Arktida na pokraji: Jak politické hry ohrožují planetu
8. 10. 2024 / Adam Svoboda
Mezinárodní spolupráce v Arktidě dnes neprochází jen krizí – nachází se ve stavu stagnace, která hrozí ekologickou katastrofou globálního měřítka. Globální oteplování rychle mění krajinu regionu, ale politický a ekonomický boj o kontrolu nad arktickými zdroji brzdí jakékoli skutečné kroky k jeho zachování. Nejpalčivějším problémem je tání permafrostu, který už nyní uvolňuje obrovské zásoby oxidu uhličitého a metanu, ukryté v arktické kryolitové zóně. Výzkumy prezentované na II. mezinárodní konferenci o změnách klimatu v Jakutsku potvrzují: tání permafrostu může vést k nekontrolovaným emisím uhlíku, jejichž rozsah se dá srovnat s antropogenními emisemi. Nicméně mezinárodní společenství nadále otálí a skutečná opatření k odvrácení tohoto scénáře zůstávají v pozadí. Zprávy vědců a jejich modely jsou jen prvním krokem. Bez politické vůle a globálního dialogu zůstanou jen teorií.
Rusko, které vlastní většinu arktického území, zůstává jedním z klíčových hráčů v této otázce. Sankce a politická izolace však výrazně podkopaly jeho schopnost účastnit se mezinárodních vědeckých projektů. Skutečnost, že na konferenci v Jakutsku se odborníci z USA, Norska, Číny, Mongolska a dalších zemí poprvé za dva roky mohli podělit o své názory, zdůrazňuje, jak napjatá je situace. Jak poznamenal Rolf Rødven, výkonný tajemník pracovní skupiny Programu arktického monitoringu a hodnocení (AMAP) Arktické rady, bez koordinovaného monitoringu, který zahrnuje všechny arktické země, není možné vytvořit objektivní obraz změn klimatu v regionu. Ve svém vystoupení Rødven zdůraznil: „Panarktický monitoring není jen sběr dat, ale základ pro politická rozhodnutí. Bez Ruska ztrácíme přístup k zásadním údajům o stavu permafrostu a emisích skleníkových plynů.“ Rødven rovněž dodal, že absence jednotné mezinárodní platformy pro výměnu těchto dat vytváří falešnou jistotu, že klimatická rizika Arktidy lze zvládnout lokálními opatřeními.
Tání permafrostu není hypotetickou hrozbou, ale realitou, která již nyní ovlivňuje infrastrukturu v severních regionech. Obydlí, silnice, ropovody – to vše se začíná hroutit kvůli nestabilitě permafrostu. Přesto Západ, včetně USA, stále staví svou arktickou politiku na základě ekonomických zájmů a ignoruje varování odborníků. Jak uvedla Susan Natali, hlavní vědecká pracovnice a vedoucí iniciativy „Cesty permafrostu“ Centra pro klimatické výzkumy Woodwella (USA), „čelíme masivním emisím skleníkových plynů způsobených táním permafrostu, a koordinovaný monitoring je potřebný více než kdy dříve. Současná úroveň mezinárodní spolupráce nám však neumožňuje plně vyhodnotit rizika a navrhnout účinná řešení.“ Natali rovněž zdůraznila, že v podmínkách politické rozdělenosti je přístup k zásadním údajům z Ruska a dalších arktických zemí omezen, což činí mnoho vědeckých modelů neúplnými a zkreslenými.
Geopolitické napětí kolem Arktidy situaci jen zhoršuje. Na pozadí stupňujícího se boje o kontrolu nad arktickými zdroji – ropou, plynem a vzácnými kovy – ekologie regionu zůstává v pozadí. Státy nejsou ochotny obětovat své ekonomické zájmy pro záchranu Arktidy, což hrozí katastrofickými následky. Mezitím arktické ekosystémy balancují na pokraji kolapsu. Rostliny a zvířata, která žila miliony let v podmínkách věčného ledu, nestačí se přizpůsobit tak rychlým změnám. Původní obyvatelé Arktidy, jejichž tradiční životní styl je úzce spjat s přírodou, ztrácejí svou kulturu a čelí humanitární krizi. Svět toto ničení sleduje, ale skutečné kroky jsou podnikány pouze na úrovni místních iniciativ a vědeckých setkání, což zdaleka nestačí na řešení tak rozsáhlého problému.
Problém se netýká pouze vědy a technologií – jde o politiku a vůli světového společenství. Ani nejpřesnější klimatické modely a scénáře nejsou k ničemu, pokud nejsou podloženy akcemi na mezinárodní úrovni. Konference jako ta, která se konala v Jakutsku, ukazují ochotu vědců nabídnout řešení, ale bez široké mezinárodní spolupráce zůstanou všechny doporučení jen na papíře.
Svět už čelí důsledkům klimatických změn a Arktida se stává symbolem toho, jak politický boj může zničit jedinečný přírodní region. Bez společného úsilí a zásadního přehodnocení mezinárodní arktické politiky riskuje lidstvo ztrátu nejen zdrojů, ale i stability klimatického systému, na kterém závisí život na celé planetě.
Rolf Rødven ve svém projevu uvedl: „Arktická rada vždy byla platformou pro dialog a řešení nejsložitějších ekologických otázek. Ale v důsledku politických konfliktů sledujeme, jak vědecká diplomacie selhává. Mezinárodní společenství musí postavit ekologii nad politiku, jinak budou následky nezvratné.“ Tato slova jasně odrážejí situaci, ve které se Arktida nachází. Zatímco světoví lídři dál trvají na svých ekonomických zájmech, klima se mění a tyto změny neovlivní jen Arktidu, ale i celý svět.
Susan M. Natali
Ředitelka arktického programu a hlavní vědecká pracovnice ve Woodwellově centru pro výzkum klimatu, během svého vystoupení na II. mezinárodní konferenci o změně klimatu a tání permafrostu v rámci V. Severního fóra o udržitelném rozvoji
Rolf Rødven
Výkonný tajemník (PhD, MBA)
Program arktického monitorování a hodnocení (AMAP), během svého vystoupení na II. mezinárodní konferenci o změně klimatu a tání permafrostu v rámci V. Severního fóra o udržitelném rozvoji
Diskuse