20. 5. 2022
čas čtení
6 minut
Lidé i firmy hledají
způsoby, jak ušetřit
Ředitel
Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman
v úvodu diskusního setkání připomněl, že Evropská komise
včera zveřejnila dlouho očekávané legislativní i nelegislativní
texty související s odchodem od fosilních paliv. Jejich
poselstvím je posílení obnovitelných zdrojů, investování
daleko více peněz do OZE a zjednodušení administrativy svázané
s dotacemi. „Pořád
jsou v České republice prostory pro úsporná opatření. Je
teď na jednotlivých členských státech, jak se s tím
popasují. Řeší se rychlá novela energetického zákona,“ uvedl
Petr Valdman. Představil, jakým způsobem je možné investičně
podpořit transformaci energetiky průmyslu, domácností, ale i měst
a obcí. „Ve výzvě na
energetické úspory veřejných budov jsou připraveny 3,3 miliardy
korun, v dotačním programu Nová zelená úsporám je pro
obytné domy alokováno 11 miliard korun. Zájem o fotovoltaické
panely je čtyřikrát vyšší než v loňském roce. Je to
zcela logické, lidé hledají způsoby, jak ušetřit,“ dodal
ředitel SFŽP ČR.
Petr
Valdman zmínil také Modernizační fond, který je určen na
přechod průmyslu na obnovitelné zdroje, a to od podpory
jednoduchých projektů, až po ty komplexní. Úplnou novinkou je
program Podpora rozvoje komunální energetiky. Jedná se o podporu
tzv. komunitní energetiky, zásady jejíhož fungování budou
stanoveny v novele energetického zákona. „Je
to téma blízké budoucnosti, už teď tím připravujeme základ
pro komunitní energetiku. Nevýhoda fotovoltaiky spočívající
v tom, že například panely umístěné na střechách škol a
školek vyrábějí nejvíce energie v létě, když jsou budovy
prázdné, bude kompenzována propojeností v rámci komunity
například dodáváním energie do čistíren odpadních vod, které
běží celoročně,“ vysvětlil
Petr Valdman. O
osazení budov v majetku města fotovoltaikou projevilo zájem
mimo jiné Hlavní město Praha.
Události
na Ukrajině potřebu realizace zásad Green Dealu ještě
akcelerovaly
Předseda
představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák
zdůraznil, že spekulace o
konci Green Dealu, které se začaly objevovat po začátku války na
Ukrajině, jsou neopodstatněné. „Obnovitelné
zdroje jsou základem energetické soběstačnosti a nezávislosti
České republiky. Je potřeba dekarbonizovat teplárenství. Miliony
lidí jsou u nás závislé na centrálním zásobování a bylo by
nesmyslné od tohoto systému odstupovat,“ řekl
Kamil Čermák. To, co podle jeho slov může posunout energetiku
v České republice dál, je přechod od uhlí a plynu na
obnovitelné zdroje v kombinaci s jadernou energetikou. „Je
tu jasná vůle podniků i institucí dekarbonizovat. I banky o to
mají zájem a zohledňují tento proces při úvěrování. Nakonec
i jednotliví zákazníci sledují uhlíkovou stopu. To jsou jasné
signály trhu,“ popsal
Čermák.
To,
co je podle generálního ředitele ČEZ ESCO potřeba, je
zprůchodnění úřadů a povolovacích procesů. ČEZ ESCO
zaznamenává v posledních měsících zájem o dekarbonizaci i
od takových segmentů, jako je například sklářství. „Máme
obrovský boom poptávky, všichni chtějí mít soláry. To všechno
jsou příležitosti a ony se dějí s obrovskou
akcelerací,“ dodal předseda
představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. Jako
úspěšný příklad z minulosti uvedl největší EPC projekt
s garantovanou úsporou 21,7 milionu korun ročně a s úsporou
4 400 tun emisí CO₂ ročně, který se týkal celkem třiceti
budov ČVUT v Praze.
Banky
jdou cestou zvýhodněného úvěrování „zelených“ projektů
Členka
představenstva a vrchní ředitelka Komerční banky Jitka Haubová
uvedla, že Komerční banka
se zavázala být do roku 2026 uhlíkově neutrální.
„Chtějí to po nás naši investoři, druhým důvodem jsou
regulace. Za poslední roky jsme snížili spotřebu energií o 30 %.
Přestěhovali jsme se, zavedli jsme dynamický home office, zaměřili
jsme se také na to, jak vyrábíme naše produkty, například
z hlediska chlazení našich datových center,“ řekla
Jitka Haubová. Pokud je venkovní teplota vyšší než 8 °C,
nepotřebuje díky rekuperaci sídlo společnosti zemní plyn
k vytápění. Komerční banka se z hlediska energetických
úspor zaměřila také na své klienty, má expertní poradenský
tým, ochotně spolufinancuje příslušné dotační programy.
„Zelené financování máme
za zvýhodněné úrokování. Alternativní zdroje sice nemůžou
nahradit vše, ale tato cesta, stejně jako cesta energetických
úspor, má smysl,“ uzavřela
Jitka Haubová.
I
dříve dotované provozy mohou po energetických úsporách
vydělávat
Kvestor
ČVUT Jiří Boháček popsal,
jakým způsobem řešila škola s 18 tisíci studenty a 8
tisíci lůžek problematiku energetických úspor. Spolupráci
v rámci EPC projektu zahájilo ČVUT v roce 2018,
realizace probíhala v letech 2019 až 2020. „Největší
problém byl na kolejích a v menzách. Koleje na Strahově byly
zanedbané, museli jsme měnit tepelné zdroje, v menzách se
měnila vzduchotechnika,“ uvedl
Boháček. Podle jeho slov je třeba se při úvahách o
energetických úsporách věnovat konkrétním detailům a
projektové dokumentaci tak, aby zvolené technologie skutečně
vedly k co největším úsporám. „Například
technologií vaření se dá ušetřit až 30 % energií. Dá se
vydělávat i v provozech, které byly dříve dotovány,“ dodal
Jiří Boháček. Úspory díky EPC projektu dosáhly 36 % zemního
plynu a 31 % elektrické energie a za první rok úsporu o 1 milion
korun vyšší, než bylo v plánu.
***
Diskusní
cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou
diskusi (IVD) ve spolupráci s deníkem E15. Partnerem
diskusního setkání je Skupina ÚJV a Svaz průmyslu a dopravy ČR.
