Súmrak Zeme

23. 4. 2014 / Juraj Mesík

čas čtení 3 minuty

Keď sa roku 1970 prvý raz oslavoval "Deň Zeme", bolo to dobre mienené pripomenutie, že máme len jednu planétu a že ju musíme vo vlastnom záujme chrániť. Na Zemi vtedy žilo 3,7 miliardy ľudí, vozili sa na asi 200 miliónoch áut a v atmosfére našej planéty bolo 330 ppm oxidu uhličitého. Dnes na Zemi žije skoro dva krát toľko ľudí, na cestách je aspoň 5 krát viac áut, svetový hrubý domáci produkt je štvornásobný -- a oxidu uhličitého je v atmosfére 400 ppm.

Zabíjení bez licence

23. 4. 2014 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty

Zatímco někteří čeští komentátoři mudrují nad tím, kdo mohl na východě Ukrajiny zabít pět lidí a vycházejí o tom palcové titulky, během nejdůležitějších křesťanských svátků bylo z pohodlí úřadoven CIA v Nevadě americkými drony pozabíjeno minimálně 40 Jemenců ZDE. Obamova administrativa tvrdí, že šlo o bojovníky podezřelé z napojení na tamní odnož Al-Kajdy (AQAP). Jemenská vláda, již Washington dlouhodobě podporuje, prozatím uvedla, že při akci zemřeli tři civilisté. Bude u nás také někdo rozjímat nad tím, zda šlo o civilisty, fašisty nebo teroristy, jak se děje v případě zabitých na Ukrajině?

Pochopit svět

23. 4. 2014 / Zdeňka Petáková

čas čtení 2 minuty

Člověk se narodí, trochu se rozkouká... a vidí: používají se peníze, kulaté a studené, papírové, elektronické... někdo je bohatý a jiný chudý... Tak jaksi bez otázek a komentářů běží svět. Jako dobrý úder tágem do rozehrané partie, šťouch, který osvětlí a zpřesní naše matné chápání hry, působí kniha Ekonomičtí disidenti zkušené autorky, ekologické ekonomky a vysokoškolské pedagožky Nadi Johanisové.

Jako krysařova píšťalka

23. 4. 2014 / Lubomír Brožek

čas čtení 4 minuty

... jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař.
Viktor Dyk

Když jsem nedávno přerovnával knihovnu, objevil jsem pár zapadlých knížek, na které jsem časem jaksi pozapomněl. A když jsem si v nich pak listoval, jako bych se vracel v čase, jako bych listoval svým životem. Znovu se mi vybavovaly chvilky, kdy jsem je četl, a s nimi zasuté příběhy, tváře, gesta...Potkával jsem sám sebe v různých životních etapách, jako bych potkával své mladší bratry, kteří mi vyprávěli o svých láskách i zklamáních, naději, touze, přátelství i zradě, o radosti setkání i bolesti rozchodů. V některých starých obrazech jsem objevil nová podobenství, která mě v době, kdy jsem ty řádky četl, vlastně ani nemohla napadnout.

POZVÁNKA:

Seminář o zahraniční politice

22. 4. 2014

čas čtení < 1 minuta

Spojenectví práce a solidarity

Vás zve na seminář na téma

ZAHRANIČNÍ POLITIKA

zvláště postoje k Ukrajině, k Rusku a k rozšiřování EU

Kandidát do EP a europoslanec za KSČM MUDr. Jiří Maštálka,

kandidát do EP za ČSSD Prof. PhDr.Jan Keller CSc.,

kandidát do EP za KSČM JUDr. Lubomír Ledl (SDS),

kandidát do EP za hnutí ANO JUDr. Ivan Jančárek

moderuje Jan Kavan

Seminář se koná dne 24.4.2014 od 17 hodin v Domě odborových svazů, sál Přítomnost (vchod z ulice Siwiecova)

Náměstí Winstona Churchilla, Praha 3

Disulfiram v onkologii jako projekt farmaceutické firmy

23. 4. 2014 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Často jsem psal do Britských listů o našem výzkumu disulfiramu (antabusu) jako léku proti rakovině. Tento výzkum značně pokročil, o čemž bych chtěl podat podrobnější zprávu až v příhodný čas (po publikaci výsledků, která se připravuje). Disulfiram jako lék proti rakovině není patentovatelný, je velmi levný (asi dolar na denní dávku) a podle názoru mnoha lidí farmaceutické firmy musí mít zájem na blokování jeho prosazení.

Paci... Paci... Pacifik

23. 4. 2014 / Petr Fiala

čas čtení 2 minuty

Jedním z rysů pacifické oblasti je - vedle vzájemného kontaktu populací, které byly v minulosti příliš daleko od sebe na to, aby se ovlivňovaly - rostoucí vliv čínského etnika. Věci typické pro čínskou kulturu se tak stávají charakteristickými pro celou oblast. Na příkladu čínských literátů vymezím jednu z těchto charakteristik.

Mám právo být zvědavý, jak se Leo Steiner (KDU-ČSL) vybarví

23. 4. 2014 / František Štván

čas čtení 3 minuty

Dlouholetý člen KDU-ČSL a politik Leo Steiner se nesmazatelně  proslavil podáním trestního oznámení na politické vedení Krajského úřadu Ústeckého kraje kvůli podezření na předražení některých krajských zakázek a snahou o vyhlášení krajského referenda, které by současnému vedení Kraje uložilo povinnost vymáhat miliardové škody z rozkradených (?) eurodotací po konkrétních vinících.

Dr. Divnoláska, aneb jak jsme se naučili mít rádi lži a mýty

22. 4. 2014 / Daniel Veselý

čas čtení 11 minut

Na sociálních sítích se rozběhla diskuse o mém článku s názvem "Bagatelizaci zločinů Spojených států vnímám stejně jako bagatelizaci holocaustu" , do níž se s vervou zapojilo také pár českých historiků. Přišlo mi, že jsem svým textem uhodil hřebík na hlavičku, jelikož se ke slovu dostaly standardizované představy, a potvrdila se mi teze o provinciálním myšlení značné části české intelektuální obce.

Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR se na Facebooku nechal slyšet, že v případě amerických zločinů jde o "nezamýšlené důsledky". Smetana píše, že diktátoři typu Pol Pota či Husajna, posílení americkými chybami či nedůsledností, vraždí vlastní obyvatelstvo; něco jiného je ruský/sovětský expansionismus a Rusy či Sověty prováděné či organizované vraždění -- od Katyně přes Sofii, Ukrajinu, atd. (...) Smetana pokračuje: "Připočtěme postřílení sedmi set tisíc lidí jen v letech 1937-38, k tomu další stovky tisíc zahynuvších v gulagu. Nejsem si vědom, že by Američané někdy něco podobného dělali. Taková My Lai je proti tomu všemu nic (jakkoli to byl nepěkný exces, jehož viníci ovšem neunikli trestu, byť nepochybně malému). Ano, k indiánům se "Ami" nechovali zrovna pěkně, to je pravda."

Kdo doopravdy potřebuje Ukrajinu?

22. 4. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

Rosbalt publikoval článek Viktora Jaduchy s dramatickým názvem Ruský meč v rukách NATO. Text konstatuje, že Moskva dokáže bez ukrajinského zbrojařského průmyslu produkovat pouze 17% sortimentu potřebného k masivnímu programu vyzbrojování, který po roce 2008 postupně spustila ruská vláda, a případné náhrady za ukrajinské dodávky by Moskva dokázala zajistit až za řadu let.

Lidská práva na ústupu anebo omyly Romana Jocha

22. 4. 2014 / Stanislav Křeček

čas čtení 6 minut

Na portálu Česká pozice se nedávno zajímavě rozepsal Roman Joch o české zahraniční politice v souvislosti s neutuchajícími (a současnými událostmi znovu živenými) diskusemi o šíření lidských práv a demokracie prostřednictvím aktivní zahraniční politiky státu. Je jistě zajímavý jeho názor na to, že žádná dichotomie mezi idealistickým pojetím lidských práv ( musíme je prosazovat vždy a všude protože svoboda a lidská práva jsou neoddělitelné) a realistickým (ničeho tím nedosáhneme je poškozujeme vlastní zájmy) neexistuje : musíme prosazovat jak své hodnoty v něž věříme tak i své vlastní zájmy. To je sice krásná myšlenka, ale že to je výsostně a zcela idealistická diplomatická kvadratura kruhu se mi zdá být zřejmé.

Velká kvadratura

22. 4. 2014 / Ilona Švihlíková

čas čtení 8 minut

Velká kvadratura je mocná konstelace planet (v tomto roce Pluto, Uran, Jupiter, Mars), která vyvrcholí 23. dubna. Je spojována s konflikty, mocenským potenciálem a radikálními změnami ve společnosti.

Řídíc se rčením "co je nahoře, je i dole, co není dole, není ani nahoře", uvidíme, že i v ekonomické oblasti se nám Velká kvadratura formuje. I tato pozemská formace může mít explozivní účinky na celý světový ekonomický systém.

Poučení z Británie: Lidé se mohou ve velkém počtu vzbouřit proti manipulaci bulvárních médií

22. 4. 2014

čas čtení 2 minuty

Pozoruhodnou vzpouru zaznamenala v těchto dnech britská mediální scéna. Reakce veřejnosti na publikovaný článek změnila jeho dopad o 180 stupňů.

Pravicový bulvární týdeník Mail on Sunday, na základě zprávy, že téměř milion Britů v současnosti závisí svým přežitím na food banks, centrech rozdávajících občanům zadarmo potraviny, publikoval dvoustránkovou "analýzu", v němž jeho tři reportéři, Simon Murphy, Sanchez Manning a Ross Slater, argumentovali, že problém je přehnaný a že se potraviny v těchto centrech rozdávají "parazitům" a "imigrantům". Nikdo prý nekontroluje, zda má občan na potravinovou pomoc nárok. Jeden z novinářů, Slater, napsal o tom, že dostal, hrůza, na tři dny jídlo zadarmo, aniž by potravinovému centru jakkoliv prokázal, že je nezaměstnaný.

ČR "nikdy nebude mít samostatnou zahraniční politiku"

22. 4. 2014 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Česká republika kvůli své zeměpisné poloze a velikosti nebude nikdy mít možnost dělat vlastní, samostatnou zahraniční politiku, čeští ministři zahraničí by se však mohli aspoň v některých situacích chovat uměřeně, neprovádět rektální alpinismus vůči velmocím a v některých případech prostě mlčet, i když už nemohou určité věci říct, sdělil Britským listům jeden informovaný zahraničněpolitický expert. Jenže - a tato informace je zcela neověřená, nikdo ji nepotvrdí a varujeme, že je to zřejmě jen zlovolná protiamerická pomluva - pan ministr zahraničí Zaorálek musí zastávat v případě ukrajinské krize ostře proamerické stanovisko, protože mu - podle neověřeného zlovolného drbu, který nikdo nepotvrdí - údajně bylo dáno najevo, že americké ministerstvo zahraničí si dobře pamatuje, že v opozici vystupoval proti umístění amerického radaru v České republice, takže pokud by znovu projevil postoje, které se příčí americkým zájmům, ve funkci ministra zahraničí by prý skončil.

Jaroslav Plesl psával kdysi takto. Proč se změnil?

22. 4. 2014 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

Jaroslav Plesl psával takto, viz níže. Slušný novinář se vždycky dívá pod prsty mocným. To jaksi Jaryn pozapomněl. Teď naopak mocným leze do zadku a podporuje zblbnutí veřejnosti mediálními manipulacemi, aby "podnikatelé" mohli z nich ždímat co nejneskrupulózněji. Pročpak to asi je? Plesl takový nebýval, poznamenává Jan Čulík:

Lidové noviny:
21.05.2001 Názory - Autor: Jaroslav Plesl - Strana: 10

PŘEČETLI JSME:

Klusák a Remunda jsou komunisti!

22. 4. 2014

čas čtení 1 minuta

Úvodník šéfredaktora časopisu Týden Jaroslava Plesla měl formálně za cíl ohlásit obsah nového vydání týdeníku. Šel mnohem dál už jenom svým názvem: "Komunistický film dokumentaristy Klusáka."

Plesl má jasno. Kdyby Klusák - dovozuje věru logicky - studoval Vysokou školu ekonomickou a ne FAMU, nebyl by dnes v šoku, že holt existuje nabídka a poptávka a že lidé chtějí vydělávat, bavit se a jíst. "Pan Klusák má zřejmě nějaký problém s tím, jak funguje kapitalismus," odhalil Jaroslav Plesl vnitřního nepřítele.

Bingo! Je to jasné: kdo "má nějaký problém s tím, jak funguje kapitalismus" - a to jsou ve světě stamiliony, ba miliardy lidí, jimž ono fungování pulíruje hřbety - je podle Plesla komunista.

Klusák s Remundou mohou Pleslovi jenom závidět pevnou politickou orientaci a ideologickou zakalenost. Filozofická neukotvenost a rozmělňování systémových katastrof do tragikomických portrétů rázovitých postaviček autory nemůže zachránit. Je po nich veta, srazí-li se s bývalým tržním komsomolcem, mezitím kádrově dorostlým k řízení značkové mediální stoky.

Nemyslím, že je banální, když instinktivně kritičtí a rozhodně tvůrčí lidé jsou tak snadno cejchováni jako komunisté. Pogromistická atmosféra až příliš připomíná éru jinou.

Kompletní článek Martina Hekrdly ZDE

Konvencionalizované teatrum magnum a enfant terrible Karel Sýs

22. 4. 2014 / Miroslav Vejlupek

čas čtení 13 minut

"Básník není slepý / vidí co neviděli jiní / vzpomíná co jiní zapomněli / tuší zítřek / zatímco druzí přestali věřit včerejšku /a žijí jen pro ten dnešní den".

(K. Sýs: Vykoupit se básníkem)

Přečetl jsem si na české, amatérsky zhatěné Wikipedii a hned nato i na otrocky opisujícím webu Spisovatelé cz., že Karel Sýs "po listopadu 1989 ztratil své výsadní postavení v české literatuře, a tak přešel do otevřené opozice vůči nové době". Autor je přirozeně anonym. Je to mělký anonym?

PŘEČETLI JSME O ČESKÉ KMENOVÉ SPOLEČNOSTI:

Jak dostali hromadu cen "novináři", kteří nepíší o kauze Bakalových bytů v Ostravě

22. 4. 2014

čas čtení < 1 minuta

Vydavatelství Economia se dnes vlastním inzerátem v Hospodářských novinách pochlubilo, že jeho novináři získali nejvíc nominací v soutěži Novinářská cena 2013 nadace Open Society Fund. A skutečně, novináři Economie obdrželi jedenáct z celkově patnácti nominací v pěti kategoriích. To znamená ohromující úspěšnost. Buď Economia nominace podává systematičtěji než jiná vydavatelství, nebo je její redakční filozofie více v souladu s názory porotců, které vybrala nadace Open Society Fund. Úspěšnost 70-73 % u jediného vydavatelství Novinářskou cenu 2013 zcela diskredituje.

Kompletní článek Erika Besta ZDE

Pětapadesát britských veřejných osobností kritizovalo výrok Davida Camerona, že je Británie "křesťanská společnost"

21. 4. 2014

čas čtení 1 minuta

Respektujeme právo pana premiéra na jeho náboženskou víru i skutečnost, že to nutně ovlivňuje i jeho vlastní život jako politika. Avšak protestujeme proti jeho charakterizaci Británie jako "křesťanské země" a proti všem záporným důsledkům, jaké toto tvrzení znamená pro politiku i pro společnost, napsalo v otevřeném dopise konzervativnímu deníku Daily Telegraph 55 britských veřejných osobností.

Kromě úzkého ústavního smyslu, že stále máme státní církev, Británie není "křesťanská země". Z opakovaných průzkumů a studií vyplývá, že většina z nás jako jednotlivců nejsou křesťany ani svou vírou ani svou náboženskou totožností.

Lavrov obvinil Kyjev z porušení ženevské dohody

21. 4. 2014

čas čtení < 1 minuta

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil kyjevské úřady, že porušily čtvrteční ženevskou dohodu, uzavřenou mezi Ukrajinou, Ruskem, EU a USA. Zdůraznil, že kyjevská vláda - kterou Moskva neuznává - neodzbrojila ilegální organizace, zejména ultranacionalistický Pravý sektor.

"Navrch mají extremisté," uvedl a poukázal a usmrcení tří proruských aktivistů nedaleko Slovjansku na východní Ukrajině. Kritizoval také pokračující protesty na Majdanu v Kyjevě.

V neděli ráno byly usmrceny tři osoby u kontrolního stanoviště nedaleko Slavjansku. Okolnosti přestřelky zůstávají nejasné. Kyjev ji charakterizoval jako "provokaci", kterou údajně zorganizovala ruská tajná služba.

Proruští extremisté dál okupují vládní budovy nejméně v devíti městech v doněcké oblasti na východní Ukrajině.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 16853

VELKÝ PÁTEK:

Tři hodiny odpoledne

7. 4. 2023 / Jim Bishop

čas čtení 7 minut



Ježíš se naposled zvedl k hlavě kříže. "Otče," zvolal, "do tvých rukou poroučím svého ducha." Jeden z vojáků obešel kříž a chvíli pozoroval umírajícího. Pak se vrátil a lehl si na skálu.

Z Ježíšových úst zazněl poslední výkřik: "Dokonáno jest." Jeho tělo se svezlo dolů. Ježíš se vzdal smrti.

Ozval se zvuk, jako by pod zemí dusalo stádo prchajících zvířat. Čerstvý vítr ovál krátkým dechem rostlinstvo.

Země se třásla a úzká trhlina rozdělila zemi od západu na východ. Běžela od velké popravčí skály přes silnici a jeruzalémskou branou přes město do chrámu, kde roztrhla velkou oponu vnitřní svatyně od vrchu až dolů, a pokračovala dál k východu. Otřásla velkou zdí, otevřela hroby na hřbitově za městskými hradbami, překročila Cedron a zamířila k Mrtvému moři zanechávajíc svou stopu na zemi, na skalách i v horách.

Velikonoce jsou pohanské svátky

20. 4. 2014

čas čtení 3 minuty

Vizualizace Hórova oka ve filmu Ra, pouť slunečního Boha, na motivy ze staroegyptské teologie. Další podrobnosti ZDE

Velikonoce jsou pohanské svátky, píše v deníku Guardian Heather McDougall. Raní křesťané pragmaticky přijali starobylou pohanskou praxi. Všeobecný symbolický příběh o smrti syna (Slunce) na kříži (souhvězdí Jižního kříže) a jeho znovuzrození, při čemž syn vítězí nad silami temnoty, byla ve starověku známým příběhem. Existovala celá řada takových příběhů a celá řada spasitelů, kteří vstali z mrtvých.

Sumerská bohyně Inanna, neboli Ištar, byla nahá pověšena na kůl a posléze došlo k jejímu zmrtvýchvstání a k návratu na zem z podsvětí. Jedním z nejstarších mýtů o zmrtvýchvstání je mýtus o staroegyptském bohu Hórovi. Ten se narodil 25. prosince. Hór a jeho poškozené oko byly symboly života a zmrtvýchvstání. Mithra se narodil také 25. prosince a jeho následovníci také oslavovali jarní rovnodennost. Ještě ve čtvrtém století po Kristu bojovala katolická církev s Nepřemožitelným sluncem, spojovaným s Mithrou.

Volyňský román

20. 4. 2014 / Josef Brož

čas čtení 13 minut

Před několika dny jsem napsal do Českého rozhlasu Plus komentář, zdánlivě nevinný komentář, který se zabýval osudem volyňských Čechů. Stále si ho snad můžete přečíst - jmenuje se: Koho zajímá osud volyňských Čechů? - doufám, že ho ještě nestáhli, bylo to do rubriky Názorů a komentářů, kam jsem převážně přispíval s tématy o Francii.

Říká mi ale nyní Radko Kubičko, vedoucí rubriky komentářů Názory a argumenty Českého rozhlasu Plus, že jsem citově zaujatý, abych psal komentáře k tomuto tématu. Má pravdu.

Ale já jsem přísahal při památce své matky, že se o to budu snažit. Být korektní: to neznamená být nezaujatý, přece! Je to málo? Je to těžké. Byl můj komentář opravdu zaujatý? Ne, jen si stěžovala po telefonu (ta zbabělá, co mi to nedokázala říct) mluvči zamini...

Je to jako kdysi, že? Někdo telefonuje, ale po mailu vám (kdysi to byly dopisy) nikdo nereaguje?

A redaktor začne mít strach...

Co se to tu, proboha, stalo?

Příběh volyňských Čechů není pouze příběhem cesty tam a zpátky (na Volyň a zpět), je to zároveň ukázkou české civilizační kvality, na kterou jsme již zapomněli. Bohužel to ale v posledních dnech působí ze strany vlády a ministerstev jako velký nevděk, odmítnutí, dokonce snad i zavržení ze strany národa, který si myslí, že patří mezi ty evropské.

Přemýšlím v posledních dnech, co se vlastně stalo. Jsou Velikonoce, a já bych měl být na Volyni. Nejsem. Chtěl jsem tam být, a cítím se trochu vinen. To provinění, jež v sobě nechávám doznít, nesouvisí příliš se svátky, během nichž většina českých občanů již o Velký pátek odjíždí za "hranici všedních dnů", nýbrž s pocitem, že se tu děje nespravedlivost.

Rusko zase jednou jenom reagovalo

20. 4. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta

Ruská sociální síť Odnoklasniki publikovala fotografie pamětních medailí udělovaných ruským vojákům, kteří se údajně neúčastnili invaze na Krym, "Za navrácení Krymu". Pozoruhodným detailem na výrobku firmy Mosštamp, který prezentují i sběratelské stránky, přitom je uvedené datum trvání operace: "20.02.14-18.03.14".

Pokud jste náhodou pozapomněli, oficiální moskevská verze tvrdí, že anexe Krymu byla "nevyhnutelnou" reakcí na porušení dohody podepsané 21. února 2014 a následné "ohrožení" rusky hovořícího obyvatelstva "fašistickým" režimem v Kyjevě.

Medaile ovšem uvádí, že operace ústící v anexi Krymu, za niž jsou teď vojáci odměňováni, začala již den předtím, než byla zmíněná dohoda podepsána.

Dohoda, kterou Ruská federace sama nepodepsala (a nemá tedy právo ji v roli světového policajta vymáhat), tedy ani z oficiálního pohledu Moskvy už nemůže být příčinou ničeho, ať následně byla, či nebyla plněna...

Ani to ale nepochybně nezabrání věřícím, aby jako při každém dalším agresívním kroku Kremlu tvrdili, že "Rusko vždycky jenom reaguje".

O významu Velikonoc

20. 4. 2014 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Často se podivuji nad tím, jak se mohlo to, že někdo dobrý a láskyplný skončil ukřižovaný na šibenici, a to z vůle kněží a lidu, stát základem naší západní civilizace. Nebyla to náhoda, nebylo to nedorozumění, mělo se to tak stát. A bylo to chápáno nikoli jako vítězství zla a cynismu, nýbrž jako vítězství života nad smrtí, lásky nad nenávistí. Je jistě třeba říci, že samotná smrt na kříži není všechno, neboli jak píše apoštol (1Kor 15,17-18):

Dohoda z Ženevy ohrožena: Ve Slavjansku bylo usmrceno pět osob

20. 4. 2014

čas čtení 2 minuty

Čtvrteční dohoda ze Ženevy ohledně řešení ukrajinské krize je vážně ohrožena v důsledku skutečnosti, že v neděli ráno bylo v přestřelce nedaleko Slavjansku usmrceno nejméně pět osob. Velikonoční příměří, které vyhlásila kyjevská vláda, bylo drsně porušeno, když na sebe začaly před noc střílet dvě skupiny. Podle zpráv byli usmrceni tři proruští extremisté a dva útočníci, jejichž totožnost nebyla zjištěna.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za březen 2014

18. 4. 2014

čas čtení 2 minuty

V březnu 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 46 819 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v lednu 2014 částkou 3088,22 Kč.

Zůstatek byl koncem března 2014 325 206,53 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

54260