27. 3. 2025
Někteří z osadníků byli ozbrojeni obušky, jiní měli nože a jeden držel pušku M16, uvedli svědci. Mezi nimi byla i skupina izraelských vojáků, kteří osadníky doprovázeli dovnitř vesnice, kde Ballal žije.
„Protože pracuji pro lidskoprávní organizaci Haqel: na obranu lidských práv a protože jsem také fotograf, šel jsem tam, abych zdokumentoval, co se děje,“ řekl. „Udělal jsem tři nebo čtyři fotografie a pak jsem si uvědomil, že se situace zhoršuje. Byly tam desítky osadníků a byli čím dál agresivnější.“ Na místě se objevilo několik desítek lidí.
Podle Joshe Kimelmana, aktivisty z Centra pro židovské nenásilí (CJNV), začali maskovaní osadníci s holemi napadat palestinské obyvatele včetně skupiny židovských aktivistů, rozbíjeli jim okna aut a propichovali pneumatiky. Na videu, které skupina poskytla, je vidět, jak maskovaný osadník v noci na prašném poli strká do dvou aktivistů a ohání se vůči nim pěstmi.
„Přesně v tu chvíli jsem si vzpomněl na svou rodinu, která byla doma,“ řekl Ballal. ''Běžel jsem k nim a řekl své ženě: 'Zamkni dům a nech děti uvnitř'. Mohli na mě zaútočit, ale tím by mé rodině neublížili,“ dodal.
Jeden osadník v doprovodu dvou izraelských vojáků šel přímo k Ballalovu domu. Vojáci začali střílet do vzduchu, aby zabránili komukoli podpořit Ballala, který křičel o pomoc.
„Vojáci na mě mířili puškami, zatímco mě osadník zezadu začal bít,“ řekl Ballal. „Shodili mě na zem a osadník mě začal mlátit do hlavy. Pak mě začal bít i jeden voják; pažbou pušky mě udeřil do hlavy. Poté vystřelil ze své zbraně do vzduchu. Nerozumím hebrejsky, ale pochopil jsem, že řekl, že další výstřel z pušky zasáhne mě. V tu chvíli jsem si myslel, že zemřu.“
Zraněného, spoutaného a se zavázanýma očima Ballala a další dva Palestince vojáci převezli do vojenského vozidla a poté na policejní stanici v osadě Kirjat Arba na Západním břehu Jordánu, kde strávili noc na podlaze a byli nuceni spát pod mrazivou klimatizací.
Ballal uvedl, že ho vojáci IDF při zadržení bili. „Byla to pomsta za náš film,“ řekl. „Slyšel jsem hlasy vojáků, smáli se mi... Slyšel jsem [slovo] 'Oskar'.“
Jeho právnička Lea Tsemelová uvedla, že všem třem se dostalo jen minimální péče o zranění z útoku a že k nim několik hodin po zatčení neměla přístup.
Mluvčí Izraelských obranných sil popřel, že by Ballal byl ve vazbě zbit. Řekli: „Tvrzení, že zadržení byli v noci ve vazební věznici IDF zbiti, bylo shledáno jako zcela nepodložené.
„Po prvotním předání podezřelých izraelské policii umožnily síly IDF zadrženým lékařské ošetření a po celou noc zůstali zadržení ve vojenském zadržovacím zařízení spoutáni v souladu s operačním protokolem.“
Mluvčí nereagoval na Ballalovo tvrzení, že ho vojáci IDF zbili před jeho domem.
Hamdan Ballal Al-Huraini se narodil v roce 1989 v Susii a stal se filmařem, fotografem a aktivistou za lidská práva. Uznání si získal jako spolurežisér snímku No Other Land (2024), který odhaluje násilí izraelských osadníků a vysídlování palestinských komunit v Masafer Yatta v letech 2019-2023.
Začátkem tohoto měsíce se spolu s dalšími režiséry filmu objevil na pódiu 97. ročníku udílení Oscarů v Los Angeles, aby převzal Oscara za nejlepší dokumentární film.
Společná izraelsko-palestinská produkce získala řadu ocenění, počínaje mezinárodním filmovým festivalem v Berlíně v roce 2024. Vyvolal také hněv v Izraeli i v zahraničí. Starosta Miami Beach na Floridě navrhl ukončit pronájem kina, které jej promítalo. Izraelský ministr kultury Miki Zohar označil oscarové vítězství za „smutný okamžik pro svět kinematografie“.
„Oscara jsme získali teprve před třemi týdny a násilí se vystupňovalo,“ řekl Ballal. „Nejen proti mně, nejen proti aktivistům a dalším členům filmového štábu, ale proti všem obyvatelům.“
Spolurežisér filmu No Other Land Yuval Abraham na Twitteru prohlásil, že americká Akademie filmového umění a věd, která Oscary pořádá, „bohužel odmítla veřejně podpořit Hamdana Ballala, zatímco byl bit a mučen izraelskými vojáky a osadníky. Několik členů americké Akademie - zejména z dokumentární větve - naléhalo na vydání prohlášení, ale to bylo nakonec odmítnuto. Bylo nám řečeno, že vzhledem k tomu, že při útoku osadníků byli zbiti i jiní Palestinci, lze to považovat za nesouvisející s filmem, takže necítili potřebu reagovat.
„Jinými slovy,“ dodal Abraham, “Hamdan se sice stal jasným terčem útoku za to, že natočil film Žádná jiná země, ale také za to, že je Palestinec - stejně jako nespočet dalších, kteří jsou každý den přehlíženi. Zdá se, že to Akademii poskytlo záminku, aby mlčela ve chvíli, kdy ji jimi vyznamenaný filmař žijící pod izraelskou okupací potřeboval nejvíce.“
Akademie byla kontaktována s žádostí o vyjádření.
Izraelská armáda označila v 80. letech minulého století Masafer Yatta na jihu Západního břehu Jordánu za výcvikovou zónu pro ostrou střelbu a nařídila vyhnat obyvatele, většinou arabské beduíny. Přibližně 1 000 lidí zůstalo z velké části na místě, ale vojáci pravidelně přicházejí demolovat domy, stany, vodní nádrže a olivové sady a Palestinci se obávají, že by kdykoli mohlo dojít k přímému vyhnání.
Během války v Gaze Izrael zabil stovky Palestinců na Západním břehu Jordánu během rozsáhlých vojenských operací a došlo také k nárůstu útoků osadníků na Palestince.
CJNV se podělila o podrobnosti o nejméně 43 útocích ve vesnici Susya od začátku roku, které mají na svědomí násilní osadníci.
„Tady se nezastaví,“ řekl Ballal. „Osadníci na nás budou útočit i nadále. Mám teď větší strach než předtím.
Diskuse