Brexit: Další paralela mezi ČR a Británií: Proč lidi hlasují pro nepoužitelná řešení a blbé politiky?

11. 12. 2017

čas čtení 3 minuty


Angličtí voliči, kteří hlasovali pro brexit: Nám je jedno, že zchudneme, chceme ven z EU!

Mám nápad: Zrušme kolo! Osvoboďme se od tyranie toho cirkulárního nástroje a ušetřme všechny ty peníze, které jako stát vydáváme na osy, paprsky kol a disky!  Převezměme zpět kontrolu nad rotací!

Ale moment. Ono se to nedá udělat okamžitě. Potřebujeme pořád ještě nějaký nástroj, který nám a našemu zboží umožní se dopravovat do té doby, než oficiálně odsoudíme a zakážeme kolo a než se dohodneme na vytvoření jiného nástroje. Pravděpodobně proto budeme muset zavést "realizační období", během něhož zůstaneme "v koordinaci" s dosavadním cirkulárním formátem, píše Matthew d'Ancona.

Až se pak konečně zbavíme starého systému, závislého na principu kola - AŤ ŽIJE SVOBODA!! - budeme potřebovat nový, na míru našemu národu vytvořený mechanismus. Budeme potřebovat vlastní národní kulatou součástku, která se bude koulet kolem osy, nezávisle zkonstruovaný disk, který se bude spolehlivě otáčet, aby to umožnilo lehký pohyb. Něco, co se bude lehce točit, když to pojede po zemi. Jakpak to asi nazveme...

A to je, v kostce, historie brexitu.




Problém je, že vyjednávání ohledně brexitu je nutně technokratické, je to neuralgicky citlivý proces kyvadlové diplomacie, drobného pozměňování textu a celonočních vyjednávání. Je to usilovná, intenzivní drobná práce, definovaná institucemi, předpisy, právními expertizami a touhou zachovat prosperitu.

Jenže se ukazuje, nyní stále více než kdy předtím, že výsledek loňského britského referenda o brexitu byl emocionální, nikoliv forenzní záležitostí. Podle průzkumu veřejného mínění, který minulý týden provedla v Británii organizace NatCen Social Research, dnes si myslí jen 28 procent voličů, kteří hlasovali pro brexit, že si Británie dokáže s Evropskou unií vyjednat dobrou dohodu. Letos v únoru to bylo ještě 51 procent voličů, kteří hlasovali pro brexit.

Avšak toto prozření mezi anglickými voliči pro brexit nevedlo k rozhodnutí postavit se proti brexitu: voliči, kteří hlasovali pro brexit, nemají pocit, že se stali obětí omylu. Je tomu, jako by voliči říkali: Nám je jedno, že zchudneme, chceme ven z EU!

To je bizarní pouze, pokud na tyto postoje pohlížíme prostřednictvím tradičního analytického prizmatu formulace politické strategie, rozvoje institucí a hospodářského racionalismu. Brexit se stal (a možná vždycky byl) signálem identity, nikoliv determinantem pokroku. Brexit není považován za prostředek ke zvýšení HDP, k získání vynikajících obchodních dohod či k osvobození právního systému. Je to transparent, který občané třímají nad hlavou jako nástroj na vyjádření, že je jejich identita ohrožena a že se cítí kulturně ukřivděni. Motivací je niterně emocionální loajalita - populismus.

Skutečně ostudné od politiků, kteří v Británii prosazovali brexit, je to, že roznítili ty nejhorší pudy voličstva - ohledně imigrace, kulturní uniformity a sociální změny - zatímco si na tváři udrželi úsměv počestné nevinnosti. Vyvolali očekávání, která nelze splnit (a v případě zákazu imigrace ani nesmí být splněno).

Což vyvolává nyní skutečný problém: Co se stane, až se ukáže, že očekávání voličů požadujících brexit prostě nelze splnit a o utopii, kterou nabízeli stoupenci brexitu, vyjde najevo, že to je a byl podvod? Co se stane, až si voliči uvědomí, že pro ně i nadále bude nutné používat to prokleté kolo?

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
10408

Diskuse

Obsah vydání | 13. 12. 2017