
obyvatel Gazy velmi důležité, že?
Reportérka: Ano, skutečně, během 21 měsíců války se izraelské operace soustředily spíše na sever a jih, což znamenalo, že desítky tisíc obyvatel Gazy uprchly z jiných měst a obcí, z oblastí, na které se vztahovaly evakuační příkazy. Tato oblast se tak stala relativním útočištěm v tom smyslu, že se stala humanitárním centrem OSN, pokud se o něm dá v této situaci hovořit. Jsou tam lékařské kliniky, kritická vodní infrastruktura, humanitární sklady. Je to část pásma, kde jsou ještě některé lékařské kliniky a pitná voda, která je bezpečná k pití. A nyní, v této pozdní fázi, kdy se opět diskutuje o tom, zda dojde k dohodě o příměří a propuštění rukojmích, izraelské tanky a letadla, vojáci vtrhli do této oblasti Deir al Ballah a vy jste uvedl statistiky. Pokud se podíváte na mapu této velmi malé protáhlé pobřežní enklávy, většina z ní je nyní pokryta červenou barvou a tento poslední evakuační rozkaz nyní odděluje oblast známou jako Mawasi, která leží podél Středozemního moře a o které Izrael již dávno prohlásil, že bude humanitární zónou, ale podmínky tam jsou vše jiné než humanitární, a právě tam lidé prchají, ale nyní je to oblast odříznutá od zbytku pásma.
Moderátor: Víme nebo máme nějakou představu o tom, proč se izraelská armáda nyní zaměřila na Deir al Balah?
Reportérka: To je velká otázka a velmi znepokojivá otázka, kterou dnes ráno kladou, jak jsem již zmínila, humanitární organizace, které jsou nyní, jak brzy uslyšíte, na místě. Slyší výbuchy nedaleko svých kanceláří, lidé stále prchají a rodiny izraelských rukojmích jsou zděšeny, protože se předpokládá, že rukojmí jsou tam, což je údajně jeden z důvodů, proč Izrael do této oblasti dosud nevstoupil. Vše, co zatím víme, je, že izraelská armáda průběžně informuje minimálně o vývoji situace. Arabský mluvčí izraelské armády pouze uvedl, že Izrael rozšiřuje své operace do oblasti, kde dosud nepůsobil, ale stále není jasné, co má v úmyslu. Existují obavy, že se Izrael snaží oddělit část pásma Gazy, aby tam uvízli Palestinci, kteří tam hledají útočiště. Existují také obavy, že Izrael se snaží zřídit třetí přístupový koridor, který by izraelské armádě umožnil pohyb po celém pásmu. Jde o velké otázky, doslova otázky života a smrti.
Moderátor: Děkuji vám. Korespondenti BBC nemají spolu s dalšími mezinárodními médii přístup do Gazy, ale Rachel Cummingsová je humanitární ředitelka organizace Save the Children v Gaze. Působí v Deir al Ballah a zeptal jsem se jí, jaká je tam situace.
Rachel Cummings: Situace v Deir al Ballah a v celé Gaze zůstává naprosto zoufalá. Včera ráno bylo vydáno evakuační nařízení v jihozápadní části Deir al Ballah, asi 3 kilometry od místa, kde se nacházíme, které se týká 50 až 70 tisíc lidí. Lidé jsou tlačeni dále na jih do Khan Unis, ale toto je již čtvrté evakuační nařízení za týden a sedmnácté! za poslední měsíc, takže to bohužel není pro obyvatele Gazy nic nového, jsou neustále násilně vysídlováni a v Gaze není nyní žádné bezpečné místo.
Moderátor: Deir al Ballah bylo podle standardů většiny Gazy relativně nedotčeno izraelskou armádou, a proto pravděpodobně přilákalo další vysídlené osoby. Mnoho z těch, kteří jsou na útěku, přišlo z jiných míst.
Rachel Cummings: Ano, rozhodně. V Deir al Ballah je přeplněno. V al Mawasi podél pobřežní silnice je extrémní přeplněnost a tato oblast Gazy je velmi, velmi přeplněná. Víte, včera bylo pět členů mého týmu v evakuační zóně a nikdo z nich nemá kam jít. Jejich možnosti jsou velmi omezené a v Al Mawasi a Khan Unis, kam jsou lidé stále více tlačeni, panuje obrovská tlačenice a přeplněnost.
Moderátor: Máte představu, jak rozsáhlé jsou dnes vojenské akce v Deir Al Bala?
Rachel Cummings: Z místa, kde se nacházíme, slyším vojenské akce, bombardování, drony, dělostřelectvo. Máme zprávy o pohybu na silnici a směrem k ní, což je oblast přímo v nové evakuační zóně. Přes celou Gazu. Probíhají vojenské akce a ofenzíva, která vytlačuje lidi stále dál a dál.
Rachel Cummings: World Central Kitchen před několika dny oznámila, že musí pozastavit dodávky teplého jídla, takže ano, v současné době se zdá, že GHF je jediným subjektem, který je schopen zajistit nebo dovážet jídlo, ale samozřejmě víme a předpovídali jsme, že GHF je nebezpečná. Je to velmi nebezpečný přístup k poskytování potravinové pomoci. Neexistuje žádná bezpečnost. V přístupu, který zaujímají, není žádná důstojnost. A jak jsme již řekli, v okolí zařízení GHF, která se nacházejí ve vojenských zónách, bylo zabito přes 800 lidí.
Moderátor: To byla Rachel Cummingsová z organizace Save the Children. Britská vláda postupně silně přitvrdila svůj postoj k Izraeli. Ministr zahraničí označil nucené vysídlení tolika obyvatel Gazy za morálně neospravedlnitelné, zcela nepřiměřené a naprosto kontraproduktivní. Byla pozastavena jednání o dohodě o volném obchodu. Byly uvaleny sankce na izraelské ministry. Podle ministra zahraničí by bylo těžké najít evropského spojence, který vyvinul větší tlak na Izrael. Mnozí však zastávají názor, že vláda by měla jít ještě dál, zejména uznat palestinský stát, jak to již učinily například Irsko a Španělsko. Baronka Helić je konzervativní doživotní členka Sněmovny lordů, bývalá zvláštní poradkyně Williama Haguea v době, kdy byl ministrem zahraničí, členka Výboru pro mezinárodní vztahy a sama bývalá uprchlice. Dobré odpoledne, baronko Helić.
Baronka Helić: Dobré odpoledne.
Moderátor: Domníváte se, že Izrael by měl být i nadále považován za spojence Spojeného království?
Baronka Helić: Izrael je rozhodně zemí, se kterou máme přátelské vztahy. Nemyslím si, že existuje smlouva, podle které je Izrael naším spojencem. Pokud chceme být technicky přesní, myslím si, že je zcela pochopitelné, že Izrael musel reagovat na teroristický útok, ale nemusel se mstít. Myslím si, že na začátku jsme Izrael oprávněně podpořili, ale neměli jsme mu dát bianco šek. Myslím si, že my, ostatní spojenci a většina západního světa a demokracií jsme mu tento bianco šek dali, a Izrael ho využil jako volnou ruku k tomu, co dělá posledních dva roky.
Moderátor: A vy se domníváte, že to, co Izrael dělá, je přinejmenším nepřiměřené dané situaci.
Baronka Helić: Myslím si, že je to nepřiměřené a hraničí to s pomstou, ne s reakcí, což nejlépe posoudí odborníci v této oblasti, ne já ani nikdo jiný. Ale všichni máme oči a všichni vidíme, co se děje, i když musím říct toto: Na místě nemáme žádné nezávislé mezinárodní novináře. To je obrovská mezera v našich znalostech, a proto musíme vstát a požadovat, co se děje. Navrhuji a vyzývám ministra zahraničí, aby navštívil Gazu a Západní břeh, tak jako jsme to my udělali již více než 45krát v Ukrajině, když jsme navštívili ukrajinské hlavní město a frontovou linii, ať už ministr zahraničí, premiér nebo jejich protějšky, potřebujeme mít oči na místě. Potřebujeme, aby se naši političtí představitelé a vláda vrátili do parlamentu a britskému lidu řekli, co se děje, protože v současné době, ať už to říká někdo z organizace Save the Children Fund, OSN nebo britští lékaři, panují pochybnosti, a to si nemůžeme dovolit. Musíme vědět, co se děje, pokud je to, co vidíme, záměrně nebo ne záměrně zpochybňováno. Potřebujeme tedy zástupce Spojeného království, který tam pojede a vrátí se a řekne, co se děje. Můžeme buď zůstat stát při tom, což pochybuji, že dokážeme. Nebo musíme podniknout další kroky, abychom se od této katastrofy distancovali.
Moderátor: Vzhledem k tomu, co víme, že se stalo, desítky tisíc mrtvých, z nichž mnozí byli zcela nevinní. Je omezení prodeje zbraní, pozastavení jednání o volném obchodu, jsou sankce vůči ministrům dostatečné?
Baronka Helić: No, zdá se, že to zatím nestačí, protože Británie by měla jednat nejen jako dárce, ale jako globální aktér s principy. A to znamená prosazovat mír, lidská práva a právní stát a přijímání všech nezbytných kroků, ať už se jedná o zvýšení pomoci, vyslání humanitární pomoci, trvání na návštěvě mezinárodních novinářů nebo dodržování práva, což znamená podporu vyšetřování Mezinárodního trestního soudu, plnění právních závazků v oblasti embarga na zbraně a kontroly vývozu zbraní, aby bylo zajištěno, že skutečně stoprocentně dodržujeme předpisy týkající se vývozu zbraní, a to znamená vést diplomatická jednání a usilovat o dvoustátní řešení nebo jít ještě dál.
Moderátor: Nad rámec toho jde o uznání palestinského státu. Myslíte si, že by to něco změnilo?
Baronka Helić: Nemyslím si, že by to mělo okamžitý dopad. Uznání dnes nebo neuznání dnes by nemělo okamžitý dopad. Pokud bychom se vydali touto cestou, zajistilo by to palestinskému lidu představu a vizi budoucnosti, ke které by mohl vzhlížet, a také pro jeho děti, které možná nikdy v tomto státě nebudou žít, ale jejich děti by měly mít příležitost, a mohlo by to potenciálně vyvinout tlak na Izrael a Spojené státy, které mají odlišnou představu o územích, která jsou v současné době bombardována a čištěna. Jak jsme slyšeli od vašich reportérů.
Moderátor: Co byste řekla, že je vaší největší obavou ohledně současné pozice Británie?
559
Diskuse