Jak pologramotná technická elita vyvolala v našich společnostech chaos

19. 11. 2017

čas čtení 3 minuty


Kdyby šéfové technologických firem věděli trochu víc o historii nebo o filozofii, nebyli bychom v takovém průšvihu, do jakého jsme se dnes dostali

Jednou z největších hádanek ohledně naší současné situace s fake news a s proměnou sociálních sítí ve zbraně je otázka, proč jsou lidé, kteří tuto technologii vytvořili, tak ohromeni tím, co se stalo. "Panebože, co jsme to udělali?" je zděšení, které se nyní stále častěji šíří od bývalých zaměstnanců firem Facebook a Google, kteří si začali uvědomovat, že ty "chytré" věci, které vytvořili, mají antisociální důsledky, píše John Naughton.


Google a Facebook vybudovaly dva neuvěřitelně sofistikované počítačové systémy, které dokáží získávat obrovské množství osobních informací o uživatelích jejich sítí a ty prodávají zadavatelům reklamy na vysokorychlostních dražbách, které jsou naprosto neregulovány a utajeny všem kromě samotných firem. Čímž vydělávají obrovské množství peněz.

Zdá se, že je ale nikdy nenapadlo, že jejich systémy pro prodej reklamy mohou být také zneužívány pro posílání přesně cílených ideologických a politických argumentů voličům. Z toho vyplývá zjevná otázka: Jak mohli být tak chytří lidé tak blbí? Cynickou odpovědí je, že o temné stránce svého projektu věděli od počátku, ale bylo jim to jedno, protože kdyby to přiznali, tak by tolik nebyli schopni vydělávat. Že tedy většina šéfů technologických společností jsou sociopati.

Spíš si ale myslím, že problém vznikl v důsledku jejich nevzdělanosti. Zakladatelé Googlu Sergej Brin studovali matematiku a počítačovou vědu, Larry Page inženýrství a počítačovou vědu. Zuckerberg nedostudoval na Harvardu, kde se snažil studovat psychologii a počítačovou vědu, ale víc se zajímal o počítačovou vědu.

Problém je, že kdo studuje jen matematiku, inženýrství a počítačovou vědu, ví velmi málo o společnosti, o historii a o lidských vlastnostech.  Naši noví vládci této planety jsou polovzdělanci. Nevědí nic o humanitních či společenských vědách, které poskytují porozumění tomu, jak společnost funguje, jaká je historie, jakou roli hrají víry, filozofie, zákony, normy, náboženství a zvyky v lidské kultuře.

Teď začínáme být svědky důsledků dominance této polovzdělané elity. Kdyby si bývali přečetli jen základní publikace jako Demokracie v Americe of Alexise de Tocquevillea, nebo O svobodě od Johna Stuarta Milla, anebo dílo starověkých řeckých historiků, daleko dříve by poznali potenciál "tyranie většiny" a další znepokojující sociologické rysy, které jsou přímou součástí dnešních sociálních sítí.

Tyto sítě jsou zdánlivě na povrchní úrovni demokratické, avšak je to systém, který nemá strukturu, a to znamená, že všechny hlasy mají stejnou váhu, a vliv má popularita, nikoliv zkušenosti nebo inteligence.

V roce 1959 měl v Cambridgi svou slavnou přednášku o dvou kulturách C. P. Snow. Varoval, že intelektuální život celé západní společnosti je zjizven mezerou mezi protikladnými kulturami techniky a inženýrství na jedné straně a humanitních věd na straně druhé - a že současná elita dává přednost technologické vzdělanosti. Snow varoval, že tato perverzní nadvláda technologického myšlení připraví poválečnou Británii o schopnost rozkvětu.

Podrobnosti v angličtině ZDE




0
Vytisknout
16643

Diskuse

Obsah vydání | 23. 11. 2017