Brexit: Falešný diskurs v Británii pokračuje

23. 9. 2017 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut


Z nepochopitelných důvodů se britská premiérka Mayová rozhodla pronést "zásadní řeč" o postoji její vlády k brexitu ve Florencii. V sále byli především britští novináři:
Televize BBC včera neinformovala o tom, že ve Florencii britští občané žijící v Evropě uspořádali proti Mayové demonstraci. Hlavně, že vysílala malebné záběry historických budov z florentských ulic. Způsob práce britských médií ohledně brexitu mi hodně připomíná fungování médií  ve východní Evropě za komunismu.




Projev Theresy Mayové neobsahoval nic nového kromě přiznání, že dojednat odchod Británie z EU do konce března 2019 je nemožné, a tak Mayová požádala EU o prodloužení lhůty o další dva roky.

Hlavní problém lživého britského narativu o brexitu je pořád falešná představa, že Británie jaksi "Evropské unii ukáže", že všichni k Británii zhlížejí s úctou a neustále sledují, jaké postoje v Londýně vůči brexitu vznikají, neboť bez Británie se EU neobejde. "Oni nás potřebují víc, než my potřebujeme je", je často opakované heslo v britských médiích.

Tento postoj je ovšem naprosto falešný: Problém brexitu už dávno zmizel z většiny evropských médií a londýnští politikové si neuvědomují, že o podmínkách brexitu bude rozhodovat evropská sedmadvacítka, nikoliv oni.


V Evropě se často poukazuje na to, že londýnští politikové mají naprosto potrhlý a zkreslený postoj vůči Evropské unii. Politico.eu: "Jeden diplomat poukázal na to, že Mayová má pořád naprosto zkreslený postoj vůči EU. 'Mluví o EU a o Británii, jako by to byly dvě srovnatelné země, které chtějí vzájemný vztah,' řekl tento diplomat. "Naprosto nechápe, o co tady jde. Jsou to oni, kdo odcházejí z EU. Je jich 60 milionů. Nás je 450 milionů."



Jak na to poukazují mnozí komentátoři, na jaře 2021 bude referendum z června 2016 v hluboké minulosti. Většina důchodců, kteří tehdy hlasovali pro brexit minimální většinou, bude mrtvá, naopak hlasovací právo získá velký počet mladých lidí, kteří jsou drtivou většinou pro setrvání Británie v EU. Za takové situace je velmi nepravděpodobné, že by Británie z EU skutečně odešla.

Rozhodnutí Mayové "pronést projev" ve Florenci bylo skutečně podivné. Namísto toho, aby se účastnila jednání v Bruselu, nebo aby zajistila, že britská strana jasně zformuluje svůj postoj (dosud, po mnoha měsících, evropská sedmadvacítka stále neví, co vlastně Británie chce) se Mayová náhodně rozhodla "jet do Florencie". Kde na její projev z evropských představitelů nepřišel téměř nikdo.

Mayová v minulých dnech odmítla pronést projev v Evropském parlamentu, který bude dohodu o odchodu Británie z EU schvalovat.

Kromě přiznání, že Británie nedokáže dojednat brexit ve stanovené lhůtě do března 2019, nabídla Mayová Evropské unii uhrazení svých dosavadních závazků částkou 20 miliard eur. Potíž je, že Británie se zavázala v nynějším rozpočtovém období k částce, která se odhaduje až na 100 miliard eur.

(V sobotu ráno tvrdí deník Times a cituje zdroje z Bruselu, že Mayová přislíbila, že Británie uhradí Evropské unii 40 miliard euro.)

Mayová stále neměla co říci k zapeklité otázce, jak vyřešit vznik pevné hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Ta bude muset vzniknout, pokud by Británie odešla z jednotného evropského trhu. Vznik pevné hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou však hrozí obnovením severoirského terorismu.

Mayová sice přiznala, že Británie bude dodržovat princip volného pohybu obyvatelstva až do konce března 2021, ovšem zajištění práv evropských občanů v Británii je stále nejasné.

Stejně nejasné zůstává finanční vyrovnání Británie s EU a další otázky, jako uznání jurisdikce Evropského soudního dvora, i když Mayová zjevně do určité míry v těchto otázkách ustupuje.

Brexit nadále zůstává v  britské politice otevřenou ranou a většina médií v Británii je jím nadále trvale posedlá. Veřejná diskuse však zůstává na nesmírně nízké úrovni a do značné míry je stále nalháváním ohledně "vynikajícího, výlučného postavení Británie, která se nyní osvobodí". Vinu na šíření lživého diskursu má i společnost BBC, jejíž novináři se zjevně stoupenců tvrdého brexitu bojí a nekorigují jejich lži.

Hned po projevu Mayové ve Florencii snížila ratingová agentura Moody's hospodářský rating Velké Británie o další stupeň.

Agentura Moody's jako první po referendu o brexitu v roce 2016 snížila rating Velké Británie z nejvyšší hodnoty AAA na Aa1. Nyní ho dále snížila na Aa2. Analytická agentura argumentuje, že porostou tlaky na britský státní rozpočet v důsledku dalšího oslabování britské ekonomiky v důsledku odchodu Británie z EU.

Mluvčí britské vlády se k snížení hospodářského ratingu Británie vyjádřil, že je "zastaralé",  protože "Mayová v pátek ve svém projevu ve Florencii zveřejnila ambiciózní plán budoucích vztahů Británie s Evropskou unií".

0
Vytisknout
10875

Diskuse

Obsah vydání | 26. 9. 2017