Cesta ke Stvořiteli po „americku“ z roku 2017

12. 6. 2017 / Miloš Dokulil

 

Takže solidní by mělo být především uvést zdroj. Jde o měsíčník Scientific American. O jeho lednové číslo z tohoto roku. A přímo hned – na str. 4 – o rubriku čtenářů. Z Kalifornské univerzity v San Diegu tam píše věhlasná autorita Deepak Chopra a je si jistý, že pověřený redaktor pravidelné rubriky SKEPTIK v tomto vědecky zaměřeném měsíčníku, Michael Shermer, spoléhá pro svá stanoviska příliš na jisté „primitivní“ základy fyziky. Takže jistě překvapí již to, že světově významný autor píše jenom skromný příspěvek jakoby „očima čtenářů“; nikoliv zásadní stať. Přitom by to mělo zároveň jít na účet relevance či „legitimace“ též širších závěrů uvedeného měsíčníku. Vždyť zrovna v tom lednovém čísle jako jedna z klíčových statí je uveden příspěvek Jürgena A. Knoblocha s názvem „Laboratorně stavěné mozky“. Choprovi se totiž navíc jedná o „existenci vědomé a inteligentní Mysli“ (viz na str. 4 citovaného čísla).

Nesamozřejmě zde budiž podotknuto, že jinak ta problematika „cesty k Bohu“ vypadá z poměrně laických pozic v ČR, a jinak bude vypadat třeba zrovna v USA. Už jenom třeba tím, že v USA zřejmě by v současnosti nebyl zvolitelný za prezidenta ateista. (I když současný prezident USA je mj. potřetí ženatý.) A zároveň nelze ignorovat, že v rámci nekřesťansky pojaté víry v Boha právě islám prezentuje jednou svou interpretací vůči křesťanskému historicky kotvenému světu také konfrontačně motivovanou politiku. (Viz, mj., též s pár citacemi: https://blisty.cz/authors/681-milos-dokulil/page/3; a jinak snad i: https://blisty.cz/art/86856.html.) Raději se vraťme k meritu věci.

Deepak Chopra si především v tom poměrně stručném příspěvku úvodem všímá možnosti dvojího typu jevů, kromě těch běžných také „paranormálních“ nebo „nadpřirozených“. Vždyť přece – nejen podle Chopry – v současnosti nedisponujeme žádnou empirickou evidencí vzhledem k původu času nebo k multiverzu. Jak se vlastně prezentovaly z velkého třesku naše základní fyzikální konstanty, to přece z „tvrdošíjného fyzikalismu“ neplyne! Takový – jaksi prostoduchý – „fyzikalismus“ Chopra připisuje konkrétně Shermerovi.

Po tomto výchozím Choprově zjištění následuje jeho odkaz na fenomén lidského vědomí. Pokud jemu přijatelně nerozumíme, jsou pro nás normální i paranormální jevy „stejně tajemné“ (ve 3. sloupci na str. 4; tam budou i zbývající zde níže uplatněné citáty). „Totálně neznámé procesy“ v mozku umožňují, že lidé vidí třeba anděly nebo mlhoviny a galaxie. Chopra nato dvěma citacemi má za to, že takto vypichuje primitivismus Shermerova pojetí. Nejdříve z Maxe Plancka: „Veškerá hmota pochází a existuje díky jisté síle. …Musíme za touto silou předpokládat existenci vědomé a inteligentní Mysli. Tato Mysl je matricí veškeré hmoty.“ Druhý citát má jako autora Wernera Heisenberga (trochu text krátím): „Atomy nebo samotné elementární částice… tvoří spíše svět potencialit nebo možností než jednu z věcí či faktů.“ (Nechám – vzhledem k respektu vůči čtenářově soudnosti – ty citáty záměrně bez dalšího doprovodného komentáře.)

Následuje (tamtéž) střízlivá Shermerova odpověď. Jen jako tautologie vypadá tvrzení, že fenomén či zkušenost vědomí vysvětlíme jen tím vědomím. Shermer hned odkázal na Francise Cricka a Christofa Kocha; s tím, že se nikterak nedovolávali na nadpřirozeno. Dále konstatuje, že současná neurověda nespočívá jen na „totálně neznámých procesech“. Ne že by dva Choprou uplatněné citáty byly automaticky argumentem pro vědomou a inteligentní mysl „za hmotou a energií“; aniž je nutné dále spekulovat nad vlastnostmi částic v tom našem makrosvětě.

Možná že se hodí připomenout (bez odstínu další skepse, ne-li dokonce ironie), že Chopra je světově proslulou autoritou především v dietologii. A určitě stojí nejen za přečtení ta Knoblochova stať o organoidech (tamtéž, str. 20-25). Abychom stále měli na mysli, že a jak současná věda se jedinečně exponenciálně rozvíjí, aniž my jako většinové publikum vůbec přiměřeně chápeme, co se lidstvu takto jedinečně jako nové poznatky (a perspektivy) odkrývá…

0
Vytisknout
3188

Diskuse

Obsah vydání | 14. 6. 2017