My, krávy počítačem řízené a mlhavá předpověď dojivosti - díl 3.

16. 5. 2012 / Štěpán Kotrba

"Jak je možné, že jsme zašli tak daleko?"

don Corleone, Kmotr

Pokračování seriálu "Jak se dělá věda na hnojárně" a "Kterak se studenti i pedagogové učí tahat za finanční vemena"

Česká zemědělská univerzita je ctihodnou veřejnou vysokou školou. Pouze trpí tím, čím téměř všechny vysoké školy, nejen ty veřejné. Věda se zde pojí s byznysem a neúprosná logika zisku a boj o přežití v nelítostné konkurenci už dvacet let ničí morálku vědců i akademických funkcionářů. Britské listy se na začátku května obrátily na děkana provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity prof. Jana Hrona a předsedu Akademického senátu ČZU doc. Davida Heráka s řadou otázek, které měly osvětlit poměry na provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity. Dodnes jsem nedostal ani od jednoho z těchto akademických funkcionářů na jednotlivé velmi konkrétní a věcné otázky konkrétní a věcné, písemnými podklady či odkazy zdokladované odpovědi, ačkoliv podle rektora univerzity jsou všechny otázky v přímé působnosti děkana či Akademického senátu.

Dnes se seznámíme i s dalšími aktéry procesu, při kterém se studenti i pedagogové učí tahat za finanční vemena. Někteří pedagogové v tom dosáhli mistrovství a nehynoucích zásluh ostatních. Ale dojené krávy to bolí a tak bučí.

Akademický senát schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejich součástí (tedy i organizační opatření Vrany), kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy (tedy i účelnost vydávání prostředků na činnost  ing. Aly a okolnosti uzavření jeho smluv s ČZU), schvaluje hodnocení činnosti vysoké školy (tedy i hodnocení fakulty prof. Hrona a prof. Vrany). Ruší vnitřní předpis, rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu součásti veřejné vysoké školy anebo pozastaví jeho účinnost, pokud je tento vnitřní předpis, rozhodnutí nebo úkon v rozporu se zvláštními předpisy (tedy i „organizační opatření“ prof. Vrany).

Kontrolních kompetencí Akademického senátu ve věci předpisů i peněz tudíž mnou pokládané otázky týkají. Neplnění těchto povinností hraničí i s trestním právem, protože jde mimo jiné o zákonnost a jde o peníze... Ne malé...

Dodnes předseda Akademického senátu na otázky neodpověděl, legislativní komise senátu se má sejít až ve čtvrtek. Akademický senát celý bůhvíkdy.

Vrána nebo Vrana, jedno jsou...

Povinností školy je, aby k odborným otázkám výzkumu zasedala také oborová rada. Nejméně jednou ročně. Od za posledních sedm let se sešla pouze 1x v usnášeníschopném stavu (v roce 2005, v roce 2012 se sešla pouze jedna třetina jejích členů). Povinnost svolat toto shromáždění má předseda, což je prof. Vrána, který nicméně oborové otázky řeší mailem. „Sejít se“ dle zákona ovšem neznamená „poslat mail“.

ČZU je veřejná vysoká škola a veřejnost má právo kontroly jí vynakládaných veřejných prostředků, kvality a úrovně výuky, aby nebyla svědkem tak závažných pochybení, ke kterým došlo například na právnické fakultě ZČU, kde akademičtí pracovníci místo plnění svých povinností pěstovali mývaly. Zodpovědní akademičtí funkcionáři fakulty či školy jsou proto povinni otevřeně a pravdivě odpovědět na otázky a své odpovědi relevantně doložit, aby o nich nemohlo být pochyb. Vzhledem k tomu, že Akademický senát je samosprávným orgánem a rozhoduje nezávisle, kladl jsem některé otázky nejen děkanovi fakulty jako nadřízenému prof. Vrány, ale i předsedovi tohoto orgánu. O všech položených otázkách byl informován i rektor.

Ezopovy bajky podruhé a o to podrobněji

1. Otázky, směřující k rozkrytí nejasností okolo vedoucího katedry prof. Ivana Vrány, zejména rozporu s jeho (mnou nijak nezpochybňovanou, ale dvacet let starou) specializací v oboru radiotechnika (analýza signálu radarů, jeho filtrování a výpočty s tím související) a oborem, který vede dnes (informační inženýrství – systémová integrace, návrhy IT systémů pro podporu řízení a rozhodování).

Kolik publikací v impaktovaných či recenzovaných médiích musí napsat asistent, docent, profesor, šéf katedry, šéf fakulty? Je možné a přípustné, aby neměl třeba za celý rok ani jednu samostatnou vědeckou publikaci? Kdy už je jich dost a kdy ještě málo? Kolik toho musí být zahraniční média? Může si vědec dělat čárky za popularizační články a společenské projevy či to musí být vždy vědecké publikace a konference? Jaká jsou kritéria pro řádné naplnění „vědeckého“ úvazku?

To jsou otázky, které je naprosto legitimní si klást.

Aby má úvaha nebyla „rozhodováním v podmínkách neurčitosti“, rozhodl jsem se zeptat:

  • Jaké samostatné odborné publikace (práce v impaktovaných časopisech, odborné recenzované knižní publikace) v oboru informační inženýrství má prof. Ivan Vrána od roku 1990?
  • Jaké jsou výsledky samostatné vědecké činnosti prof. Ivana Vrány v oboru informační inženýrství od roku 1990, které by splňovaly nároky na jím zastávanou akademickou pozici?
  • Jak byla tyto publikační činnost hodnocena vedením fakulty či ČZU?
  • Kdo toto hodnocení prováděl?
  • Jakým způsobem a kdy byl ustanoven prof. Ivan Vrána do funkce vedoucího katedry informačního inženýrství?
  • Jaké odborné předpoklady pro tuto funkci má, když CSc (1973) a DrSc (1987) dělal v oboru radiotechnika / šíření radarového signálu)?
  • Bylo na jeho místo od roku 1990 vypsáno výběrové řízení?
  • Proč ne?
  • Jaké jsou vědecké a pedagogické požadavky na vedoucího katedry ČZU?
  • Jakým způsobem splňuje tyto požadavky prof. Ivan Vrána?
  • Jakým způsobem ing. Vrána splnil odborné předpoklady pro udělení titulů doc. a prof. informačního inženýrství, které dostal na ČZU, jestliže na toto téma do té doby nic relevantního nepublikoval?

Odpovědí děkana Hrona bylo mlžení. Odeslal mi odpověď, kterou mu připravil sám Vrana a zkontrolovalo místní právní duo. Posuďte sami:

„Prof. Vrana v uvedeném období publikoval více než 40 vědeckých prací, z toho 12 v impaktovaných časopisech, řídil 4 vědecko-výzkumné projekty (i mezinárodní) a je mezinárodně uznávanou vědeckou osobností.  Veškeré údaje o publikovaných článcích všech našich akademických pracovníků najdete na veřejně přístupných databázích http: //www. scopus. com, Prof. Vrana se podílel na akreditaci doktorských programů na katedře informačního inženýrství a nadále svou publikační činností velkou měrou přispívá od počátku jeho působení na zdejší univerzitě.   

Publikační činnost všech akademických pracovníků je vyhodnocována vždy za kalendářní rok s tím, že výsledky jsou průběžně monitorovány. Katedra informačního inženýrství, resp. Prof. Vrana, se valnou měrou podílí na plnění vědecko-výzkumných úkolů a s tím spojených publikačních výstupů v impactovaných časopisech.

Pracovní poměr Prof. Vrany byl založen jmenováním na základě řádného výběrového řízení na obsazení místa vedoucího katedry a prošel dalším výběrovým řízení v souvislosti s uplatnění lustračního zákona.     

K takto koncipovaným otázkám mohu jen sdělit, že všichni vedoucí kateder splňují podmínky pro jmenování do vedoucí funkce v souladu s platnou právní úpravou.“

Mezinárodně uznávanou vědeckou osobností je vědec, kterého citují ostatní. Který publikuje i jinde, než v časopise vlastní fakulty. Management výzkumných projektů či řízení fakulty není věda, ale úředničina. Od roku 1990 do roku 2012 publikovat pouze 40 prací, z toho pouze 12 s mezinárodním impaktem, je dost málo... Odečteme-li pět publikací v časopise Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), vydávaný na ČZU, jehož impakt je pochybený a dva články o radarech z osmdesátých let za Vránova působení na FEL ČVUT, máme problém. Z celkem 14 záznamů v databázi SCOPUS vyjde sedm. Odečteme-li od sedmi ty, u kterých je Vrana pouze spoluautorem, zůstane po roce 1990 jeden. Ano, za 22 let vědecké práce „mezinárodně uznávané vědecké osobnosti“ zbyl JEDEN SAMOSTATNÝ odborný článek z oboru informatiky v mezinárodně uznávaném časopise IEEE Transactions on Information Theory. Z roku 1993. Od té doby nic.

Kniha Ivana Vrany a Karla Richty "Zásady a postupy zavádění podnikových informačních systémů" z roku 2004 není žádná vědecká monografie, ale "praktický návod" - učebnice s barevnou obálkou v edici informatika, které Grada chrlí už mnoho let. ERGO: Vrana nemá žádnou monografii.

Ivan Vrana, Karel Richta : Zásady a postupy zavádění podnikových informačních systémů ZDE

Ivan Vrána - 2 záznamy v databázi IEEExplore ZDE

Ivan Vrána - 14 záznamů v katalogu SciVerse SCOPUS ZDE
Ivan Vrána - 4 záznamy v katalogu NTK ZDE

Jo, a databáze SCOPUS není veřejně přístupná... A o těch vědeckých projektech, jejich kvalitě a jejich výtěžnosti si povíme příště...

Habilitační řízení proběhlo – podle Vranových podkladů pro Hrona – 18. ledna 1991. Kde je jeho habilitace, zda vůbec existuje a jaký je její název, nikdo neví. V knihovně FEL resp. ČVUT není, v NTK ani na ČZU (VŠZ) také ne. NIKDY TAM NEBYLY, nezbyl ani lísteček,ani kartička. Habilitační řízení není jmenování docentem dle vyhlášky ministerstva školství Československé socialistické republiky o postupu při jmenování profesorů a docentů a při obsazování volných míst učitelů vysokých škol 111/1980 Sb., která byla zrušena zákonem o vysokých školách 172/1990 Sb. Tehdejší jmenování podléhalo přezkumu – „re“habilitaci dle posametových pravidel. Přesto dostal Vrana – podle podkladů pro Hrona – v roce 1992 profesuru v profesorském řízení. Podle zjištění Britských listů za přednášku na katedře informatiky ČZU na své oblíbené téma „Detekce a odhad parametrů signálu v radiolokaci a radionavigaci“. Za tento výkon byl prý – opět podle jeho slov – jmenován profesorem oboru Informatika v agrokomplexu na České zemědělské univerzitě...

Profesorská práce, pokud byla písemná, se také nenašla, ale podle údajů z knihovny ČZU, kde by měla být k dispozici, má shodný název s jeho doktorskou prací z roku 1988: "Detekce a odhad parametrů signálu v radiolokaci a radionavigaci"...

Hron konstatoval na Vranovu obranu:

„Obor informatika v dnešním pojetí je velmi mladý obor. Úspěšně navazuje v teoretické i praktické rovině  na řadu  předcházejících oborů, které stály u zrodu informatiky jako takové.   Obor, ve kterém habilitoval prof. Vrana, mezi takové obory zcela určitě patří.

Jak mohla Česká zemědělská univerzita udělit profesuru informatiky „v agrokomplexu“ za signálovou analýzu, by měl jeho dnešní děkan Jan Hron vysvětlit, protože v tu dobu byl prorektorem VŠZ pro vědu... Otázkou k zamyšlení též je velmi krátká doba jednoho roku mezi docentskou habilitací a titulem profesor. Albert Einstein či starostka Řápková by to v Plzni nezvládli rychleji.

Nicméně titul profesor používal Vrana kupodivu už od roku 1991 a ne až od roku 1992, kdy přiznává, že ho dostal. Živnostenský list na označení obchodní firmy „prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc.“ s IČ 18650538 vznikl 16. 4. 1991, k zapsání došlo 5.11.1992. Další pikantnost: Dne 25. 8. 2010 si příjmení Vrana nechal z nepochopitelných důvodů v živnostenském rejstříku změnit na Vrána, ačkoliv všude jinde používá až dodnes jméno Vrana. On si snad myslel, že Vrána a Vrana není jedno a totéž? Pro strojové vyhledávání snad ne. Pro expertní systémy na podporu rozhodování orgánů činných v trestním řízení je to však fuk. Oba údaje jsou (samozřejmě) dávno zvazbené. Podle informací z registru nikdy označení obchodní firmy („prof.“) v živnostenském rejstříku neměnil. Má ho tedy od 16. 4. 1991. Živnostenské oprávnění dostal na „konzultační činnost v oblasti vývoje systémů“ – tedy to samé téma, kterým se dodnes v podstatě zabývá na škole. Živnost si registroval jako prorektor ČZU pro informační systémy. Kdo jsou klienti živnostníka Vrany?

prof. Ing. Ivan Vrána, DrSc. – Registrace živnostenského listu v rejstříku ARES – REPOZIT RES RŽP

Leonardo: Transfer znalostí z veřejné školy na soukromou

Vrána není jako podnikatel na fakultě sám. I další profesor fakulty, také narozený v roce 1941, spoluautor oné „koncepce virtuálního vzdělávání na PEF ČZU“ má podnikatelský vedlejšák. Vedle pozice vedoucího dojivé agentury – IPC (informačního a poradenského střediska PEF na granty a projekty) je prof. RNDr. Jaroslav Havlíček, CSc. ředitelem soukromé školy pro terciární vzdělávání, která ovšem pro svou podnikatelskou činnost používá techniku, telefony a server ČZU. Prof. Havlíček byl za rektora Hrona dlouhá léta prorektorem pro pedagogickou činnost. Stal se samozřejmě profesorem (Měkké rozhodování v dimenzích informační společnosti, 15.3.2000), ačkoliv má jen JEDEN článek v databázi SCOPUS, a to ještě ani ne samostatný. Je pouze spoluautorem. A článek byl publikován v již výše zmíněném „měkkém“ školním časopise Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika) ... Havlíček ve svém vlastním profilu na stránkách univerzity sám přiznává, že Zemědělská ekonomika je nerecenzovaný časopise (mimo kategorie RIV). Jde o článek s názvem „Knowledge transfer“, jehož hlavní autorkou je čerstvá profesorka Tichá, která profesuru získala za vědeckou přednášku na téma „Management: koncepce rozvoje oboru v kontextu znalostí společnosti“. Jde o neúspěšně akreditovaný obor, který Akreditační komise odmítla. Také měkká přednáška v europantu (byrokratická obdoba esperanta v Bruselu) ... Citován je Havlíček v databázi SCOPUS jinými autory pouze jednou. Není divu. To už se dá raději citovat Lisabonská strategie a iniciativa e-Europe...

Stránka http: //projects. czu. cz/ se tváří jako projekty ČZU (jméno školy pomáhá získávat projekty LEONARDO – školící projekty), ale jsou to projekty, na kterých spolupracuje firma „FYTO-PRAGUE“. Projekt Leonardo da Vinci CZ/05/B/P/PP-168007 podporuje Evropská Unie. „FYTO kontroluje kvalitu studijních textů, organizuje interní a externí evaluaci textů, provádí konečnou redakci všech studijních materiálů. FYTO je rovněž autorem modulů č. 8, 12 a 13.“ FYTO-Praha je soukromá vzdělávací instituce, která „nabízí vzdělávací kurzy pro absolventy středních škol, dospělé a malé a střední podnikatele“. Telefon FYTO-PRAGUE je přesměrován na vnitřní linku ČZU. Korespondence se měla roce 2008 zasílat na jméno sekretářky Aleny Pelikánové, ČZU-PEF, děkanát, telefon 603 943 670. Teď už je tento kontakt vymazán, ale autor ho má pečlivě uložen ...

Kde je hranice mezi podnikáním a vzděláním – „strategies for the future e-Government“? Hranice mezi veřejným a soukromým? S trochou nadsázky se dá říci, že na děkanátě PEF ČZU a v kaceláři profesora Havlíčka tamtéž. Jak by tak vzděláváním vytížený podnikatel měl čas na chudou vědu, když za peníze z grantů píše blábolivé učební texty, které se dají tak výhodně zpeněžit... Vzhledem k tomu, že FYTO-Praha organizuje také přípravné kursy z matematiky pro budoucí studenty ČZU a kursy pro studenty, kteří neuspěli u přijímacího řízení, vznikají neodbytně další otázky..., na které ale musí odpovědět někdo jiný.

Identifikace Havlíčka jako klíčové osoby spojení FYTO-Prague a PEF ČZU ZDE

Jaroslav Havlíček - 1 záznam v katalogu SciVerse SCOPUS ZDE

Jaroslav Havlíček - 2 záznamy v katalogu NTK ZDE
Ivana Tichá - 1 záznam v katalogu SciVerse SCOPUS ZDE
Ivana Tichá - 1 záznam v katalogu NTK ZDE
Ivana Tichá, Jaroslav Havlíček: Knowledge transfer - SCOPUS ZDE

Mlhavá logika spolupráce

2. Otázky, směřující k rozkrytí nejasností okolo bývalého doktoranda a dlouholetého zahraničního spolupracovníka vedoucího katedry prof. Ivana Vrány ing. Shady Refat Saad El-Din Alyho, který je od svého ukončení studií na PEF ČZU spoluautorem naprosté většiny článků svého bývalého školitele v angličtině a jehož závěrečná práce na ČZU byla nápadně shodná s tématy, kterými se Vrána už čtyřicet let zabývá (mlhavá logika – dle Vrány „rozhodování v podmínkách neurčitosti“, fuzzy expertní systémy).

Ing. Shady Aly má několikrát obnovované dohody o pracovní činnosti dle §76 ZP (od 1.10. 2006 do 31.12.2012 prakticky nepřetržitě, nyní dokonce dvě souběžně) a vedle toho souběžně ještě smlouvy o provedení práce dle §75 ZP (2005, 2007, 2x 2009), ačkoliv se na fakultě nevyskytuje a působí na Helwánské univerzitě v Egyptě, kde původně studoval. S touto univerzitou nemá dle sdělení děkana ČZU žádnou oficiální dohodu o spolupráci. Jelikož dle §74 ZP „zaměstnavatel zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru“, je otázkou, na jak výjimečném dlouhodobém vědeckém úkolu tento externista, placený měsíčně už několik let paušální odměnou, vlastně pracuje...

Publikační výsledky Shady Alyho, které uvádí ve svém profesionálním životopise, mimo řešení rozhodovacích systémů s použitím fuzzy logic a stále módní a stále (naštěstí) spekulativní ambient intelligence pro všudypřítomné počítačové sledování prostředí a vyhodnocování jeho interakcí s lidmi kvůli zvyšování pracovního výkonu a expertní rozhodování, žádný konkrétní samostatný vědecký úkol neukazují, jen spolupráci s Vranou.

Na Helwánské univerzitě ani na ČZU ale žádná technologicky orientovaná laboratoř na Ambient Intelligence (Eli Zelkha a Brian Epstein 1998, Artur Lugmayr) ani Internet of Things (Kevin Ashton, 1999) neexistuje. Fuzzy logikou se dlouhodobě zabývají jen matematici a využití inteligence prostředí v pracovním prostředí manažerů řeší prof. RNDr. Peter Mikulecký Ph. D., Ing. Pavel Čech Ph. D. a Ing. Vladimír Bureš Ph. D. z Fakulty informatiky a managementu na univerzitě v Hradci Králové na základě grantu GA402/06/1325 – AMIMADES. Do evropského výzkumného projektu ITEA 2 OSAMI (Open Source Ambient Intelligence) ČZU, pokud vím, zapojena není.

Brave New World

Od teoretického článku Koncepční modely pro manažerské využití inteligence prostředí (společná práce Vrány a Alyho jako příspěvek k společnému projektu UHK a ČZU AMIMADES) po implementaci nějakého šíleného modulu SAPu do školního informačního systému k automatickému sledování počtu úderů doktorandů do klávesnice školních počítačů při psaní vědeckých článků v „domácím“ vězení učebny 405 pro multikriteriální rozhodování o jejich studijní výkonnosti, či voperované RFID čipy do oháněk krav pro sledování jejich trávícího cyklu a chování na pastvě, je hodně, ale opravdu hodně daleko...

Rámec celého výzkumu umožňuje ovšem velmi divoké interpretace... – viz např. film Minority Report, což je jeho předobraz. Stejně tak divoké může být jeho propojení s projektem 6. rámcového programu Enhanced Learning Unlimited (ELU-IST-4-027866) do „ambient-inteligentního“ e-learningového prostředí. O etické problematičnosti implementace takovéhoto systému se venkoncem rozepsal řešitel Mikulecký už poměrně dávno ve stati s poněkud méně kontroverzním titulkem Možnosti nových technologií při výkonu veřejné správy a jejich etické aspekty (2008). Je poměrně logické, pokud má dojít v určité fázi k implementaci – pokusům na lidech, že vyvstává otázka, na jakém úkolu Vránou placený Aly vlastně pracuje, kdo ho úkoluje, kdo tyto úkoly kontroluje a vyhodnocuje a jaká je efektivita takto dlouhodobě vynakládaných peněz z rozpočtu univerzity.

A tak se ptám:

  • Od kdy a na jaké pozici je zaměstnán ing. Shady Refat Saad El-Din Aly (osobní číslo ČZU 3772, kanc. 410), jaká je jeho náplň práce, jaký je jeho plat a kolik pracovních hodin v roce 2011 strávil na pracovišti – ČZU?
  • Jaká je pracovní činnost, kterou od roku 2005 pro ČZU odvedl?
  • Jakou mzdu či odměnu ročně dle dohod o pracovní činnosti a o provedení práce s ČZU ing. Shady Aly pobírá?
  • Čeho je ing. Shady Aly doktorem, pokud tento titul užívá před svým jménem v oficiálním styku? Kdo osvědčil tento titul v souladu s právním řádem ČR (resp. EU)?
  • Vzhledem k tomu, že ing. Shady Aly není trvale přítomen na ČZU, kde se nachází vybavení v hodnotě více než 25 000 Kč, jemu svěřené, u kterého je v evidenci majetku napsáno, že se má nacházet v místnosti 410?
  • Jaké studijní, pracovní či vědecké dohody o spolupráci v oblasti informačního inženýrství má ČZU s Helwánskou technickou univerzitou?
  • Jaký je předmět plnění těchto dohod a kdo je kdy kontroloval?
  • Jaký je výsledek těchto kontrol?

I na témata, týkající se ing. Alyho, odpověděl děkan Hron vyhýbavě, neúplně a částečně i nepravdivě:

„Dr. Aly je zapojen do řešení vědeckovýzkumných projektů fakulty jako externí spolupracovník a pracuje pouze na projektech a je odměňován v závislosti na odvedené práci. Místem výkonu práce pro něj není stavena Česká republika. S Helwánskou technickou univerzitou ČZU v Praze nespolupracuje.  Spolupráce s Dr. Alym není založena na jeho působení na této univerzitě.“

Aly není ničeho doktor, ale pouze inženýr – magistr (B. Sc. 1997 a M. Sc. – Master of Production Engineering 2000, Helwánská univerzita), který dostal na ČZU titul Ph. D. v roce 2006. Titul Ph. D. ovšem není Dr. a píše se za jménem a ne před jménem. To za prvé.

Pan Aly je v současné době zaměstnán jako odborný vědecký pracovník projektu na dohodu o provedení práce za plat 16000 Kč měsíčně – měsíčním paušálem (nikoliv s výkonovým plněním), s určeným místem výkonu práce PEF ČZU, kde má strávit 20 hodin týdně a s proplácením cestovních náhrad – což se při Alyho trvalém pobytu v Egyptě nejspíš zřetelně prodraží... To za druhé. Smlouva, na které je titulován Ing. Shady Aly, PhD., byla vytvořena 2. 4. 2012. První smlouvu o provedení práce dostal v roce 2005, ještě když byl doktorandem. Za co?

3. Otázky, týkající se sporů většiny akademických pracovníků na katedře (14 osob, z toho jeden docent a pět asistentů) s vedoucím katedry prof. Ivanem Vránou, kteří si přejí jeho co nejrychlejší odchod a instalování jiného pracovníka na jeho pozici. Proti této petici vznikla antipetice tří docentů (pouze jeden z nich není v důchodovém věku) a dvou administrativních pracovnic.

  • Jakým způsobem naložil Akademický senát se stížnostmi na křivé obvinění doc. Ing. Vojtěcha Merunky prof. Ivanem Vránou, obvinění z porušení pracovní kázně a další verbální spory prof. Vrány s doktorandy, doc. Merunkou, které jsou obsahem podání Ing. Davida Buchtely?
  • Jakým způsobem jste na tyto stížnosti (buď samostatné nebo sdružené) reagoval vy jménem Akademického senátu?
  • Kdy a s jakým výsledkem tyto stížnosti (či podněty, chete-li) Akademický senát projednával a kolik členů AS mělo názor odlišný od Vámi prezentovaného stanoviska?
  • Ví Akademický senát o petici 14 členů akademické obce z 3. 4. 2012, která si stěžovala na postupy prof. Vrány?
  • Byla tato petice předmětem jednání?
  • S jakým výsledkem?

S odpovědí na tyto otázky počkám na rozhodnutí děkana a zasedání Akademického senátu. To abych neovlivňoval jejich rozhodnutí v této věci. Buďdojde ke smíru a nebo bude podána série žalob. Poškozené vědce zastupuje advokátní kancelář, která už ve věci konala.

Věda v karceru

4. Otázky, týkající se šikanózního nařízení vedoucího katedry prof. Ivana Vrány, přikazujícího doktorandům katedry povinnosti, které nemají oporu ani ve studijním řádu, ani ve vysokoškolském zákoně, a vyhrožující doktorandům vyloučením ze studia za nepodvolení se. O tomto nařízení byl článek Jak se dělá věda na hnojárně.

  • Na základě jakého právního předpisu, vnitřních předpisů ČZU či fakulty, které schválil Akademický senát, lze nařídit INTERNÍMU doktorandovi osmihodinovou pracovní dobu na určeném místě (Organizační opatření pro zlepšení práce doktorandů KII – autor prof. Ivan Vrána, datum 19. 4. 2012), platnou možná pouze pro zaměstnance, jestliže pozice doktorand není zaměstnáním dle podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a nařízení vedoucího katedry je v rozporu s platným Studijním a zkušebním řádem ČZU pro studium v doktorských studijních programech?
  • Dostal akademický senát podnět ke zrušení tohoto vnitřního předpisu ČZU?
  • Prověřil Akademický senát faktické okolnosti právního rámce tohoto „opatření“ (existence platné pracovní smlouvy na pozici „doktorand“, případně její soulad se zákonem o VŠ či zákoníkem práce)?
  • Jak s tímto podnětem Akademický senát naložil?

Na tyto otázky děkan Hron v odpovědi přímo nestydatě lhal...

„Postavení doktorandů na naší univerzitě vychází ze zákona o vysokých školách a je upraveno i vnitřním předpisem Studijním a zkušebním řádem ČZU pro studium v doktorských studijních programech. Postavení doktorandů je směrováno v části čl. 5 vnitřního předpisu, kde student doktorského studijního programu je povinen řídit se pokyny vedoucího katedry a svého školitele ve věci dalšího plnění úkolů, které plynou z  jeho prezenční formy studia.“

Obsáhlé vysvětlení lži je zejména v části „Sborka a rozborka právního samopalu vz. 2006“ prvního článku Jak se dělá věda na hnojárně. Studijní a zkušební řád ČZU v článku 5 o poslušnosti ani pokynech vedoucího katedry nemluví. Ani slůvkem...

Vrana je, jak se ukazuje, katalyzátorem a mozkem systému. Bez katalyzátoru se některé chemické reakce neuskuteční... Hron je dvacet let fasádou, za kterou se vše schová. Havlíček a Tichá jsou systémovými konstruktéry odpovědi na společenskou objednávku kapitalismu bez přívlastků a morálky. Výsledkem je čtveřice, která organizuje život celé fakulty v systému, ovládaném vůní peněz a moči -- pardon, moci.

Jiný svět je možný

„Velikán našeho elektrického světa Michael Faraday říkával: „work – finish – publish“. To je dle mého názoru přesné vystižení smyslu odborné publikační činnost, jenže dnes se z tohoto hesla řídí většina lidí na vysokých školách jen tím třetím slovem a důkladná práce, která by měla publikacím předcházet, je v tom nejlepším případě nahrazena počítačovým modelováním nebo spíše simulováním.“, napsal mi s poděkováním za předchozí díly seriálu doc. Ing. Václav Žalud CSc. z FEL ČVUT (*1936). Kdysi dávno Vranův kolega. Pro neelektrotechniky: Michael Faraday byl velikán chemie i fyziky, objevitel elektromagnetické indukce. Žalud, který v roce 1960 vystudoval FEL, zde dodnes přednáší – buňkové mobilní sítě, rádiové sítě ad-hoc a sítě mesh, zabývá se optoelektronickými komunikačními systémy, pozemními i družicovými komunikačními systémy. Celou dobu, po kterou já žiji, on se věnoval výuce a psaní skript pro své studenty (nejstarší, které jsem našel, pocházejí z roku 1964, to mi byl rok) a konstrukci radiových zařízení... Jeho skripta, ohmatané cyklostyly, najdete v leckteré radioamatérské laboratoři a v domácích knihovnách inženýrů. Jím a jeho žáky a kolegy navržená a vyrobená zařízení byla součástí technologických celků rozhlasu i televize, české družice Magion, českých projektů programu Interkosmos, vojenských pojítek a spojovacích systémů, počátků GSM a sítí 3G. Jemu se nikdo neodváží počítat, zda měl nebo neměl nějaké impaktované publikace. Pane docente, Vám patří poděkování a hluboká úcta několika generací inženýrů – za celoživotní skromnou práci...

Pokračování příště

Další díly seriálu o PEF ČZU

25. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Když na hnojárně místo dojení krav kibicují do řízení jaderné elektrárny - díl 5. ZDE

22. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Čtvrt miliardy ze státního rozpočtu - porážka vědeckého dobytka - díl 4. ZDE
14. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Kterak se studenti i pedagogové učí tahat za finanční vemena -- díl 2. ZDE
10. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Jak se dělá věda na hnojárně, díl 1. ZDE
0
Vytisknout
8386

Diskuse

Obsah vydání | 21. 5. 2012