Polsko nemá žádné mezinárodním právem podložené nároky na reparace vůči Německu.

5. 9. 2017 / František Řezáč

čas čtení 2 minuty

V létě roku 1969 jsem jel autobusem z Berlína na dovolenou k baltickému moři do Kühlungsbornu u Lübeckého zálivu. Z autobusu jsem v jednom úseku viděl zářez železniční tratě, kde byla jen jedna kolej. I když zářez byl široký pro dvě. Tak jsem na to upozornil ostatní účastníky zájezdu s tím, že se asi východní Němci chystají tuto trať zdvojkolejnit.

Byl jsem ale staršími poučen, že tam dávno dvojí koleje byly, jenže po druhé světové válce jel po jedné koleji vlak a sovětští vojáci druhou demontovali, nakládali a odváželi do SSSR. Reparace...

Válečné reparace po 1. světové válce způsobily v Německu hospodářskou stagnaci, inflaci a zbídačení velké části obyvatelstva. To nahrálo do not nastupujícímu nacismu a hospodářská krize na počátku třicátých let znamenala nástup Hitlera k moci. Velkou roli v jeho propagandě hrály právě sliby, že budou odčiněny následky versailleských dohod a Německo se hospodářsky vzpamatuje.

Po 2. světové válce v Postupimské dohodě v odstavci IV o „Reparacích z Německa“ bylo Německo rozděleno na východní a západní zóny reparací. Doslova se zde praví:

„Nároky SSSR z reparací mají být uspokojeny odebráním majetku ze Sovětským svazem obsazené části v Německu a přiměřenými podíly na německém majetku v zahraničí. SSSR uspokojí reparační nároky Polska ze svého vlastního podílu na reparacích...“

Zajímavý je v této souvislosti případ litvínovských závodů na benzin z uhlí Leuna v ČSR.

Kromě toho měl SSSR obdržet ze západních zón deset procent průmyslových zařízení a výměnou za potraviny a určité suroviny dalších patnáct procent průmyslových zařízení.

Tak se dostal do SSSR Opel Kadett s celou továrnou a byl prodáván jako Moskvič 400.

Originální oply jezdily v ČSR ještě dlouho po válce a lidi měli při objevení se prvního sovětského moskviče o jízlivou zábavu postaráno...

Celkovému řešení reparací pak zabránilo rozdělení Německa na dva státy a studená válka. Mírová smlouva s Německem nebyla nikdy uzavřena. Na internetu je o tom dost.

Taktéž o Smlouvě o konečném uspořádání ve vztahu k Německu, tzv. Smlouvě dva plus čtyři ze září roku 1990, která umožnila sjednocení Spolkové republiky.

Polsko už tedy nemá žádné mezinárodním právem podložené nároky na reparace vůči Německu.

Odborník žasne, laik se diví…

Další podrobnosti v němčině ZDE



0
Vytisknout
8957

Diskuse

Obsah vydání | 7. 9. 2017