Nástup krajní pravice ve Francii vyvolává varování evropských politiků

2. 7. 2024

 
Oficiální výsledky ukázaly, že RN a její spojenci získali 33 % celostátních hlasů, což je značný náskok před levicovou aliancí Nová lidová fronta s 28 %, přičemž centristický blok Emmanuela Macrona se s 20 % hlasů propadl na třetí místo. Zůstává nejasné, zda se Le Penova strana stane největší v závěrečném kole hlasování příští neděli, nebo zda bude francouzský prezident konfrontován se zavěšeným parlamentem, což zanechá druhou největší ekonomiku EU v chaotické stagnaci.

Poté, co vyšly najevo rekordní zisky, polský premiér Donald Tusk varoval před politiky, kteří se zastávají ruského prezidenta Vladimira Putina a usilují o neomezenou moc.

Ačkoli strany nejmenoval, má se za to, že jeho výroky vyvolaly francouzské volby. Komentáře následovaly také po rozhodnutí maďarského vůdce Viktora Orbána spojit síly s rakouskou krajně pravicovou stranou Svobodných a českou populistickou skupinou ANO ve snaze vytvořit novou alianci v Evropském parlamentu.

Mluvčí Kremlu uvedl, že Rusko sleduje výsledky francouzských voleb "velmi pozorně", ale ruští představitelé jakoukoli změnu vztahů mezi Paříží a Moskvou bagatelizovali.

"Zlepšení vztahů mezi Paříží a Moskvou po parlamentních volbách nelze očekávat," uvedl Vladimir Džabarov, místopředseda komise pro zahraniční věci, informovala agentura France-Presse s odvoláním na místní média.

Národní sjednocení, a to i pod svou dřívější inkarnací jako Národní fronta, bylo v minulosti vůči Kremlu přátelské; jeho současný kandidát na premiéra Jordan Bardella však prohlásil, že by stál za stávajícími závazky vůči Ukrajině, ačkoli by tam neposílal vojáky ani zbraně dlouhého doletu.

Mezitím spojenci Marine Le Penové slavili. "Blahopřejeme," napsal nizozemský krajně pravicový vůdce Geert Wilders na X se srdíčkem a dvěma emotikony se silnou rukou. Postup Národního shromáždění následuje po vítězství Wildersovy strany Svoboda v loňských nizozemských volbách, které z ní učinilo největší stranu v nastupující vládě vedené technokratem Dickem Schoofem.

V Německu Michael Roth, významný člen sociálních demokratů kancléře Olafa Scholze, připsal část viny za triumf krajní pravice německé vládě.

"Neptali jsme se dostatečně, jak bychom mohli lépe podpořit proevropského liberálního prezidenta Macrona," řekl Roth, předseda zahraničního výboru Bundestagu, německému vydání serveru Politico.

"Nebereme dostatečný ohled na politické debaty a problémy jiných zemí," dodal s tím, že alternativou k Macronovi "už skutečně není [konzervativní exprezident Nicolas] Sarkozy, ale spíše tvrdá pravicová nacionalistka, jako je Marine Le Penová".

Pokud by se Le Penová dostala k moci, "mělo by to pro nás dramatické důsledky. Francie je srdcem sjednocené Evropy. Pokud by toto srdce netlouklo pevně, mohla by EU dostat infarkt".

Předchozí německá vláda vedená Angelou Merkelovou je všeobecně považována za tu, která nedokázala reagovat na Macronovy odvážné plány ohledně budoucnosti Evropy po jeho vítězství v roce 2017.

Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez označil výsledky nedělních francouzských voleb za varování, ale uvedl, že vítězství krajní pravice nebere jako samozřejmost.