Polsko: Podle průzkumů u východů z volebních místnostní zvítězila strana PiS

13. 10. 2019

čas čtení 2 minuty



Z průzkumů, provedených u východů z volebních místností soukromou televizí TVN, získala v nedělních polských všeobecných volbách polská vládnoucí strana Právo a spravedlnoset 43.6% hlasů, což by znamenalo, že bude mít 239 ze 460 parlamentních křesel.

Opoziční Občanská koalice, liberální středopravicové seskupení, by mělo získat 24.1%, a tedy 130 parlamentních křesel, což by vyloučilo možnost vládnoucí koalice s opozičními stranami.

Civilisté s holýma rukama jedou na tureckou frontu

13. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta



Konvoje automobilů s kurdskými civilisty se vydaly proti turecké vojenské invazi směrem k turecké hranici, se slovy "Musíme se bránit". Otcové brali i nedospělé děti, informuje od syrské hranice reportérka Channel 4 News Lindsey Hilsum. Britský televizní tým je nesledoval dál, bylo to nebezpečné. Záběry kurdského novináře, který cestu konvoje dál vysílal na Facebooku, však ukazují, že na kurdské civilisty v automobilech zaútočila turecká letadla. Devět mrtvých. "Byli to ti, s nimiž jsem předtím na silnici hovořila? Nevím," konstatuje reportérka.

Kurdské jednotky ve snaze zachránit, co se dá, uzavřely spojeneckou dohodu s kriminálním režimem prezidenta Bašara Asada, jehož jednotky začaly obsazovat města v severovýchodní Sýrii. Jaké si vymínil podmínky od kurdského obyvatelstva, není známo.

Turecko se rychle proměnilo v darebácký stát, konstatuje v této reportáži další reportér Channel 4 News Jonathan Rugman.

 

750 stoupenců Islámského státu uprchlo po turecké invazi z kurdského vazebního střediska

13. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

Foto: Tři britští sirotci v kurdském koncentračním táboře pro stoupence Islámského státu

Tým BBC v táboře nalezl tři britské sirotky, které do Sýrie před pěti lety přivezli z Londýna jejich rodiče, ale v následných bojích oba přišli o život.

(Video, níže, od 1.47) Když jsme byli v Baghouzu, bydleli jsme ve stanech. A nebylo tam moc jídla. Dopoledne bombardovali. Vybombardovali jeden stan. Pak nám řekl táta, abysme vylezli, abysme si rychle vzali důležité věci a vylezli. Než stan začne hořet. Vzali jsme si věci a šli jsme. Bombardovali tolik, že jsme museli utíkat. Seděli jsme na jednom místě. Kde strašně bombardovali. A pak jsme šli po jedné takové velké hoře. Šli jsme po vrcholu a pak jsme šli dolů. Tak jsme si sedli a můj bratr řekl, že se půjde podívat, kde je táta. A maminka řekla, dobře, jdi se podívat. Tak šel. Chtěli jsme si zabalit věci a jít, ale přiletělo letadlo a bombardovalo. Tak maminka umřela, můj nejmladší bratříček taky, můj malý bratr a moje sestra. A pak, a pak to všude kolem hořelo, tak jsme museli utéct. Byl tam takový domeček a velká hora, kde bylo plno prachu a za ním byli všichni mrtví. Před námi byli všichni ti lidi, kteří nebyli zabití, jiní lidi. A pak jsem viděla bratra, jak jde nahoru, utíkal nahoru, protože věděl, že je tam maminka mrtvá. Ale našel jen to, že tam padaly bomby a střílelo se. Tak dál utíkal dolů a když utíkal, tak ten domeček se rozpadl a všechno začalo hořet, tak on umřel.

Nejméně 750 lidí s vazbami na Islámský stát uprchlo z vazebního tábora v severovýchodní Sýrii. Vede to k obavám, že turecká invaze proti kurdských jednotkám povede k obnovení síly teroristického Islámského státu.

249 žen a 700 dětí z "chalífátu" Islámského státu, zadržovaných ve vazební jednotce táboru v Ain Issa začalo panikařit a bouřit se, poté co do blízkosti tábora začaly létat turecké střely. Kurdské stráže z tábora uprchly.

Proturecké jednotky v Sýrii popravily devět civilistů

13. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Foto: Hevrin Khalaf, zavražděná kurdská politička


Vojenské jednotky bojující v invazi Turecka do severní Sýrie ovládané Kurdy  usmrtily devět civilistů včetně známé kurdské političky.

Tito civilisté byli usmrceni na silnici  nedaleko syrsko-turecké hranice. Byli vytaženi ze svých automobilů a popraveni. Popravy byly natočeny na mobilní telefony a zveřejněny. Vyvolává to obavy z etnického vraždění v této oblasti.

Rozhovor Britských listů 241. Byla jsem kosmopolitní zločinec v poststalinském Rusku

11. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta


Jaké to bylo být Gruzínka a studovat technologii v Leningradě v padesátých letech? Jan Čulík hovoří s inženýrkou Linou Gvenetadze, odbornicí na elektroniku a švagrovou nedávno zemřelého spisovatele Ludvíka Vaculíka, o jejích zkušenostech ze studia v poststalinském Sovětském svazu, o životě v Gruzii a o tom, jak se seznámila se svým budoucím manželem Emilem Vaculíkem a jak se dostala do Československa. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 11. října 2019.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Kurdové požadují proti Turecku vojenskou pomoc z Evropy. "Jinak se budeme muset obrátit na Asada a do Moskvy"

12. 10. 2019

čas čtení 6 minut

Evropské země, které ukončily vývoz zbraní do Turecka kvůli invazi do Sýrie:


Jonathan Rugman, Channel 4 News, na turecko-syrské hranici: Přicházejí první zprávy o zvěrstvech - popravách - páchaných arabskými jednotkami, podporujícími Turecko v Sýrii. Pokud budou potvrzeny, Ankara dál ztrácí kontrolu nad tímto příběhem a uvalení sankcí na Turecko je o to pravděpodobnější.

Lindsey Hilsum, Channel 4 News, Kamišli, severní Sýrie: Není to jen bombardování, co hluboce znepokojuje lidi na syrské straně hranice, znepokojuje je i rychlý nárůst terorismu. Turecká média oznámila, že turecké jednotky nebo zástupné arabské jednotky, které bojují na straně Turecka, ovládly silnici M4. To je hlavní silnice vedoucí od východu k západu. Je asi třicet kilometrů od hranice, na syrské straně. Na té silnici dnes došlo k atentátu. Velmi prominentní kurská politička a aktivistka za práva žen byla na té silnici usmrcena. Musel to být útok buňky Islámského státu. Protože když kurdské jednotky za podpory svých spojenců, Británie, USA, Francie, koalice, porazily letos v březnu islámský chalífát, někteří bojovníci Islámského státu odešli do ilegality. A turecká invaze je teď okamžikem pro ně, kdy se znovu objevují a páchají spoušť. Takže není překvapivé, že kurdské jednotky a jednotky dalších národností, nejsou to jen Kurdové, jsou to i Arabové, syrští křesťané a tak dále, dnes večer říkají, že jestli Amerika nepomůže, jestliže Británie nepomůže, obrátí se o pomoc do Damašku a do Moskvy.






Lindsey Hilsum: Tohle způsobil Trumpův telefonát Erdoganovi. Syrští Kurdové se nyní zřejmě obrátí o pomoc k Asadovi a k Putinovi.

Velitel kurdských jednotek v Sýrii americkému činiteli: Potřebuju vědět, jestli jste schopen ochránit mé lidi a zastavit toto bombardování nebo ne. Jestliže ne, musím se dohodnout s Ruskem a se syrským režimem a pozvat jejich letadla, aby náš region ochraňovala.
Zatímco EU, Spojené státy, Rusko, Írán a arabské země vyjadřují své různé námitky proti turecké invazi do severní Sýrie, všichni tito hráči v nové situaci hledají pro sebe výhodu anebo možnost, jak situaci ovlivnit. Představitelé Evropské unie nyní platí velkou cenu za své dosavadní pokusy normalizovat Erdoganovo autoritářství. Jeho poslední akce dokazují, že Erdogan není demokrat, není spojenec a není přítel.

Zabíjení a zohavování dětí při turecké invazi do Sýrie

11. 10. 2019

čas čtení 5 minut

Šrapnel utrhl osmileté holčičce nohu, jejího dvanáctiletého bratra zabil. Jsou z arabské, ne kurdské rodiny. Z kurdských vazebních středisek utíkají bojovníci Islámského státu. V městě Kamišli spáchali obrovský bombový atentát.

(Český překlad je pod reportáží.)

 

Lindsey Hilsum: Tohle se vyvíjí přesně tak, jak mnozí očekávali. Takže jak začalo Turecko útočit, Kurdové už nejsou schopni zvládat všechna ta vazební střediska, kde zadržují ty velmi nebezpečné vězně z Islámského státu. Pět z nich uteklo, jsou kdesi mimo, někde tady, protože uprchli v Kamišli. A pak je tu tábor jménem Al Hol, kde je zadržováno asi 70 000 vězňů většinou z ISIS, převážně žen, na těchto záběrech průmyslových kamer je vidíte, jak se některé z nich snaží utéci. Také údajně povstaly, došlo k pokusu zaútočit na stráže, není to poprvé, co se to stalo, ale tyto věci se stávají stále častěji, jak se situace destabilizuje.

Takže tu máme útoky na hranicích. Kurdové a Turkové bojují. Máme tu nebezpečnou situaci ve vězeních a v táborech. A zvýšenou nestabilitu tady v hlavním městě tohoto regionu, Kamišli. A diváci mohou shledat záběry v mé reportáži znepokojujícími, hned od samého začátku.

Reportáž: Včera si Sára hrála na ulici. Tak opatrně jako každé osmileté dítě kdekoliv. Až do tří hodin odpoledne. Kdy ji a jejího staršího bratra Mohammeda zasáhla střela z minometu. Její příbuzní jí sedí v nemocnici u postele. Její dědeček je v šoku. Její sestřenice plná strachu. Není divu. Sáře bylo nutno amputovat pravou nohu nad kolenem. Levá je plná šrapnelu.

Maminka: Nevím, co se s ní stane. Budeme ji muset odvézt domů a promluvit o její situaci.

Reportérka: Nevím, jestli jí řekli, že její bratr Mohammed je mrtvý. Bylo mu dvanáct. Muži z rodiny sedí venku a truchlí. Otec obou dětí, příliš plný smutku, než aby dokázal cokoliv říct.

Tahle rodina jsou náhodou Arabové, ne Kurdové. No a co? Obětmi byly děti. To je všechno.

Babička pláče: Říkají, že to je boží vůle, ale Panebože, co jsme udělali špatně?

Zdá se, že jejich hříchem bylo, že bydleli v Kurdy spravované oblasti. Alespoň v očích prezidenta Erdogana.

Lidé nám chtěli ukázat, co se stalo. Byla to náhodná střela z minometu. Odpálená z druhé strany hranice, anebo možná jejich syrskými stoupenci.  Není jasné, co mohlo být cílem.

Muž: Tady v té oblasti není žádná armáda. Všichni lidé tady jsou civilisté. Není tady ani jediný voják.

Reportérka: V Kamišli byl do tohoto týdne klid. Válka skončila. Lidé se odvažovali doufat, že mír potrvá.

Tohle byla scéna dnes. Po obrovském výbuchu v jiné části města. Nejprve si lidé mysleli, že je to další minometná střela. Útoky tu trvají už tři dny.

My jsme sem dorazili asi o hodinu později. Když se kouř začal rozptylovat a škody začaly být zjevné. Tohle nebyla raketa, ale bomba v automobilu. Vozidlo, v kterém byla, bylo zcela zničeno.

Tohle je úplně ve středu Kamišli. Lidé nevědí přesně, co se stalo. Došlo k explozi, říkají. A vidíte, že to muselo být obrovské. Město Kamišli bylo v míru. Lidi se teď bojí dvou věcí. Bojí se útoků z Turecka a bojí se, že tu jsou spící buňky Islámského státu. Bombu v automobilu pravděpodobně odpálili bojovníci z ISIS, kteří šli do ilegality, když byl chalífát poražen. Teď jsou kurdské jednotky nuceny bojovat proti Turecku, nemají čas na chytání teroristů.

Muž: "Chceme, aby Evropa slyšela náš hlas. A Trump, který nás opustil, bojovali jsme proti Daeši po boku jeho vojáků, a teď se na nás vykašlal."

Reportérka:
Vědí, že nemohou Turecko porazit sami.

Mladík: "Oni mají letadla a ty my nemáme. Lidé nám musejí pomoci. Musíte nás zachránit. Potřebujeme Ameriku. Pokud budeme mít Ameriku, nepotřebujeme nic jiného v této zemi, ano."

Reportérka:
Ale oni Ameriku už nemají. Mají chaos, který vyvolal americký prezident. Který řekl, že už má zuby nekonečných válek, a tak odsoudili lidi v severovýchodní Sýrii k další válce a teroru.

* * *
Reportérka: Podle nejnovějších informací byli při tom útoku bombou v automobilu usmrceni tři lidé a devět jich bylo zraněno. A Islámský stát za ten útok nyní přijal odpovědnost.

Myslím, že je nutné pochopit, že tohle nebylo nevyhnutelné. Byla jsem tu v březnu, kdy kurdské jednotky, za podpory Američanů, Britů a Francouzů porazily chalífát. A podařilo se jim tu udržet stabilitu. Byl tu zákon a pořádek. Zajali všechny ty extremisty a uvěznili je. A od té doby zoufale žádali o pomoc ve snaze udržet tu zákon a pořádek. Aby udrželi kontrolu nad těmi tábory. No, nyní, díky prezidentu Trumpovi a prezidentu Erdoganovi, už není naděje, že se jim to podaří. Je obtížné pochopit, co si Turecko myslí, že tu vlastně bude dělat. Myslí si, že to tady budou okupovat? Toto byl region, který měl vládu a správu. Okupace této oblasti by vyžadovala obrovské množství zdrojů a obrovské množství útlaku. Daleko pravděpodobnější je, že tu vznikne více chaosu a potrvá to možná týdny, měsíce či roky.

Angličtí idioti v Praze

13. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Angličané ve fotbale prohráli. Nicméně angličtí fanoušci zahájili potyčky s policií. Zde vyvěšují transparent.


V Británii roste mezi poslanci podpora pro druhé referendum o brexitu

13. 10. 2019

čas čtení 2 minuty


Foto: Zoufalci z vedení extremistické protestantské severoirské strany DUP. Jejich výrazy mluví výmluvně o tom, co je to za lidi



Aktualizace: V neděli v televizním rozhovoru odmítl šéf Labouristické strany Jeremy Corbyn představu, že by Labouristická strana podpořila druhé referendum o brexitu. Chce všeobecné volby, které však v důsledku své obrovské nepopularity v zemi prohraje. Corbyn stále prosazuje, proti vůli četných vedoucích představitelů Labouristické strany, cosi, čemu říká "labouristický brexit". V  sobotu řekl labouristický stínový ministr pro brexit Keir Starmer, že Labouristická strana bude požadovat druhé referendum o brexitu, Corbyn to nyní odmítl. ZDE   

* * *

Proevropští poslanci britské Dolní sněmovny se v sobotu vyslovili, že začínají mít ve sněmovně dostatečnou podporu pro nové referendum o brexitu, poté, co znovu vznikly pochybnosti o tom, zda se Borisi Johnsonovi podaří vyjednat takovou dohodu o brexitu s EU, kterou by parlament schválil.

Věc Peter Handke: Nobelova cena, která zneuctila obětí genocidy

13. 10. 2019

čas čtení 2 minuty



Takže nejvyšší literární ocenění bylo uděleno spisovateli, který popírá existenci koncentračních táborů, které bylo mou proklatopu ctí objevit roku 1992 v Bosně, spisovateli, kterou vychvaloval Slobodana Miloševiće, vedoucí osobnosti hurikánu násilí, jehož byly ty koncentrační tábory součástí, a zpochybňuje masakr ve Srebrenici r. 1995, píše reportér deníku Guardian Ed Vulliamy.

Peter Handke je apologeta genocidy, k níž došlo za našich životů, v srdci Evropy. Říká jedno, zatímco zem na Balkánu vydává své masové hroby. Zatímco Handke nabízí své názory, kosti jsou fakta.

Pokryjte téma klimatické krize, vyzývá média hnutí Extinction Rebellion

13. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Tisková zpráva Extinction rebellion


V pátek  11. 10. 2019  hnutí Rebelie proti vyhynutí - Extinction Rebellion pořádalo recesistické vysílání před vstupem do budovy zpravodajství České televize. Chěli tím upozornit na fakt, že média mají v rukou odpovědnost za informování o nejpalčivějším tématu současnosti – klimatické krizi.

Abychom mohli situaci klimatické krize začít řešit, je nutné, aby si společnost problém uvědomovala v celé jeho šíři. Média tak mají v rukou moc posunout veřejnou debatu.

Jak české univerzity neumějí získávat soukromé peníze

12. 10. 2019 / Jiří Hlavenka

čas čtení 5 minut

Na úplný okraj kauzičky Home Credit-Univerzita Karlova.

Je jedna věc, kterou naše univerzity dělají totálně blbě (a propadají za velkými světovými ústavy o mnoho, mnoho pater), a tou je fundraising, tedy získávání peněz z soukromých zdrojů.

Číslo dne je 46.7 miliard dolarů, hodně přes bilion čili tisíc miliard korun. Takovou částku získávají světové univerzity ze soukromých zdrojů ročně; světoví lídři jako je Harvard nebo Stanford získávají sami přes miliardu, a ještě třicátá univerzita v žebříčku získává ze soukromých zdrojů více než je kompletní rozpočet (!) Univerzity Karlovy.

Turecko: YPG je teroristická organizace

12. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Gulnur Aybet, vysoká poradkyně prezidenta Erdogana: YPG, což je totéž jako PKK, což je teroristická organizace, za kterou ji považují Spojené státy i Evropská unie, útočí na naše civilisty každým dnem. Už dál nemůžeme tolerovat tento terorismus a jsme ochotni spolupracovat se svými spojenci ve snaze eliminovat tuto velmi vážnou bezpečnostní hrozbu na našich hranicích, ale ono to nefungovalo. Takže nakonec jsme museli vzít věci do vlastních rukou podle článku 51, což je naše právo na sebeobranu státu.

Moderátor:
Problémem je, vy jim říkáte teroristé. Jiní lidí říkají, že vy do toho koridoru teroristy vpouštíte. Protože bojovníci Islámského státu jsou propouštěni. Vy umožňujete terorismus v Sýrii už dlouhá léta.

Gulnur Aybet:
Odkud máte tyto informace?

Moderátor:
No, vy s těmi organizacemi spolupracujete, pouštíte je přes hranice -

Gulnur Aybet: To jsou strašlivé lži, to nemůžete říkat! Ne. Ne! Poslouchejte -

Moderátor: Je proti vám stejně tolik obvinění jako proti druhé straně. Musíte také poslouchat mou otázku. Takže to, co říkám, je: Jestliže pouštíte do té oblasti bojovníky ISIS, čeho tím chcete dosáhnout?

Gulnur Aybet: To je lež. My jsme země, která trpí terorismem od ISIS více než jakákoliv jiná země. My jsme ta jediná země, která sama  zlikvidovala terorismus ISIS v severní Sýrii daleko více než jakákoliv jiná země. Očistili jsme 2000 čtverečních kilometrů v severní Sýrii od ISIS. Trpěli jsme více útoky od ISIS než jakákoliv jiná země.

Moderátor:
Hrajete to na obě strany, a to je fakt.

Gulnur Aybet: Je od vás nesmírně neférové šířit tyto lži, že tam pouštíme bojovníky Islámského státu. To je naprosto ostudné. Nemůžete bojovat proti jedné teroristické organizaci vyzbrojováním jiné teroristické organizace. Tato strategie USA musela dopadnout špatně. Která začala za předchozí americké vlády. A to, co se nyní děje v Americe, bezpečnostní politická situace v naší zemi se tam stává obětí tamějších domácích politických bojů. A co se týče Evropanů, ti už dlouhá léta s touto teroristickou organizací sympatizují a nechtějí vnímat fakta.




Boris Johnson udělal ohledně brexitu dramatický obrat o 180 stupňů

12. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

John Crace: Vysvětlení dohody o brexitu. Celá Británie odejde z Evropské celní unie. Pak, až se nikdo nebude dívat, se Severní Irsko nenápadně do Evropské celní unie vrátí a začne tomu říkat Celní partnerství.



Po středečním tříhodinovém jednání Borise Johnsona s irským premiérem Leo Varadakarem v severní Anglii  vychází nyní najevo, že Boris Johnson udělal Irské republice a Evropské unii podstatný, dramatický ústupek. Souhlasí nyní, že na irském ostrově nesmí být mezi Severní Irskem a Irskou republikou žádná celní hranice. Je to klíčový ústupek a je velká otázka, zda s tím Dolní sněmovna bude souhlasit.

Mezitím v Absurdistánu 107:

Jak se polská opozice připravuje na víkendové všeobecné volby

11. 10. 2019 / Tomasz Oryński

čas čtení 14 minut


V poslední kapitole tohoto seriálu jsem psal o přípravách strany Právo a spravedlnost na nadcházející všeobecné volby v Polsku. Dnes, jak jsem přislíbil, bych se chtěl podívat podrobněji na to, co nabízí opozice. Není zrovna jednoduché vést kampaň proti straně Právo a spravedlnost, která má k dispozici nejen veřejnoprávní televizi a rozhlas, které byly proměněny v propagandistickou mašinérii pro PiS, ale také daleko větší množství finančních prostředků.

Strávil jsem posledních čtrnáct dní v Polsku a množství plakátů a billboardů strany Právo a spravedlnost je obrovské - odhaduji, že na každý plakát či billboard jiných politických stran jsou rozvěšeny alespoň dva plakáty pro kandidáty strany PiS.

Polemika s Karlem Dolejším

Kulatý čtverec americké zahraniční politiky?

11. 10. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Nechápu, proč by někdo nemohl schvalovat setrvání symbolického amerického kontingentu v severovýchodní Sýrii, dokud se  tamním Kurdům a jejich spojencům nedostane bezpečnostních záruk, a zároveň nemohl systematicky kritizovat americké zahraniční intervence. Vždyť i mezinárodní instituce obviňují USA ze spáchání válečných zločinů v Sýrii. Podíl Bílého domu na syrské tragédii, kde žádný z relevantních aktérů nemohl zůstat andělsky nevinný, se dá vystopovat nejpozději v roce 2012. Kritikové americké přítomnosti rovněž argumentují, že americké vojenské operace v této zemi nebyly autorizovány Kongresem.

Co dělá Turecko v Sýrii? Je to staré známé etnické očišťování

11. 10. 2019

čas čtení 2 minuty



Reportérka Channel 4 News Lindsey Hilsum z turecko syrské hranice v syrském městě Qamislhi:

Chci jen říct jednu věc ohledně toho, co řekl prezident Trump. Řekl, že se Kurdové neúčastnili vylodění v Normandii. Je mi líto - Kurdové bojovali v Iráku po boku Britů během druhé světové války proti pronacistickému puči. Kurdové bojovali na straně Západu. A jak mi jeden Kurd právě teď sdělil, "Zase jednou jsme my Kurdově byli hozeni vlkům."

Dověděli jsme se, že jednotky spojené s Tureckem nyní ovládly nejméně sedm vesnic, přímo tam na hranici. Kdo jsou tyto jednotky? Jsou to Arabové, jsou to Syřané, říkali si Svobodná syrská armáda. Dříve bojovaly proti Bašaru Asadovi. Teď je ale vycvičilo a vyzbrojilo Turecko. A Turecko je používá pro boj proti jeho vlastním nepřátelům, Kurdům. A co se snaží Turecko udělat? No, je pro to starý známý výraz: etnické očišťování. Preziden Erdogan chce přesunout syrské uprchlíky do této pohraniční oblasti. A to by vytvořilo nárazníkovou zónu mezi Kurdy na turecké straně - proti nimž bojuje - a Kurdy na této straně, na syrské straně. Proto Erdogan bombarduje civilní oblasti. A jak jsme my viděli dnes, desetitisíce Kurdů prchají ze svých domovů.




Turecké etnické očišťování zjevně podporuje i Andrej Babiš:



Trump: Kurdové nám nepomohli v Normandii za druhé světové války

11. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Donald Trump: "Kurdové nám nepomohli v Normandii, nepomohli nám za druhé světové války."

Navzdory tomu, že pomohli porazit Islámský stát,  Trump argumentoval, že Kurdové "nijak nepomohli USA za druhé světové války."

Varoval také tureckého prezidenta Erdogana, že "zničí" ekonomiku Turecka, pokud po odchodu amerických jednotek ze Sýrie bude turecká ofenzíva proti Kurdům eskalovat.

Je to pěkné povzbuzení Vladimíra Putina, aby provedl invazi do střední Evropy, poznamenává Jan Čulík. Trump si jistě v takovém případě vymyslí nějaké vysvětlení, kdy Češi Americe "nepomohli".

Proto je nesmírně důležitá pro ČR  Evropská unie.


Nobelovu cenu míru dostal etiopský premiér Abij Ahmed

11. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

 


Za nového etiopského premiéra vzniká po dlouhých letech autoritářství a státní brutality v Etiopii demokracie. Ukončil více než dvacet let trvající válku se sousední Eritreou. Z prohlášení Nobelova výboru:

"I když v Etiopii zůstává udělat ještě mnoho práce, Abij Ahmed zahájil důležité reformy, které dávají mnoha občanům naději na lepší život a jasnější budoucnost. Strávil prvních 100 dní jako premiér tím, že zrušil v zemi výjimečný stav, udělil amnestii tisícům politických vězňů, zrušil cenzuru médií, legalizoval zakázané opoziční organizace, propustil vojenské i civilní předáky, podezřívané z korupce a podstatnou měrou zvýšil vliv žen v politickém a komunitním životě Etiopie. Také přislíbil, že posílí demokracii uspořádáním svobodných a spravedlivých voleb.

Účastní se také mírových vyjednávání a procesu smíření ve  východní a v severovýchodní Africe. V září 2019 se svou vládou aktivně přispěl k normalizaci diplomatických vztahů mezi Eritreou a Džibuti po mnoha letech politického nepřátelství. Je prostředníkem při vyjednávání mezi Keňou a Somálském v jejich sporu o námořní oblast. V Súdánu se vojenský režim a opozice vrátily k vyjednávacímu stolu. Premiér Abij hrál klíčovou roli v tomto procesu.

Etiopie je země mnoha různých jazyků a národů. V poslední době byly oživeny staré etnické spory. Podle mezinárodních pozorovatelů je vyhnáno z domovů až tři miliony Etiopanů. Kromě toho je v Etiopii asi další milion uprchlíků ze sousedních zemí. Jako premiér usiluje Abij Ahmed o smíření, solidaritu a sociální spravedlnost. Mnoho problémů však zůstává neřešeno. Bezpochyby si mnozí myslí, že jsme letošní cenu udělili příliš brzo. Avšak norský výbor Nobelovy ceny je přesvědčen, že úsilí Abije Ahmeda si zaslouží uznání a podporu."


Peter Handke: Mezinárodní idiot roku

11. 10. 2019

čas čtení 4 minuty


Dvacet let předtím, než získal Peter Handke Nobelovu cenu za literaturu, se mu dostalo jiného ocenění, píše deník Guardian. Spisovatel Salman Rushdie ho jmenoval druhým "největším idiotem roku" za jeho vášnivou apologetiku "genocidního režimu Slobodana Miloševiče".  (Prvním největším idiotem roku byl tehdy podle Rushdieho herec Charlton Heston, zbraňový lobbista).

Peter Handke, rakouský dramatik, jehož slovinský původ ho během balkánské války přivedl k zuřivému nacionalismu, tvrdil veřejně, že se muslimové v Sarajevu zmasakrovali sami a pak z toho podvodně obvinili Srby, a popíral genocidu ve Srebrenici. Ještě v roce 2006 se Handke účastnil Miloševičova pohřbu.

Dokážeme i po 30 letech opět důrazně říci, že nejsme děti?

11. 10. 2019 / Tomáš Fiala

čas čtení 3 minuty

 

Časopis Reflex přinesl nedávno zprávu, že ekologičtí „aktivisté“ a progresivisté na oslavy tohoto výročí mají v úmyslu pozvat i světoznámou Švédku paní Gretu Thunbergovou. Ve zmíněném článku se objevuje argumentace, že slečna Greta Thunbergová v roce 1989 vůbec ještě nežila a je do značné míry sporné, co by její účast České republice vlastně přinesla.

Já si naopak myslím, že její eventuální účast by byla svým způsobem velmi symbolická. Před třiceti lety vyšli u nás mladí lidé do ulic. Lze říci, že svým způsobem požadovali změnu klimatu. Změnu společenského klimatu, klimatu strachu a určité beznaděje. Požadovali ukončení dosavadní vlády jedné strany, dokonce zakotvené v ústavě, návrat politických i ekonomických svobod. Uvědomovali si, že tehdejší vývoj neměl dobrou perspektivu. Usilovali o lepší budoucnost pro nás všechny.

Jak zlý trh nepřeje dostavbě Dukovan

11. 10. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta

Kvůli kombinaci klesajících cen solárních panelů a rostoucích cen elektřiny by instalovaný výkon solárních elektráren v ČR mohl v příštích letech vzrůst natolik, že dorovná trojnásobek efektivního výkonu plánovaného nového reaktoru dukovanské jaderné elektrárny ZDE.

Trh je zloduch. Právě když jaderní lobisté tolik potřebují odvést pozornost od horentních nákladů na svůj produkt a od nezbytných státních záruk tvrzením, že soláry představují "zlodějinu" a nejsou ekonomicky životaschopné, v Česku je na spadnutí solární boom. A investory nikdo nemusí nutit, aby své peníze umístili právě do zmíněného odvětví. Protože se jim to vyplatí.

Dva ruští společníci Rudyho Giulianiho zatčení v USA za podvody při předvolební kampani

11. 10. 2019

čas čtení 1 minuta



Lev Parnas and Igor Fruman, dva společníci Trumpova právníka Rudyho Giulianiho, oba Američané ruského původu, kteří jsou vyšetřování v rámci příprav Trumpova impeachmentu, byli ve středu zatčeni na letišti ve Washingtonu, kde měli oba jednosměrnou letenku k opuštění USA. Čelí čtyřem trestným činům v souvislosti v porušováním amerických předpisů pro předvolební kampaň a pro financování Trumpovy prezidentské předvolební kampaně ze zahraničních zdrojů.

Rozhovor Britských listů 240. O přímých akcích Rebelie proti vyhynutí

4. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta


O nadcházejících přímých akcích občanské neposlušnosti Rebelie proti vyhynutí hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s aktivistkou tohoto hnutí Veronikou Holcnerovou. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 4. října 2019.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Europoslanci z Farageovy Brexit Party hlasovali proti opatřením na neutralizaci ruské propagandy

11. 10. 2019

čas čtení 1 minuta



Nigel Farage a jeho europoslanci z euroskeptické ultrapravicové Brexit Party hlasovali v Evropské parlamentě proti novým opatřením Evropské unie, jejichž cílem je neutralizovat "vysoce nebezpečné" dezinformace z Ruska.

Farageovi europoslanci hlasovali proti rezoluci Evropského parlamentu, která požaduje modernizaci a  zvýšení efektivity protipropagandistické jednotku EU East StratCom a podporu pro veřejnoprávní média.

Sýrie: Civilisté prchají před tureckým bombardováním

10. 10. 2019

čas čtení 2 minuty



Turecká vojska začala provádět invazi do severovýchodní Sýrie. Nejprve provedla letecké údery a zaútočila dělostřeleckou palbou na Spojenými státy podporované kurdské jednotky, které tento region ovládají.

Turecká armáda ve středu potvrdila, že "zahájila pozemní operace na východ od řeky Eufrat" a později dodala, že zasáhla "181 extremistických cílů".

Na videozáběrech z oblasti jsou civilisté, prchající z měst se sloupy kouře v pozadí a stopami stihaček viditelnými na obloze.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Mohou oceány změnit průběh klimatické krize?

11. 10. 2019

čas čtení 4 minuty

Oceány pomáhají planetu ochlazovat pohlcováním oxidu uhličitého. Odhad velikosti pohlceného objemu závisí na výpočtu proudění oxidu uhličitého nad a pod mořskou hladinou toto proudění je z velké části ovládáno turbulencí - relativním pohybem a mísením vzduchu s vodou na mořské hladině. Podle nového výzkumu jsou každoročně do oceánu uloženy tři gigatuny uhlíku, což představuje asi třetinu emisí způsobených lidskou činností.

30518

Má Brno koule vyhlásit stav klimatické nouze?

11. 10. 2019 / Lukáš Stříteský

čas čtení < 1 minuta

Členové hnutí Rebelie proti vyhynutí se tento týden před brněnským orlojem, nechvalně proslulým svým tvarem, zeptali svých spoluobčanů: "Má Brno koule vyhlásit stav klimatické nouze?" Během tohoto happeningu sbírali rebelové podpisy k výzvě pro brněnské zastupitele ohledně vyhlášení stavu klimatické nouze. Výzvou se radnice bude muset ze zákona zabývat, pokud se nasbírá alespoň 2500 podpisů. Stav klimatické nouze již v České republice vyhlásila Praha 7 a mnoho zahraničních měst.

Klimatolog Alexandr Ač k tomu dodává: “Oceňuji, že Brno schválilo akční plán snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 40 procent, ale bohužel to nestačí. Co potřebujeme, je usilovat o co nejbližší termín uhlíkové neutrality. Vyhlášení stavu klimatické nouze by pak všechny obyvatele města pravdivě seznámilo s tím, v jak vážné situaci se dnes nacházíme.”

Trumpova a Erdoganova nebezpečná hra v Sýrii může destabilizovat celý region

10. 10. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Turecká armáda ve středu zahájila leteckou a pozemní intervenci do Sýrie, aby vykořenila "kurdský terorismus" na 15 400 kilometrech čtverečních na jih od tureckých hranic. „Není přátel kromě hor,“ praví staré kurdské přísloví. Kurdové opět na vlastní kůži zažívají zradu velmoci, která je zneužila pro své vlastní záměry. Aby bylo jasno: stahování amerických vojsk z blízkovýchodních bitevních zón je krok správným směrem, nicméně toho je zapotřebí dosáhnout systematicky, aby nevypukl další ničivý konflikt a miliony lidí se neocitly v ohrožení. Bez řádných bezpečnostních záruk jsou syrští Kurdové předhozeni tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi jako lovná zvěř. Turecký prezident nejen že politickou a vojenskou reprezentaci syrských Kurdů považuje za teroristickou metlu, ale i za největší hrozbu pro Sýrii a její budoucnost.

30504

Tisková zpráva Rebelie proti vyhynutí - Extinction Rebellion

Velká rebelie pro život – hnutí Extinction Rebellion ožije při kreativním festivalu a zablokuje dopravu v centru Prahy

10. 10. 2019

čas čtení 5 minut

V sobotu 12. 10. ožije Václavské náměstí pestrým programem. V rámci protestní akce uspořádají členové hnutí Extinction Rebellion kreativní festival, kde budou přednášet vědci z různých oborů, vystoupí živé kapely, bude zde dětská zóna s divadlem, workshopy a s výtvarnými dílnami. Na otevřených plénech budou mít účastníci možnost vyzkoušet si participativní způsob rozhodování. Také se budou moci zúčastnit divadla, performance, jógy i tance.

Home Credit a PPF na cestě za „ekonomickou“ osvětou

Vzděláním k nesvobodě

9. 10. 2019 / Albín Sybera

čas čtení 5 minut

Zdá se, že legitimizace neetických a v řadě západních zemí nelegálních praktik a jejich povyšování na „byznys“ zaznamenala minulý týden i na standardy české společnosti doposud nepoznaný milník. Společnost Home Credit ze skupiny PPF a nejstarší univerzita v zemi, Univerzita Karlova, oznámily vznik tříletého partnerství zaměřeného na finanční podporu Matematicko-fyzikální fakulty UK a Institutu ekonomických studií UK (ZDE). A nejen na podporu těchto institucí.

After a wave of criticism, Home Credit has cancelled its contract with Charles University, Prague

10. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Home Credit, the giant international loan shark firm owned by the Czech oligarch Petr Kellner, has today decided to cancel its agreement to provide a small financial subsidy to Prague-based Charles University. The decision was made after a wave of criticism of the University for concluding this deal. "Home Credit no longer wishes to be dragged into irrational debates about the purpose of its cooperation with Charles University," said the spokesperson of Home Credit Milan Tománek. Such debates "damage both institutions even before cooperation has started," he added:


Tomáš Zima, the vice-chancellor of Charles University, said that henceforth, a university board will be set up which will define proper guidelines for the cooperation of the University with commercial partners.

Source in Czech:  HERE  

Read more on this topic:


Ancient Czech university has signed a cooperation deal with a firm of international usurers

10. 10. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

The most important university in the Czech Republic, Prague-based Charles University (founded in 1348) has just signed a deal with Czech oligarch Petr Kellner's firm HomeCredit International, which is a part of Kellner's giant entrepreneurial empire PPF Group, which is worth 45 billion euro.

HomeCredit International has thus entered into a three-year partnership with Charles University's Faculty of Mathematics and Physics and with its Institute for Economic Studies. Within this period, Home Credit International is expected to provide Charles University with a subsidy of 57 000 euro. Its annual profit is 423 million euro.

Odhaleno: 20 firem způsobuje celou třetinu globálního oteplování

10. 10. 2019

čas čtení 2 minuty


Z analýzy, kterou vypracoval Richard Heede z renomovaného amerického ústavu Climate Accountability Institute, čelná autorita na roli velkých ropných společností v eskalující klimatické krizi, vyplývá, že motorem klimatické krize je  skupina 20 obřích státních a multinacionálních firem. Tyto firmy ohrožují budoucnost lidstva a dále rozšiřují své operace, přestože dobře vědí, že to, co dělají má devastující dopad na naši planetu.

30516

Kulturní ofenziva podnikatelského ducha

10. 10. 2019 / Albín Sybera

čas čtení 1 minuta

Uzavření spolupráce mezi Univerzitou Karlovou a společností Home Credit (v BL ZDE) poměrně dobře ilustruje nejenom dlouhodobější snahy vedení skupiny PPF normalizovat své kontroverzní metody „podnikání“, ale zároveň i některé axiomy reality ČR v polistopadové éře.

Na straně jedné se tak skupina PPF snaží prostřednictvím spřízněných mediálních uskupení (LN Andreje Babiše ZDE, či Info.cz z CNC Daniela Křetínského a Patrika Tkáče) o nepokrytě propagandistický diskurs, možná ve snaze vyvážit sílící kritiku svých aktivit na centralizovaném trhu v Čínské lidové republice.

 

Oligarchii nejde ani o bezpečnost, ani o rozvoj vzdělávání

10. 10. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 3 minuty

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal zprávu z mezinárodní studie o hodnocení rizik vývoje sítí 5. generace. Ta - nepřekvapivě - poukazuje na riziko spočívající v povaze dodavatelů komponent, kteří by s velkou pravděpodobností mohli zneužívat přístupu k datům, případně působit nežádoucím způsobem na funkčnost informačního systému, na němž jsou současné rozvinuté společnosti plně závislé.

Opakovaně byla v této souvislosti zpravodajskými službami i bezpečnostními experty zmiňována zejména Čína a její technologické společnosti, které nutně musejí kooperovat s totalitním politickým režimem.

V podstatě ve stejný čas vstupuje Univerzita Karlova, největší a nejstarší vysoká škola v ČR, do partnerství se společností Home Credit, která patří do skupiny, jež čínskou hrozbu různými způsoby aktivně relativizuje, neboť na čínském trhu působí. Zároveň některé společnost této skupiny čínských technologií aktivně využívají.

Spolupráce založená na "všimném" v hodnotě 1,5 milionu korun pro univerzitu s miliardovým rozpočtem nedává žádný jiný smysl, než evidentní snahu zlepšovat veřejný obraz společnosti považované v bezpečnostních kruzích za velké riziko. Propůjčovat jméno instituce s vysokou společenskou reputací k takovým účelům je více než lehkomyslné. Notabene pokud se "úctyhodná" společnost podílí na ohrožujícím zadlužování a na exekučním schématu.

30395

Třetí role univerzit a Home Credit

10. 10. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Dlouho jsem přesvědčen o tom, že podivně získané peníze, abych to řekl mírně, nepředstavují problém jen v tom, že někde chybí, ale také v tom – a často především v tom -, že někomu, kdo má dost podivný přístup ke světu, dávají dlouhodobě velkou moc. To mne znovu napadlo, když jsem v polední publicistice Radiožurnálu slyšel experta na exekuce a zadlužování Daniela Hůleho mluvit o firmě Home Credit.

A co děti? .... .. ... ....?

10. 10. 2019 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 2 minuty

Na letošním brněnském strojírenském veletrhu byl představen i pokrok v oblasti průmyslu 4.0. V nabídce je robotická továrna, kde roboty (nebo už roboti?) spolupracují mezi sebou; jako perlička pak třeba robot, který vám uvaří a podá kafe. Co to znamená? Že od teď i u nás nic není nemožné a R-U-R se tím možná vrací do místa svého zrození. Dál? Otázka poptávky.

 

Kulatý čtverec americké zahraniční politiky

10. 10. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Představte si, že jste (stále ještě) vojensky nejsilnější vojenskou mocností světa - a po dekády vám kritici vyčítají, že hrajete roli světového četníka. Brojí proti tomu, že vojensky zasahujete nesmírně daleko od svého území pod pochybnými nebo snad dokonce zcela vymyšlenými záminkami. Že tam a tam, onde a onde nemáte vůbec co dělat, protože co se děje kdesi na dvorku někoho jiného není ani v nejmenším vaše věc.
 

A představte si, že to jednoho dne doopravdy uděláte - světovým četníkem prostě být přestanete. Odmítáte pokračovat ve válkách, které desítky let trvají a nikam nevedou. Chcete se z nich vymanit a věnovat se něčemu jinému.

Ti samí křiklouni, kteří vás po dekády odsuzovali za intervencionismus, vás nyní zpraží za to, že dostatečně nebráníte jejich favorizované spojence na druhé straně zeměkoule.

Přečetli jsme

Výzva studentů a akademických pracovníků UK v souvislosti s uzavřením smlouvy mezi společností Home Credit a rektorátem

10. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Společnost Home Credit se svým neodpovědným úvěrováním podílela na obchodu s chudobou a významnou měrou přispěla k dnešnímu množství vedených exekucí. Stále také vymáhá velké množství nezákonných exekucí. Kromě etického rozměru celé věci je třeba říci, že tento stav je dávno problémem přesahujícím jednotlivé životy lidí v dluzích. Vysoký počet lidí v exekucích má dopad na trh práce, jakož i těžko vyčíslitelné dopady spojené s životem v chudobě a z toho vzniklé další celospolečenské problémy. Vysoká zadluženost české společnosti dalece přesahuje jednu generaci a na jejím řešení se budou podílet i nynější studenti Univerzity Karlovy napříč studijními obory.

Krize v Iráku: Nikdo neví, co bude dál

10. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

V zemi, která je zahlcena zbraněmi, existují obavy, že se demonstranti sami ozbrojí – obdobně jako v Sýrii. Irák je v současnosti ohrožen nestabilitou, která může vyústit v dosud nejnebezpečnější krizi, jakou tato země po necelých dvou letech poté, co byl poražen Daeš, zažila.

 

30516

Složme se do 17. listopadu 2019 na 1,5 milionu pro Univerzitu Karlovu, aby nepotřebovala Home Credit.

10. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Založil jsem dnes 9. 10. 2019 transparentní účet 2101705148/2010 u FIO banky z tohoto důvodu:

Univerzita Karlova uzavřela smlouvu se společností Home Credit finanční skupiny PPF. Smlouva přitom byla uzavřena bez vědomí akademického senátu. Pouhý milion a půl (smlouva je na 3 roky, každý rok má Home Credit poskytnout půl milionu) stačil na to, aby se Home Credit stal hlavním partnerem univerzity, píše na Facebooku Adam Rut.

Český ideál: Smrádeček a ostnatý drát

9. 10. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Na spadnutí je právě třetí turecká intervence v Sýrii. Má vyhnat kurdské milice organizované teroristy PKK z arabských území v povodí Eufratu, která obsadily během bojů proti IS. Ankara kromě jiného zdůvodňuje operaci potřebou opět usadit na syrském teritoriu dva miliony převážně arabských válečných uprchlíků dosud pobývajících v Turecku. Uvidíme.

Jak bojovat proti sílící hrozbě fašismu

9. 10. 2019

čas čtení 5 minut

Podstatou propagandy je to, že propaganda vždycky vytváří na vaší straně vakuum odpovědnosti.

Moderátor Krishnan Guru-Murthy: Nemusíme vám připomínat, že demokracie je křehká věc. Profesor z Yale University, historik a analytik fašismu Timothy Snyder to ví velmi dobře. Jeho bestseller O tyranii nabízí praktické a politické rady o tom, jak se bránit autoritářství. Zeptal jsem se ho, jestli vidí paralely mezi Spojenými státy a tím, co se právě  děje v britské politice.

Timothy Snyder
: Ty paralely jsou velmi silné. Mám pocit, že jsme se octli ve společné krizi anglosaské politiky. Původ je v mnoha ohledech podobný. Myslím, že obě země mají problémy s tím, co se šíří na internetu, více než jiné země, právě proto, že internet je v angličtině a my angličtinu používáme, a proto jsme trochu více zranitelnější. A samozřejmě jde o velmi obdobný styl, onen pasivně agresivní styl, kdy vy vlastně nepoužíváte vládu k tomu, aby něco udělala,  jen pořád tvrdíte, že jste proti vládě. Což je velmi podobné na obou stranách Atlantiku. A do určité míry je to taktické, protože dochází do značné míry k vzájemnému napodobování mezi panem Johnsonem a panem Trumpem.

29545

Kdo vlastně řídí svět

9. 10. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Jsou lidé, kteří si představují, že někdo „řídí svět“. Jako by „svět“ byl automobil nebo nějaká hierarchická struktura. Svět se řídit ovšem nedá, naopak: pokud se budete zabývat jakoukoli historickou událostí dostatečně podrobně, zjistíte, že lidé nikdy dějiny „řídit“ nedokázali. Lidská činnost se naopak mnohem více podobá manévrování než řízení.

"Oikofobie": Naše západní sebenenávist

9. 10. 2019

čas čtení 9 minut

Byl italský večer koncem léta v závěru minulé dekády a večeřel jsem venku ve stínu římského Kolosea - symbolu dekadentního impéria, jehož trosky bylo možno vidět všude kolem, napsal Benedict Beckeld. Jedna ze spolustolujících, mladá studentka antických dějin, náhle přišla se znepokojivým zjištěním, že nikdy nemůže říci nic špatného o jiné kultuře. Nejen že toho nebyla schopna, ale fakticky zdůrazňovala, že ani nemá právo to udělat.

Vyjádření Filozofické fakulty UK ke smlouvám mezi Univerzitou Karlovou a firmou Home Credit International

9. 10. 2019

čas čtení 1 minuta



Zveřejněno 9.10.2019    

K četným dotazům, směřovaným na Filozofickou fakultu UK, které se týkají nedávno uzavřených smluv o partnerství a spolupráci mezi Univerzitou Karlovou a firmou Home Credit International, uvádíme následující.
Filozofická fakulta UK nebyla do přípravy smluv nijak zapojena. Udělení exkluzivního označení „Hlavní Partner Univerzity Karlovy“ firmě Home Credit International nepokládáme za vhodné. Některé části smluv, například ustanovení o tom, že se smluvní strany „zavazují zdržet… všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst“ nebo „negativně ovlivnit jejich spolupráci“,  podle našeho názoru poškozují veřejný obraz univerzity – jak je ostatně patrné už z dosavadních ohlasů v médiích a na sociálních sítích.

Trump: Odmítám spolupracovat s vyšetřováním mého impeachmentu

9. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta



- Bílý dům poslal osmistránkový dopis čelným Demokratům, kteří stojí v čele vyšetřování za účelem impeachmentu Donalda Trumpa. V dopise se praví, že je vyšetřování "neférové", že je jeho účelem zvrátit výsledek voleb v roce 2016 a že s ním Bílý dům nebude spolupracovat.


- Demokraté vydali soudní příkaz, jímž předvolali k svědectví před Sněmovnou reprezentantů Trumpova nepříliš chytrého, ale bohatého velvyslance USA u EU Gordona Sondlanda, který je zapleten do skandálu vydírání ukrajinského prezidenta Zelenského. Sondland také musí Kongresu vydat veškeré dokumenty týkající se tohoto skandálu.

- Činitel z Bílého domu, který slyšel Trumpův telefonát s ukrajinským prezidentem Zelenským, ho podle whistleblowera charakterizoval jako "šílený" a "děsivý".

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Evropská unie chce nabídnout Británii odklad brexitu do léta 2020

9. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Plán Borise Johnsona pro brexit byl v úterý večer už zřejmě zcela nefunkční


Plán Borise Johnsona pro brexit vypadal v úterý v noci už zcela nefunkční poté, co britská vláda po dni zuřivých rekriminací přiznala, že je velmi nepravděpodobné, že by před 31. říjnem došlo s Bruselem k dohodě.

Boris Johnson telefonicky hovořil s irským premiérem Varadakarem po bouřlivých čtyřiadvaceti hodinách, kdy z Downing Street byly vypouštěny neuvěřitelně agresivní prohlášení, zjevně od Johnsonova poradce Dominica Cummingse. Znepokojení nad touto taktikou vyjádřili i někteří členové samotného Johnsonova kabinetu.

Šokovaní vědci objevili 400 km dlouhý pás mrtvých mangrovníků

9. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Kaskáda příčin včetně vzestupu mořské hladiny, vln veder a tam a zpět se přesouvajících tropických cyklonů vytvořila 400 km dlouhý pás mrtvých nebo těžce poškozených mangrovníků v Carpentarském zálivu na pobřeží Austrálie. Zjistila to vědecká monitorovací expedice, uvádí Graham Readfearn.

Italská spojka k ruskému vyšetřování

9. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

Ministr spravedlnosti William Barr prohlásil, že zkoumá původ ruského vyšetřování. V rámci toho se Barr nedávno setkal s představiteli Itálie, kde se v roce 2016 poradce Trumpovy kampaně sešel s Josephem Mifsudem - profesorem, jehož akce tvoří podstatnou část důvodů, proč FBI zahájila ruské vyšetřování, napsal Adam Goldman.

Jaký je pravděpodobný scénář nové turecké operace v Sýrii?

9. 10. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

Turecko má především v úmyslu vytvořit 25-30 km široký příhraniční koridor kontrolovaný a osídlený Syřany na okraji zbylých území, která dosud v důsledku bojů proti IS a syrské opozici kontrolují kurdské milice YPG (kvazistátní útvar "Rodžava"). Protože ve vedení těchto milic se nachází nespočet příslušníků mezinárodně uznané teroristické organizace PKK působící proti Turecku a protože na územích, která kontrolují, zavádějí oficiální kult vůdce PKK Abdullaha Ocallana, Turecko považuje YPG za pouhou syrskou pobočku PKK.

Turecko zahájilo novou intervenci v Sýrii

9. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Twitterový účet první turecké invaze v Sýrii označované kódovým názvem Eufratský štít oznámil zahájení "nejrozsáhleší operace turecké armády v moderní historii" od invaze na Kypr v roce 1974.

Jaderná jednání mezi KLDR a USA opět ztroskotala

9. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Američané se drží optimismu, zatímco Kim Čong-un dál vylepšuje svůj arzenál. Po měsících bez jakéhokoliv pokroku oznámila KLDR 1. října, že se její jaderní vyjednávači sejdou s americkými protějšky k pracovním jednáním koncem týdne.

Hospodaření OSBL za srpen 2019

5. 9. 2019

čas čtení 2 minuty

V srpnu 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 50 671,02 Kč, výdaje byly 99 116,50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


Donald Trump | Česká republika | Globální oteplování | Bezdomovectví | USA | Životní prostředí | Jan Palach | Sdělovací prostředky | Náboženství | Filmový festival Karlovy Vary 2018 | Islám | Česká politická scéna | Ekologie | Velká Británie - politika a společnost | Pro stoupence czexitu | EYE - Evropské setkání mladých | Babiš | Iracionální nenávist v České republice | Rozhovory Britských listů | Filmový festival Karlovy Vary 2017 | Filmový festival Karlovy Vary 2016 | V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky
49049