Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Trump poslal Lulovi dopis, v němž oznámil 50% clo na Brazílii za "pronásledování" Bolsonara

10. 7. 2025 / Fabiano Golgo

čas čtení 4 minuty

Donald Trump oznámil zavedení plošné 50% celní sazby na veškerý brazilský vývoz do Spojených států. Zdůvodnění, neobvykle osobní tónem, spojovalo toto opatření s probíhajícím trestním stíháním bývalého prezidenta Jaira Bolsonara brazilským Nejvyšším federálním soudem. Trump označil proces za „ostudný hon na čarodějnice“ a varoval, že americké digitální firmy utrpěly kvůli „tajné a nezákonné“ cenzuře ze strany brazilské justice. Bez ohledu na právní opodstatnění tohoto kroku jsou jeho ekonomické a politické dopady značné – a to nejen pro Brazílii.

Tento krok znovu oživil obavy z Trumpovy ochoty používat obchodní politiku jako nástroj osobní či politické odvety. Namísto argumentace obchodní nerovnováhou (která je v americký prospěch) dopis obviňuje Brazílii z pronásledování lídra, kterého Trump považuje za blízkého spojence. K diplomatickému napětí přispěla i samostatná tisková zpráva velvyslanectví USA v Brazílii, které označilo stíhání Bolsonara za „hanebné“ a zpochybnilo brazilské demokratické instituce.

Současného brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu tím dostalo toto oznámení do nepříjemné situace. Přestože jejich vzájemný vztah byl chladný, ale věcný, nová cla představují přímou ekonomickou odvetu kvůli čistě domácí právní kauze. Hrozba šetření podle článku 301 amerického obchodního zákona – běžně používaného proti nečestným obchodním praktikám – pak situaci jen vyostřila.

Brazilská ekonomika, která již nyní čelí zpomalení růstu a přetrvávající inflaci, pravděpodobně tuto ránu neunese lehce. USA jsou druhým největším obchodním partnerem Brazílie. Nové plošné clo, které se týká od kovů po zemědělské produkty, by mohlo podle odhadů ekonomů v příštím roce snížit HDP o několik desetin procentního bodu. Pro Lulu však načasování může přinést určitou politickou výhodu. Tím, že Trump přímo spojil eskalaci cel s procesem proti Bolsonarovi, neúmyslně poskytl brazilské vládě příležitost k vlastenecké rétorice: Brazílie je trestána za to, že dodržuje právní stát.

Lula by tak mohl rámovat ekonomické obtíže jako cenu za obranu demokracie proti zahraničním výhrůžkám a vnitřní sabotáži. Ve zvláštní politické inverzi by Bolsonaro, místo mučedníka, mohl být vnímán jako příčina hospodářské újmy – nejen kvůli soudům, ale i kvůli mezinárodní destabilizaci.

Tento přístup však nese riziko. Vnímání ekonomické újmy může naopak posílit Bolsonara a jeho spojence – jako oběti nejen domácího systému, ale i cizí velmoci, čímž se posílí jejich narativ o „pronásledování“ a „obráncích národa“.

Trumpův dopis je víc než jen ekonomická hrozba - je to zátěžový test odolnosti demokracie. Propojením obchodní politiky se soudními zásahy nutí Brazílii volit mezi prosperitou a sebeurčením. Lulův vlastenecký narativ může získat krátkodobou trakci, ale trvalá legitimita vyžaduje institucionální obranu a ekonomickou kompetenci. V soumračném boji mezi neliberální mocí a demokratickou suverenitou bude mít postoj Brazílie odezvu daleko za jejími hranicemi. Způsob, jakým Brazílie tuto krizi zvládne, může rozhodnout o tom, zda si střední mocnosti zachovají své postavení, nebo se stanou pěšáky ve světě, kde síla opět dělá právo.

Trumpův manévr je hrubým porušením zásady nevměšování, které z Bolsonara dělá geopolitickou vyjednávací kartu. Cla fungují méně jako ekonomický nástroj a více jako zbraň politického nátlaku. To, co se děje mezi Trumpem a Brazílií, se týká mnohem více než jen cel. Jde o to, zda demokratické instituce - soudy, státní zastupitelství, volební komise - mohou vykonávat svou práci, aniž by se z nich stali terče mezinárodních autoritářů.

Jde o to, zda se globalizace stane nástrojem sdílené prosperity - nebo obuškem, který politické osobnosti používají k potrestání svých nepřátel v zahraničí. A jde o to, zda země jako Brazílie dokáží obstát nejen ekonomicky, ale i morálně tváří v tvář vznikající ose nespokojenosti. Nejsme jen v obchodní válce. Jsme ve válce hodnot - a Brazílie, ať se jí to líbí nebo ne, je v první linii.