Země bez vize. Kultura konfliktu na planetě Česko 2013

2. 10. 2013 / Veronika Sušová-Salminen

Představa, že budu měnit celou společnost k obrazu svému jen na základě volební většiny je značně zvláštní představa o demokratické politice. Přímo z ní vane "vůně" starých časů politického monopolu KSČ vůči kterému se řada českých politiků tak ráda vymezuje a varuje před jejím "návratem". Pohrdání opozicí je hluboce nedemokratický projev vylučování. Je, myslím, objektivní skutečností, že v posledních 7 letech se hlavním tvůrcem této politiky konfliktu v radikálně zbytněné podobě stala česká pravice, zatímco levicově se definující strany (či opozice), stejně jako česká veřejnost jí sekundovaly a nenašly na ní z různých důvodů účinnou obranu.

Má dnes Česká republika nějaký národní cíl nebo strategickou vizi, za kterou by chtěla jít, na kterou by se orientovala a která by svým obsahem byla projevem shody a dohody, nikoliv kontroverze a konfliktu? Na čem se vlastně česká společnost a především její politici dnes shodují? Dává vůbec česká politika nějaký smysl?

Pro vědce v demokracii je nesouhlas, disent, věcí rozumu

2. 10. 2013 / Bohumil Kartous

"Svět, v němž vědci mluví pouze ústy těžařů a kde je disent považován za antitezi rozumu, je světem okleštěným o významné demokratické volby," píše George Monbiot ve svém ironickém komentáři adresovaném britské vládě a její snaze omezovat diskusi o vědeckých faktech podle zájmů průmyslové lobby. Autor začíná svůj text neuvěřitelným citátem Iana Boyda, vrchního poradce britského ministerstva životního prostředí, který požaduje, aby vědci byli hlasem rozumu, nikoliv nesouhlasu. Podle Boyda je totiž povinností vědce, aby byl na veřejnosti "spíše hlasem rozumu než hlasem nesouhlasu". Jak autor poukazuje, Boyd jde ve svých "lysenkovských" úvahách za hranu toho, co je slučitelné s představou demokracie. Vědci by se podle něj "měli zdržet hodnocení vládní politiky jako dobré či špatné" a pokud mají potřebu se vyjádřit, měli by tak činit prostřednictvím oficiálních poradců, jako je on. Přitom sám Boyd je obviňován z falzifikace dat o šíření tuberkulózy mezi dobytčími stády, aby vyhověl zájmům svého vládního chlebodárce.

Kongres neschválil zákon o zemědělských dotacích:

USA chybí peníze na potravinové poukázky pro nejchudší

2. 10. 2013

Ve stínu konfliktu o financování federálních úřadů USA vypršela v úterý podruhé platnost zákona o zemědělských dotacích. Strany se dosud nedohodly na financování programu potravinové pomoci pro nejchudší.

Analytici tvrdí, že Kongres se spíše dohodne na prodloužení platnosti zákona o rok či o dva, podobně jako vloni, než aby se shodl na novém. Jenže podle ministra zemědělství Toma Vilsacka se s tím ještě ani nezačalo. Stávající program potravinových poukázek je v deficitu.

Armáda, nebo žoldnéři?

2. 10. 2013 / Štěpán Steiger

"Po Afghánistánu čekají české vojáky Afrika nebo Golany", hlásá titulek v Právu. A článek pokračuje: "Česká armáda řeší, co bude dělat po afghánské misi, odkud své síly postupně stahuje. Nasazení českých vojáků v zahraničí se ukázalo jako nejlepší výcvik a ministerstvo obrany hledá uplatnění pro stovky vojáků v nových operacích pod hlavičkou OSN a Evropské unie.". (Zdůraznění je moje.)

Není to poprvé, co se musím ptát -- vlastně je to otázka trvalá: k čemu opravdu máme ještě armádu? Nevidím totiž pražádný důvod, proč by čeští vojáci měli nacházet (jenom) "uplatnění pod hlavičkou OSN a EU". V takovém případě by stačil výcvik početně velmi malou skupinou instruktorů -- navíc podle módního schématu PP, tj. za účasti soukromého kapitálu -- a tzv. vojáci by odcházeli do "nových operací" kdekoliv ve světě. Byť i pod hlavičkou České republiky. Protože pak bychom nemuseli předstírat, že v Mali (nebo na Golanech či kdekoli jinde) bojují za bezpečnost své vlasti najatí uniformovaní -- vojáci?

Rusko do roku 2020 zformuje více než 40 nových brigád pozemních sil

2. 10. 2013

Více než 40 nových brigád pozemních sil plánuje do roku 2020 vytvořit ruské ministertsvo obrany. Dojde k tomu bez navýšení počtu ozbrojeného personálu nad současný stav 1 milionu osob, tzn. jednotky budou disponovat větším množstvím bojové techniky. Oznámil to armádní generál Nikolaj Pankov, náměstek ministra.

Dalších pět stávajících brigád bude reformováno a přezbrojeno na soudobou techniku.

Výsledkem bude zvýšení bojové kapacity ruských pozemních vojsk.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Perly České televize: Hlavní zprávy, nebo předvolební podpora pravice?

2. 10. 2013 / Josef Švéda

"Plošné zvýšení DPH na potraviny, na léky i na další zboží a služby zatím spolu s lepším čerpáním evropských fondů zachraňuje dobré hospodaření státu."

Petr Vašek, Události ČT 1. 10. 2013

Plošné zvýšení DPH je politické opatření. Zavedla ho minulá pravicová vláda. Levice byla proti. Jestliže redaktor ČT říká na samém úvodu reportáže v Událostech, že toto opatření (spolu s jiným) "zachraňuje hospodaření státu", jedná se o faktický výrok, anebo o výrok politický? A pokud jde o výrok politický, měl by mít místo v hlavní zpravodajské relaci České televize? ptá se Josef Švéda.

JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ:

Odpovědnost nezodpovědných

2. 10. 2013 / Marek Řezanka

Často slýcháme argument, že všichni se mají postarat sami o sebe. Jakkoli je toto klišé v mnoha případech neproveditelné (jak se například má o sebe postarat ten, kdo nikde nemůže najít práci, třebaže by pracovat chtěl?), je přímo tragické, když politika státu zabraňuje těm, kdo by se o sebe postarat chtěli, aby tak mohli činit. Přesně toto se za vlády kabinetu P. Nečase dělo -- a postihlo to nejvíce potřebné spoluobčany. Ty, kteří jsou nějakým způsobem handicapovaní. Neprosí se o milodary. Chtějí být lidmi soběstačnými, kteří jsou pro společnost přínosem. To by se ale nesměly rušit chráněné dílny -- a to by nesměla politika státu trestat ty, kteří chtějí pracovat.

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

Zemřel historik Israel Gutman, účastník povstání ve varšavském ghettu

2. 10. 2013

V Jeruzalémě včera ve věku 90 let zemřel účastník povstání ve varšavském ghettu a vězeň koncentračních táborů, historik Israel Gutman. Informoval o tom institut Jad Vašem.

Gutman se narodil roku 1923 ve Varšavě. Během 2. světové války působil v židovském odboji a účastnil se povstání v ghettu, které jako jediný z celé rodiny přežil. Po porážce povstání strávil téměř dva roky v koncentračních táborech Majdanek, Osvětim a Mauthausen-Gusen.

Po válce emigroval do Izraele, kde dokončil studium historie a získal doktorát za výzkum židovského hnutí odporu ve varšavském ghettu. Pracoval na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a v institutu Jad Vašem, kde byl mj. hlavním historikem. V roce 1961 byl svědkem při procesu s Adolfem Eichmannem.

Podrobnosti v polštině: ZDE

Brazilská rodina sdílí domácnost s devíti tygry

2. 10. 2013

Povinnost nezapomenout nakrmit kočky se dostala v brazilské rodině Borgesových na docela novou úroveň. Obyvatelé města Maringá ve státě Paraná totiž sdílejí domácnost s devíti dospělými tygry, jež považují za svá domácí zvířata.

Čtyřikrát, a vždycky jinak: O zrození včel

2. 10. 2013 / Miroslav Vejlupek

Nelze si jí nepovšimnout: totiž souvislosti: vývojových procesů uvnitř society a umělecké sebereflexe society. Nám dnes půjde o slovesný folklor. Obsahová a formální "adaptivita" legend, bájí, pověstí, bajek a pohádek v čase, podmíněná úrovní generačního vědomí a individuální imaginací i kreativitou (pře)vypravěčů, je zřejmá i na chodském venkově.

Zde se vždycky těšila až impersonální přízni -- včela.

Kde se ale vzala?

JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI ZAHRANIČNÍ POLITIKY

Tradičně hájená demokracie

2. 10. 2013 / Marek Řezanka

Zahraniční politika státu by měla plnit více než jen reprezentativní roli. Měla by mít nějaký dlouhodobý cíl, aby bylo zřejmé, na čem si zakládá a kam směřuje. Argument, že jsme malou zemí, kterou stejně nebude nikdy slyšet, neobstojí. Záleží právě na formulaci těch cílů a diplomatické obratnosti při jejich naplňování. Žijeme přitom v době, která nabízí poměrně hodně témat, jimiž je možno se zabývat.

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, Sociální zabezpečení: Odpovědnost nezodpovědných

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

Pan ministr

2. 10. 2013

A napsal bych i dvakrát, třikrát podtrženo, poněvadž vytrvalý tah na branku, který předvádí ministr dopravy Žák za ozdravení jemu svěřeného rezortu zaslouží jednoduše obdiv. Průšvihy na Ředitelství silnic a dálnic i na Drážním úřadu v souvislosti s proplácením podivných faktur jsou dlouhodobě známy a dlouhodobě také mimo zájem žurnalistické obce. (Moc práce..?) Situaci na Ředitelství vodních cest neznám, ale -- proč by to tam mělo být jinak? Takže v tomto směru Zdeňku Žákoví jednoduše věřím. Takže aspoň trošku podrobněji k těm železnicím, píše čtenář Stanislav Otava.

Pravicoví novináři jako hostinský Palivec

1. 10. 2013 / Petr Nachtmann

*Mainstreamová média v Česku dosud okupovali pravicoví novináři. Dozvídali jsme se od nich různá moudra: Kuponová privatizace je super, odbory jsou hrůza, zaměstnanci pražské MHD by neměli stávkovat. Jindy jsme se od nich informace nedozvěděli: Publicity se nedostalo divoké stávce v Nošovicích ani likvidaci mnoha etnických menšin v "osvobozeném" Kosovu.

Nemám radost z toho, že ideologičtí novináři v IHned psali tak dlouho a usilovně ve prospěch mocných, až se tím připravili o zaměstnání

1. 10. 2013 / Jan Čulík

Boris Cvek i Petr Nachtmann mají samozřejmě stoprocentní pravdu, když poukazují na to, že si pravicoví novináři v Hospodářských novinách svou pitomostí sami zavinili svůj vyhazov. Namísto toho, aby hájili základní principy demokracie a vytvářeli záruky na ochranu bezbranných lidí vůči zvůli mocných, lezli z vlastní blbosti a iracionální ideologické zaslepenosti mocným do zadku, až s nimi mocní - proti kterým novináři nevybudovali pro řadové občany, jako jsou oni sami obranu - po zásluze zatočili.

Nutně to může vyvolat u nezúčastněných pozorovatelů do určité míry ironický úsměv, ale ve skutečnosti je to dost tragická událost. Když někdo někomu svévolně zničí existenci, ať je to v Česku nebo jinde, je to vždycky špatná zpráva.

Je to špatná zpráva, že novináři z Hospodářských novin natolik selhali, že nepůsobili jako hlídací psi demokracie, takže na svou indolentní praxi nakonec zařvali i sami. Nezničili tím totiž existenci pouze sobě, ale tím, že rezignovali na to, co je jejich zásadní úkol, totiž hájit slabé a bezbranné členy společnosti, podstatnou měrou poničili Českou republiku.

Novináři z Respektu i z Hospodářských novin jsou kromě své ideologické zabedněnosti i neuvěřitelnými pokrytci - se svým předstíráním, že o kontroverzních činech svého zaměstnavatele Bakaly nemusejí psát, a čtenáři jim prý i tak dál budou věřit.. :) Jindřich Šídlo, Erik Tabery i další měli samozřejmě z Bakalových tiskovin odejít už dávno, pokud mají kouska cti v těle.

Doufejme, že tragická situace - nemůžeme se posmívat vyhození desítek novinářů z Bakalových podniků - povede k aspoň určité míře prozření.

Že si lidé typu Jindřicha Šídla konečně uvědomí, že skutečnost je o hodně složitější, než jak ji za posledních pětadvacet let zkreslovali, že nestáli na straně dobra a světla, že si člověk musí udržet nezávislost a integritu za každou cenu a že stojí za to hájit základní lidská, demokratická a sociální práva, protože se může sakra stát, že je jednou - neočekávaně, a může to nastat pozoruhodně brzy - bude i dosud zaprodaný novinář potřebovat.

Pravice a levice

1. 10. 2013 / Věra Říhová

Paní Alice Valkarová se podivuje slovům paní Sylvy Šporkové: "A ač se to levicovému intelektuálovi může zdát podivné (ve své povýšenosti dokonce tvrdí, že hloupé), jsou lidé, kteří prostě vyznávají pravicové hodnoty bez ohledu na to, kolik korun mají měsíčně na své živobytí. A tyto hodnoty nezradí, ač by to pro ně mohlo být "hmotně" výhodné. (Abych se vyhnula nedorozumění -- pravicovými hodnotami nemyslím to, co tu v minulých letech předváděly ODS a TOP....."

Další pochybnosti nad syrským útokem z 21. srpna:

Došlo vůbec v Muadamíji k chemickému útoku?

1. 10. 2013 / Karel Dolejší

Sharmine Narwaniová ze St Antony's College v Oxfordu publikovala v bejrútském levicovém listě Al Akhbar (Zprávy) rozsáhlou analýzu zprávy inspektorů OSN o chemickém útoku na předměstí Damašku. K útoku došlo 21. srpna a nechybělo mnoho, aby po něm následovala americká intervence. Narwaniová dospívá k závěru, že zpráva inspektorů vyvolává více otázek, než kolik jich zodpověděla. Obsahuje podle ní sporné závěry a některé zjištěné údaje nejdou dost dobře vzájemně dohromady.

Otevřený dopis ministru vnitra

Jak Česká pošta plýtvá penězi uzavíráním nevýhodných zakázek

1. 10. 2013


Vážený pan Martin Pecina
Ministerstvo vnitra ČR
Náměstí Hrdinů 1634/3
140 21 Praha 4

Vážený pane ministře,

Jako občan a starosta obce Vír jsem znepokojen informacemi o plánovaném zavírání poštovních služeben v malých obcích. Pošta na vesnici patří mezi instituce, bez nichž je, především v chudých oblastech, rozvoj oblasti jen těžko představitelný.

Interpretace o důchodcích paní Šporkové není úplně přesná

1. 10. 2013 / Jiří Baťa

Jakkoliv se paní Šporková ve svém článku snaží o objektivní pohled na "stav důchodců v Čechách" (a samozřejmě i na Moravě) myslím, že je to dost nepřesné, neřku-li neobjektivní. Vůbec mi nejde o to rozcupovat její názory, ale v rámci možnosti objasnit či upřesnit některé pohledy a názory také z mých (a nejen mých) zkušeností. Jak paní Šporková uvádí, jsou to její osobní poznatky a zkušenosti, což jí samozřejmě neberu, každý máme své a mohou být (a také jsou) i značně odlišné. Přesto jsou ty její poznatky a zkušenosti víceméně pozoruhodné.

Mé mladé přítelkyni VII

1. 10. 2013 / Jiří Jírovec

Přítelkyně moje, předcházející dopis se převážně týkal Pražského jara. Pak přišla normalizace, jejímž počátkem byla výměna Dubčeka Husákem v dubnu 1969. Teprve o další rok později přišlo období čistek v komunistické straně. A až po nich došlo na nestraníky. V rámci pracovního hodnocení byla zorganizována celonárodní podpisová akce, při níž měl zbytek populace vyjádřit podpisem souhlas s "přátelskou pomocí". Svým způsobem to byla obdoba Anticharty. Jen se nikdo nemohl později vymlouvat, že nevěděl, co podepsal.

Já mám ráda básníci, proto #Volím_pravicí holou zadnici

1. 10. 2013 / Karel Dolejší

Pravicového tisku již v české kotlině a moravském úvalu beztak netřeba. ODS avantgardně přešla na Twitter a billboardy a obrozenecky tam veršuje, zatímco Hlavu vzhůru opisující i svůj název z ódéesáckých plakátů let devadesátých se po vzoru Marečka podávajícího pero učí tesati rýmy pouličních odrhovaček s použitím lámané rumunštiny - snad aby ve finále mohla adoptovat okřídlenou hlášku lesníka Vilji Déziho z Tajemství hradu v Karpatech.

Na milost a nemilost

1. 10. 2013 / Bruno Solařík

V článku na Alarmu Ádvojky napsal Ondřej Slačálek s ironií:

"Chtít po spisovatelích, aby se dívali kolem sebe, to je přece bolševismus! [...] Kdo by si dovolil [...] požadovat po spiritualistickém básníkovi, aby se sem tam podíval z oken svého bytu?"

Dodal bych bez ironie, že nakročení k totalitarismu v kultuře spočívá nejen v tom, chtít a požadovat po básníkovi, aby se díval kolem sebe nebo z okna, nýbrž v tom, chtít a požadovat po básníkovi a poezii vůbec cokoli.

Rakovina české společnosti

1. 10. 2013 / Boris Cvek

V posledních několika dnech jsem se zájmem sledoval vyjádření nového šéfa pražského Dopravního podniku (např. v  Otázkách V. Moravce) o tom, jak chce zlepšit jeho hospodaření. O pražském Dopravním podniku se veřejně mluví jako o dojné krávě, který -- slovy V. Lásky, který měl za ředitele Liche připravoval audit podniku, který vyústil v trestní oznámení -- "ovládala zločinecká struktura", aby vyváděla veřejné peníze do soukromých rukou.

Případ je tak drsný, že vedl nejen ke vzpouře ODS a TOP09 proti vlastnímu primátorovi Svobodovi, který Liche a Lásku instaloval, ale i k trestnímu stíhání skoro celého pražského zastupitelstva. Je jasné, že pro ozdravení nefungujícího podniku je zapotřebí v prvé řadě udělat pořádný audit minulosti a zarazit rozsáhlou zlodějinu. Současný ředitel ale místo toho mluví o zastavení růstu platů a omezování slev pro děti a důchodce. Tohle je dokonalá ukázka rakoviny, která rozežírá českou společnost: peníze se odvedou někam na soukromé účty a řekne se, že nemáme na to, abychom udržovali veřejný zájem, zaplatí to chudí, rodiny s dětmi a důchodci. Někdo jiný pak bude řešit otázku, jaké hodinky si má vzít večer na ples, jestli ty za půl milionu nebo ty za dva.

Stejně je to s OKD. Díky tvrdé práci horníků někdo vydělá obrovské peníze a místo toho, aby se o ně s horníky podělil, když přijdou zlé časy, tak si je prostě vezme a převede je někam do ciziny, přičemž horníky s jejich rodinami vyhodí na dlažbu. Jiným příkladem může být chování České pošty, jak ho líčí pan starosta Stalmach v dnešních Britských listech.

Nedohoda v Kongresu vyvolala v USA uzavření federálních úřadů

1. 10. 2013

Kongres noční opakovanou nedohodou vyvolal uzavření federálních úřadů, a to kvůli dlouhodobému sporu Obamovy administrativy o reformu zdravotní péče. Zhruba 800 000 státních zaměstnanců zůstává dočasně bez práce a vláda přerušuje většinu federálních programů a služeb, které nejsou nezbytně nutné.

Důchodci -- trochu jiný pohled

30. 9. 2013 / Sylva Šporková

V poslední době se na BL objevila spousta článků na téma "živoření důchodců" a spolu s nimi jak nostalgie po době bývalé, tak návrhy, jak by se důchodci měli spojit a společně bojovat za "svou věc". I když je mi jasné, že můj názor tady bude rozcupován, nedá mi to, abych k jednotlivým myšlenkám (z několika různých článků) nenapsala pár vět.

Ubozí boháči

30. 9. 2013 / Jan Sláma

Před několika dny jsme při hledání cesty do průhonického parku bloudili. Cesta, kterou nám lidé ukázali byla zahrazena hromadou hlíny takže jsme hledali dál. Dostali jsme se při tom do jedné obce, která evidentně přetékala bohatstvím svých obyvatel. Všechno nová výstavba. Rozlehlé pozemky, domy připomínající spíše malé hotely. Bratru za desítky milionů.

Kdopak tam asi bydlí, napadne člověka otázka. Čím tak prospěli národu, že byli odměněni takovou měrou, že si mohou stavět tak úžasná sídla. Žijí tam asi samí takoví vynikající lidé, kteří mají měsíčně půl milionu k výplatě a když jsou eventuálně odvoláni z takto lukrativního místa, obdrží na rozloučenou odměnu takových třeba dvanáct milionů. Průměrnému důchodci by takové peníze vystačily na sto let života. Stejně tak měsíční odměna takto vynikajících občanů by mohla učinit snesitelným život mnoha desítkám mladých maminek, které se starají o budoucnost národa.

29108

Hrozí nám apokalyptické vymírání

30. 9. 2013 / Ivan Větvička

"Dračí vejce": Žena, královna planety, si prohlíží zkamenělé dinosauří vejce, pozůstatek vládců Země, jejichž kosti zavál písek. Co zbyde po nás? A kdo si to bude prohlížet?

Odborníci z panelu OSN pro globální oteplování dospěli k závěru, že se planeta otepluje a že za to mohou lidé. To je závažné zjištění, neboť Země je laskavá k životu, protože podmínky na povrchu planety jsou blízké trojnému bodu vody. Fázové přechody mezi jednotlivými skupenstvími H2O svému okolí odebírají nebo dodávají energii. Zásoby vody na povrchu Země tak vyrovnávají krátkodobé klimatické výkyvy. V současnosti průměrná teplota atmosféry stoupá a může se stát, že roztají polární ledovce. Systém by tak ztratil jednu fázi a podnebí by na to reagovalo nárůstem extrémních jevů. Tání ledovců také zvedá hladinu světového oceánu, který zaplavuje pevniny.

K osudu českých novinářů

30. 9. 2013 / Boris Cvek

Když tak sleduji současnou situaci v českých novinách, napadá mne tento příběh: žil byl v jedné malé zemi hlídací pes demokracie, který místo tvrdé práce na hájení veřejného zájmu rozptyloval pozornost lidu té země různými hloupostmi a povrchnostmi a který zároveň vyvolával ve všech pocit, že názorů a kauz je příliš mnoho na to, aby byla veřejnost opravdu rozhněvána a vyžadovala opravdovou nápravu poměrů.

Postupný ústup demokracie do rukou bohatých lidí, kteří zbohatli za podivných okolností právě díky tomu, že demokracie nefungovala a nefungovala stále více, nakonec dospěl tak daleko, že si tito lidé hlídacího psa koupili.

A hlídací pes byl zpočátku rád, že je v dobrých, bohatých rukou, které ho budou dobře krmit. Brzy však zjistil, že jeho funkce se stala zbytečnou a že jeho majitelé ho nejen nepotřebují, ale koupili si ho proto, aby ho nechali utratit.

A tak se hlídací pes demokracie stal sám obětí změn, před nimiž měl veřejnost chránit.

Děkujeme, pane Martine Sobotko z ČEZu, za veřejné přiznání

30. 9. 2013 / Věra Říhová

Děkuji mluvčímu ČEZu za zveřejnění vztahu této polostátní společnosti k zákazníkům. Pochopila jsem, že:

1.) elektřina není pro sociálně slabé občany a ti si musí hledat jiné zdroje energie, ("Jak sama píše, jsou nad její možnosti i zálohy vyměřené podle její skutečné spotřeby,...")

2.) elektřina je jednou z příčin likvidace rodin a malých národních firem v Evropě, ("Skutečná pomoc pro ni proto spočívá v nalezení bydlení, které ji nebude ruinovat." + "Pokud by elektřinu museli ze zákona platit všichni dodavatelé, pro některé z menších by to mohlo být likvidační.")

3.) administrativní práce jsou v dnešní technicky pokročilé době pro ČEZ nadlidským úkolem ("... od roku 2011 do letoška obdržela 13 písemných upomínek...")

V Česku je všechno jinak. I konzervativci jsou tady jiní - uctívají nepoctivost

30. 9. 2013 / Radim Hreha

„My jsme konzervativní strana,“ opakovaně v předvolební kampani prohlašuje předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Co tím míní, vzhledem k jeho dlouholetému nekonzistentnímu působení v politice, nemůže být jasné ani jeho kmenovým voličům. Podle wikipedie konzervatismus klade důraz na řád, autoritu, tradice, vlast, rodinu, náboženství, soukromé vlastnictví, hierarchizaci společnosti a morálku. Každý anglosaský a rovněž rakouský, či německý konzervativec potvrdí, že nadto ctí a řádně plní své daňové povinnosti vůči státu. Shrnuto a podtrženo, základní zásadou konzervatizmu je dodržování zákonů a pravidel, ne jejich obcházení.

Kde končí poplatky ze psů?

30. 9. 2013

Dovolte, abych i já přispěl se svou zkušeností o tom, kdo je v České republice ohrožen. Pracuji jako pracovník pro rozvoj ekonomických činností pro Oblastní charitu Třebíč. Město Třebíč je velkým přispěvatelem OCH Třebíč. To jen tak na úvod, píše čtenář Petr Podstránský.

 9612

Marné hledání provazu v domě oběšencově aneb nepravdy kancléře Mynáře

30. 9. 2013 / Dita Portová

reakce na rozhovor s kancléřem Vratislavem Mynářem v deníku Právo "Do vlády s ČSSD bych šel, ale bez Sobotky a Zaorálka, říká Vratislav Mynář"

Nevím, z čeho se stává bezpečnostní prověrka, je-li její součástí i pravdomluvnost, tak se nedivím, že ji kancléř Vratislav Mynář raději sám přerušil. V rozhovoru, který poskytl deníku Právo 27.9.2013, je jedna nepravda vedle druhé. Plzeňská organizace má prý třicet členů, má jich víc než sto. Dvanáct krajů si prý vzalo k srdci neobsazovat posty lídrů svými funkcionáři. Šéfové SPOZu kandidují hned ve čtyřech krajích.

Manuálně pracující mívali vysoké důchody

30. 9. 2013 / Alice Valkarová

Paní Sylva Šporková asi správně předpokládala, že v reakci na její článek se ozve řada lidí. Nedá mi to a tak také píši pár řádků. S většinou jejich úsudků více méně souhlasím. Je pravdou, že i v minulém režimu měli někteří lidé mizerné důchody. I má babička měla důchod těch 150 Kčs, bylo to ale hlavně proto, že v podstatě byla zaměstnána jenom před svatbou a to bylo před r. 1911. Poté byla buď v domácnosti, nebo pracovala na svém malém hospodářství (tzv. záhumenku). Vzhledem k tomu hospodářství a tomu, že děda, který odešel do penze ovšem už za války, měl důchod vyšší, neměli problémy přežít. Oba zemřeli v polovině šedesátých let. Vím ovšem, že někteří důchodci na tom byli opravdu špatně a že se o tom moc nemluvilo (i když v šedesátých letech jsem viděla na toto téma dost otřesný dokumentární film, nepamatuji si režiséra). Největší problém měli lidé, kteří byli sami a kteří bydleli ve městech. Mí rodiče měli důchod poměrně slušný. Otce vyhodili v rámci akce 70 000 do výroby v r.1950 z úřadu, kde pracoval jako právník. Poté strávil 16 let ve výrobě, ve slévárně a v hutích. Hodně se nadřel, ale plat měl na tu dobu relativně vysoký. Spokojený rozhodně nebyl a po r. 1966 se vrátil opět na místo právníka, kde pracoval až do penze, během těch posledních let v úřadě si přivydělával překlady z němčiny. Řekla bych, že lidé, kteří pracovali manuálně, měli za minulého režimu díky vysokým platům také poměrně slušné penze (např. horníci).

Úvaha, proč se penzisté nemohou ani nechtějí spojit, je asi do značné míry správná. Stejně tak jako lidé středního věku i penzisté představují širokou škálu politických názorů. Zdá se, že ani jejich momentální špatná situace je nepovede k tomu, aby změnili svou politickou orientaci. Politické postoje jsou prý určeny více méně geneticky a lidé si pak už jen hledají více či méně chabé argumenty pro podporu svých postojů.

Mně by ale zajímalo, jak by autorka článku definovala pravicové hodnoty? Co to je? Já jsem vždy měla zato, že pravice a levice se liší hlavně v tom, jak se dívají na sociální politiku státu. Pravice pokládá důraz na to, že každý sám svého štěstí strůjcem, levice se orientuje spíše nato, aby ti, kteří z nějakých (ať už nezaviněných či zaviněných) důvodů tempu těch úspěšných nestačí, žili také jakž takž důstojně. Z tohoto hlediska se mi líbil tento názor: Pokud bohatý člověk volí levici, je to excentrik, pokud chudý člověk volí pravici, je to blbec.

Uzavření federálních úřadů v USA zasáhne zejména turisty a kupce nemovitostí

30. 9. 2013

Uzavření federálních úřadů kvůli neschválení rozpočtu, které reálně hrozí po ukončení fiskálního roku dnes o půlnoci, může mít pro některé dalekosáhlé důsledky, ale na jiné bude mít pouze minimální vliv. Pošta nepřestane fungovat, sociální a zdravotní dávky budou vypláceny i nadále. Avšak národní parky, muzea a ZOO fungovat nebudou a malí a střední kupci první nemovitosti usilující o hypotéky se státní zárukou si budou muset počkat.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2013

15. 9. 2013

V srpnu 2013 přispělo finančně na Britské listy 242 osob bankovním příkazem celkovou částkou 69 619,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v červnu 2013 částkou 1144,60 Kč.

Zůstatek byl koncem srpna 2013 412 732,19 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

32576