Mezitím v Absurdistánu: Tusk přijel na bílém koni, jenže ten kůň byl vypůjčený

27. 5. 2024 / Tomasz Oryński

čas čtení 14 minut
„Žij mečem, zemři mečem“. Toto staré přísloví může dobře popsat, jak skončí bývalá vláda strany PiS. Protože vláda Donalda Tuska neztrácí čas a snaží se postavit politiky a aktivisty strany PiS před soud, jedno z vyšetřování se zabývá zpronevěrou peněz z Fondu justice.

 

    Psali jsme o tom v tomto seriálu již několikrát, takže jen pro připomenutí: tento fond spravovaný ministrem spravedlnosti je zřízen za účelem přerozdělování peněz z pokut zaplacených zločinci pro pomoc obětem trestných činů, ale za vlády ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra se v podstatě změnil ve volné peníze pro Ziobrovu stranu na odměňování jeho příznivců, korumpování médií a kupování hlasů. Nalévali peníze do některých pochybných nevládních organizací založených jejich kumpány, darovali hasičská auta farnostem, které podporují PiS, nebo podporovali spolky venkovských žen v naději, že jim to pomůže zajistit si voliče z řad zemědělců.

Vyšetřování nabralo nečekaný směr, když jeden z bývalých zaměstnanců ministerstva Tomasz Mraz, který se rozhodl uzavřít dohodu s prokuraturou, prozradil, že dva roky pořizoval tajné nahrávky svých nadřízených. Z těchto nahrávek vyplývá, že výběrová řízení a soutěže o peníze z Fondu spravedlnosti byly naprostou fikcí a o všem rozhodoval osobně Zbigniew Ziobro a jeho nejbližší spolupracovníci. Politici PiS se samozřejmě snaží tvrdit, že použití takových tajných nahrávek by bylo nezákonné - a mají v zásadě pravdu - za normálních okolností by bylo nezákonné používat plody jedovatého stromu, ale nikdo  jiný než právě Zbigniew Ziobro v době, kdy byl ministrem spravedlnosti, neumožnil legálně používat nezákonně získané důkazy k trestnímu stíhání, což nás přivádí k dalšímu oblíbenému   přísloví: „kdo jinému jámu kopá, sám do jí padá“ - nebo v anglické verzi „gets the taste of his own medicine“.

Je ironií osudu, že to budou s největší pravděpodobností právě nelegální, tajné nahrávky, které by nakonec mohly ukončit činnost politické strany Zbigniewa Ziobra, která i přes volební výsledky kolem 1 % díky úzkým vazbám na Kaczyńského PiS mohla dlouhá léta rozhodovat o osudech 40 milionů lidí, neboť to byly právě nelegální nahrávky, které to vůbec umožnily.

Dlouholetí čtenáři si možná vzpomenou, že PiS se dokázala dostat k moci poté, co byly v roce 2014 zveřejněny nelegální nahrávky opozičních politiků. Psali jsme o tom v Britských listech ještě předtím, než začal vycházet seriál Mezitím v Absurdistánu. Přestože to bylo před deseti lety a PiS dělala všechno pro to, aby z těch nahrávek vyždímala poslední kapku (což nebylo tak snadné, protože nejenže na nich nebylo mnoho věcí, které by někoho usvědčovaly), tento případ tajných nahrávek nebyl nikdy řádně vyšetřen. Pokud něco, pak vyšetřování vedená (velmi neochotně) za strany PiS jen dále všechno zmátla a zamlžila. Jedno je však jisté: celá věc velmi zavání Ruskem.

Rusko má nyní na jazyku každý. Strana PiS pokračuje v ubohém pokusu udělat z Donalda Tuska  proruského agenta. Nikdo příčetný je sice nebude brát vážně, když poukazují na to, že se Tusk setkal s Putinem a vyzval k obnovení vztahů s Ruskem (ostatně to byl tehdy dominantní narativ na Západě, a pokud by kvůli tomu byl Tusk ruským agentem, pak by byl v dobré společnosti, protože stejným směrem tehdy postupoval i Barak Obama), ale zjevně se jim daří tento narativ šířit do zahraničí: Nedávno vydala renomovaná investigativní novinářka z Finska Jessika Aro novou knihu, v níž se spojila s předními propagandisty srany PiS, jako je Michał Rachoń,  pro šíření konspiračních teorií o Smoleńsku.

Každopádně polská politika se v poslední době skládá především z toho, že se obě strany navzájem obviňují ze spolupráce s Ruskem, zatímco otevřeně proruská pravicová strana Konfederacja sedí tiše v koutku. A zatímco obvinění Donlanda Tuska a jeho strany ze spolupráce s Putinem jsou přinejlepším mlhavá - jak jsem zmínil výše -, PiS   více než deset let jednala v souladu s Putinovou politikou, a kdybych měl jen citovat odstavce z Kaczyńského projevů, které papouškují ty Putinovy 1:1 (EU je hrozba, LGBT je hrozba, jsme poslední bašta obrany křesťanské civilizace, EU se snaží ovládnout východoevropské země atd. atd. atd.) bych byl schopen zaplnit tento a nejméně 5 dalších článků tohoto seriálu. Abychom nechodili daleko, v nedávném rozhovoru profesor Zdzisław Krasnodęsbski, jeden z intelektuálních expertů PiS a jejich europoslanec, v rozhovoru pro televizní stanici Republica, která podporuje PiS,  řekl: „Ohrožení naší suverenity ze Západu, abych to řekl vágně, je větší než z Východu“.

Donald Tusk a další politici vládnoucí koalice se nedrží zpátky, když otevřeně obviňují PiS obecně i jednotlivé její konkrétní politiky - například bývalého ministra obrany Antoniho Macierewicze - z toho, že jsou proruští, nebo že jsou dokonce ruská aktiva. Ale to není zdaleka pro každého novinka, investigativní novináři jako Tomasz Piątek, Klementyna Suchanow, Anna Mierzyńska nebo internetoví aktivisté jako facebookový profil Doniesienia z Putinowskiej Polski do toho buší už léta.

Ale samozřejmě až nyní, poté, co byla PiS definitivně odstavena od moci, mohou být taková obvinění řádně vyšetřena. Byla zřízena zvláštní komise pro vyšetřování ruských a běloruských zásahů. PiS obvinila Tuska, že se jí snaží pomstít, protože také měla komisi, která měla vyšetřovat ruské vměšování - ale jejich komise byla jen politické divadlo, jehož cílem bylo - a neúspěšně - prohlásit Tuska za ruského agenta a zabránit mu kandidovat ve volbách. Zatímco tato komise bude řádným orgánem - složeným nikoli z politiků, ale z odborníků na kontrarozvědku, a nebude to jen show pro  televizní vysílání.

Ale samozřejmě není omu tak, že bychom takové komise už neměli. Parlamentní komise již veřejně vyšetřují skandály, jako byl nezákonný pokus o uspořádání korespondenčních voleb během covidu (více zde) nebo nezákonné použití špionážních zařízení Pegas proti politikům opozice (více zde). Těžko říci, zda tato veřejná vystoupení přinesou nějaké podstatné výsledky, protože parlamentní komise v Polsku mají za sebou historii, kdy se jednalo převážně o politickou show, ale, ouha, je tak zábavné sledovat, jak Lecha Kaczyńského kritizuje zrovna Magdalena Filiksová, poslankyně, jejíž dítě bylo propagandisty PiS uštváno k smrti (více zde). „Radila bych vám, abyste teď brzdil patami,“ varovala ho, když se ji snažil poučovat. „To, co si o vás myslím, si nechávám pro sebe, kdybych to neudělala, potřeboval byste několik přestávek na hygienu“. Takové výměny názorů samozřejmě vyšetřování dál neposunou, ale sledovat, jak Kaczyńskému ukazují, kde je jeho místo, je skvělá katarze nejen pro Filiksovou, ale pro celý národ.

Kaczyński se zatím cítí jistý sám sebou. V nedávném rozhovoru řekl „oni na nás nemají nic“. Doufejme, že to budou jeho slavná poslední slova. Protože vyšetřování - jak ta, která vedou parlamentní komise, tak ta, která vedou prokurátoři - odhalují stále nové skutečnosti. Nedávno jsme se například dozvěděli, že mezi oběťmi špionáže Pegasem byly i vojákyně vojenské policie, které byly v práci obětí mobbimngu poté, co nahlásily pokusy o sexuální napadení ze strany svých nadřízených. Probíhá také vyšetřování týkající se obtěžování soudců, kteří se postavili proti nezákonným „reformám“ justice, a dozvídáme se, kolik Kaczyńského vrtochy stály daňové poplatníky: například náklady na využívání policistů jako jeho soukromé ochranky se odhadují na 35 000 000 zlotých a více než 12 000 policistů se alespoň v určitém okamžiku podílelo na ochraně Kaczyńského (většinou před protesty proti PiS).

Další velký skandál, který se rozjíždí, souvisí se státním ropným gigantem Orlen, jemuž za vlády PiS předsedal Kaczyńského oblíbenec Daniel Obajtek, který se mu odvděčil tím, že jeho straně poskytl řadu politických služeb. Zdá se však, že Obajtek nebyl tak geniálním manažerem, jak se ho Kaczyński snažil vykreslit, a rekordní zisky Orlenu byly způsobeny především tím, že společnost stále dovážela ruskou ropu za zvýhodněné ceny, přičemž Polákům účtovala přirážku, a dále zisky z prodeje majetku společnosti. Poté, co PiS rozhodl, že se Orlen musí spojit s Lotosem - dalším státem ovládaným ropným gigantem -, souhlasili regulátoři EU s fúzí pouze pod podmínkou, že část aktiv Lotosu bude prodána třetí straně. Ze zprávy Národního kontrolního úřadu vyplývá, že tato aktiva byla prodána Saúdy kontrolované společnosti Aramco a maďarské společnosti MOL za zlomek ceny, čímž daňoví poplatníci přišli odhadem o 7,2 miliardy zlotých. „Jedinečný“ styl Obajtkova řízení se projevuje i v jeho neúspěšném obchodě, v němž zaměstnal Libanonce specializujícího se na obcházení 
sankcí proti Íránu a na údajné napojení na Hizballáh jako generálního ředitele dceřiné společnosti Orlenu umístěné v daňovém ráji. Tento muž slíbil zajistit dovoz ropy z Venezuely a zaplatil 1,6 miliardy prostředníkovi, pětadvacetiletému muži v Dubaji, který s penězi zmizel.

Obajtek tvrdí, že jde o útok na jeho osobu, což je prý  totéž jako útok na nejvlastnější zájem polského státu. Tvrdí, že se nebojí, ale bohužel policie, která se ho snaží předvolat jako svědka v jiné kauze, ho není schopna v zemi najít - což je divné u člověka, který kandiduje v nadcházejících mezinárodních volbách a měl by se v rámci své kampaně setkávat s voliči.

Ale víte, koho lze snadno lokalizovat? Tomasze Szmydta, bývalého soudce, jehož kariéra se po nástupu PiS k moci urychlila a který  se účastnil skupiny, která na sociálních sítích vedla nenávistnou kampaň proti soudcům, kteří se postavili proti justičním „reformám“ PiS. Navzdory tomu a dalšímu případu - kdy obtěžoval novináře - pracoval nakonec jako soudce v oddělení zabývajícím se tajnými informacemi. Kde se tedy nachází? V Minsku. Uprchl do Běloruska a požádal tam o politický azyl s odůvodněním, že Polsko pod vedením Donalda Tuska už není demokratickou zemí - jak laskavě vysvětlil jako host v ruském propagandistickém pořadu, který moderoval Vladimir Solovjev.

Lidé z PiS a Ziobro se snaží ze všech sil distancovat od svého bývalého kolegy, ale tohle byla velká rána pro jejich argument, že to nejsou oni, kdo jsou ruští agenti. Mezitím se ruské aktivity v Polsku zintenzivňují. Donald Tusk nevyloučil, že nedávný požár v největším varšavském tržním centru způsobili ruští sabotéři. „Zaznamenali jsme 7 pokusů - úspěšných, nebo na poslední chvíli zmařených - o ruské sabotážní akce. Jednalo se o žhářské činy nebo útoky na lidi na polském území“. Jedním z nich byl nejspíše požár v továrně na barvy ve Vratislavi, který způsobil Ukrajinec pracující pro Rusko. V době, kdy píši tato slova, informovalo Rádio Zet, že dalšímu pokusu bylo zabráněno a polské tajné služby zajistily rádiově řízené zápalné zařízení.

Zdá se, že Donald Tusk toho má opravdu hodně na práci. A to vše při snaze řešit politické třenice ve své vládnoucí koalici. Nesmí však zapomínat, že když vyjel na bílém koni zachránit Polsko před PiS, byl to vypůjčený kůň. K moci se dostal z velké části díky hlasům levicových Poláků, kteří ho považovali za jedinou naději, jak Polsko vymanit z objetí konzervativní a zkorumpované PiS. A zatímco rozebírání PiS se daří relativně dobře, jiné aspekty už tolik ne. Málo se toho dělá v otázce potratů nebo práv LGBT. Navrhované řešení bytové krize (nalití dalších peněz daňových poplatníků do kapes developerů) bylo levicí označeno za naprosto idiotské - protože předchozí podobný program vedl pouze k napumpování cen nemovitostí. A situace na běloruské hranici se nemění - pohraniční stráž stále porušuje zákony, lidé na hranici stále umírají, dobrovolníci, kteří jim pomáhají, jsou stále šikanováni justicí... Zrovna nedávno byla sedmnáctiletá osamělá dívka ze Somálska (podle polských zákonů je stále nezletilá!) vyzvednuta pohraniční stráží z nemocnice a vhozena do kusu země nikoho mezi běloruskou hranicí a plotem na polské straně - a to přesto, že už v Polsku požádala o mezinárodní ochranu.

Osobně mě to znepokojuje. Protože pokud Tusk promarní podporu lidu, která ho vynesla k moci, pak i když se mu nakonec podaří dostat všechny zločince z PiS do vězení, vláda, která přijde po něm - ve světle rostoucího ruského vměšování -, může být ještě horší. Polsko ještě není z nejhoršího venku.

2
Vytisknout
4802

Diskuse

Obsah vydání | 28. 5. 2024