NOVOROČNÍ PROJEV:

Klausovu demagogii je nutno uvést na pravou míru

1. 1. 2012 / Boris Cvek

Dovolím si malý komentář k novoročnímu projevu prezidenta Klause. Budu reagovat pouze na vybrané pasáže.

"Vedle politických stran se jich zúčastňovaly i různé nátlakové skupiny, které stále nechtějí pochopit, že nelze získávat na úkor druhých a že ústupky v jejich prospěch nelze uskutečnit zcela jiné -- v jejich očích spravedlivější -- přerozdělení bohatství v zemi. Daleko méně se ke slovu dostávali ti méně hlasití, na které sice dnešní ekonomická situace doléhá nejvíce, ale kteří své názory a požadavky nejsou schopni mediálně prezentovat."

Nevšiml jsem si za celý minulý rok, že by Václav Klaus měl zájem o ty "méně hlasité" a že by se zastával zájmů chudých a vyloučených. Zastal se několikrát Věcí veřejných, které chtěly chránit Pražany proti bezdomovcům, obořil se proti průvodu homosexuálů Prahou a proti odborářům, kteří zastávají zájmy zaměstnanců. Prezident Klaus podporoval celý rok sociálně necitlivou vládu Petra Nečase. Ve svém novoročním projevu zmiňuje Klaus ty "méně hlasité" jenom proto, aby se pokusil je postavit proti "nátlakovým skupinám", kterými myslí nejspíše odboráře. Že by ale odboráři nechápali, že "nelze získávat na úkor druhých"?

To je přece přesně to, co nechápou korupčníci a defraudanti, kteří tunelují zločinně peníze daňových poplatníků do vlastních kapes. Jenže korupčníci a defraudanti nechtějí prosadit a uskutečnit žádné "zcela jiné" přerozdělení bohatství v zemi, protože ze současného modelu bohatě tyjí. To je to, proč odboráři a mnoho dalších občanů chtějí to přerozdělení v naší zemi změnit, aby nešly veřejné peníze do kapes korupučníkům a defraudantům.

"Nežijeme v zemi, která je v bankrotu, či těsně před ním. Nežijeme v zemi, kde jsou demonstranty zapalovány tisíce aut a demolovány stovky výloh obchodů. Nežijeme v zemi, kde narůstají problémy s množstvím přistěhovalců, kteří svým stylem života narušují základní soudržnost země."

Nežijeme v takové zemi, ale může se to změnit. Pokud k tomu v některýcnceh zemích došlo, proč se to stalo? Byla to chyba těch sociálně vyloučených, kteří svou situaci už neunesli, byla to chyba přistěhovalců? Nebo to byla chyba stále bohatnoucích elit, které chamtivě utrhávají stále více peněz ze společenského bohatství bez ohledu na to, že ostatní lidi tím pošlou do bídy? Podle amerického deníku Christian Science Monitor z 19. prosince (článek "Eight ingredients for a peaceful society", odvolávajícího se na výzkum provedený Economic Policy Institute) je v dnes v USA nejvyšší míra chudoby od druhé světové války a nejvyšší míra nerovnosti příjmů od velké hospodářské krize (cca 1930).

Podle téhož článku za posledních 30 let jedno procento nejbohatších Ameičanů zdvojnásobilo své příjmy, zatímco ostatní nezískali téměř nic. Prezident Klaus se opět snaží proti sobě postavit chudé a ještě chudší, totiž "slušné" občany na jedné straně a přistěhovalce a demonstranty na straně druhé, aby zakryl pravou příčinu velkého ohrožení současné západní demokracie, totiž chamtivost superbohatých.

"Nekrachují u nás banky, stát je nemusí zachraňovat za peníze nás všech."

To už se u nás ovšem stalo a celou společnost to stálo obrovské peníze. Měli jsme k tomu tzv. Konsolidační banku přejmenovanou později na Konsolidační agenturu, která byla zrušena v roce 2007. Cituji Tomáše Ježka:

"Dobrá myšlenka založit Konsolidační banku však v sobě měla, jak to často bývá, čertovo kopýtko. Konsolidační banka se postupem času stávala neodolatelným svodem k tomu, aby do ní banky převedly nejen staré, špatně poskytnuté úvěry z doby socialismu, ale začaly do ní převádět také nové špatně poskytnuté úvěry, které už neměly s dobou socialistického centrálního plánování nic společného. S prvním mizerně poskytnutým úvěrem z doby tržního hospodářství převedeným na Konsolidační banku tak začala růst její národohospodářsky škodlivá úloha. Škodlivost takto fungující instituce je dána tím, co je v ekonomické teorii známé jako morální hazard. Je to jednání někoho, kdo kalkuluje s tím, že neponese náklady svého jednání, že dostane příležitost přenést tyto náklady na někoho jiného. Je to jednání hazardního hráče, který bez zábran vsadí do rulety všechny svoje peníze, protože může počítat s tím, že když vsazené číslo nevyjde, někdo mu peníze vrátí nebo dá nové.... Pohledávky bank, resp. špatně poskytnuté úvěry, převedené na Konsolidační banku (Konsolidační agenturu), se pak prodávaly zhruba za 30 až 10 % původní ceny. Sekundární zlou sestrou té primární pak bylo, že dlužník banky, která usoudila, že je nedobytný a proto jeho dluh převedla na Konsolidační banku, dostal příležitost koupit si svůj vlastní dluh za desetinu dlužné částky. Stát za něj tedy 90 % dluhu velkoryse zaplatil sám. Který dlužník měl takovéto štěstí a jak velké to štěstí bylo, to samozřejmě záleželo na známostech ve vedení Konsolidační banky (agentury), blahovůli poslanců, kteří byli v dozorčí radě nebo představenstvu a ochotě dlužníka odvádět desátky. Už aby byla Konsolidační agentura zrušena, nejvyšší čas k tomu už dávno minul."

Pokračuji v citování novoročního projevu V. Klause:

"Naše míra nezaměstnanosti je pod průměrem zemí Evropské unie. Naše zadlužení bylo v loňském roce šesté nejnižší v Evropě. I když nemalé sociální problémy u nás existují a já je nepodceňuji, jsou menší než ve většině sousedních zemí."

Není tohle důvodem k tomu, aby naše vláda byla sociálně velkorysejší než vlády okolních zemí? Jsme-li na tom poměrně dobře, neměli bychom zbytečně zbídačovat vlastní obyvatelstvo pod záminkou, že jsme na tom zle a že na tom můžeme být ještě hůř. Komu to má slouži, že se ještě méně peněz přerozdělí? Opravdu celému národu, nebo jenom těm nejbohatším -- a hlavně korupčníkům a defraudantům?

"Vytváříme si vysoký stupeň vzájemné nedůvěry a z prestižně politických důvodů si navzájem blokujeme i ty věci, o kterých vědí všichni, že se udělat musí."

Myslí tím Václav Klaus třeba Lisabonskou smlouvu, zavedení eura, služební zákon, podílení se na společném úsilí eurozóny řešit současnou krizi atd.?

"Neumíme si nacházet politické lídry."

Nejsem si jist, zda prezident Klaus dal společnosti v tomto směru dobrou lekci se svou Stranou svobodných občanů nebo podporou Věcí veřejných a ministra Dobeše.

"Každého, kdo trochu vyčnívá z řady, radši přibrzdíme, než podpoříme. Každého, kdo se odváží foukat proti větru, odsuneme stranou. Závidíme si a nepřejeme si."

Možná tím myslí Václav Klaus sebe jako člověka, který vyčnívá, který fouká proti větru a kterému se závidí. Jenže Klaus vždy vyčníval a foukal populisticky a proti fundované a erudovaé debatě. V tom vyniká, to je nutno uznat. Pokud ale někdo někdy zvedl mezi lidmi nepopulární téma, ať to byli sudetští Němci nebo deregulace nájemného nebo loajalita s Bruselem, Klaus stál vždy na straně lidu (trochu se vychýlil v otázce amerického vojenského radaru). To, jak náš prezident dokáže podpořit každého, kdo vyčnívá z řady, se ukázalo při jeho váhání se jmenováním Karla Schwarzenberga ministrem zahraničí v Topolánkově vládě.

"Nerealistická očekávání spojená se vstupem do Evropské unie a se slibovaným přínosem, který měl tento vstup -- jaksi sám o sobě -- pro nás mít, se nenaplnila. Práh našeho očekávání a našich nároků jsme si zvedli příliš vysoko. Propast mezi skutečností a těmito nezodpovědně vytvořenými očekáváními dosáhla díky tomu asi největší velikosti za celý polistopadový, již 22 let trvající vývoj."

Nevím, jaká měl očekávání prezident, ale pokud vím, tak podle většiny ekonomů je naše ekonomika spojena se svobodným obchodem v EU pupeční šňůrou a bez EU bychom na tom byli mnohem hůře.

Do EU jsme vstoupili navíc zcela legitimně referendem (které se naopak nekonalo při rozbíjení Českolovenska, provedeném v režii Klausově a Mečiarově) a české vlády od doby vstupu naší republiky do Unie berou Unii zcela vážně bez ohledu na jejich politickou orientaci. Že prezident svoji idiosynkrazii vůči EU musel nechat vybít se i v novoročním projevu, to svědčí pouze o nedostatku jeho sebekontroly.

"Náš úspěch či neúspěch stojí a padá především s výkonem každého z nás, a také s fungováním či nefungováním našeho politického, ekonomického a sociálního systému jako celku. Ten vyžaduje další reformy."

S výkonem každého z nás? On je výkon a výkon... někdo může být velmi výkonný v dělání špatných zákonů, v krytí korupcí a defraudací, v podpoře růstu společenské nerovnosti, v populismu a lhaní lidem. Jistě potřebujeme reformy, které takovým výkonům zamezí.

"Pokud se nechceme dočkat opravdu bolestivých následků, musí se tyto změny provést co nejrychleji. Prozrazuje to velmi názorně náš státní dluh. Před deseti lety činil 345 mld. korun, dnes je to více než čtyřnásobek. Uvědomujeme si to vůbec?"

Položil si někdo vůbec otázku, proč máme tak vysoký dluh, když se podle Národní ekonomické rady vlády asi 40 miliard korun ročně rozkrade z veřejných peněz? O tom, že celá společnost je prorostlá korupcí a že ji korupce dusí a brání jí v efektivním ekonomickém fungování, pochybuje v tomto státu asi málokdo.

"Nejen v Evropě, ale bohužel i u nás, se přijímá jako samozřejmost, že se nároky lidí zvyšují bez jakékoli souvislosti s tím, jak se vyvíjí ekonomika a zda na tyto mzdové a sociální nároky máme. I když to lidé slyší neradi, politici musí občany o nezbytnosti opustit tento pohodlný, ale ničivý typ myšlení co nejrychleji přesvědčit. Všechno další se od toho odvíjí."

Nároky jakých lidí? Nároky těch superbohatých mít stále více? Pohodlný a ničivý typ myšlení je charakteristický pro ty, kteří kradou z cizí práce, tedy pro korupčníky a defraudanty. Nemyslím, že by pohodlný typ myšlení měl běžný pracující, který vstává brzy ráno do práce každý pracovní den.

"Není fráze říci, že v naší zemi žije spousta pilných, pracovitých a nadaných lidí."

Ano, a tito lidé jsou neustále okrádáni a nakonec budou tlačeni i do bídy, protože tu nefunguje spravedlivé přerozdělování veřejných peněz a obrovské peníze se rozkradou. Naše společnost je prorostlá a ochromena korupcí jako rakovinou. Komu korupce svědčí nejvíce? Lidem s politickou mocí a s kontrolou nad veřejnými penězi, tedy politikům. Náš prezident jako dlouhodobý český politik, zodpovědný za česká specifika, totiž kuponovou privatizaci i opoziční smlouvu, ostatně jako předseda ODS kdysi odmítl vrátit peníze, které se do financování této strany dostaly podivnou a dost možná nelegální cestou (odkaz je uveden níže, určitě si ho pusťte a zamyslete se, zda se myšlení našeho prezidenta od roku 1996 nějak změnilo).

Eight ingredients for a peaceful society ZDE

Konsolidační agentura končí ZDE

Václav Klaus nechce vrátit špinavé penízeZDE

0
Vytisknout
11552

Diskuse

Obsah vydání | 3. 1. 2012