Marocká zemědělská revoluce: Vzdorování suchu pomocí vědy

3. 5. 2024

čas čtení 3 minuty
V srdci sluncem zalitého Maroka vědci pěstují budoucnost, v níž houževnaté plodiny vzdorují neúprosnému suchu, které trvá již šestým rokem, píše Kaouthar Oudrhiri.

"Podívejte se na ty krásné klasy pšenice," řekl Wuletaw Tadesse Degu, vedoucí šlechtění pšenice v Mezinárodním centru pro zemědělský výzkum v suchých oblastech (ICARDA).

"Rozdíl v kvalitě mezi naším polem a ostatními je markantní," řekl a ukázal na bujnou rozlohu v Marchouchu jižně od Rabatu, která byla v ostrém kontrastu s neúrodnou půdou jinde.

Do roku 2040 bude Maroko čelit "extrémně vysokému" nedostatku vody, což je hrozivá předpověď neziskové výzkumné organizace World Resources Institute.

Čísla z centrální banky této severoafrické země vykreslují chmurný obrázek.

Očekává se, že obdělávané plochy v celém království se v roce 2024 zmenší na 2,5 milionu hektarů ve srovnání s 3,7 milionu v loňském roce, přičemž výnosy obilovin se ve stejném období sníží o více než polovinu na 25 milionů quintalů (2,5 milionu tun).

"Stalo se nezbytným používat odolná semena a používat je co nejrychleji," řekl Tadesse, jehož centrum nedávno slavnostně otevřelo rostlinnou genovou banku.

Adaptované genotypy

Posláním společnosti Tadesse je vyvinout genotypy, které nejen odolávají suchu a horku, ale také bohatě plodí.

V loňském roce, kdy se národ potýkal s problémy, dosáhl Marchouch výnosu čtyř tun na hektar s pouhými 200 milimetry srážek.

Za touto zemědělskou revolucí stojí řízené zavlažování a strategické techniky setí.

Ve snaze maximalizovat produkci zemědělci experimentují s dobou výsadby a uvážlivým zavlažováním.

Dokonce i pouhých 10 milimetrů vody, pečlivě aplikovaných, proměnilo neúrodnou půdu v prosperující pole.

Také ječmen zaznamenal oživení, když výnosy v loňském roce vyskočily z 1,5 na dvě tuny na hektar, a to díky klimaticky sofistikovaným genotypům, řekl Miguel Sanchez Garcia, specialista na ječmen v ICARDA.

Centrum, které působí v 17 zemích Afriky a Asie, tvrdí, že vyvinulo 30 "elitních linií" obilí.

Většina z nich je produkována v Maroku šlechtěním genotypů divoké pšenice s různými předky, řekl genetický výzkumník ICARDA Ahmed Amri.

"Pomalý systém"

Marocké zemědělské úřady loni schválily šest nových odrůd pšenice a ječmene, ale na obzoru se rýsují velké byrokratické překážky.

Schvalovací procesy se vlečou, což brání včasnému šíření nových odrůd mezi zemědělce, uvedli výzkumníci z centra, což má za následek pětiletou cestu od schválení k osivu připravenému k uvedení na trh.

"Certifikační systém trvá příliš dlouho a měl by být rychle revidován," řekl Moha Ferrahi, vedoucí oddělení ochrany a zlepšování genetických zdrojů v Národním institutu zemědělského výzkumu.

Ferrahi také poukázal na nedostatečnou angažovanost soukromých společností a farmářů, kteří se rozhodli pro "zahraniční osivo, aby měli rychlejší návratnost investic, zatímco tato semena nejsou přizpůsobena klimatu Maroka".

Přesto mnozí vidí prostor pro zlepšení, a to i v suchem postižené zemi, kde průměrný občan spotřebuje asi 200 kilogramů pšenice ročně, což je podle oficiálních údajů výrazně nad světovým průměrem.

"Na rozdíl od zemí, jako je Egypt nebo Etiopie, se Maroko rozhodlo liberalizovat svůj trh," říká výzkumník Amri, což znamená, že úřady nemají žádnou kontrolu nad tím, jaké odrůdy zemědělci vyberou.

Amri je však i nadále přesvědčen, že ve spojení s národním zemědělským programem pomůže široké přijetí odolných odrůd kompenzovat narůstající ztráty.

Zdroj v angličtině: ZDE

3
Vytisknout
3336

Diskuse

Obsah vydání | 7. 5. 2024