Pohádka o antipolitickém Babišovi

12. 7. 2017 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty
James Duesterberg ZDE upozorňuje na pro někoho překvapivé vazby americké "alternativní pravice". Nejen že existuje značný průnik s prostředím technologického průmyslu, který se rád ohání ultralevicovou ideologií, a že v tomto reakcionářském kontextu vznikla i vlivná "akceleracionistická" interpretace Marxe. Pokud se vám zdá zajímavý nápad "řídit stát jako firmu", i pak jste na správné adrese.


Stát má být v co největší míře nahrazen principy odvozenými z "efektivní" firemní kultury, protože demokracie je jen lež a žvanírna, "Matrix".

Politika má být překonána efektivním řízením, podobně jako třeba v Singapuru. Nejde ale o to nahradit současné poměry něčím radikálně novým, jen "prohlédnout" jejich falešnost a cynicky se přizpůsobit reálným možnostem, "přestat předstírat".

Cílem snažení o zrušení tradiční politiky není nějaká radikální změna systému, ale "technokapitalismus", ve kterém politická třída přestane brzdit "produktivní" tržní a podnikatelské prostředí. Protože politici jen "předstírají" řešení problémů, ale ve skutečnosti je přinejlepším konzervují, pokud ne rovnou zhoršují...

Jeden z povrchních dobových českých memů tvrdí, že Andreje Babiše údajně nemůžete chápat v nějakém mezinárodním srovnání - například s Berlusconim - protože je prý "antipolitický". Ovšem americká "alternativní pravice" je také zásadně antipolitická, přičemž s Babišem ji spojuje hned několik klíčových metafor a motivů, jak mimoděk ukazuje Duesterberg. A je to právě ona, kdo prostřednictvím Trumpova poradce Stephena Bannona dnes vyvíjí významný vliv na americkou administrativu.

Jiří Přibáň má nepochybně pravdu, když varuje, že duo Zeman-Babiš by Českou republiku definitivně odsunulo na periferii EU (a to ještě v tom nejlepším případě) ZDE. Ovšem vytrvalé symbolické zacházení s Babišem jako s fenoménem údajně bagatelním, který prý je přeceňován a zbytečně démonizován, představuje mnohem rozšířenější přístup než jaký předkládá velšský filosof práva. Přitom se zpravidla poukazuje na Babišovu "osamělost" (kolik přesně potřebujete Stalinů?), "antipolitičnost" (jako u americké alternativní pravice) a "absenci myšlenek".

Při čtení Duesterbergova eseje by měl i bohorovný kometátor politického dění v ČR zaznamenat řadu paralel rozbíjejících povrchní tezi o přeceňování údajné Babišovy politické "prázdnoty".

Neoreakcionáři jako Bannon, Yarvin, Land či Modbug jsou zajisté podobně politicky "prázdní" - pokud totiž za nic na světě nechcete pochopit, že právě v tom spočívá jejich největší politická přitažlivost.

1
Vytisknout
13559

Diskuse

Obsah vydání | 14. 7. 2017