Propad čínských akcií signalizuje možný nástup krize

8. 7. 2015

Prudký propad kurzu akcí z pevninské Číny na trzích sloužících lokálním investorům připomíná události, které obvykle doprovázejí finanční krachy. Šanghajský kompozitní index ztratil 1,29 % a index Šenžen dokonce více než 5 %. První index od poloviny června ztratil 27,9 % a druhý až 38,7 % své hodnoty.

Řecká dluhová krize: Závěrečné dějství

8. 7. 2015

Řecko se již při jednání o svém dluhu vyhnulo mnoha lhůtám, okamžiky pravdy přicházely a odcházely. Avšak evropští lídři nyní chtějí nekonečná vyjednávání ukončit. Předseda Evropské rady Donald Tusk prohlásil: "Musím to říci nahlas a jasně. Poslední lhůta vyprší tento týden."

Je Řecko evropskou kolonií?

8. 7. 2015 / Karel Dolejší

V české politické publicistice prakticky neexistuje snaha o skutečnou intelektuální nezávislost. Pravicoví publicisté se předhánějí v "prozápadních" stanoviscích, zatímco na "levici" zpravidla dochází odvozeně k obhajobě všeho protizápadního. Dodnes se třeba vypisuje dekády stará historie koloniálních dobrodružství USA v Latinské Americe - a vedle toho se beze všeho hájí minulý i současný ruský kolonialismus na Ukrajině či kdekoliv jinde.

Rozhovor Britských listů 12:

Disident a zrádce národa

3. 7. 2015

"Česku by výrazně prospělo, kdyby přijalo milion uprchlíků."



Rozhovor Jana Čulíka s disidentem, umělcem, vysokoškolským pedagogem a performerem Milanem Kohoutem. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu,od pátku 3. července 2015.

Kobry a užovky - dobrý film o osobní odpovědnosti

8. 7. 2015 / Jan Čulík

Film Kobry a užovky režiséra Jana Prušinovského, druhý český film v letošní karlovarské hlavní soutěži, byl konečně snímkem, o němž lze říci, že je dobrý. Především proto, že má velmi profesionálně napsaný scénář, tedy příběh.

Kulturní diplomacie, středoevropská a česká studia v zahraničí, strategický zájem České republiky a idiocie, šířící se po internetu

7. 7. 2015 / Jan Čulík

Cílem veškerého snažení je zajistit, aby existovalo trvale strategické studijní centrum věnované problematice ČR a střední Evropy aspoň někde na světě, ideálně samozřejmě v anglosaské zemi, produkující anglicky mluvící univerzitní absolventy, kteří jsou zahraničněpoliticky nejvlivnější, A proč to středisko musí být v zahraničí? Protože většina lidí vůbec netuší, že nějaká Česká republika existuje.

V důsledku výrazné a stále rychleji pokračující komercionalizace západních, především anglosaských univerzit, dochází v západním světě k rychlé likvidaci středisek strategických studií poměrů ve střední Evropě a především v České republice, která je pro západní univerzity komerčně jako téma vysokoškolského studia nezajímavá.

Řecko má čas do neděle, aby summitu předložilo návrhy

8. 7. 2015

Zvláštní summit EU v neděli očekává řecké návrhy poté, co mimořádné jednání v úterý skončilo bez výsledků. Lídři osmadvacítky mají diskutovat nad návrhem, který Athény předloží.

Všichni mluví o Řecích, ale o Portoričanech se mlčí

8. 7. 2015 / Daniel Veselý

Řekové v nedělním referendu ukázali světu, že ne nadarmo je jejich země považována za kolébku evropské kultury a demokracie. Nic nedejme na hlasy kverulantů tvrdících opak a naopak naslouchejme střízlivým hlasům, jako jsou nositelé Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman, Joseph Stiglitz a Amartya Sen. Drolení evropské „pospolitosti“ by ve spojitosti s krizí v Řecku nelibě nesly i Spojené státy, protože by tato země mohla spadnout do mocenského vlivu Moskvy, jak nedávno poznamenal ekonom a novinář Mark Weisbrot. To by ale Washington nedopustil.

Ruští hackeři se vydávají za "islámský stát"

8. 7. 2015

Hackerská skupina Cyber Caliphate, která byla považována za internetovou odnož "islámského státu", nemá žádné vazby na tuto teroristickou skupinu, ačkoliv provádí kybernetické útoky na podporu mimořádné násilné (bývalé) odnože al-Kajdy. Informovala o tom zpráva amerického ministerstva zahraničí.

Jednání o íránském jaderném programu pokračují po vypršení další lhůty do pátku

8. 7. 2015

V úterý vypršela již druhá "konečná" lhůta pro dosažení dohody o íránském jaderném programu. Všichni účastníci hodlají pokračovat v jednáních ve Vídni do konce týdne, kdy má vypršet další lhůta stanovená USA.

Americká armáda se zmenší o 40 000 vojáků

8. 7. 2015

U.S. Army plánuje, že se zbaví 40 000 vojáků během dvou let. Zasaženy budou prakticky všechny složky doma i v zahraničí. Propuštěno bude i dalších 17 000 civilních zaměstnanců. Záměry bude oficiálně oznámen do konce týdne.

Jižní Súdán hlásí epidemii cholery, která ohrožuje zejména děti

8. 7. 2015

Válkou postižený Jižní Súdán hlásí, že cholera vedla k úmrtí nejméně 32 osob, z nichž 5 byly děti mladší pěti let. Podle OSN musejí klíčovou roli při zastavení epidemie sehrát školy.

Z knihy Globální Minotaurus

Varoufakis: Proč Merkelová ve skutečnosti nechce řešit krizi

7. 7. 2015

Představte si, že rozpačitý německý ministr financí ukáže kancléřce Merkelové panel, na němž jsou dvě tlačítka, červené a žluté. To červené znamená rychlé vyřešení evropské ekonomické krize s dobrou perspektivou pro všechny. To žluté znamená, že se bude relativně dobře dařit jen Německu a dalším několika zemím, zatímco ty ostatní se budou propadat hlouběji a hlouběji do krize. Nedávno odstoupivší ministr financí Řecka Yanis Varoufakis v knize Globální Minotaurus podává své vysvětlení, proč je v Evropě udržován stav ekonomické disparity a komu tato situace vyhovuje. Úryvek vydal deník Guardian.

Oddlužení Řeků stálo před 2600 lety u kořenů evropské demokracie

7. 7. 2015 / Nikolaj Savický

Zdá se, že v současné evropské politice výrazně chybějí sir Humphrey Appleby a Bernard Woolley, nezapomenutelní aktéři britského sitcomu Yes Minister. Oba pánové, kteří sekundují svému ministrovi Jimu Hackerovi, jsou absolventy univerzity v Oxfordu (sir Humphrey zjevně Balliol College), kdežto jejich ministr získal vzdělání pouze na London School of Economics. Oba státní úředníci běžně užívají latinu a řečtinu a jsou zasvěcenými znalci antické i moderní historie. Při hledání klíče k řešení současné řecké krize by svému ministrovi patrně oba naznačili, sir Humphrey svým zastřeným a komplikovaným způsobem, Bernard neotřelou přímočarou vysvětlivkou, že řešení jedné dluhové krize v Attice bylo vlastně prvním krokem evropských národů k demokracii.

Evropská unie je neschopná vypracovat jednotnou reakci na výsledek řeckého referenda

7. 7. 2015

Šéfové vlád se hádají: Německo a Evropská komise chtějí nechat Řecko smažit ve vlastní šťávě, zatímco Francie, Itálie a Španělsko netrpělivě usilují o dohodu.

Německo a Francie vyvinuly v pondělí večer obrovské úsilí ve snaze vyhnout se ohledně Řecka hlubokému konfliktu. Eurozóna ostře odsoudila Tsiprasovo obrovské vítězství v nedělním referendu a Angela Merkelová požadovala, aby řecký premiér předložil nové návrhy.

Uprchlík zemřel v tunelu mezi Francií a Velkou Británií

7. 7. 2015

Dnes ráno byla v důsledku smrtelného zranění jednoho z imigrantů pozastavena doprava v Eurotunelu spojujícím Francii a Velkou Británii pod kanálem La Manche. K tragédii došlo brzy ráno na francouzské straně tunelu, podrobnosti nebyly zveřejněny. Ví se pouze, že uprchlík chtěl využít nákladní soupravy ve snaze dostat se Velké Británie. Stalo se tak pár dní poté, co se zhruba 150 imigrantů snažilo proniknout do francouzského terminálu Eurotunelu. Informaci přinesla BBC.

Zpráva v angličtině ZDE

Karlovy Vary: Béčkové filmy v hlavní soutěži

7. 7. 2015 / Jan Čulík

Každoročně se skoro vždycky ozřejmí, že karlovarský filmový festival je cenný nikoliv příjezdem západních hvězd a hvězdiček, či svými soutěžemi, ale přehlídkou zahraničních filmů, které byly za poslední rok oceněny na jiných festivalech. To je hlavní význam tohoto festivalu, probourávat pro místní lidi globální izolovanost, která ve svých nejhorších důsledcích vede k excesům, jakými je například nynější vlna nesmyslného českého národovectví a xenofobie.

Mediterranea a Babai : aneb co si počneme s lidmi?

4. 7. 2015 / Jan Čulík

Karlovarský filmový festival vždycky reflektuje aktuální problémy. Není náhodou, že jsou tu letos promítány tyto filmy s výraznou imigrantskou problematikou, zdůrazňující potřebu lidskosti a humánního porozumění. Obávám se, že kdyby se tyto filmy dostaly do širšího povědomí dnešní české veřejnosti, kdyby totiž česká média přestala být v souvislosti s Karlovými Vary nesmyslně posedlá západními celebritami a kdyby namísto toho informovala, co se tu vlastně promítá, český lid by organizátory a programátory festivalu zřejmě vyobcoval jako zrádce národa.

Velmi aktuálně byl jedním z prvních filmů na letošním karlovarském filmovém festivalu hraný film režiséra Jonase Carpignana natočený v německo-americko-britsko-italsko-francouzské produkci, nazvaný Mediterranea - Středozemský příběh (2015). Téměř dvouhodinový film dokumentárním stylem zaznamenává strastiplnou cestu dvou afrických uprchlíků z Burkiny Faso přes Středozemní moře do Itálie. Pěší cestou přes africký kontinent se stane skupina běženců terčem útoku banditů, kteří je okradou a jednoho z nich zastřelí. Po nebezpečné cestě přes moře, kdy část přistěhovalců přeplavujících se na vratkém člunu zahyne, se oba mladí muži, Ayiva i Abas, dostanou do Itálie.

Cesta do Říma - neuvěřitelné fiasko z FAMU a z České televize

4. 7. 2015 / Jan Čulík

Rekordem idiocie byl filmový debut Tomasze Mielnika, spolufinancovaný Českou televizí a natočený v koprodukci s pražskou FAMU Cesta do Říma (2015). Film si dobyl pozoruhodné zásluhy, totiž donutit diváky, aby ze sálu odcházeli už po patnácti - dvaceti minutách promítání. Snímek byl představen jako údajná komedie, jenže banalita a zdrcující tupost údajně ironických dialogů byla nesnesitelná.

Nesnášenlivost, administrativní krutost, dobře realizované příběhy osobních krizí

6. 7. 2015 / Jan Čulík

Je to možná náhodným výběrem filmů, ale vidím tu letos v Karlových Varech celou řadu nesmírně aktuálních, burcujících filmů, zdůrazňujícím ve stále chaotičtějším světě, opouštějícím, aspoň jak se zdá z české zkušenosti, základní civilizační normy, potřebu humanity, civilizovanosti a slušnosti. V tom smyslu se mi zdá být letošní karlovarský filmový festival majákem ukazujícím směr. Je to zřejmě prostě jen proto, že festivaloví dramaturgové citlivě vybrali snímky, které závažným, aktuálním a tvůrčím způsobem svědčí o dnešní globální krizi. Paradoxně je to letos zřejmě výraznější než v předchozích letech.

Jedním z takových filmů je švédsko-polský snímek Efterskalv (Tady a potom) (2015) režiséra Magnuse von Horna. Je to intenzivní studie maloměstské nesnášenlivosti. Po dvouletém pobytu v dokonalém švédském nápravném zařízení pro mladistvé se vrací domů k otci a desetiletému bratru středoškolák John, který se v rámci blíže nikdy nespecifikovaného konfliktu, zřejmě s erotickým sokem, podílel na usmrcení své dívky.

Britská konzervativní vláda vážně poškodila BBC drastickými škrty

7. 7. 2015

Cameronova konzervativní vláda zrušila financování televizního koncesionářského poplatku pro občany starší 75 let. Hrazení koncesionářského poplatku pro občany starší 75 let od nynějška padá na bedra samotné BBC, což ji bude do roku 2020 stát 750 milionů liber ročně, pětinu veškerého svého příjmu. Znamená to, že BBC zřejmě bude muset rušit některé své rozhlasové a televizní okruhy. V současnosti už zrušila okruh BBC 3 pro mladé lidi. Minulý týden oznámila BBC, že je nucena propustit 1000 svých zaměstnanců, protože dost lidí neplatí televizní koncesionářské poplatky.

Management BBC varoval zaměstnance společnosti, aby si na situaci nestěžovali na sociálních sítích.

Konzervativní vláda opakovaně obviňuje BBC z údajné "levicové zaujatosti".

Podrobnosti v angličtině ZDE

K státnímu svátku: Zpráva o smrti Mistra Jana Husa

6. 7. 2020 / Petr z Mladoňovic

Než mu však dali na hlavu pro posměch papírovou korunu, řekli mu mezi jiným: ,,Odevzdáváme duši tvou ďáblu.'' A on sepjav ruce a pozdvihnuv oči k nebi pravil: ,,A já ji odevzdávám nejmilostivějšímu Pánu Ježíši Kristu''. A uzřev onu korunu: ,,Pán můj Ježíš Kristus pro mne bídného ráčil nésti korunu trnovou, mnohem tvrdší a těžší, nevinně jda na smrt nejpotupnější; a tak já bídný hříšník tuto korunu, mnohem lehčí, byť potupnou, chci nésti pokorně pro jeho jméno a pravdu.'' Byla pak ta papírová koruna kulatá, skoro loket vysoká, a na ní byli namalováni tři hrozní ďáblové, jak chtějí zmocniti se duše a rozsápati ji drápy. A na té čepici byl nápis s označením jeho viny: ,,Toto jest arcikacíř.'' I řekl král: vévodovi Ludvíku, synu Klema bavorského, který před ním stál slavnostně drže zlaté [říšské] jablko s křížem: ,,Jdi, přijmi jej.'' A onen syn Klemův převzal Mistra a dal jej do rukou pochopům a vedl na smrt.

Dramatickým předchůdcem moderních novinářů se stal při kostnickém procesu s Mistrem Janem Husem Petr z Mladoňovic [nar. kolem 1390], který se účastnil kostnického koncilu jako tajemník pana Jana z Chlumu. Pětadvacetiletý tajemník si pečlivě zaznamenával všechny podrobnosti a napsal o procesu s Janem Husem asi stopadesátistránkovou zprávu, která se zachovala ve dvou verzích, v češtině a v latině. Přinášíme poslední část závěrečné, velmi dramatické kapitoly v moderním překladu. Svou živostí a věcností připomíná současnou televizní reportáž. Až do Bílé hory se tato kapitola četla v českých protestantských kostelích na svátek Jana Husa namísto evangelia. V Husovi se střetl ve své rané formě moderní, pluralistický relativismus a právo na individuální úsudek a názor s monolitní hegemonií středověké, totalitní praxe. JČ

Drtivé vítězství Syrizy v referendu vytvořilo obrovský problém pro EU

6. 7. 2015

Drtivé volební vítězství v řeckém referendu pro stranu Syriza zahájilo obrovské politické zemětřesení, které by mohlo zlikvidovat evropský projekt. Verdikt postavil vedení Evropské unie před vážnou krizi důvěry. Řecko nyní čelí potenciálnímu finančnímu kolapsu a odchodu z eurozóny, píší analytikové listu Guardian.

Není mi jasné, kde se v Češích vzala taková nesnášenlivost

6. 7. 2015 / Barbora Hodková-Knobloch

Vážený pane doktore Čulíku,

bolí mě srdce a je mi hanba za všechny lidi, kteří Vám píší tak šílené rasistické dopisy. Bylo mi Vás upřímně líto a zhrozila jsem se kvůli tomu, s jakým posměchem jste se setkal při své návštěvě na jednání parlamentního výboru k přijímání uprchlíků. Už ani nepíši, jaký otřesný zážitek byl sledovat pořad Máte slovo s paní Jílkovou na téma uprchlíků, píše Barbora Knoblochová.

O Husově významu dnes

6. 7. 2015 / Boris Cvek

Zdá se mi obtížné říci, co si Mistr Jan Hus konkrétně představoval pod „pravdou“, za kterou umíral, nicméně v jeho postoji se projevilo hluboké napětí jeho doby, které pak vypuklo v husitství, reformaci, náboženských válkách. Ta společnost nebyla zdravá, docházelo k obscénnímu porušování pravidel, k brutálnímu nesouladu mezi ideály a realitou. Husovo extrémní moralizování jako vyslovení a radikalizace veřejného mínění je z tohoto pohledu pochopitelná reakce a de facto vstup do společenského, mocenského zápasu.

Varoufakis odstoupil, euro klesá

6. 7. 2015

Merkel a Hollande se sejdou ohledně řecké krize. Evropská centrální banka čelí klíčovému rozhodnutí, zda pokračovat ve financování řeckých bank.

Většina z nás tuší, že jediná pravda neexistuje a že skutečnost je vždy složitější

Proč dlabeme na Husa

5. 7. 2015 / Kryštof Kozák

„Postremo, studia humanitatis impigro labore culturos et provecturos, non sordidi lucri causa, nec ad vanam gloriam captandam, sed ut veritas propagetur et lux eius, qua salus generis humani continetur, clarius effulgeat.“ (to není „cut and paste“, některé věci je dobré vědět i o půlnoci hned).

Znamená to, že každý magistr na rozdíl od bakalářů slibuje, že se bude s neúnavnou pílí věnovat poznávání věcí lidských, ne pro špinavý zisk, ani pro získávání prázdné slávy, ale aby se šířila pravda a aby její světlo, v němž spočívá blaho [ale i “spása”!] lidského rodu, jasněji zářilo.

Je to

1) apel na poznávání sebe sama i člověka jako takového, humanitas v širokém slova smyslu;

2) světské věci ti naplnění nepřinesou, budeš-li věrný tomuto slibu, musíš být vždy tak trochu disidentem;

3) pravda jako svrchovaná hodnota, jež ukazuje cestu.

Problém je, že dnes lidé na univerzitě studují magisterské obory především „sordidi lucri causa“ (pro špinavý zisk), případně pro „venam captandam gloriam“ (prázdnou slávu).

Zákon trhu: Proč Češi nechtějí nebo neumějí točit takovéto filmy?

5. 7. 2015 / Jan Čulík

Zejména po zhlédnutí části zcela afektovaného, banálního filmu Cesta do Říma, nemajícího vůbec žádnou vazbu na skutečnost, znovu vyvstává naléhavá otázka, proč čeští filmaři nedokáží natáčet snímky, které by byly svědectvím o dnešní české skutečnosti. Francouzský film La loi du marché (Zákon trhu, 2015) režiséra Stéphana Brizého byl na karlovarském festivalu dalším ze snímků na aktuální a burcující téma z dnešní reality.

Schäuble: "Německo se na Řecko nevykašle"

5. 7. 2015

Těsně před nedělním referendem učinil, jak se zdá, německý ministr financí Wolfgang Schäuble smířlivé gesto, když řekl, že Řekové budou v neděli hlasovat buď o možnosti zůstat v eurozóně, anebo ji "dočasně" opustit, zřejmě než dojde k oživení řecké ekonomiky. Tím zřejmě Schäuble podpořil stoupence "Ne" v nedělním referendu, protože jeho výrok je blízký postoji řecké vlády, že hlasování "Ne" v referendu nebude znamenat odchod Řecka z eurozóny.

Putin požaduje dialog mezi USA a Ruskem

5. 7. 2015

Ruský prezident Vladimír Putin poblahopřál prezidentu Baracku Obamovi v sobotu k americkému Dni nezávislosti a vyjádřil přesvědčení, že Rusko a USA mohou spolupracovat při hledání řešení mezinárodních problémů.

Domácí péče: vliv Bohdana Slámy a vepřoknedlozelové řešení

5. 7. 2015 / Jan Čulík

Film Domácí péče, debut režiséra Slávka Horáka, je vlastně do určité míry epigonským dílem, napodobujícím Čtyři slunce Bohdana Slámy. Především v tom smyslu, že naznačuje, tak trochu jako katolická teologie, že nedostatečnost, neuspokojivost a krátkodobost života, hrozba smrti, může být důkazem, že snad existuje něco víc než naše věcná, pozemská existence, aniž bychom ovšem řádně tušili, co to vlastně je. Film se kromě toho záslužně pokouší o medializaci určitých základních problémů české společnosti, ale je dramaturgicky bezradný a nevyrovnaný. Slámův film je možná také kontroverzně mystický, ale je daleko soustředěnější a dramatičtější, v prokreslení postav i hlubší než film Domácí péče.

Kdy bude u nás demokracie? Až se naučíme diskutovat

5. 7. 2015 / Milan Mundier

Ach jo! Není to tak dávno, co jsem tu hořekoval nad tím, jak někteří z nás nejsou schopni diskutovat jinak než prostřednictvím řevu a urážek, doufaje, že se někteří po přečtení mého článku chytí za nos a začnou konečně věcně a bez zbytečných emocí argumentovat. Jaký naiva jsem to byl!

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2015

2. 6. 2015

V květnu 2015 přispělo 146 čtenářů finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 35 258,16 Kč. Příjem z reklamy byl 23 115 Kč.

Zůstatek byl koncem května 2015 165 038,78 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.