Masové střelby v USA jako komplex bílého muže?

8. 11. 2017 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Reakce amerického prezidenta na masovou střelbu v texaském kostele, jíž padlo za oběť 26 osob, byla naprosto předvídatelná, neboť pachatel nebyl černoch ani muslim, ale běloch. Trump útočníka Devina Patricka Kelleyho bez okolků popsal jako vyšinutého jedince s tím, že masakr nikterak nesouvisí s dostupností zbraní v USA. Přitom pachatel byl před pěti lety odsouzen vojenským soudem za napadení své ženy a dítěte, rok strávil ve vězení, a loni si bez problémů zakoupil samonabíjecí pušku Ruger AR-556. Zdá se, jako by se druhý dodatek americké ústavy definitivně stal svatou krávou, na niž je zapovězeno sahat, přestože kvůli ní zbytečně umírají tisíce Američanů ročně.     

Donald Trump a část amerického mediálního mainstreamu v čele s protrumpovskou hlásnou troubou Fox News reagují na masové střelby a džihádismem inspirované útoky s pozoruhodnou konzistencí. Zatímco v prvním případě jsou pachatelé šmahem označováni za pomatence, v druhém případě jde o líté teroristy zasluhující kulku nebo alespoň Guantánamo. Útoky sympatizantů Daeše na americké půdě, ač nejsou na rozdíl od masových střeleb zdaleka tak frekventované, jsou perfektní záminkou pro zpřísňování „extrémních prověrek“ osob převážně z islámských zemí, přičemž po „extrémních prověrkách“ vyšinutých jedinců s absurdně supermoderními zbraněmi není ani vidu ani slechu. 

Případ Devina Patricka Kelleyho je naprosto pádným důkazem, proč je snadná dostupnost zbraní ve Spojených státech ve skutečnosti zásadní problém, nehledě na alibistická prohlášení šéfa Bílého domu. Koneckonců Donald Trump je velice vstřícný vůči představitelům Národní střelecké asociace (NRA), kteří mu na prezidentskou kampaň přispěli částkou 30 milionů amerických dolarů. Když byl Kelley v roce 2012 vojenským soudem odsouzen za napadení své ženy a dítěte, strávil rok za mřížemi a v roce 2014 byl za trest propuštěn z armády. Loni v dubnu si pak bez problémů koupil samonabíjecí pušku Ruger AR-556. Kelley se při vyplňování dokumentů, jež má prodejce zbraní ze zákona povinnost ověřit (tzv. Background Check), nezmínil o své kriminální minulosti, protože by si pak střelnou zbraň koupit nemohl. Celá věc má ale ještě absurdnější rozměr, neboť Kelley nebyl z armády propuštěn kvůli nejhoršímu možnému deliktu, třeba kvůli dezerci (sic!), znásilnění nebo vraždě, a proto měl nárok na to, aby si mohl střelnou zbraň legálně obstarat.  

Texas je státem, kde naprosto benevolentní zákony o držení zbraní nabývají až groteskních kontur. Texaští legislativci před několika lety umožnili, aby lidé na univerzitních kampusech u sebe mohli mít střelnou zbraň, třebaže zbraň musí být podle zákona ukryta. V Texasu také lidé mohou legálně nosit palné zbraně na ulici, ať už se jedná o brokovnici nebo samonabíjecí pušku AR-15. Některé kritické hlasy míní, že legislativa týkající se držení zbraní v Texasu je v rukou extrémistů ze zbrojařské lobby. 

Zasvěcení pozorovatelé navíc dlouhodobě poukazují na klíčovou spojitost mezi masovými střelbami a domácím násilím. V prosinci 2015 list New York Times informoval, že hromadné střelby si v tomto roce vyžádaly 462 lidských životů. V 57 procentech případů se oběťmi masakrů stali rodinní příslušníci útočníka. Pozoruhodný je též fakt, že pachateli masových střeleb jsou z více než poloviny muži bílé barvy pleti, kteří se v minulosti dopouštěli domácího násilí především na ženách.

Americký politolog George Ciccariello-Maher si klade otázku, proč má tolik mužů bílé barvy pleti sklony páchat masakry střelnou zbraní – a to právě v zemi, kde se dnes pěstuje komplex bílého muže čelícího ústrkům ze všech možných stran. Přestože jednoznačnou odpověď na tuto otázku nenachází, má za to, že se na tomto neblahém stavu podepisuje chod různých institucí, které jsou úrodnou půdou pro násilnické chování, a to v první řadě armády. Podle politologa jsou typickými znaky „bělošství“ privilegovanost a moc, přičemž je absurdní, aby se muži bílé barvy pleti cítili být jakkoliv diskriminováni, když společnost ve všech ohledech ovládají. A trumpovská představa, že by o tato privilegia mohli přijít, je velice nebezpečný koncept ukrývající v sobě frustraci, jež v některých případech může vyústit v masakry, jakých jsme byli svědky v Las Vegas nebo nyní v Texasu.           

0
Vytisknout
9788

Diskuse

Obsah vydání | 10. 11. 2017